Janáček ze dvou stran. Tales From My Diary

Janáček ze dvou stran. Tales From My Diary

Tales From My Diary je velkolepý hudební projekt, který iniciovali tři slovenští hudebníci – jazzový saxofonista a skladatel Nikolaj Nikitin a písničkářská a producentská dvojice Róbert Pospiš & Martin Sillay. Ve společné produkci vytvořili nikoli sevřené dvojalbum, ale dvě samostatné kolekce, které volně spojuje inspirace tvorbou Leoše Janáčka.

Jinak řečeno – jde o dva originální pohledy na jeho dílo. Přitom oba „neklasické“ pokusy o uchopení Janáčkovy tvorby dopadly výtečně a ani jeden z nich Janáčkovu tvorbu nezplošťuje. Naopak, obě části projektu využívají širokou škálu aranžérských a interpretačních postupů a ukazují, že léty prověřenou hudbu lze zpracovat nově, radikálně a přitom originál nekarikovat a nepoškodit.

Nikolaj Nikitin se v bookletu alba vyznává z lásky k Janáčkově hudbě od doby svých studií na VŠMU. Zasáhla jej tehdy „síla, temperament, dynamika a hudební výraz klavírního cyklu Po zarostlém chodníčku a cyklu Zápisník zmizelého“ a také „Janáčkova práce s časem a napětím a zároveň inspirace regionem a mluvou“. To vše v něm nakonec probudilo touhu zrealizovat Janáčkem inspirované hudební album. K realizaci tohoto snu si Nikitin přizval slovenskou jazzovou elitu (mj. Lukáš Oravec na křídlovku, Ľuboš Šrámek na klavír, Juraj Griglák na kontrabas) a hráče na smyčcové nástroje, členy Slovenské filharmonie. Ani tím však výčet účinkujících nekončí. Na poslední chvíli se do hry zapojil významný host, světoznámý kontrabasista českého původu Miroslav Vitouš, jehož nápady celkové vyznění alba výrazně posunuly.

Základ desky tvoří několik Janáčkových skladeb v úpravách Nikolaje Nikitina, které však nakonec právě Vitouš proložil svými kontrabasovými a klavírními improvizacemi – opět na téma Janáčkovy hudby. Ke konci alba pak Nikitin přidal svou vlastní kompoziční reakci na Janáčka, cyklus Conversations pro smyčcové kvarteto s volnou improvizací pro kontrabas. Právě střídání jazzových úprav Janáčkových skladeb s improvizacemi a Nikitinovou vlastní tvorbou dodává albu dynamiku a vnitřní napětí. Celek má daleko k roztříštěnosti, vše krouží kolem důvěrně známé moravské melodiky a motivy se nenápadně vracejí. Z jednotlivých skladeb patří k nejsilnějším (téměř) úvodní Frýdecká panna Maria s krásnou křídlovkou Lukáše Oravce, dále Naše večery, v nichž se tklivá hra smyčců rozvine v jazzovou jízdu elektrického piana s podporou saxofonu, a konečně Nelze domluvit s výraznou rytmikou a s melodickou linkou sopránového saxofonu, která předznamenává už zmíněný čistě smyčcový cyklus Conversations. V něm je pak nejvýraznější částí třetí věta Alter Ego, která jako by rekapitulovala celý projekt a současně melodicky předznamenávala druhé (nebo první?) album dvojdisku.

Je totiž skutečně jedno, v jakém pořadí budete obě části Tales From My Diary poslouchat. Druhá polovina projektu vychází z Janáčkova známého cyklu Moravská lidová poesie v písních a zpěvák Pospiš s kytaristou Sillayem speciálně pro toto CD sestavili skupinu Polajka. Jde o kvinteto, ve kterém oba producenty doplňují Boris Lenko (akordeon, klavír), Roman Harvan (violoncello) a Eva Šušková (zpěv). Tato sestava ve čtrnácti vesměs krátkých skladbách (výjimkou je více než pětiminutová Tužba) nabízejí pestrou škálu možností, jak se dá s Janáčkovým odkazem pracovat a přitom nepůsobit překombinovaně ani tuctově. Dvě zásadní úpravy najdeme tentokrát hned na počátku kolekce. Po úvodní Lásce, ve které nefolkovou akustickou kytaru vystřídá překvapivý duet drsnějšího hlasu Pospišova a klasického zpěvu Šuškové, následují dva vrcholy alba: opět na dialogu postavená Polajka s výrazným akordeonem a Tužba, ve které ženský hlas supluje výše položený melodický nástroj (housle?), zatímco cello evokuje elektronický (!) doprovod. V dalších písních pak kapela předvádí další své možnosti – neobvyklá klavírní sóla (Kouzlo), náznak čardáše (Neumrem ja na Zemi s překvapivým zakončením do fade-outu), souhru cella s akordeonem (Stálosť) nebo neklidnou symbiózu klavíru s cellem (Osamělý). Důležitými aktéry jsou ve většině písní oba zpěváci, přičemž slova, většinou důvěrně známá, zdaleka nehrají takovou roli jako hra s barvou, posazením a výrazem hlasu. Šepot, chrapot, zpěv přímočaře folkový, zpěv málem rockový i klasický rejstřík operní pěvkyně Šuškové – to vše v kombinaci s nástroji vytváří zajímavou mozaiku, díky níž tato písňová polovina projektu náročností nijak nezaostává za jazzovou částí.

Nikolaj Nikitin a Pospiš & Sillay sice natočili dvě samostatná alba, ale ve skutečnosti netvořili své pohledy na Janáčka izolovaně. Všichni tři se podíleli na produkci celého projektu a Sillay s Pospišem měli navíc v rukou celý technický proces od nabírání zvuku až po mastering. I díky tomu nakonec tvoří obě části dvojalba – navzdory odlišnému konceptu – jeden celek, o čemž se můžete přesvědčit jednoduchým pokusem: nahrát si skladby z obou disků do počítače a pustit v náhodném pořadí. Netvrdím, že je to správně – tvůrci si s dramaturgií kompletu dali práci a neměli bychom jim ji rozbíjet. Je však zajímavé, že „to“ funguje i jinak. A slyšíme-li Vitoušovu efektovanou basu improvizovat po originálně zaranžované písni, můžeme najít nové souvislosti a všimnout si dalších detailů. Slovenští hudebníci totiž dokázali z Janáčka vypreparovat to podstatné a naroubovat to na současnou živou hudbu takovým způsobem, že roub neuhynul, ale vyrašil a vykvetl.

Nikolaj Nikitin Ensemble with Miroslav Vitouš a Polajka: Tales From My Diary; vydavatel: Hudobný fond (Music Fund Slovakia) 2014. 15 + 14 skladeb, celková stopáž: 45:55 + 39:31

Polajka, foto zdroj https://www.facebook.com/RobertPospisMartinSillay

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V setkání s hudbou Pavla Zemka Nováka je vždy cosi očistného a zároveň tajemného. Je to pohled do pramene, který vyvěrá z dávných časů a plyne si dneškem, aniž ho spoutává okolí. Hledá přitom vlastní cestu bez halasného pokřikování, bez okázalých skoků, teče si kudy chce a zároveň nic neničí. A posluchač jen žasne, kolik krásy se může skrývat v jednohlasu.  více

Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky, ale do Ernova sálu ano. Po předvčerejším koncertu Antonína Fajta zde včera svoje nové trio představila brněnskému publiku Jitka Šuranská na nenápadném, ale výborném koncertě.  více

Tara Fuki nejsou dva hlasy a dva nástroje, ale souzvuk čtyř hudebních nástrojů. A právě jejich kombinací, kladením hlasů, prací s repetitivními prvky, tím vším Tara Fuki vytvářejí ono tiché napětí, díky němuž jsou jejich alba mimořádná.  více


Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více