Inkluze ticha od BCO v Huse na provázku

Inkluze ticha od BCO v Huse na provázku

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdr.

Večer zahájil cyklus písní Židovské sny (Chalomot jehudi’im) pro soprán a smyčcový orchestr skladatele Jana Duška. Dílo vzniklo roku 2008 a ještě v témže roce bylo provedeno Orchestrem BERG – ostatně právě v soutěži tohoto souboru NUBERG 2008 získala skladba Cenu veřejnosti a o rok později i Cenu Gideona Kleina. Cyklus obsahuje sedm části – Představení zvané budoucnost, Vzpomínka na lásku, Hladina vody, Déšť na bitevním poli, Intermezzo, Doprovoď mě a Jerusalém. Každá z nich staví na nějakém výrazném barevném, melodickém či harmonickém postupu. Kupříkladu úvod Deště na bitevním poli doprovázejí pravidelné kapky pizzicata smyčcové sekce, nad kterými se klenou teskné melodie violoncella a lyrického sopránu. Symbolismus je inherentní součástí díla a jak ostatně autor dodává: „Klarinet a violoncello představují naději a smrt a vytvářejí tak kontrapunkt sólovému sopránu – člověku.

Těchto partů se chopili violoncellista Josef Klíč, klarinetista Marek Pavíček a Irena Troupová. Hudebníci interpretovali svoje role s expresivitou a citem pro frázování melodie. Povedené bylo také provedení orchestru, ze kterého tu a tam navíc vystupovaly sólové úseky. Skvělý byl kupříkladu duet Josefa Klíče a koncertního mistra Lukáše Mika v Intermezzu. Výraznou pochvalu si zaslouží také kontrabasista Michal Pokorný, který se musel potýkat s nepříjemně dlouhými tóny v absurdně tichém pianissimu (Vzpomínka na lásku), což zvládl s maximální kontrolou smyčce a bez sebemenšího záchvěvu tónu. Pěveckého partu se Irena Troupová zhostila s grácií, ačkoliv byla zjevně jistější v nižších polohách. V těch vyšších se u zpěvačky občas projevila nestabilita tónu a částečně nedostatečná dynamika, která vyústila v nižší průraznost sólového partu. Rozhodně však excelovala tam, kde se jemná barva jejího hlasu setkala s lyrickými úseky díla. Výraznou pochvalu si zaslouží také precizní artikulace.

bco_inkluze_ticha_Foto_jan_prokopius_02

Pro violoncellistu Josefa Klíče byly nicméně Židovské sny pouhým rozehřátím před jeho hlavním interpretačním počinem, který tvořila Noční hudba: Hlas v listí od Dmitrije Janova-Janovského. S trochou nadsázky lze říci, že dílo je spíše sólovým recitálem na barevném pozadí komorního orchestru. Prakticky výhradně part violoncella je vždy melodicky souvislý a nese hlavní sdělení, orchestr jej pouze odívá do osobitých hudebních barev. Josef Klíč má s dílem zkušenosti a spolu s Brno Contemporary Orchestra jej nastudoval již roku 2015. Sólistův výkon lze bez uzardění hodnotit superlativy. Violoncellistův cit pro zpěvnost melodické linky, stejně jako pro její dynamickou a výrazovou pestrost se projevoval prakticky po celou dobu skladby a tato interpretace dodala dílu přirozenou gradaci. Samotný závěr patřil nahrávce lidového zpěvu uzbeckých žen, jehož text v programu však naneštěstí chyběl.

Patrně nejexpresivnější částí programu se stalo Eufemias mysterion pro soprán a komorní orchestr Miloslava Kabeláče, ačkoliv v rámci celého programu nelze mluvit o tak zásadním dramaturgickém zvratu. Kabeláčovo dílo je charakteristické modální, živou a místy ostře kontrastní fakturou s výrazným motivem bicích a klavíru. Orchestr dílo pod vedením Pavla Šnajdra nastudoval kvalitně, ale možná by celkovému vyznění prospělo o něco více vnitřního pohybu a uvolněnosti na úkor přesného dodržování dob. Snad by tím dosáhlo ještě větší expresivity, která by jednotlivým kontrastním plochám dodala bohatší hudební účinek. Irena Troupová byla dostatečně expresivní, ačkoliv právě výšky, které zde byly zastoupeny relativně hojně, by si zasloužily ještě silnější průraznost.

bco_inkluze_ticha_Foto_jan_prokopius_03

Závěr koncertu patřil premiérované skladbě Jany Vöröšové Bau mir ein Haus podle básně Hilde Domin. Skladba je svým charakterem převážně lyrická, výrazně melodická a s celou řadou kontrastních ploch. Skladatelka v ní pracuje i s prvky grotesky. Na několika místech se přibližuje až k hranici kýče, tu však nikdy nepřekračuje. Pochvalu si zaslouží také výrazná barevnost faktury, která povedeně doplňovala hlas Ireny Troupové. Právě pro ni se jednalo o ideální dílo, kde mohla naplno využít měkkosti a křehkosti svého hlasu, čímž umocnila onu inherentní lyriku skladby.

