Jazzová přehlídka mladých autorů na Provázku

6. duben 2017, 12:00

Jazzová přehlídka mladých autorů na Provázku

Do komorního prostředí divadla Husa na provázku se dramaturg brněnského JazzFestu Vilém Spilka rozhodl zasadit dva méně komorní koncerty. Byla to šťastná volba, protože diváci měli možnost z bezprostřední blízkosti sledovat sóla střídajících se hudebníků a stát se přímo součástí zajímavého dění.

Hybatelem první poloviny večera byl mladý, ale zkušený český saxofonista Michal Wróblewski, u nás známý jako leader jazzových skupin Mocca Malacco a E Converso nebo bývalý člen „keltské“ skupiny Bran. Od roku 2014 žije a studuje v Norsku, kde se mu v rámci magisterského studia daří rozvíjet především kompoziční a organizátorské schopnosti. Loni například v rozhovoru pro Český rozhlas Jazz popisoval svůj magisterský projekt, jejž tvoří jak kompoziční práce, tak improvizace a který je „založen na výzkumu vztahu hudebního procesu a posluchače“. Součástí studia je i finanční příspěvek, který může student použít podle vlastního uvážení, a saxofonista na to konto řekl: „Já zatím utrácím za nahrávání, protože mi to přijde nejrozumnější. Na to totiž člověk málokdy příspěvek dostane. Ale budu muset investovat i do turné, která nás čekají.“ Loni Wróblewski vydal album tria KIAP, které vedle něj tvoří dva norští spoluhráči a právě spolu s nimi a s dalšími čtyřmi hudebníky a jednou zpěvačkou se nyní představil na JazzFestu. Jeho osmičlenný Ensemble vychází z improvizace, nabízí velmi rozvolněnou podobu jazzu, ale dokáže jednotlivé skladby vygradovat do mohutného finále. K devízám souboru patří nejen méně obvyklá kombinace melodických nástrojů v popředí (saxofon, trombón, housle), ale také zdvojené bicí a práce basisty Martina Morlanda, který rozšiřuje už tak pestré zvukové možnosti kapely střídáním kontrabasu a baskytary. Klíčovým členem souboru je také kytarista Magnus Grimnes, který umocňuje možnosti svého nástroje nejen elektronickými efekty, ale i „efekty mechanickými“ (hra látkovou stuhou). Třebaže přibližně hodinový blok nabídl prostor pro sóla a zvukové exhibice jednotlivým hráčům, nejsilnější momenty představovala souhra celého ansámblu včetně hlasu zpěvačky Seshen. Ta se zpočátku držela spíše stranou, ale v průběhu večera se ukázala být jedním z nejdůležitějších aktérů.

jazzfest_2017_wroblewski_foto_zeman01Zatímco nový Wróblewského Ensemble jsem před koncertem bral jako velkou neznámou, bigband Concept Art Orchestra v čele se Štěpánkou Balcarovou znám nejen z Andělem oceněného alba The Prague Six. Sleduji různé aktivity tohoto tělesa (včetně Skladatelské soutěže Karla Krautgartnera nebo úprav vánočních koled) a jsem nadšený z toho, že se u nás někdo s takovou péčí stará o velkou kapelu, která se zaměřuje téměř výhradně na autorské skladby (případně aranže) mladých českých autorů. Brněnský koncert mé nadšení nejen potvrdil, ale výrazně posílil. Nabyl jsem z něj totiž dojmu, že dva roky od natočení zmíněného alba jsou orchestr a především jeho autoři ještě o kus vyzrálejší a suverénnější.

Orchestr v Brně nabídl koncept, který z alba The Prague Six formálně vycházel. Každý z šesti dvorních autorů („Pražská šestka“) se totiž představil jednou přibližně desetiminutovou skladbou, avšak šlo o jiné kompozice (a v jednom případě aranže standardu) než na albu. Za nejsilnější ze silných momentů považuji skladbu Štěpánky Balcarové postavenou na opakujícím se výrazném klavírním motivu, nad nímž dostává prostor celý bigband. Pianista Vít Křišťan ve své kompozici použil práci s rytmem (úvodní pasáž perkusí a klavíru) a s kontrasty (vyšší tóny klavíru a hloubky dechů) a dialog sólisty (Luboš Sokup) a orchestru se postupně přelil do disonantnější pasáže, která tvořila protiváhu předchozí skvěle zahrané My Funny Valentine v úpravě Jana Jiruchy.

jazzfest_2017_wroblewski_foto_zeman03Koncert Concept Art Orchestra byl však mimořádně silný jako celek. Úvodní skladba Tomáše Sýkory nabídla dlouhé saxofonové sólo Davida Fárka a skvělou práci s dynamikou. Členitá a rytmicky objevná kompozice Luboše Soukupa s výraznými prvky humoru jako by přímo načrtávala filmový příběh. A skladba Sparkle Martina Brunnera vytvořila dokonalé finále, po němž ovšem logicky musel přijít přídavek. Tím byla kratší a starší skladba Štěpánky Balcarové Song For Children, zaranžovaná pouze pro dechové nástroje.

Concept Art Orchestra se za tři roky, co pod vedením Štěpánky Balcarové v Praze funguje, stal fenoménem současného českého jazzu. V Brně orchestr ukázal nejen vysokou hráčskou úroveň jednotlivých členů i celku, ale zároveň poskytl velmi kvalitní obraz o tvůrčím potenciálu českých autorů, kteří stále ještě patří k mladší generaci, ale pomalu se stávají jistotami a stálicemi naší scény. Autorů, kteří se nebojí pro tradiční bigbandové obsazení psát odvážné, objevné a přitom často zábavné a posluchačsky přístupné skladby.

