Hudební život v meziválečném Brně ve vzpomínkách Roberta Smetany

2. únor 2015, 0:30

Hudební život v meziválečném Brně ve vzpomínkách Roberta Smetany

„Čas je ohyzdná věc tím, že se nikdy nezastaví,“ poznamenává muzikolog Robert Smetana. Díky jeho svědectví o lidech, kteří formovali brněnské hudební dění i jeho dnešní podobu, ale přece jen můžeme čas na chvíli vrátit.

Robert Smetana (29. srpna 1904 Vídeň – 6. října 1988 Brno) studoval ve Vídni, Olomouci a Praze, nakonec ale maturoval v Brně v roce 1922. Tímto rokem také začíná období, kterému jsou z velké části věnovány jeho vzpomínky na hudební Brno. Chtěl původně studovat na Přírodovědecké fakultě, ale jak k tomu poznamenává hned v úvodu knihy: „Život se mi trochu zkomplikoval…“ Tou komplikací bylo zakoupení životopisu Bedřicha Smetany od Karla Emanuela Hrobského. Byl to pro něj takový zásah a cítil se do osudů i díla svého jmenovce natolik vtažen, že se mu o setkání se Smetanou i zdávalo. Nakonec se nechal zapsat na Filosofickou fakultu, kde studoval Hudební vědu u Vladimíra Helferta. Své hudební vzdělání si zároveň doplňoval na konzervatoři. Jeho hlavním oborem byla lidová, zlidovělá a kramářská česká píseň, spolupracoval úzce s Bedřichem Václavkem. Po druhé světové válce se podílel na založení Univerzity Palackého; do Olomouce ale odešel už v roce 1936, kdy také končí nejhutnější část jeho vzpomínek na Brno.

Jedná se skutečně více o vzpomínky než o paměti v pravém slova smyslu. Celku dominují čtyři jména: Bedřich Václavek, Vladimír Helfert, Rudolf Firkušný a Gracian Černušák. Není to způsobeno jen rozsahem „jejich“ kapitol, ale také tím, jak se prolínají i do vzpomínek ostatních, které působí jako spojovací materiál, jenž drží úhelné kameny pohromadě. Z velké části se jedná o nepublikované texty, samostatně vyšly pouze vzpomínky na Firkušného.

Smetanovo vyprávění nezapře vědce: ačkoliv se jedná o osobní texty, neztrácí se z nich nikdy dojem jakési exaktnosti. Snahy přesně vylíčit, jak to tenkrát bylo, se všemi vedlejšími motivy a drobnými ději, a to i za tu cenu, že se spád vlastního vyprávění poněkud zdrží. Jeho náklonnosti i nelásky k jednotlivým osobám jsou na první pohled schovány jak za touto exaktností, tak za všudypřítomným taktem, se kterým o svých přátelích i nepřátelích mluví. Přiznává otevřeně, koho měl a neměl rád, ale nevede ho to k nekritické chvále ani zaujatému hanění. Celá kniha tím získává vyrovnaný charakter, který se nepase na bulvární historce kolem tanečníka a choreografa Iva Váni Psoty, nerozmazává odchod Graciana Černušáka z Lidových novin za okupace v roce 1942 a nevynáší okatě vlastní práci na úkor druhých.

Pojítkem všech vzpomínek je především přátelství a pevné vazby k Vladimíru Helfertovi, jehož muzikologické myšlení Robert Smetana rozvíjel. Náklonnost k Firkušnému i Psotovi je rovněž zcela zjevná. Pozoruhodné je ale především rozsáhlé vzpomínání na Graciana Černušáka – jejich vzájemný vztah byl chladný, osobně se téměř nestýkali a podle Smetanových slov se vzájemně neměli příliš rádi. O to víc překvapí, kolik prostoru mu autor vzpomínek věnuje, dokonce se s ním dostaneme až daleko za osvobození Československa v roce 1945. Jako by byl Smetana osobností kritika, lexikografa a hudebního historika zcela fascinován, nebo snad cítil potřebu se s jejich chladným vztahem vypořádat ještě v 70. a 80. letech 20. století, kdy svoje vzpomínky psal.

Některé osobnosti ze Smetanových vzpomínek zmiňuje z jiného úhlu Jiří Beneš ve svém pamětnickém seriálu Město hudby v historii a historkách.

Vzpomínky na meziválečné hudební Brno vydala koncem minulého roku Janáčkova akademie múzických umění. Čtenář si brzy povšimne, že některé motivy se během čtení častěji vracejí, což ho přiměje, aby se podíval do ediční poznámky. Zjistí v ní, že editor Josef Kovalčuk si toho samozřejmě všiml také a opakované postřehy v textech ponechal úmyslně pro celistvost jednotlivých kapitol. Jako by tím i čtenáře vybízel, že má knihu opravdu vnímat jako samostatné vzpomínky a ne jako velký myšlenkový proud. Víc vyprávění po večerech než obecné a objemné shrnutí vlastního pohledu na věci. Texty jsou přiléhavě doplněny fotografiemi, snad až na výjimku společné fotografie Vladimíra Ambrose, Rafaela Kubelíka a Břetislava Bakaly uprostřed vzpomínek na Černušáka. Občasná chyba prozrazuje, že před tiskem nepřišel na řadu profesionální korektor, ale nejedná se o nic, co by tlouklo do očí a snižovalo hodnotu textu. Nejvíc mi v knize chybí jmenný rejstřík, byl by jistě užitečnější než seznam fotografií.

Robert Smetana si zmíněný životopis Bedřicha Smetany, který ho přivedl k hudbě, koupil v knihkupectví Barvič a Novotný a v této drobnosti se zdá být ukryt celý význam vzpomínek na dobu mezi válkami. Když líčí svůj vztah k meziválečnému Brnu jako rozvíjejícímu se modernímu městu, kde je všechno blízko, cítíme i blízkost takového uvažování k dnešku. K dnešku, který v meziválečných letech získával svou současnou tvář.

Hudební život v meziválečném Brně ve vzpomínkách Roberta Smetany, editor Josef Kovalčuk. ISBN 978-80-7460-072-2, rok vydání 2014, vazba V2, počet stran 220.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jiří Beneš hrával na violu v Moravském kvartetu i v brněnské filharmonii, mnoho let pracuje pro Moravský podzim a s jeho texty se setkáváte v programech orchestrů i festivalů. Rozhovor s ním se tedy většinou točí kolem hudby, přesto se v něm ale najde místo i na buchty, hory a sáňkování.  více

Žáci Theodora Schaefra tvořili generaci, jež se také zásluhou svého učitele dostala svého času do povědomí jako brněnská škola hlásící se v letech regulované tvorby konečně zase k mezinárodnímu vývoji.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více