Iva Bittová & Čikori: At Home

13. červen 2017, 1:00

Iva Bittová & Čikori: At Home

Že je Iva Bittová technicky dokonalejší, všestrannější i výrazově zajímavější zpěvačka než letošní držitelka hned několika Andělů Lenny (nic proti ní), beru jako nezpochybnitelný fakt. Přesto nové album skupiny Čikori, dlouho očekávané, vycizelované a ještě barevnější, než si kdo troufal odhadovat, nezískalo žádnou výroční cenu, a dokonce se neobjevilo ani v žánrových nominacích. Příčiny jsou minimálně dvě. Jednak album At Home vyšlo na samém konci roku 2016, a tedy se nikoli de iure (tedy vzhledem k Andělům a jiným cenám), nýbrž de facto se jedná o desku roku 2017. Skupina ostatně jednu z jejích oficiálních veřejných prezentací naplánovala na červnový festival Respect do Prahy. Druhým důvodem je pak neuchopitelnost alba. Iva Bittová a Čikori sice nahráli posluchačsky překvapivě přístupnou nahrávku, která je však na žánrové ceny příliš nadžánrová a na ceny mainstreamové bohužel stále příliš alternativní (což není ovšem chyba muzikantů, ale hodnotitelů). 

Nejde však o sošky a památeční glejty. Každý, kdo se u nás o hudbu bez ohledu na žánry jen trochu zajímá, si jistě jako jeden z referenčních bodů vybaví dvacet let staré dvojalbum Ivy Bittové a Vladimíra Václavka Bílé inferno. Někdejší kolegové z rockové skupiny Dunaj tehdy představili čistý a křehký koncept akustických písní, v nichž mezi „divnými“ zvuky a tóny na povrch probublávaly jasně čitelné melodie. V roce 2001 oba protagonisté svou spolupráci rozvinuli v kapele Čikori a právě její druhé album – vydané patnáct let po debutu – nyní máme před sebou. Pauza původně neměla být jen pauzou, kapela se před lety skutečně rozešla, ale v roce 2009, na oslavách padesátých narozenin kontrabasisty Jaromíra Honzáka, se začalo uvažovat o obnovení spolupráce. Po roce 2010 se vzkříšení Čikori začali objevovat výjimečně na pódiích a někdy kolem roku 2014 už Honzák, Václavek i Bittová (sám jsem v té době natáčel nezávisle na sobě rozhovory se všemi třemi) hovořili o nahrávání nového alba.

Dnešní Čikori vedle Bittové, Václavka a Honzáka tvoří o generaci mladší, ale vynikající slovenský trumpetista Oskar Török, šíří vlastních projektů Středoevropan (působí v Praze a hraje i s polskými kapelami) a hudebním myšlením člověk kosmopolitní stejně jako jeho starší spoluhráči. A právě jeho trubka, která výrazně prosvětluje například titulní skladbu At Home nebo postupně se rozvíjející Tichý pláč, je pro celkové vyznění alba naprosto klíčová. Člověk má téměř nutkání prohlásit ji za hlavní melodický nástroj alba, neboť hlas Ivy Bittové stojí nad kategoriemi melodie a rytmu. Škála nálad, které Török nabízí – od měkké melodické hry v A Paper Cone až po téměř free pasáže v Je mi zima, je široká stejně jako stylový záběr celého alba.

Čikori však pochopitelně nejsou kapelou jednoho hráče. Jaromír Honzák potvrzuje, že jako kontrabasista zdaleka není pouze doprovodným hráčem. Stejně tak Vladimír Václavek jako kytarista zde více než na svých sólových deskách opouští své obvyklé repetitivní postupy a v rámci týmové hry rozvíjí zpočátku nenápadné detaily do výrazných figur a riffů. Ostatně stačí sledovat basu i kytaru například v písních Tichý pláč a Je mi zima, aby si člověk udělal základní představu o jejich fungování v Čikori.

Zatímco jednotlivé nástroje člověk většinou sleduje až při několikerém poslechu, hlas Ivy Bittové na sebe strhává zaslouženou pozornost od první skladby. I Bittová, jindy výrazná sólistka, se zde na jednu stranu chová ukázněně jako členka kompaktního celku, ale to jí nebrání v tom, aby naplno rozvinula hned několik pěveckých poloh. Zatímco v úvodní Noci zpívá do lehce transovního rytmu hostujícího Miloše Dvořáčka naprosto civilně, v titulní At Home používá více zvukomalby a v závěrečném Andělovi se dostává do poloh, které by málokteré jiné zpěvačce slušely. Společným jmenovatelem prakticky všech písní je však přístupnost, snaha jít vstříc posluchači a přitom se nezpronevěřit uměleckému záměru. Mimochodem velmi příjemným oživením desky je angažmá mistra zvuku Ivo Viktorina jako zpěváka do písně Břízy z dávného repertoáru Dunaje.

