Jana Kirschner a čirá radost z hudby

Jana Kirschner a čirá radost z hudby

Poslední deska Jany Kirschner Moruša biela vyšla minulý rok na podzim. Na projektu se podílelo velké množství muzikantů ze Slovenska, České republiky, ale také z Velké Britanie, a tak bylo komplikované přivést ho také na koncertní podia. Turné k novému albu bylo rozděleno na dvě části a Brno se dočkalo Jany Kirschner a jejích třinácti hudebníků až nyní. Poštěstilo se mu to jako jednomu z mála českých měst.

Koncert se konal v Semilassu, které se během krátkého úvodního vystoupení zpěvačky Katarzie příjemně zaplnilo. Náročnost projektu si žádala i vyšší vstupné, než je u nás zvykem, a zpočátku se zdálo, že to mnohé fanoušky odradilo. Naštěstí to nebyla pravda, i když kapacita sálu se určitě nevyčerpala. Představování mladých a nadějných umělců novému publiku je určitě třeba a Katarzia byla pro Janu Krischner skvělou volbou. Zpěvačka se mikrofonu a kytary chopila úderem půl osmé a představila pár skladeb ze své desky Generacia Y. Písně zapůsobily nejen hudebně, ale snad ještě více po textové stránce. Některé diváky upoutala Katarzia natolik, že okřikovali méně pozorné, vyrušující kolegy.

Hlavní část večera pak plynule navázala postupným příchodem celé kapely – tematicky v průběhu písně Promenáda. První set se nesl pouze ve znamení nové desky, kterou kromě první skladby zahráli pořadě celou. Publikum se chtě nechtě dostalo do varu hned při druhé skladbě Divná, kterou uvedl Eddie Stevens odzbrojujícím tancem v kostkovaných ponožkách (ve stylu Parov Stelar Catgroove tanečníka známého z Youtube).

Až po písních SamaPalisády přišlo na řadu uvítání a příběh o vzniku následující písně Z jedného Martina aneb o uvažování, co s načatým životem. Dále pak následovalo Iba raz a O hore a vtáčkovi označené za japonskou baladu odehrávající na Štrbském plese. V kostelní atmosféře a naprostém tichu ukončená skladba Vidina pak udělala tečku za prvním setem. Po krátkém občerstvení a zjištění stavu hokejových zápasů probíhajícího mistrovství světa měly přijít největší hity.

Muzikanti dostáli svému slovu a zazněly písně jako Líška, Modrá, Keby si bol môj, Pokoj v duši, Máj krásny MájNa čiernom koni. Ve starších skladbách ještě víc vynikly kvality a možnosti celé velké kapely. Známé hity v novém aranžmá s cimbálem, klarinetem, akordeonem, violoncellem, houslemi, hammondovými varhanami nebo mužským kvartetem dostaly úplně jiný náboj a čirá radost z hudby proudila kapelou i publikem. Píseň Keby si bol môj dokonce obsahovala reggae pasáže a došlo i na ukulele. Pokoj v duši pak díky přítomnosti cimbálu, akordeonu a smyčců nabyl plnohodnotné koncertní verze a po velkých ovacích na závěr se publikum dočkalo také dvou přídavků. Prvním z nich byla ukolébavka Až príde večer a zkompletovala tak všechny skladby z nové desky. Na úplný konec pak zazněla Unesená, kterou pak publikum dozpívalo samo již klanějícím se muzikantům.

Myslím, že vystoupení Jany Kirschner a její kapely bylo obrovským zážitkem jak pro návštěvníky, tak pro samotné muzikanty. Skvěle sestavený playlist, výborný zvuk, profesionální a zároveň entuziastické výkony umělců a vnímavé publikum – to všechno dohromady vytvořilo atmosféru, kterou by chtěl člověk zažívat na každém koncertě.

Jana Kirschner v Semilassu, foto Miloslav Hlaváček

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Stejní muzikanti, stejná hudba a dva rozdílné koncerty. Koncert Brada Mehldaua s jeho triem v turecké Antalyi a v Brně, aneb jaké to je, když si diváci vytvářejí atmosféru sami.  více

Nový abonentní cyklus Filharmonie Brno s názvem Jazz & World Music je pro letošní koncertní sezónu u konce. Jeho opravdovým vyvrcholením se minulý týden ve středu stal koncert tří výjimečných český hudebnic v Besedním domě. Dlouhodobější spolupráci Lenky Dusilové a Beaty Hlavenkové z posledních let doplnila Dorota Barová.  více


Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Nejčtenější

Kritika

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce