Inkluze ticha od BCO v Huse na provázku

Inkluze ticha od BCO v Huse na provázku

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdr.

Večer zahájil cyklus písní Židovské sny (Chalomot jehudi’im) pro soprán a smyčcový orchestr skladatele Jana Duška. Dílo vzniklo roku 2008 a ještě v témže roce bylo provedeno Orchestrem BERG – ostatně právě v soutěži tohoto souboru NUBERG 2008 získala skladba Cenu veřejnosti a o rok později i Cenu Gideona Kleina. Cyklus obsahuje sedm části – Představení zvané budoucnost, Vzpomínka na lásku, Hladina vody, Déšť na bitevním poli, Intermezzo, Doprovoď mě a Jerusalém. Každá z nich staví na nějakém výrazném barevném, melodickém či harmonickém postupu. Kupříkladu úvod Deště na bitevním poli doprovázejí pravidelné kapky pizzicata smyčcové sekce, nad kterými se klenou teskné melodie violoncella a lyrického sopránu. Symbolismus je inherentní součástí díla a jak ostatně autor dodává: „Klarinet a violoncello představují naději a smrt a vytvářejí tak kontrapunkt sólovému sopránu – člověku.

Těchto partů se chopili violoncellista Josef Klíč, klarinetista Marek Pavíček a Irena Troupová. Hudebníci interpretovali svoje role s expresivitou a citem pro frázování melodie. Povedené bylo také provedení orchestru, ze kterého tu a tam navíc vystupovaly sólové úseky. Skvělý byl kupříkladu duet Josefa Klíče a koncertního mistra Lukáše Mika v Intermezzu. Výraznou pochvalu si zaslouží také kontrabasista Michal Pokorný, který se musel potýkat s nepříjemně dlouhými tóny v absurdně tichém pianissimu (Vzpomínka na lásku), což zvládl s maximální kontrolou smyčce a bez sebemenšího záchvěvu tónu. Pěveckého partu se Irena Troupová zhostila s grácií, ačkoliv byla zjevně jistější v nižších polohách. V těch vyšších se u zpěvačky občas projevila nestabilita tónu a částečně nedostatečná dynamika, která vyústila v nižší průraznost sólového partu. Rozhodně však excelovala tam, kde se jemná barva jejího hlasu setkala s lyrickými úseky díla. Výraznou pochvalu si zaslouží také precizní artikulace.

bco_inkluze_ticha_Foto_jan_prokopius_02

Pro violoncellistu Josefa Klíče byly nicméně Židovské sny pouhým rozehřátím před jeho hlavním interpretačním počinem, který tvořila Noční hudba: Hlas v listí od Dmitrije Janova-Janovského. S trochou nadsázky lze říci, že dílo je spíše sólovým recitálem na barevném pozadí komorního orchestru. Prakticky výhradně part violoncella je vždy melodicky souvislý a nese hlavní sdělení, orchestr jej pouze odívá do osobitých hudebních barev. Josef Klíč má s dílem zkušenosti a spolu s Brno Contemporary Orchestra jej nastudoval již roku 2015. Sólistův výkon lze bez uzardění hodnotit superlativy. Violoncellistův cit pro zpěvnost melodické linky, stejně jako pro její dynamickou a výrazovou pestrost se projevoval prakticky po celou dobu skladby a tato interpretace dodala dílu přirozenou gradaci. Samotný závěr patřil nahrávce lidového zpěvu uzbeckých žen, jehož text v programu však naneštěstí chyběl.

Patrně nejexpresivnější částí programu se stalo Eufemias mysterion pro soprán a komorní orchestr Miloslava Kabeláče, ačkoliv v rámci celého programu nelze mluvit o tak zásadním dramaturgickém zvratu. Kabeláčovo dílo je charakteristické modální, živou a místy ostře kontrastní fakturou s výrazným motivem bicích a klavíru. Orchestr dílo pod vedením Pavla Šnajdra nastudoval kvalitně, ale možná by celkovému vyznění prospělo o něco více vnitřního pohybu a uvolněnosti na úkor přesného dodržování dob. Snad by tím dosáhlo ještě větší expresivity, která by jednotlivým kontrastním plochám dodala bohatší hudební účinek. Irena Troupová byla dostatečně expresivní, ačkoliv právě výšky, které zde byly zastoupeny relativně hojně, by si zasloužily ještě silnější průraznost.

bco_inkluze_ticha_Foto_jan_prokopius_03

Závěr koncertu patřil premiérované skladbě Jany Vöröšové Bau mir ein Haus podle básně Hilde Domin. Skladba je svým charakterem převážně lyrická, výrazně melodická a s celou řadou kontrastních ploch. Skladatelka v ní pracuje i s prvky grotesky. Na několika místech se přibližuje až k hranici kýče, tu však nikdy nepřekračuje. Pochvalu si zaslouží také výrazná barevnost faktury, která povedeně doplňovala hlas Ireny Troupové. Právě pro ni se jednalo o ideální dílo, kde mohla naplno využít měkkosti a křehkosti svého hlasu, čímž umocnila onu inherentní lyriku skladby.

Soubor Brno Contemporary Orchestra zahájil svoji 11. koncertní sezonu pokorně a spíše kontemplativně. Zásadní směřování mu určil právě onen dedikační charakter večera, který připomínal nejen Annu Ticho. Cílem nadcházející sezony je velký příslib „oživování a hledání původního významu nadužívaných pojmů, které vybízejí k novým čtením a novým poslechům“.

Jan Dušek: Židovské sny

Dmitrij Janov-Janovskij: Hlasy v listí

Miloslav Kabeláč: Mysterium ticha

Jana Vöröšová: Bau mir ein Haus

Brno Contemporary Orchestra

Irena Troupová, zpěv

Josef Klíč, violoncello

Pavel Šnajdr, dirigent

Divadlo Husa na Provázku, Brno

21.11.2022 v 19:30

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více