At Home však není pouze přehlídka výjimečných hudebních osobností a jejich pestrých přístupů, které fungují překvapivě i jako celek.  At Home je také sbírka písňových příběhů, psaných česky i anglicky. Někdy stačí načrtnout čtyři krátké verše jako v případě textu Libora Kadlece Je mi zima. Skladba samotná trvá přitom deset minut a jde vlastně o hudební suitu, v níž dějovou linku vedle slov tvoří i samotná hudba (napodobování zvuku větru apod.). V dalších textech nacházíme nejen zajímavé reminiscence („nebeský čert“ Karla Davida nebo „černý andílek“ Richarda Müllera coby paralely k Bílému infernu?), ale především různé atributy domova, onoho titulního „at home“: zmuchlané vteřiny, svobodu letících ptáků, transformaci do kmene stromu nebo do pupenu ve větvičce. Domovem zde totiž není jen dům, ale i příroda. Přírodní paralely, ať už jde o stromy nebo povětrnostní jevy, se na albu vůbec objevují v textech různých autorů a skvěle ladí s jazykem hudby. A i když se v několika písních zpívá o zimě a pocitech chladu („svět ztuhne jak ledově chladné černé želé“), hudba skupiny Čikori je až neuvěřitelně teplá a domácká. Prostě At Home.

Iva Bittová & Čikori – At Home; Pavian Records 2016, 9 skladeb, celková stopáž 60:38

Bittová & Čikori/ foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Přístav, mnohonásobný vítěz Porty a dalších trampských a folkových festivalů, nová alba nechrlí. V roce 2001 debutoval nahrávkou Prašná cesta, v roce 2008 vznikl Papírový drak a až v roce 2017 třetí deska PřiHrátky. Průměrně osmileté rozestupy mezi dlouhohrajícími nahrávkami mají jednu výhodu. Kapela mezitím intenzivně hraje, pracuje na sobě a určitý pokrok by měl být s každým dalším albem znát. Teoreticky by to tak mělo být a u Přístavu to naštěstí platí. A tak podobně jako jsem v souvislosti s minulou deskou tvrdil, že je Přístav čím dál přesvědčivější, u novinky se tento pocit prohloubil.  více

Původní komorní opera Jsem kněžna bláznů měla premiéru v brněnské Redutě. Autorkami operní novinky, která mapuje soukromý i tvůrčí život první české spisovatelky Boženy Němcové, se staly skladatelka Lenka Nota a dokumentaristka Olga Sommerová. Libreto vzniklo na základě Němcové korespondence, básní Františka Halase, Vladimíra Holana a Františka Pavlíčka. Novou operu představil Ensemble Opera Diversa v Mozartově v pátek 17. listopadu.  více

Mnoho comebacků bývá spíše nostalgickým až smutným ohlednutím za tím, co už se nikdy nevrátí. Jsou tu ale výjimky potvrzující pravidlo. Gaia Mesiah se vrátila s vervou sobě vlastní a snad ještě větší energií než kdysi. Husí kůži ve středu na Flédě měli v publiku i na podiu.  více

Zajímavé preview festivalu Janáček Brno 2018 představoval pondělní koncert v brněnském divadle Reduta. Na programu večera bylo Divertimento pro klavír levou rukou a komorní orchestr Bohuslava Martinů, Capriccio pro klavír jednou rukou, flétnu/pikolu, dvě trubky, tři trombony a tenorovou tubu a Příběh vojáka (L’Historie du soldat) pro vypravěče, klarinet, fagot, kornet, trombón, housle, kontrabas a bicí od Igora Stravinského. Za klavírem se vystřídali Daniel Wiesner a Jan Jiraský. Orchestr Brno Contemporary Orchestra řídil dirigent Pavel Šnajdr. V recitovaných rolích se představila Soňa Červená jako Vypravěč, Štěpán Kaminský jako Voják a Petr Bláha jako Ďábel.  více

První koncert z abonentního cyklu Filharmonie na Stadionu, nahrazující původní cyklus Filharmonie v divadle, se uskutečnil ve čtvrtek 9. listopadu 2017 v Kulturním centru Babylon. Na programu večera byla díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Edvarda Hagerupa Griega v provedení Filharmonie Brno a pod taktovkou norského dirigenta s českými kořeny Stefana Veselky.  více

Poslední koncert 49. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Brno Moravský podzim dozněl sobotu 28. Října. Festival si těsně před svými padesátými narozeninami zvolil jako zastřešující téma ®evoluci a nevyhnutelný vývoj vpřed. Poutače a plakáty v Brně měsíce volaly na kolemjdoucí a lákaly na ambiciózní podívanou. Po zběžném přehlédnutí programu bylo zřejmé, že stěžejními hudebními díly letos budou především novátorské počiny první poloviny 20. století navrch okořeněné o hudební lahůdky tzv. staré hudby.  více

Brno nyní stojí po boku 180 měst z celého světa, která patří do Sítě kreativních měst UNESCO. Pouze tři desítky z těchto měst se soustředí na hudbu. Z České republiky jde vedle Prahy teprve o druhé město přijaté do této Sítě. Udělený titul oceňuje práci umělců, kulturních pracovníků, žánrovou rozmanitost i spolupráci s okolním regionem.  více

Budoár staré dámy býval brněnská a z větší části dívčí kapela. Neplatí už ani jedno. Charismatickou kapelnici a zpěvačku Martu Kovářovou (dříve Svobodovou) momentálně doprovázejí tři pánové. A i když část kapely stále žije v jihomoravské metropoli, sama Marta se provdala a vychovává dvě děti ve „vesnici v mrazivé kotlině“. Její nová role provdané ženy a hospodyňky se promítla do několika písní „o vaření“ a s životem na nehostinném venkově možná souvisí výběr básně Lubora Kasala Z ježatých hor („Mrazem to mrská a zimu pase“), jejíž zhudebnění skupina zařadila na samý úvod nového alba. Byl to dobrý tah, protože jde o píseň energickou, hitovou, s osobitým a barvitým textem („…kde jektají mývalové umývadel a syčí hadi sprch“) a s mistrně zvládnutou dynamikou, rytmem a stoptimy. Kapela, která v poslední době zdaleka nemá tolik možností zkoušet a písně společně cizelovat jako dřív, se zde ukazuje ve vrcholné formě – sehraná, dravá, ale při všem tom zdánlivém chaosu zorganizovaná – ani tón navíc tu nepadne.  více

V rámci Moravia Music Festu zahraje 16. listopadu v brněnském Metro Music Baru skupina Organic Quartet v čele s Ondřejem Pivcem. Varhaník českého původu, který od roku 2009 žije v New Yorku, v posledních letech spolupracuje se špičkovým zpěvákem Gregorym Porterem, a za účast na jeho albu Take Me To The Alley dokonce získal Grammy. V Brně představí nové album Terms And Conditions Apply, které natočil se svými někdejšími českými spoluhráči – kytaristou Liborem Šmoldasem, bubeníkem Tomášem Hobzkem a saxofonistou Jakubem Doležalem.  více

Novým rektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně se stane profesor Divadelní fakulty JAMU Petr Oslzlý. Dnes v pozdním odpoledni o tom v prvním kole tajného hlasování rozhodnul akademický senát této vysoké školy. Spolu s Petrem Oslzlým kandidovala profesorka Barbara Maria Willi z Hudební fakulty JAMU. Vítězný kandidát se úřadu ujme na čtyři roky a to k prvnímu únoru příštího roku.  více

Městské divadlo Brno nabídlo na velké scéně další skutečně horkou muzikálovou novinku. V sobotní premiéře tady uvedli hudební komedii Děsnej pátek. Skladatel Tom Kitt a autor písňových textů Brian Yorkey, ve spolupráci s autorkou Bridget Carpenterovou pro divadlo upravili knižní a filmově opakovaně zpracovaný příběh. Zápletka muzikálu totiž pochází z románu Mary Rodgersové z roku 1972. Na jeho základech vzniklo postupně několik filmů, v jednom z nich si v 70. letech zahrála mladá Jodie Fosterová, v dalším se v roce 2003 potkaly Lindsay Lohanová a Jamie Lee Curtisová.  více

Premiérou nového nastudování opery Nápoj lásky od Gaetana Donizettiho se včera uvedl brněnský operní soubor v Mahenově divadle. V roli krásné Adiny se představila Kateřina Kněžíková, zamilovaného Nemorina ztvárnil španělský tenorista José Manuel, postavy seržanta Belcora se ujal Roman Hoza, doktor Dulcamara prodával svůj elixír v provedení Jiřího Sulženka a roztomile všetečná Giannetta vděčí za svůj půvab Tereze Merklové Kyzlinkové. Operní sbor a orchestr Národního divadla Brno vedl dirigent Ondrej Olos.  více

Fin Greenall alias Fink se svou kapelou intenzivně experimentují na mezinárodní hudební scéně zhruba deset let. Minulý měsíc vyšlo poslední studiové album Resurgram, které začerstva přijeli představit Brnu v tradiční sestavě navíc posílené o druhé bicí. Folk s přesahem snad do všech žánrů se na Flédě rozezněl již podruhé.  více

Ve středu 25. října vystoupí v Kabinetu múz americká zpěvačka a skladatelka s indickými kořeny Shilpa Ray. Vrací se na místo činu, protože v Brně už předloni představovala své album Last Year’s Savage. Před rokem vystoupila v Tasově u Veselí nad Moravou na festivalu Beseda u bigbítu a nyní se vrací do Brna, aby představila svou novinku Door Girl.  více

Soubor Black Uganda Choir, netradiční sdružení vícehlasého zpěvu, slaví čtvrtstoletí své existence. Vedoucím souboru je sice Tomáš Drtílek, avšak na naše otázky odpovídal mluvčí třináctičlenného ansámblu Ivan Holas a spolu s ním Richard Lank, autorsky nejplodnější člen skupiny.  více