Janáček Brno 2016: Ojedinělé operní prožitky

28. říjen 2016, 13:00

Janáček Brno 2016: Ojedinělé operní prožitky

Z možných zaměření festivalu Janáček Brno v jeho nynější podobě vyniká především operní část. Směs domácích, tuzemských i zahraničních inscenací, jakkoliv stále nepočetná, přinesla ojedinělé divácké prožitky. Málokdo by si ještě před pár lety vsadil na to, že jednoznačně nejskvělejšími počiny budou domácí inscenace. Ne vždy se bohužel náročné inscenační počiny na zdejším jevišti udrží po skončení festival. Zatímco si v nadcházejícím prosinci můžeme ve dvou reprízách připomenout předloňskou inscenaci Janáčkovy Věci Makropulos v režii Davida Radoka, jeho mimořádně působivé ztvárnění Bartókova Modrovouse a Schönbergova Očekávání, hororové dvojice víc než sto let starých, a přesto stále znepokojivě drásavých oper, se tuto neděli na prknech Janáčkova divadla objeví naposled. Jakkoliv to může znít sugestivně, tuto příležitost by si opravdu nikdo neměl nechat ujít.

Letošní ročník festivalu Janáček Brno 2016 byl podstatným dílem postaven na rozličných operních produkcích. Proklamovaná světovost přehlídky a finanční konsolidace se nakonec smrskla na jediné velké hostování cizího operního souboru, v Brně již dobře známého Státního divadla Norimberk. Inscenace opery Z mrtvého domu obávaného režiséra Calixta Bieita znamenala pro zdejší publikum jedno janáčkovské prvenství: byla totiž nepřístupná do 18 let. Ztráta nevinnosti to byla pořádná. Představení mělo bezesporu silný účinek, mnoho diváků ovšem vidělo na pódiu trýznivé věci, které tam nikdy nespatřilo, nečekalo a ani pozorovat nechtělo. Je to ovšem typická řeč režiséra Bieita k publiku: burcovat na základě vyhrocených výlevů agrese všeho druhu. Janáček nepatří ani Brňanům, ani konzervativcům, ani exponentům maloměšťácké morálky. Je tu pro všechny, hraje se často a umožňuje klást důraz na rozličné aspekty příběhu. Nikde není psáno, že tragická opera z prostředí koncentráku musí být hrána laskavě. Heslo „v každém tvoru jiskra Boží“ si Janáček vlastnoručně vypsal z Dostojevského, není ale pro režiséra závazné. A ruku na srdce, Bieito je mnohem bližší koncentráčnické realitě a vedle jeho počinu se většina dosavadních tradičních režií této opery jeví jako operetní karikatura a rezervace vzájemné tolerance a pochopení. Škoda jen, že je Bieito tolik posedlý svým „posláním“, že nedá prostor ani zlomku uhrančivé Janáčkovy naděje a osvobozeného Gorjančikova nechá v závěru opery zastřelit. Hudební stránka byla velkým zklamáním, orchestr nebyl rozehraný, chyboval a dirigent Marcus Bosch zjevně nebyl ve své kůži. Zpěváci perfektně plnili všechny režijní úkoly s až pedantskou přesností, ale s výjimkou Antonia Yanga v roli Šiškova byli vlastně pěvecky průměrní.

Velká očekávání budil návrat Davida Radoka po dvou letech do Brna a byl to návrat vskutku impozantní. Bartókova Modrovouse plného freudovských jinotajů a Schönbergovo Očekávání propojil do přízračného celku, který sice neděsil ničím zjevným, ale všudypřítomná tíseň a působivě gradující napětí vyvolává krajní emoce i při deset dní staré vzpomínce. Zážitek umocnil mimořádně skvěle připravený orchestr vedený šéfdirigentem Markem Ivanovićem a samozřejmě také charismatický projev všech tří sólistů: Anderse Lorentzsona jako Modrovouse (a také Muže v němé roli v Očekávání - skvělém Radokově režijním nápadu), Katariny Giotas jako Judit a Katariny Karnéus jako Ženy. Letošní festival měl řadu skvělých okamžiků, ale na tento se bude dozajista vzpomínat nejdéle.A to nejen proto, že po nadcházející neděli už další šance zhlédnout tento skvost zřejmě nebude.

Oba domácí inscenační úspěchy - Káťa Kabanová a Modrovous - byly ovšem koprodukcemi. V případě Káti dokonce ex post. Šlo o autorskou rekonstrukci dávné Carsenovy režie. Pořadatelé tedy vsadili na jistotu a dostavil se očekávaný úspěch. K budoucím ambicím by ale měla patřit i originalita a vyprofilovanější přístup. Oblíbit si něco, co už koluje i na oficiálně vydaném DVD, a přenést to do svého divadla nepředstavuje světový podnik, nýbrž nedostatek odvahy a úlitbu popularitě. Krása je vždycky žádoucí, nelze ovšem stavět pouze na ní. Dobře to ukazuje rok stará brněnská inscenace Její pastorkyně v režii Martina Glasera. Musí být až otravné pořád dokola poslouchat, že není režisérem operním, nýbrž činoherním. Musí být ale řečeno alespoň toto: Brno má svoji velkolepou Pastorkyni, barvitou, monumentální, podzimní, scénické řešení ale nepostrádá prvky hravé naivity. Ta mohla být nosná, byla-li by výrazněji vystavěná. Glaser chápe operu jako barvotiskovou kolotočovou show, kde se musí pořád něco hýbat. Pohyb je sice důležitý, netkví v něm ovšem podstata dramatu. Snaha zalíbit se je pochopitelná a do jisté míry žádoucí. Musí však být vyvažována odvahou, sebevědomím a chutí sdělit své chápání dramatu, a to inscenaci chybí.

Stávající festival Janáček Brno začínal v roce 2004, s přestávkou v roce 2006 funguje jako bienále a je otázkou, proč to současné, v pořadí šesté, označuje pořadatel jako pátý ročník. Buďto se zakladatelský počin bere jako nultý, anebo není brán vážně. Není to ale jediná odchylka od původního záměru. Před dvěma lety nebylo jasné, proč festival mění označení na „divadelní a hudební“. Informací o koncepcích a budoucí strategii má veřejnost stále minimum. Po uplynutí letošního ročníku je ve věci jasněji: organizátoři jednoznačně preferují operu (nikoliv balet) a koncertní řadu podceňují či ji berou přímo jako jakési nutné zlo. Nebylo by přímočařejší a elegantnější nazvat festival operním? Ostatní žánry ani tak nemusí být nutně tabu, bylo by to ale pravdivější označení či vymezení, poněvadž hudební ani divadelní Janáček Brno cíleně rozhodně není.

Foto (c) Janáčkova opera NdB / Jakub Jíra

Foto (c) Janáčkova opera NdB / Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více