Hudební inventura let 1939 a 1969

Hudební inventura let 1939 a 1969

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.

Večer zahájila skladba Elegie Evžena Zámečníka připomínající památku Jana Palacha, zesnulého v lednu 1969. Ústředním nástrojem skladby jsou sólové housle, které skladatel postavil do opozice vůči smyčcovém orchestru. Ve snaze o prostorové oddělení obou elementů stanul sólista Milan Paľa na balkónu za zády posluchačů v sále. Přestože musela být pro dirigentku i houslistu tato vzdálenost zřejmou interpretační nevýhodou, výsledný akustický efekt dal zapomenout i na drobné rytmické nesoulady v závěrech některých frází. Paľova výrazová rafinovanost navíc dokázala vyvážit řezavou uniformitu orchestru. Oba prvky se tak i přes vzdálenost a výrazný nepoměr sil spojily v jednotné hudební sdělení a živý, neustále probíhající dialog. Přerod tklivé melodie sólových houslí v burácející dramatické sdělení tak zůstával stále v neoddělitelném kontextu orchestru, který sólistu (v dobrém slova smyslu!) utiskoval, a přesto jej neporazil.

eod_hudebni_inventura_2019_foto_vit_kobza_01

Po Zámečníkově Elegii navázal orchestr skladbou Concentus biiugis pro klavír čtyřručně a smyčce od Jana Nováka. Na postu sólisty vystřídaly houslistu klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná, tentokrát zcela tradičně přímo před instrumentalisty. Po úvodní spíše meditativní skladbě působil Novákův koncert jako zjevení. Hustá sazba korunová dravým a rozvášněným přednesem tvořila vítaný protipól Zámečníkově dílu. Tardonová dbala, aby zůstal zachován typický Novákův humor a vtip, který navzdory jisté subtilnosti prosakoval jinak vážnou a slavnostní fakturou. Trochu nešťastně se však hudebníci ne vždy setkali na pizzicatech v tišší dynamice, která stála v kontrastu k jinak výtečně zvládnutým homofonním částem. Nelze opomenout výtečnou souhru obou klavíristek, které kromě precizní techniky předvedly také maximální cítění pro různé polohy Novákovy skladby.

Zatímco Novákův koncert vznikal na vrcholu umělcových tvůrčích sil, skladba Tamango pro smyčce a tympány Františka Gregora Emmerta je vůbec první orchestrální skladbou dnes již uznávaného brněnského rodáka. Samotné dílo vzniklo ještě během Emmertových studií na Janáčkově akademii múzických umění u Jana Kapra. Přestože se jedná o kompozici mladého skladatele, nelze v ní nenajít prvky, které Emmerta provázely po zbytek uměleckého života. Tympanista Lukáš Krejčí tvořil organickou část orchestru a dramatické plochy s duněním tympán vytvořily díky dirigentce Tardonové kompaktní a celistvý zvuk.

eod_hudebni_inventura_2019_foto_vit_kobza_02

Závěrečnou skladbou večera bylo dílo Concerto funebre pro housle sólo a smyčce nejstaršího z uváděných autorů Karla Amadea Hartmanna. Kompozice vznikla jako tichý protest proti okupaci Československa na podzim roku 1939. Úvodní Introdukce cituje husitský chorál Kdož sú boží bojovníci, přes který skladatel pokračuje k dravějším a vyhrocenějším hudebním výrazům. Extrémně náročný part houslí zvládl Paľa bez sebemenších problémů a dokázal i v těch nejvyhrocenějších chvílích dosáhnout intonační čistoty a rytmické přesnosti. Z hlediska dramaturgie by se však dalo pro dílo najít lepší místo. Po výtečně sestaveném programu působila místy excesivně násilná a občas i nečekaně plytká skladba jako krok nesprávným směrem, svůj podíl viny na tom mohla mít i její délka.

Zatím poslední koncert ze série Hudebních inventur orchestru Ensemble Opera Diversa nabídl intenzivní průřez tvorbou významných českých autorů, kteří se na pódiích hudebních sálů objevují naneštěstí velmi sporadicky. Je to však břímě, které ansámbl nese s hlavou vztyčenou a prospívá tak nejen odkazu samotných skladatelů, ale zejména sobě a svému jménu.

Evžen Zámečník: Elegia per Jan Palach pro housle a smyčce

Jan Novák: Concentus biiugis pro klavír čtyřručně a smyčce

František Gregor Emmert: Tamango pro smyčce a tympány

Karl Amadeus Hartmann: Concerto funebre pro housle sólo a smyčce

Milan Paľa, housle

Lucie Pokorná, klavír

Kristýna Znamenáčková, klavír

Gabriela Tardonová

  1. března 2019 v sále Konventu Milosrdných bratří

Foto Vít Kobza

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více