Inspirace minulosti i budoucnosti v režii Kaspara Zehndera

26. červen 2022, 10:00
Inspirace minulosti i budoucnosti v režii Kaspara Zehndera

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.

Zatímco mnoho předcházejících festivalových koncertů se v rámci letošního tématu nazvanému Cestou od kořenů k budoucnosti obracelo k minulosti, lidovým inspiracím či starým hudebním formám, páteční koncert v Náměšti nad Oslavou dle Kaspara Zehndera pohlédl spíše do budoucnosti. Jak sám umělec vysvětlil: „Všechna tři díla jsou výsledkem nejvyššího kompozičního mistrovství; svým způsobem reprezentují to nejlepší z celé epochy, pokud jde o instrumentaci, práci s formou i o roli, již ve své době tyto skladby hrály.“ Zmíněnou trojici děl inspirující budoucí skladatele představovaly Klarinetový kvintet A dur Wolfganga Amadea Mozarta, Sonáta pro flétnu, violu a harfu Clauda Debussyho a Introduction et Allegro pro harfu, flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto Maurice Ravela.

kaspar_zehnder_a_pratele_CM_24_06_2022_01

Večer zahájil Mozartův Klarinetový kvintet A dur, který svým způsobem stojí mezi díly otevírajícími cestu nadcházejícímu romantismu. Melodickou bohatostí, prací s motivy, proměnlivostí sazby a pestrostí nálad se řadí mezi vrcholná Mozartova díla. Co však skladbu definuje napříč všemi čtyřmi větami (Allegro, Larghetto, Menuetto, Allegretto con Variazioni) je všudypřítomná sladkost a hudební elegance. Hudebníci si tuto hudební polohu Klarinetového kvintetu dobře uvědomovali a jejich interpretaci definovala zasněná elegance, ze které tu a tam vystrkovala růžky typická mozartovská nadsázka. Obzvláště klarinet v interpretaci Wolfganga Klinsera zaujal výrazovou pestrostí, která na vybraných částech vhodně přecházela z lyrické něhy do žertovnějších a odlehčenějších poloh. Výtečná byla také rytmická a dynamická souhra mezi hudebníky, a to i při sebemenších rubatech. Právě ve větě Larghetto, kde se střídá melodie klarinetu se stupnicovými běhy houslí v pianissimu, bylo výrazové a dynamické souznění hudebníků nejlepší.

Debussyho Sonáta pro flétnu, violu a harfu zaujme na první pohled již svým obsazením. Co však hned není zřejmé, je výtečné využití celé řady kompozičních prvků, které mu tato komorní a nezvyklá instrumentace umožňovala. Nic zde nechybí a skladatelova příkladná práce s fakturou tvoří mnohdy výtečné barevné kombinace. V provedení flétnisty Kaspara Zehndera, violisty Amihaie Grosze a harfenistky Anaïs Gaudemard vyzněla dobře nejen něžná hudební poloha, ale také jistá mystičnost díla. Pochvalu zaslouží především jejich práce s výrazem v menuetem inspirované druhé větě Interlude. Tempo di minuetto, která v sobě skrývá nejen hypnotické rozklady harfy a meditativní dialogy mezi trojicí nástrojů, ale také mnohem dravější, rozvernější a rytmicky členitější polohy. Právě na těchto povedených kontrastech – podpořených navíc výrazným dynamickým odstínováním – stála do velké míry úspěšnost jejich interpretace.

kaspar_zehnder_a_pratele_CM_24_06_2022_03

Závěrečným dílem včera se stala skladba Introduction et Allegro pro harfu, flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto Maurice Ravela, která bývá nezřídka popisována jako miniaturní koncert pro harfu. Právě v tomto díle mohli všichni hudebníci spojit své síly a bylo až s podivem, jak silný a – s trochou nadsázky – až bezmála orchestrální zvuk se podařilo komornímu ansámblu vytvořit. Ravel však s formami „komorní symfonie“ či „komorního koncertu“ dlouhodobě experimentoval, a právě jeho Introduction et Allegro patří mezi nejúspěšnější z těchto skladeb. Je to onen nezvyklý kontrast mezi orchestrálním kompozičním přístupem a stále relativně skromným obsazením, který dotváří půvab díla. Kompozice si zachovává průzračnost a intimitu komorní hudby, avšak v mnoha dramatických tutti částech oslňuje překvapivou silou. Dramaturgie zcela správně nechala toto dílo až na konec večera. Samotnému provedení nebylo co vytknout. Hudebníci byli výtečně rytmicky i dynamicky sehraní a tam, kde vystupovali do silovějších poloh si naopak prosadili vlastní barvu a výraz. Rubato harfové cadenzy bylo příkladně vypointováno a pochvalu si zaslouží také frázování melodie s jemnými akcenty.

Páteční koncert na zámku v Náměšti nad Oslavou se stal chutnou pomyslnou ouverturou před zmíněnou festivalovou tečkou. Současně se jednalo o předposlední možnost navštívit koncert s rezidenčním umělcem flétnistou a dirigentem Kasparem Zehnderem. Pozitivní dojem z celého večera však kazila neznalost koncertní etiky u mnohých návštěvníků. Mezi větami se zkrátka netleská. Obzvláště pokud věta, která právě dozněla, byla něžná, tichá a křehká. Potlesk v takovou chvíli nejenže přetne veškeré vazby na nadcházející hudbu, ale neudělá radost ani interpretům, kterým rozhodí soustředění i mentální nastavení. A to představuje mrzutost pro všechny zúčastněné.

Anaïs Gaudemard / harfa

Kaspar Zehnder / flétna

Wolfgang Klinser / klarinet

Rahel Maria Rilling, Giovanni Guzzo / housle

Amihai Grosz / viola

Dávid Adorján / violoncello

Wolfgang Amadeus Mozart: Klarinetový kvintet A dur KV 581

Claude Debussy: Sonáta pro flétnu, violu a harfu

Maurice Ravel: Introduction et Allegro pro harfu, flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto

pá 24/6/2022, 19:30

Náměsť nad Oslavou

zámek, knihovna

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Nejčtenější

Kritika

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce