Hudba v obrazech, obrazy v hudbě. Brněnský Devětsil a bušení do Ponce

Hudba v obrazech, obrazy v hudbě. Brněnský Devětsil a bušení do Ponce

Excentrické karnevaly, prolínání reklamy a umění, odpor k institucím, kontakty se světovou avantgardou. To všechno pěstoval Brněnský Devětsil, jenž vydal téměř devadesát let po svém zániku nečekaný zvuk v nahrávce grafických partitur Miroslava Ponce.

Byl Charlie Chaplin členem Brněnského Devětsilu? Odpověď zní „ano“, ačkoliv byl samozřejmě jen členem čestným, zvoleným bez přímé účasti. Potěšení nad přijetím do tohoto uměleckého sdružení vyjádřil na hlavičkovém papíru pouze jeho manažer. Členství slavného herce a filmaře nebylo snahou o mediální zviditelnění, jak bychom si takový počin mohli z dnešního hlediska vyložit. Činnost Brněnského Devětsilu spadala do let 1923–1927, bylo to sdružení umělecké a film tehdy za umění považoval málokdo. Přijmout za člena – byť vzdáleného – herce, který se proslavil v groteskách, byl značně podvratný počin. Byl v něm do značné míry zakódován proces snímání umění z vyšších sfér, obrat k současným technologiím a zábavnímu i reklamnímu průmyslu. Ne nadarmo byl čestným členem jmenován i Douglas Fairbanks (a členství rovněž přijal), ne náhodou se mezi vyobrazenými osobami na výstavě objeví dobová filmová hvězda Tom Mix – samozřejmě na koni, v kovbojském oděvu a se svým obřím stetsonem na hlavě.

Brněnský Devětsil si stejně jako jeho pražské „soudružské“ sdružení všímal ulice a obyčejného života, ne však jako objektu pozorování a inspiračního zdroje. Začleňoval časopiseckou produkci, reklamy, filmy a jiné produkty (šou)byznysu do umění jako jeho plnohodnotnou součást. Výstava v Moravské galerii, která se činnosti brněnského sdružení věnuje, nemá lehkou výchozí pozici. Devětsil provokoval a podvracel, pohrdal institucemi – nevytvářel umění jako pomníky. Cílem nebyly galerie plné uměleckých artefaktů, ale akce, a ty žijí v přítomnosti, vystavují se dost obtížně. Vydat k takové výstavě nahrávku interpretací grafických partitur Miroslava Ponce, který je mezi exponáty významně zastoupen, je tedy vcelku logické. Nejen že jsou Poncovy návrhy a skici k hudební interpretaci přímo určeny, ale jejich současným provedením se vytváří paralela mezi způsobem práce Brněnského Devětsilu a dneškem. Současná nahrávací technika k tomu dodává možnost pomíjivý zvuk vcelku snadno, kvalitně a věrně zachytit.

Dramaturgy kompilace Pounding Ponc (Bušení do Ponce) jsou Jozef CseresViktor Pantůček. Oba se intenzivně zabývají progresivními a okrajovými proudy v hudbě a multimediálním umění, v Brně jsou nejvíce spojeni s festivalem Expozice nové hudby a na výběru účinkujících je to znát. Peter Graham, Pavel Zlámal, Michael Delia, Tomáš Vtípil… samé známé firmy, chtělo by se říct. Miroslav Ponc (1902–1976) byl skladatel, dirigent, klavírista, ale viděno dnešní optikou bychom ho mohli označit za multimediálního tvůrce otevřených struktur. Zabýval se mimo jiné souvislostmi mezi hudbou a barvami, což nás ve spojení s nahrávkou zajímá nejvíc. Proto jen připomenu, že spolupracoval i s Osvobozeným divadlem a dlouhou dobu působil jako skladatel scénické hudby i dirigent činoherního orchestru v pražském Národním divadle.

Pokoušet se popsat interpretaci grafických partitur je značně ošemetná záležitost, o přesnou charakteristiku jednotlivých částí se nebudu ani pokoušet. Odrážejí se v nich pochopitelně osobnosti, hudební zkušenosti i cítění jednotlivých interpretů, kteří jsou zároveň autory. Může být ale až překvapivé, jak racionální postupy a logické úvahy často použili pro převedení barevných i grafických struktur do hudby. Většina z nich se totiž ke svému způsobu provedení více či méně obsáhle vyjádřila a jejich vyjádření – stejně jako Poncovy zdrojové obrazy – obsahuje booklet. U reprodukcí bohužel není příliš jasné, kdo kterou interpretuje, a nemohu se ani dopočítat, jestli je booklet obsahuje všechny, či zda jsou některé interpretovány víckrát. Jozef Cseres a Viktor Pantůček v úvodním textu doporučují si před poslechem obrazy prohlédnout a interpretační poznámky přečíst, ale tady bych si přece jen dovolil polemizovat (i když musím říci, že pročítat interpretační výklady je v některých případech stejně dobrodružné jako poslouchat výsledek). Stejně jako je možné zvolit různé klíče pro přetavení obrazu na hudbu, lze zvolit i různé klíče při interpretaci či reflexi posluchačské a troufám si tvrdit, že ideální posluchač pro tuto hudbu si nic diktovat nenechá. Ale možná dramaturgové své doporučení mysleli jako metavtip a zkoušku – jen do pekla vede cesta přímá.

Pokud bych v tomto směru vůbec něco doporučil, pak především jít na samotnou výstavu. Seznámit se s ideovým světem Brněnského Devětsilu, s jeho východisky, myšlenkami, korespondencí členů i vnějšími projevy. Dostanete se tak i k obrazům Miroslava Ponce a u některých si budete moci jejich hudební ztvárnění rovnou poslechnout. Tuto bezprostřední zkušenost vám žádné pročítání bookletu a prohlížení tištěných reprodukcí – ať už sebekvalitnějších – nenahradí. Potom už lépe procítíte i celé CD, které vydala Moravská galerie; předpokládám, že ho lze v galerijním obchodě i koupit. Tato marketingová část se mi zdá značně podceněná a opomenutá: výraznější upozornění na možnost koupit nahrávku by se jistě sneslo přímo u Poncových ozvučených exponátů. Proč ji obsluha pokladny nenabízí rovnou ke vstupence či při odchodu z výstavy, to také netuším.

Pokud se nenecháte odradit neviditelností prodeje a donesete si nahrávku domů, budete se do ní moci opravdu ponořit, včetně studia obrazových zdrojů a myšlenkových pochodů interpretů. Dvakrát to budou jemná zvuková kouzla klavíru Petera Grahama a saxofonu Pavla Zlámala. Pozvolné zvukové přechody syntezátoru Thomase Lehna s ataky houslí Tiziany Bertoncini. Překrývající se a lehce rytmicky posouvané názvy barev v podání Alessandra Bosettiho. Klouzavě neurčitá a nekonečně znějící kytara Františka Chaloupky s narůstajícími a zase odeznívajícími ruchy. Navrstvené zvuky a hluky Tomáše Vtípila. Minimalisticky odměřené úhozy do spinetu Michaela Delii. Rozsáhlá zvuková plocha příležitostného sdružení Ahad & én & Astma. V titulní Pounding Ponc hans w. koch úporně rozeznívá čtvrttónovou strukturu. Předchozí nahrávka Petra KofroněAgonu je jediným titulem, který vznikl samostatně již před dvaceti lety, ale soudržnost alba nijak nenarušuje. Všechny ostatní tracky vznikly na objednávku pro vydání CD.

Pronikání do Poncových partitur je dobrodružství, ať už se do něj pustíte jako interpret nebo posluchač z kteréhokoliv konce. Výstavu je možné navštívit v Pražákově paláci do 26. dubna 2015.

Pounding Ponc, různí interpreti a autoři (Peter Graham a Pavel Zlámal, Tiziana Bertoncini a Thomas Lehn, Alessandro Bosetti, František Chaloupka, Tomáš Vtípil, Michael Delia, Ahad – én – Astma, Petr Kofroň a Agon Orchestra, hans w. koch). Text CZ, A. Nahráno 1995–2015. Vydáno 2015. TT: 46:00. 1 CD Moravská galerie v Brně ISBN 978-80-7027-285-5

Foto archiv Moravské galerie

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Úvodní koncert letošní Expozice nové hudby byl chytře vymyšlenou hudební cestou od líbivé moderny druhé poloviny 20. století k současnějšímu skladatelskému jazyku. Dva sólové koncerty a dvě kompozice, které pracovaly především s barvou zvuku, tvořily logický celek, který byl přijatelný jak pro příznivce experimentů, tak pro konzervativnější publikum. Takový pořad není jednoduché sestavit a i kdyby se nestalo už nic jiného, tak si dramaturgie zaslouží jednoznačnou pochvalu.  více

Brno Improvising Unit je zcela nekonvenční kapela, která zkoumá možnosti a hranice hudební komunikace. V úterý křtili v Místogalerii na Skleněné louce své čerstvé CD, posluchači se při tom dočkali i motivu z Hvězdných válek.  Jinak se jedná o proměnlivé hudební seskupení kolem Pavla Zlámala, které je součástí výzkumného projektu JAMU.  více

Jediné brněnské provedení dětské opery Marka Piačeka 2'16'' a pol: Vesmírna odysea kladlo současným českým dětem do cesty jen jednu drobnou překážku: slovenština už pro ně není samozřejmým druhým jazykem. Byla to ale překážka nicotná ve srovnání s celkovým účinkem chytré kompozice, která kladla hravou paralelu mezi vznik vesmíru a symfonického orchestru a provedla interprety i posluchače dějinami hudby. Ale navíc – a snad i hlavně – to byla bezvadná zábava.  více



Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více