Janáčkův klavír v rukou dnešních skladatelů

Janáčkův klavír v rukou dnešních skladatelů

Konceptuální hříčky s hudbou Leoše Janáčka i osobou samotného skladatele jsou v Brně doma. Album For Leoš’s Piano dává Janáčkův klavír i hudbu do rukou skladatelů a interpretů Alvina Currana a Gordona Monahana. Výsledkem je směs dvou zcela odlišných přístupů balancující na rozhraní pestrosti a nesourodosti.

Pokud někdo přijede do Brna jako do Janáčkova města a má tu smůlu, že to bude v čase mimo festival Janáček Brno, pravděpodobně si moc tematických zážitků neodveze. Svou roli v tom hrají důvody „objektivně-dramaturgické“ – Janáčkovo dílo není možné obehrávat pořád dokola na turistické úrovni, jak je tomu třeba ve Vídni nebo v Praze s Mozartem, opera taky nemůže hrát Janáčka pořád. Turista si za běžných okolností může projít Památník Leoše Janáčka v domku, kde skladatel žil, a tím pravděpodobně všechno skončí. Zvukové nahlédnutí do Janáčkova domku tvoří jednu polohu konceptuálního alba For Leoš’s Piano – Alvin Curran hraje na Janáčkův klavír několik vlastních skladeb a jednu upravenou muzikálovou melodii. Druhou polohu vytvořil Gordon Monahan svými digitálními reinterpretacemi Janáčkova zdrojového materiálu.

Producent alba Jozef Cseres nerozdělil obě polohy na dvě pomyslné strany desky, ale promíchal je mezi sebou. Jednoznačný klad tohoto přístupu spočívá ve střídání nálad – obě polohy jsou emocionálně natolik rozdílné, že jejich změny připomínají střídání afektů v barokní hudbě. Po této stránce se ale pořád nejedná o nepřekročitelné propasti, spíš úkroky z nálady do nálady, které posluchače udržují v pozornosti. Jako zápor se jeví diametrálně odlišný zvukový svět Janáčkova starého klavíru, jak na něj hraje Curran, a Monahanova digitálního instrumentáře.

Janáčkův klavír Ehrbar je na jedné straně málem cosi jako relikvie, ale na druhé také pěkná hipsteřinka. Je to až posvátný pocit zasednout ke stejnému nástroji, u nějž velký skladatel pracoval, a dotýkat se stejných kláves. Může to být i poučné – Kirill Gerstein➚ na základě této praktické zkušenosti přišel na to, jak hrát v Janáčkových klavírních skladbách co nejvěrněji pedál. Druhá věc je, že je to klavír opravdu starý, oproti současným nástrojům má mnoho zvukových i mechanických nedostatků, trošku jako kolo bez brzd a přehazovačky proti lesklému modernímu stroji.

Monahanova digitální výbava je naopak zvukově dokonale čistá. Akoustik Piano Software, který autor používá jako zdroj zvuku, má nasamplované čtyři typy klavíru: Steinway, Bösendorfer, Bechstein a Steingraeber. Ve všech případech se jedná o samply velkých koncertních nástrojů. Gordon Monahan se pravděpodobně záměrně nesnažil ani náznakem předstírat, že používal skutečný akustický klavír. Jedná se o umělou hmotu zcela okatě (nebo snad ušatě) přiznanou, místy až zdůrazňovanou. To je rozumný přístup, ale přechody ze stejně výrazného, sto let starého analogového světa působí místy až bolest. Ze starého klavíru je cítit oprýskaný lak, z digitálního instrumentu stříká desinfekce. Oba nástroje paradoxně spojuje to, že už jsou věcí minulosti. Technologie dnešních klavírů pokročila úplně jinam a Akoustik Piano Software je zrušený produkt nahrazený modernější alternativou.

Dva autorské přístupy zvolené pro album For Leoš’s Piano hovoří dvěma charakteristickými jazyky. Alvin Curran tu vystupuje jako interpret vlastních skladeb. Americký skladatel u Janáčkova klavíru pochopitelně odkazuje k Janáčkovu setkání s americkým avantgardistou Henrym Cowellem (1897–1965), které v mystifikační operní formě zpracovala trojice Piňos – Medek – Štědroň (Věc Cage aneb Anály avantgardy dokořán). Curran sice nehraje „pravítkem po klaviře“, ale doplňující elektronika a skřípání omšelého nástroje se o dostatek harmonicky nepopsatelných ruchů postarají. Úryvky z jeho Inner Cities dostávají úplně jinou atmosféru než ve zvukově vytříbeném podání Daana Vandewalla. I sladká píseň I Didn’t Know What Time It Was z muzikálu Too Many Girls Richarda Rodgerse získává pouliční nádech „do it yourself“. Jako by na provedení z dálky dohlížel Harry Partch.

Gordon Monahan se zmocňuje motivů z Janáčkových skladeb, někde zřetelně přiznaných (Glagolská mše, Frydecká Panna Maria), jinde důkladně ukrytých ve vlastních „nánosech“. Všechny Monahanovy skladby mají dovětek „altered“, původní materiál je tu spíš proměněný než pozměněný, zahlcený extrémně rychlými běhy a často hnaný dopředu minimalistickým spodním proudem. Zvláště v bězích je silně patrný digitální zvuk, který uhýbá od klavíru spíš k jakési podivné marimbě, téměř bez dozvuku a hrané s nelidsky automatickou virtuozitou. Koncepčně se Monahan s Janáčkem stýká jak příklonem ke zvukovým extrémům, tak stručností – jeho devět kompozic zabere na albu asi 14 minut.

Zásadní vadou nahrávky je, že ji prakticky není možné nalézt, pokud se po ní posluchač cíleně nepídí. Booklet s texty autorů, producenta i muzikologa Jiřího Zahrádky je pouze v angličtině. To by pro předpokládané příjemce této hudby neměl být problém, ale jak se k nim album dostane, to je záhada. Ke koupi je pouze v knihkupectví ArtMap➚ v Moravské galerii a potom u Jozefa Cserese osobně. Ignorování této stránky věci k brněnskému konceptualismu bohužel také zcela samozřejmě patří.

For Leoš’s Piano. Alvin Curran (piano, electronics), Gordon Monahan (Digital Performer Software, Native Instruments Akoustik Piano software). Produkce Josef Cseres. Vydalo Hermes’ Ear v roce 2015. HE CD 014. 14 skladeb, celková stopáž 53 min.

Janáčkův klavír, foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Festival Expozice nové hudby projde brněnskými zahradami a členové Filharmonie Brno i jednu malou založí. Jaké bude spojení hudby a zahrad nám prozradil dramaturg festivalu Viktor Pantůček.  více

Excentrické karnevaly, prolínání reklamy a umění, odpor k institucím, kontakty se světovou avantgardou. To všechno pěstoval Brněnský Devětsil, jenž vydal téměř devadesát let po svém zániku nečekaný zvuk v nahrávce grafických partitur Miroslava Ponce.
  více

Konceptuální umění, výtvarné umění a soudobá hudba tvoří propojené světy. S dílem Dalibora Chatrného se ale v Brně setkávalo i to nejkonzervativnější publikum – jeho malované opony patřily neodmyslitelně k Janáčkovu divadlu. Retrospektivní výstava významného výtvarníka byla zahájena včera v Domě umění.  více

Včera začala Expozice nové hudby: festival, který otázky víc klade, než aby na ně odpovídal. Po loňském zkoumání hranic koncertního prostoru je letos překročil a vydal se na procházku městem.  více




Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Nejčtenější

Kritika

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více