Janáčkova Šárka: Nová instrumentace a zaneprázdněný život s moderní technikou

23. listopad 2018, 17:00
Janáčkova Šárka: Nová instrumentace a zaneprázdněný život s moderní technikou

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2018 vybírá do programu to nejlepší z evropských operních domů, ale i ze souborů domácích a brněnských. Proto není divu, že v nabídce nechyběl ani Ensemble Opera Diversa. V nastudování dirigentky Gabriely Tardonové a v režii Kristiany Belcredi připravil soubor v divadelním sále Reduty premiéru Janáčkovy Šárky a to ve zcela nové, odvážné instrumentaci Ondřeje Kyase.

Nedlouhá operní předloha má rychlý spád a dějové zvraty přicházejí jeden za druhým. Míra modernizace takového materiálu je do jisté míry nezbytná, aby zůstala dnešní výpovědní hodnota. Nejde ani tak o to, aby přesně vystihovala libreto doslovně, avšak stále musí dávat smysl a držet myšlenkovou linku. Kristiana Belcredi zasadila děj do studeného kancelářského prostoru. Zde zaneprázdněný Přemysl s telefonem na uchu a za stolem rozhoduje o zrušení výsadních postů žen. Trutův mlat se blyští ve skleněné vitríně. Účastníci Libušina pohřbu věnují smutečním kondolencím jen minimální úsilí a po zbytek času řeší své pracovní a osobní záležitosti. Motiv „zaneprázdněného života“ s komunikačním zařízením v ruce protkává vlastně celý děj. Koneckonců i závěrečné Hlásejte světu lásky div sbor v reálném čase sdílí na sociální sítě.

Režie nabídla několik vrcholů i překvapivých řešení. Belcredi výborně pracovala se světlem, které silně vykreslilo například okamžik Ctiradova skonu a procitnutí Šárčiny viny. Každý při jedné straně zdi tady padají k zemi. Vizuální stránku zajímavě doplnily také kostýmy. Zatímco muži zůstali po celou dobu sešněrováni v jednom obleku, z žen ve formálních kostýmcích, odrážejících jejich emancipovanost, se staly divoženky ve skupině punkových přívrženců.

Snad nejočekávanějším aspektem premiérového večera byl právě nový háv původní instrumentace. Přepisovat Janáčka je úkol velmi nesnadný. Zasahovat do takové interpretační stopy i autorského patriotismu může být velmi nevděčné, až nebezpečné. Skladatel Ondřej Kyas však projevil nesmírnou citlivost instrumentace sobě vlastní i pro dílo samotné. Přes původní záměr nakonec ponechal smyčce a fakturu doplnil o kytaru, basovou kytaru (kterou také sám interpretoval) a harfu, která tyto složky příjemně propojovala. Barvitost obsazení a inovace s maximálním respektem k originálu získala na svěžesti a nová orchestrace vykrystalizovala z Janáčkových postupů novou zvukomalebnost. A přesto Kyasova Šárka zůstala Šárkou Janáčkovou. Gabriela Tardonová pak dala provedení s výborně sehraným orchestrem švih a péči o každou frázi.

Role Ctirada je nesmírně pěvecky nesmírně náročná a najít vhodného představitele zračí pro inscenaci určité riziko. Ctiradovým interpretem se v této inscenaci stal Dušan Růžička a nutno mu vyjádřit poklonu. Party tak obtížné intonačně i výrazově přednesl výborně pěvecky, herecky zase přesvědčivě a důstojně. Růžička si ve vypjatých pasážích zachoval příjemnou kultivovanost a volnost hlasu. Přesností, skvělou deklamací, a především nádhernou barvou hlasu vynikal i Roman Hoza v roli Přemysla. Výrazově a dle role adekvátně hrdě působila i představitelka Šárky Iveta Jiříková. Její part měl velké nároky na široký hlasový rozsah, kterým pěvkyně bezesporu oplývá. Výborně vyzněla i všechna piana polohovaná poměrně nízko, vysoké tóny však už byly na tak malý prostor poněkud přeostřené a málo srozumitelné. Možnostem zpěvaččina hlasovému fondu takto byla role a její inscenační směřování zkrátka trochu malá. Sborová složka byla sestavena pro tuto inscenaci zcela nově. Přesto byl sbor pod vedením Kataríny Duchoňové perfektně sezpívaný, malé obsazení bylo barevně vyvážené a vzhledem k mladosti hlasů byl zvuk transparentní.

I přes jistá režijní úskalí vyzněla Šárka v Kyasově bravurní instrumentaci příhodně. Je nanejvýš pochvalné, že si tak prestižní festival zachovává i tuto domácí tvář a ke spolupráci zve vedle světových těles i ty sobě nejbližší. Na kvalitě ani renomé mu to neubírá. Naopak všechny domácí instituce, které věnují Leoši Janáčkovi svoji interpretační stopu, záslužně spojuje.

Leoš Janáček: Šárka

Premiéra 22. listopadu v rámci festivalu Janáček Brno 2018 v sále divadla Reduta.
Ensemble Opera Diversa
Dirigent: Gabriela Tardonová
Režie Kristiana Belcredi
Scéna: Sylva Marková
Kostýmy: Eliška Ondráčková
Sbormistr: Katarína Duchoňová
Šárka: Iveta Jiříková
Ctirad: Dušan Růžička
Přemysl: Roman Hoza
Lumír: Pavel Valenta

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

Nejčtenější

Kritika

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více