Michal Wróblewski Ensemble, Concept Art Orchestra, v rámci festivalu JAZZFESTBRNO. 5. dubna 2017, 19.30, Divadlo Husa na provázku, Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více

Izraelské těleso Jerusalem Quartet patří po dlouhá léta k předním světovým interpretům kvartetní tvorby a v současné době se jedná o jeden z nejcitovanějších ansámblů komorní hudby. Na festivalu Concentus Moraviae vystoupili houslisté Alexander Pavlovsky, Sergei Bresler, violista Ori Kam a violoncellista Kyril Zlotnikov včera ve velkém zámeckém sále mikulovského zámku s programem časově se rozprostírajícím od Josepha Haydna až po Bélu Bartóka. Záštitu koncertu udělil velvyslanec Izraele v České republice J. E. Daniel Meron.  více

Nejen vážnou hudbou živ je člověk, jak o tom už dvacet let přesvědčuje hudební těleso Epoque Quartet sestávající z houslistů Davida Pokorného, Vladimíra Klánského, violisty Vladimíra Kroupy a violoncellisty Víta Petráška. Pro sobotní koncert v rámci festivalu Concentus Moraviae, který se odehrál ve foyer třebíčského divadla Pasáž, si hudebníci přizvali ještě basklarinetistu Petra Valáška, klavíristu Karla Košárka a perkusistu Olega Sokolova. Dramaturgie večera sestávala výhradně z děl současných autorů koketujících ve svých skladbách nejen s hudebními minimalismem, ale také jazzem a dalšími populárními žánry.  více

Koncert hudebního tělesa Miloslav Ištvan Quartett, který zazněl v jídelně zámku ve Velkém Meziříčí v rámci mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae, sliboval v krátké videopozvánce zveřejněné na stránkách kvarteta dramaturgii připomínající let balistické střely. Odpal večera iniciovalo Adagio a fuga c moll Wolfganga Amadea Mozarta následované Smyčcovým kvartetem č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka. Zbylé kinetické energie využil ansámbl k interpretaci dnes již ikonického 1. smyčcového kvartetu Miloslava Ištvana. Ladné přistání v podobě Meditace na svatováclavský chorál Josefa Suka uzavřelo nejen večer, ale také jedenáctiletou a úspěchy nabitou kariéru samotného smyčcového kvarteta. Milovníci komorní tvorby tak měli poslední příležitost vyslechnout si průřez hudební historií ve společném podání houslistů Milana Paľy, Jana Bělohlávka, violisty Stanislava Vacka a violoncellisty Štěpána Filípka.  více

Název alba klame. I když skupina Šarivary používá český fonetický přepis francouzských výrazů charivari a mélange, netvoří ji ani jeden Čech. V čele kvarteta, které se dalo dohromady v Brně, stojí francouzská zpěvačka, flétnistka a akordeonistka Aude Martin a americký kytarista a zpěvák Chris Coleman. Spolu s nimi kapelu tvoří švédský trumpetista Christopher Strandh a slovenský baskytarista Tomáš Ulahel. Podobně jako je pestré národnostní složení skupiny, je barevná i její hudba.  více

Poslední květnový den ožilo Dominikánské náměstí v Brně hudbou, zpěvem i tancem. O půl třetí odpoledne začal program celostátního happeningu základních uměleckých škol ZUŠ Open pod patronátem Nadačního fondu Magdaleny Kožené vyhlášením výsledků soutěže TO JE talent. Účastnici si nepřišli pouze vyzvednout ceny. Dokázalo to hned několik z oceněných zpěváků a hudebníků. Rozšiřující se dav posluchačů přitáhla například Lucie Sedláčková s písní Ewy Farné Měls mě vůbec rád nebo zpěvačka a klavíristka Veronika Vávrová s baladou Million reasons od Lady Gaga.  více

Program letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae představuje nevídaný průřez více než dvaceti českými a zahraničními smyčcovými kvartety. Vyjímečného houslistu, skladatele, profesora The Royal Northern College of Music v anglickém Manchesteru a dlouholetého primária Škampova kvarteta Pavla Fischera oslovil publicista Lukáš Pavlica.   více

Ve čtvrtek 30. května v 11 hodin se v bazilice na Starém Brně konalo rozloučení s velkou postavou moravské kultury. Ne ovšem té kultury, která proudí každodenně kolem nás v časopisech a médiích, ale kultury nazývané nezávislá, alternativní, undergroundová, a v osobě zesnulého navíc protnuté duchovní radikalitou a křesťanskou tradicí. Jaroslav Erik Frič zemřel 24. května 2019 po těžké nemoci v 69 letech, duševně ovšem aktivní do posledních dnů.  více

Brněnské skupině Hrozně pomalu táhne na čtyřicítku – koncertovat začala v roce 1982. Po několika kazetách a neoficiálních nahrávkách vydala až v roce 2013 svůj debut na CD, album Už není čas. Novinka Ticho, na které kapela pracovala v posledních dvou letech ve studiu Indies, překvapí čistším zvukem a jasně slyšitelným napětím ve stavbě písní.  více

Filmový festival ke 100. výročí založení Masarykovy univerzity přinesl ve dnech 17.- 19. Května neobyčejně zajímavé projekce, připomínající významné osobnosti z univerzitní historie. Hned první z nich měla kromě vztahu k přírodním vědám i zásluhy o studium lidové písně. Profesora Vladimíra Úlehlu (1888 – 1947) připomněla v pátek 17. května působivým vystoupením jeho pravnučka Julia Ulehla.  více

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více