Janáčkova Šárka: Nová instrumentace a zaneprázdněný život s moderní technikou

23. listopad 2018, 17:00
Janáčkova Šárka: Nová instrumentace a zaneprázdněný život s moderní technikou

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2018 vybírá do programu to nejlepší z evropských operních domů, ale i ze souborů domácích a brněnských. Proto není divu, že v nabídce nechyběl ani Ensemble Opera Diversa. V nastudování dirigentky Gabriely Tardonové a v režii Kristiany Belcredi připravil soubor v divadelním sále Reduty premiéru Janáčkovy Šárky a to ve zcela nové, odvážné instrumentaci Ondřeje Kyase.

Nedlouhá operní předloha má rychlý spád a dějové zvraty přicházejí jeden za druhým. Míra modernizace takového materiálu je do jisté míry nezbytná, aby zůstala dnešní výpovědní hodnota. Nejde ani tak o to, aby přesně vystihovala libreto doslovně, avšak stále musí dávat smysl a držet myšlenkovou linku. Kristiana Belcredi zasadila děj do studeného kancelářského prostoru. Zde zaneprázdněný Přemysl s telefonem na uchu a za stolem rozhoduje o zrušení výsadních postů žen. Trutův mlat se blyští ve skleněné vitríně. Účastníci Libušina pohřbu věnují smutečním kondolencím jen minimální úsilí a po zbytek času řeší své pracovní a osobní záležitosti. Motiv „zaneprázdněného života“ s komunikačním zařízením v ruce protkává vlastně celý děj. Koneckonců i závěrečné Hlásejte světu lásky div sbor v reálném čase sdílí na sociální sítě.

Režie nabídla několik vrcholů i překvapivých řešení. Belcredi výborně pracovala se světlem, které silně vykreslilo například okamžik Ctiradova skonu a procitnutí Šárčiny viny. Každý při jedné straně zdi tady padají k zemi. Vizuální stránku zajímavě doplnily také kostýmy. Zatímco muži zůstali po celou dobu sešněrováni v jednom obleku, z žen ve formálních kostýmcích, odrážejících jejich emancipovanost, se staly divoženky ve skupině punkových přívrženců.

Snad nejočekávanějším aspektem premiérového večera byl právě nový háv původní instrumentace. Přepisovat Janáčka je úkol velmi nesnadný. Zasahovat do takové interpretační stopy i autorského patriotismu může být velmi nevděčné, až nebezpečné. Skladatel Ondřej Kyas však projevil nesmírnou citlivost instrumentace sobě vlastní i pro dílo samotné. Přes původní záměr nakonec ponechal smyčce a fakturu doplnil o kytaru, basovou kytaru (kterou také sám interpretoval) a harfu, která tyto složky příjemně propojovala. Barvitost obsazení a inovace s maximálním respektem k originálu získala na svěžesti a nová orchestrace vykrystalizovala z Janáčkových postupů novou zvukomalebnost. A přesto Kyasova Šárka zůstala Šárkou Janáčkovou. Gabriela Tardonová pak dala provedení s výborně sehraným orchestrem švih a péči o každou frázi.

Role Ctirada je nesmírně pěvecky nesmírně náročná a najít vhodného představitele zračí pro inscenaci určité riziko. Ctiradovým interpretem se v této inscenaci stal Dušan Růžička a nutno mu vyjádřit poklonu. Party tak obtížné intonačně i výrazově přednesl výborně pěvecky, herecky zase přesvědčivě a důstojně. Růžička si ve vypjatých pasážích zachoval příjemnou kultivovanost a volnost hlasu. Přesností, skvělou deklamací, a především nádhernou barvou hlasu vynikal i Roman Hoza v roli Přemysla. Výrazově a dle role adekvátně hrdě působila i představitelka Šárky Iveta Jiříková. Její part měl velké nároky na široký hlasový rozsah, kterým pěvkyně bezesporu oplývá. Výborně vyzněla i všechna piana polohovaná poměrně nízko, vysoké tóny však už byly na tak malý prostor poněkud přeostřené a málo srozumitelné. Možnostem zpěvaččina hlasovému fondu takto byla role a její inscenační směřování zkrátka trochu malá. Sborová složka byla sestavena pro tuto inscenaci zcela nově. Přesto byl sbor pod vedením Kataríny Duchoňové perfektně sezpívaný, malé obsazení bylo barevně vyvážené a vzhledem k mladosti hlasů byl zvuk transparentní.

I přes jistá režijní úskalí vyzněla Šárka v Kyasově bravurní instrumentaci příhodně. Je nanejvýš pochvalné, že si tak prestižní festival zachovává i tuto domácí tvář a ke spolupráci zve vedle světových těles i ty sobě nejbližší. Na kvalitě ani renomé mu to neubírá. Naopak všechny domácí instituce, které věnují Leoši Janáčkovi svoji interpretační stopu, záslužně spojuje.

Leoš Janáček: Šárka

Premiéra 22. listopadu v rámci festivalu Janáček Brno 2018 v sále divadla Reduta.
Ensemble Opera Diversa
Dirigent: Gabriela Tardonová
Režie Kristiana Belcredi
Scéna: Sylva Marková
Kostýmy: Eliška Ondráčková
Sbormistr: Katarína Duchoňová
Šárka: Iveta Jiříková
Ctirad: Dušan Růžička
Přemysl: Roman Hoza
Lumír: Pavel Valenta

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více