Soubor Brno Contemporary Orchestra zahájil svoji 11. koncertní sezonu pokorně a spíše kontemplativně. Zásadní směřování mu určil právě onen dedikační charakter večera, který připomínal nejen Annu Ticho. Cílem nadcházející sezony je velký příslib „oživování a hledání původního významu nadužívaných pojmů, které vybízejí k novým čtením a novým poslechům“.

Jan Dušek: Židovské sny

Dmitrij Janov-Janovskij: Hlasy v listí

Miloslav Kabeláč: Mysterium ticha

Jana Vöröšová: Bau mir ein Haus

Brno Contemporary Orchestra

Irena Troupová, zpěv

Josef Klíč, violoncello

Pavel Šnajdr, dirigent

Divadlo Husa na Provázku, Brno

21.11.2022 v 19:30

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Dvě velké inscenace Janáčkových oper na letošní festival Janáček Brno přijely z ciziny, a to s kompletním ansámblem včetně orchestrů. V obou případech se orchestry představily i na samostatných koncertech. Oba večery byly interpretačně špičkové, ale také osobitě pojaté. Oba večery řídili přední světoví dirigenti střední generace, oba původem z Moravy.  více

Minulou středu měli návštěvníci mezinárodního festivalu Janáček Brno možnost shlédnout skladatelovu operu Káťa Kabanová v nastudování Národního divadla Praha. Následujícím operním představením, které se v rámci 8. ročníku přehlídky uskutečnilo, se v Janáčkově divadle stala opět Káťa Kabanová v interpretaci Grand Théâtre de Genève a v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf Duisburg a souboru Orchestre de la Suisse Romande. Režie se chopila Tatjana Gürbaca, scénu navrhl Henrik Ahr, kostýmy připravila Barbara Drosihn a světelný design Stefan Bolliger. V titulní roli se představila Corinne Winters, jejího milého Borise Grigorjeviče ztvárnil Aleš Briscein, manžela Tichona Magnus Vigilius a jeho matku Kabanichu Elena Zhidkova. Role mladičké Varvary se ujala Ena Pongrac, učitele Váňy Kudrjáše Sam Furness a postavy kupce Dikoje Tomas Tomasson. Sbor vystoupil pod vedením Alana Woodbridge a hudebního nastudování, stejně jako samotného řízení, se chopil dirigent Tomáš Netopilvíce

Osmý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno 2022 nabízí několik dramaturgických linií. Jedna z nich poukazuje na Janáčkovu lásku k Rusku, které také několikrát navštívil, a na skladatelovu náklonnost k myšlence panslavismu. Není tedy divu, že letošní program nesoutěžní přehlídky se zaměřil na uvádění děl ruských skladatelů. Týkalo se to také koncertu v divadle Reduta, kde v režii ansámblu Brno Contemporary Orchestra zazněl různorodý program zahrnující skladby ovlivněné pozdním romantismem.  více

Festival Janáček Brno není pouze přehlídkou rozmanitých režisérských a dirigentských interpretací Janáčkových operních děl. Mohli se o tom návštěvníci jeho osmého ročníku přesvědčit při sobotním Duchovním koncertu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Program sestávající z Janáčkovy Chorální fantazie, proslulého Otčenáše a neméně pozoruhodných kompozic Hospodine! a Zdrávas Maria doplnila Mše Igora Stravinského. V rámci večera vystoupili harfenistka Dominika Svozilová, tenorista Aleš Briscein, basista Ondřej Musil, sbor Canticum Ostrava se sólisty Marcelou Gurbaľovou (soprán), Janem Rychtářem (alt), Petrem Němcem (tenor), Alešem Pirnosem (tenor) a Romanem Vlkovičem (bas), dále pak posluchači Hudební Fakulty Janáčkovy akademie múzických umění: Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), trumpetisté Petr ČižinskýRadek Juračka a Radek Hrdlička, trombonisté Ondřej MotalRadim HromádkoJaroslav Petráš a Jaroslav Broža, tubista Vít Andrýsek, fagotistky Teresa Bínová a Natálie Khemlová, hobojistky Alexandra Bláhová a Amaliia Ivanus, hráčka na anglický roh Yelyzaveta Chkhartishvili, houslista Marián Hrdlička a varhanice Petra Kujalová. Sbor řídil Jurij Galatenko. Vše znělo pod taktovkou Jakuba Kleckeravíce

Hostování Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) s ambiciózním programem na festivalu Janáček Brno patřil páteční večer. Janáčkovo koncertní dílo není obsáhlé a pro jeho festivalovou prezentaci je důležité, aby se mu dostalo jasných dramaturgických souvislostí. Po Šumařově dítěti tak následoval čtvrtý klavírní koncert Antona Rubinštejna, jeden z hitů doby, kdy Janáček teprve tříbil svůj hudební jazyk. Po pauze pak přítomní slyšeli Vokální symfonii Vladimíra Sommera, jejíž vznik a první provedení po uplynutí tří dekád od Janáčkovy smrti podstatně ovlivnily chápání soudobého českého symfonismu.  více

Ačkoliv osmý ročník představuje u hudebních festivalů většinou ještě stále ranou fázi vývoje, mezinárodní přehlídka Janáček Brno se za sedm ročníků své existence vypracovala v jednu z nejzásadnějších operních a hudebních akcí tohoto typu nejen u nás, ale i v širším evropském prostoru. Letošním programem se prolíná téma Quo vadis jakožto citace z duchovní kantáty Felikse Nowowiejského, oblíbeného díla Leoše Janáčka. Nese s sebou velké humanistické poselství, které se zrcadlí v Janáčkově tvorbě, zejména v dílech se slovanskou inspirací. Mezi ta patří i opera Z mrtvého domu, která ve spojení s Glagolskou mší zahájila ve středu 2. listopadu v Janáčkově divadle letošní třítýdenní oslavy skladatelova hudebního odkazu. Již tradičně patří zahájení festivalu souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, který nyní na premiéře vystoupil pod taktovkou Jakuba Hrůši, který je zodpovědný také za samotné hudební nastudování. Režie, stejně jako světelného designu, se chopil Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla Brno. Choreografii navrhnul Jan Kodet, scénu připravil Tomáš Rusín, kostýmy pak Zuzana Štefunková Rusínová. V hlavních pěveckých rolích vystoupili Kateřina KněžíkováPavol KubáňRoman HozaPeter BergerGianluca Zampieri a další.  více

Nejnovějším přírůstkem do koncertní řady pořádané brněnským souborem Ensemble Opera Diversa se stal komorní recitál houslisty Milana Paľy a klavíristky Kataríny Paľové s názvem Pokánie. Program, který v neděli 30. října ve vile Stiassni zazněl, představil v rámci dušičkového diptychu díla skladatelů Valentina Bibika a nedávno zesnulého Romana Bergera, jehož Adagio č. 2 „Pokánie“ inspirovalo i název večera.  více

Lidověk je první sólové album Matěje Metoděje Štrunce, mladého herce, zpěváka a hudebníka původem z Brna, frontmana kapely Ateliér, syna cimbalisty Dalibora a houslistky Kateřiny Štruncových ze skupin Cimbal Classic a Javory. Jablko skutečně nepadlo daleko od stromu, ale zároveň se přiblížilo ke stromům jiným a zabarvilo se originálními barvami.  více

Městské divadlo Brno uvedlo na své Hudební scéně českou premiéru muzikálu Medicus španělských autorů Ivána Macíase a Félixe Amadora. Režisér Stanislav Moša před diváky postavil současné dílo, které v mnoha ohledech snese přívlastek velké. Nešetří se tady hudbou, počtem postav a výpravou. Bombastický výsledek naštěstí nepřekryl základní téma ambiciózního, hudebně i výtvarně velkolepého opusu, kterým je síla vědění i lásky.  více

První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.  více

Brazilský písničkář s (nejen) japonskými kořeny Luiz Murá se na Moravě poprvé představil před pěti lety, kdy vystoupil na Folkových prázdninách v Náměšti se svou tehdejší mezinárodní kapelou Miramundo. Letos v létě přijel do Brna. Nikoli jako hudebník, ale jako pořadatel klubových koncertů v Barceloně, kde posledních několik let žije. Jako oficiální zahraniční delegát se zúčastnil dvoudenního Central European Jazz Showcase v divadle Husa na provázku. Během jeho pobytu v Brně jsme sympatickému světoběžníkovi, který je stále v první řadě hudebníkem, položili několik otázek. Už proto, že Luizův minulý pobyt na Moravě se odrazil na jeho nejnovějším sólovém albu.  více

V téměř tříhodinovém dvojkoncertu písničkářky Lucie Redlové a hudebního projektu Hrubá Hudba si ve čtvrtek brněnská Fléda dosyta užila lidových písniček. Obě části večera spojovala osobnost Jiřího Hradila v roli muzikantské, producentské, ale hlavně tvůrčí. Jak v tónech Hrubé hudby s Muzikou Petra Mičky, tak v Lucčině čistém folku byl celou dobu přítomen. Evidentní to mohlo být spíše v písních, ve kterých muzikanti hráli bez něj. Ve folkloru je to samozřejmé, u starších písniček Lucie Redlové bylo patrné, že zní jinak.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce