Jiřímu Bulisovi s úctou a od srdce

Jiřímu Bulisovi s úctou a od srdce

Když někdo natočí album cover verzí písní Jaromíra Nohavici, bude se bez ohledu na kvalitu zpracování pořád přiživovat na slávě autora. U předčasně zesnulého Jiřího Bulise je to jiné, vydat mu album cover verzí lze jedině s maximálním osobním zaujetím – autora takřka všechna světská sláva minula. Na albu jeho písní mluví společnou řečí Mucha, Dva, Zrní, Bonus a další kapely české alternativy.

Jiří Bulis je ztělesněním hudební skromnosti a nenápadnosti, kterou ovšem nelze zaměňovat s nenápaditostí. Písničky by mu mohla závidět většina autorů na výsluní, přesto se za svého života nedočkal ani jednoho regulérního alba. Představa, že by autoři Bulisova typu byli zdrojem hudebního materiálu pro popové hvězdy, je přinejmenším lákavá. Na to byl ale zřejmě až moc nenápadný a z popových výšin až příliš přehlédnutelný. Mohl za tím ale být i ostych k písničkám tak osobitým, až jejich charisma přestává být jednoduše přenosné. Možná bylo opravdu potřeba počkat do doby, kdy alternativa už často tolik nekřičí, ale se směsicí puntičkářství a hravosti se piplá s detaily v oparu éterického zvuku.

S hudbou Jiřího Bulise (3. října 1946, Chomutov – 12. května 1993, Olomouc) se ze všeho nejvíc setkávalo divadelní publikum. Byla součástí legendárních inscenací Divadla na provázku, jako byly Am a Ea, Trosečník, Pezza versus Čorba, Poslední leč nebo Šašek a královna. Psal pro HaDivadlo a jeho stopa v něm je nezapomenutelná, zůstává v srdci navěky, jak v bookletu říká klíčová osobnost souboru Arnošt Goldflam. Ten Bulisovy písně zařazoval do svých inscenací i po autorově smrti a nakonec se dočkal i této kompilace, na které se s písničkářovým odkazem vyrovnávají kapely o dvě generace mladší. Album nazvané s přiléhavou neokázalostí Bulisovi vzniklo z iniciativy písničkářovy dcery Lucie Dlaboly BulisovéMartina E. Kyšperského, natáčelo se ve studiu Jámor. Sešly se osobnosti značně rozdílné, ale I ty nejvýraznější jako by před Bulisovými písněmi měly jakýsi respekt a zůstávaly stát trošku v pozadí.

Album otvírá píseň Neodcházej. Mucha v ní ukazuje mnohem hlubší potenciál, než je věčně omílaný femipunk, který se na ni nalepil. Hosty na Zemi přetvořil k svému obrazu Martin E. Kyšperský, ale vlastně je moc nepřetvořil – spíš trošku učesal, aby podtrhl to, co v nich je podstatné. Z Běhu života vytvořili Dva zvukově pestrý kolovrátek s decentními bicími. Tak touhle dobou dědek dostává v interpretaci Hm… atmosféru ospalé noční kavárny s krátkým vpádem ostřejší kytary. Jak přesmutno na tebe pohledět zpívá Marta Svobodová s úsporným doprovodem kytar a bicích ve zvukové mlze, která přechází do nenápadně laškovného Modrého balonu. Bratři Orffové se s Bulisem sešli, jako by k sobě patřili odjakživa, Anděl radosti zní bezvadně. A okrajově k Bulisovi autorovi: jen opravdový mistr si může dovolit použít refrén „v této bláznivé době při mně stůj” a nevypadat jako trouba.

Biorchestr hraje Na ploše ledové pichlavě a směřuje album k jeho emočnímu vrcholu, který přichází s následujícími dvěma písněmi. Radost má vždycky jenom hulvát pokládají OTK na stereotypní bluesový rytmický model s tmavě zahuhlanou kytarou. Nezůstávají ale u něj a přecházejí do zvukové plochy budující napětí k druhé části a refrénu „svou duši chci zašpuntovat“ v hospodském dvojhlasu. Bonus staví svoji verzi Zhasl maják ve skalách na sofistikovaných samplech a přímočarém, ale neagresivním zpěvu. Svítivá Marie v interpretaci Báry Zmekové začíná malou záplavou zvuků, která se přelije do decentního doprovodu samotné písně. Svět patří vám hraje Cermaque v takřka polomluvené verzi, jako by se nedostávalo dechu ani na kratičkou frázi. Pozornost k sobě stahuje doprovod s drženými akordy a vrstvenými zvuky. Vánoce jsou v podání Audiofenek snad až příliš sešněrované do syntezátorového zvuku a monotónního rytmu. ZrníNekonečném valčíku zůstává spíš v zasněné poloze, i když nezapře poprockovou stopu. Patří k ní líbivost i jistá výrazová jednotvárnost. David Smečka natočil Proč, ach proč spíš jako elektroakustickou koláž, pod kterou se původní materiál už skoro ztrácí. Závěrečnou Slyšíš letět sáně začíná Marta Svobodová dlouhým tichem, které z písně dělá dovětek pronesený jakoby mimoděk při odchodu.

Jiří Bulis – písničkář, klavírista, autor divadelní a filmové hudby. Encyklopedická definice dokáže odbýt i tu největší osobnost několika slovy. Album Bulisovi se dívá na tvorbu Jiřího Bulise dnešním pohledem, který i přes značný odstup zůstává uctivý až obdivný. Není to ale obdiv zakřiknutý, spíš přispívá k jednotnému vyznění – kompilace funguje nejen jako směs písniček, ale také jako opravdové album. Album, s nímž se dá chodit spletitými životními cestami a občas do něj sáhnout jako do starých fotografií, zastavit se a přemýšlet, kdy a s kým se člověku zrovna tohle stalo.

Bulisovi. Písně Jiřího Bulise hrají Mucha, Martin E. Kyšperský, Dva, Hm…, Markéta Lisá, Bratři Orffové, Biorchestr, OTK, Bonus, Bára Zmeková, Cermaque, Audiofenky, Zrní, David Smečka, Marta Svobodová. Vlastním nákladem vydali Lucie Dlabola Bulisová a Martin E. Kyšperský v říjnu 2015. 15 písní, celková stopáž 49:00.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

„Nechte zpívat Mišíka!“ zněl jeden z legendárních nápisů na Lennonově zdi na Kampě. Vladimír Mišík už si dlouho může zpívat, jak mu chuť a zdraví dovolí, což je dobrá chvíle pro reflexi jeho tvorby zvenku. Na kompilaci Bazarem proměn nechali její tvůrci Mišíka přezpívat dvaadvaceti interprety, od vrstevníků až po ty nejmladší.  více

Sny, surrealistické obrazy a velká dávka fantazie. Po třech letech přišla s novým albem skupina Květy.  více

Příběhy navrstvené na sebe, pohled do historie gramofonových desek i průřez brněnskou alternativou. To všechno v sobě skrývá album Zpívající břidlice, které jako dramaturg sestavil Martin Kyšperský.  více

Já mám dost sprostou písničku Kamil a všichni si myslí, že je o mém současném klukovi. Ale ona vznikla šest roků zpátky. Někdy se to tak sejde a je to jeden z lepších paradoxů mýho života.“ Písničkářka Nikola Muchová byla nedávno na festivalu v Banátu, který podporuje české osady v Rumunsku, dnes v Kabinetu múz hraje pro lidi, kteří pomáhají uprchlíkům. Mluvili jsme spolu o tom, co se jí v hudbě i životě poslední dobou schází i neschází.  více



V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více

Série koncertů s názvem Harafica tour 2019 se v úterý 16. dubna přenesla ze slovenské Skalice do Brna. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště na něm představila neuvěřitelně pestrou směsici žánrů, hostů a občas i pocitů.  více

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více

Letošní ročník festivalu JazzfestBrno nabízí nepřeberné množství rozmanitých crossoverů , žánrových směsic a fúzí. V duchu tohoto stylového spektra v rekonstruovaném (akusticky významně vylepšeném) sále Janáčkova divadla nabídl svůj vyhlášený osobitý nadžánrový sound klasik jazz fusion a britský kytarista John McLaughlin se svou formací The 4th Dimension. V Brně se představil vůbec poprvé.  více

Koncert s podtitulem Nova et Vetera zahájil na Květnou neděli 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Ceremonie/Je dobré slavit Pána. Kromě gregoriánského chorálu svatého týdne v podání tělesa Schola Gregoriana Pragensis, který včerejší koncert zahájil, zazněla světová premiéra skladby So Shall He Descend estonského autora Toiva Tuleva v provedení sopranistky Ivany Rusko, mezzosopranistky Bettiny Schneebeli, tenoristy Jaroslava Březiny, barytonisty Jiřího Hájka, sboristek Anety Bendové Podracké, Jany Vondrů a Pavly Radostové, sboru Ars Brunensis pod vedením sbormistra Dana Kalouska a Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Denise Russella Daviese. Dílo vzniklo na objednávku festivalu a přímo na míru katedrále svatého Petra a Pavla.  více

Festival JazzFestBrno letos rozšířil svou nabídku o „elektronickou“ programovou linii Tension. V rámci které vystoupily 28. března v prostoru Praha v Brně formace Zabelov Group a HRTL Spaghetti Ensemble. Ideově blízko však k této nové řadě měl i dvouhodinový koncert, který se odehrál 5. dubna ve vyprodaném Sono Centru. Manchesterské trio GoGo Penguin sice využívá desetiletími prověřený instrumentální půdorys jazzového klavírního tria, ale na svých albech i koncertech osciluje kolem elektronické hudby coby východiska.

Přestože obecně bývá pozornost posluchačů zaměřena především na již lety prověřená hudební tělesa, včerejší koncert nově vzniklého ansámblu Camerata Brunensis v Historickém sále brněnského Biskupského dvora dokázal, že i mladá krev může nabídnout pozoruhodný umělecký zážitek. Koncert vznikl ve spolupráci Moravského zemského muzea a Akademie staré hudby při Masarykově univerzitě, kterou interpreti Cameraty Brunensis navštěvují. Ansámbl tvoří sopranistka Veronika Vojířová, která vystupovala například se soubory Collegium Marianum, Collegium Floreum, Capella Regia Praha či Cappella Mariana, a flétnistka Michaela Durajová, kterou mohli posluchači slyšet například s Orchestrální akademií Filharmonie Brno, s Moravskou filharmonií Olomouc, s orchestrem Czech Virtuosi či s Pražským filharmonickým orchestrem. Také kontrabasista a violonista Matyáš Berdych pravidelně hraje s významnými hudebními tělesy, jako je například Musica Florea, Collegium Marianum nebo Czech Ensemble Baroque. Páteř ansámblu tvoří cembalista Jan Hajič fungující jako korepetitor pražského sboru Vagantes, na Pražské konzervatoři doprovází koncerty a mistrovské kurzy a pod vedením Roberta Huga působí jako záložní varhaník pražské Akademické farnosti.  více

Filip Míšek a Ema Brabcová spolupracují už dvacet let. Pokrali se v roce 1999 v kapele Roe-Deer, v jejímž rámci pak vytvořili vlastní projekt s názvem Khoiba. Pod tímto názvem vydali alba Nice Traps (2004) a Mellow Drama (2007), zazářili na tuzemské scéně a dali o sobě vědět i v sousedním Německu, ale poté se každý z protagonistů vydal vlastní cestou – Filip si vymyslel sólový projekt Dikolson a Ema působila nejprve v kapele Luno a poté se stala součástí skupiny The Antagonists pod vedením Jana P. Muchowa. Až v lednu 2019 na sebe upozornila znovuzrozená Khoiba – nejprve singlem Log a o dva měsíce později albem Khoiba. Dvojice je v rámci intenzivního jarního turné přijede představit i do Brna. Koncert v Kabinetu múz se koná 24. dubna a Khoibu na něm podpoří Jan Boroš s Čarami života, oceněnými letos cenou Apollo.  více

Každá premiéra Vojenského uměleckého souboru Ondráš je událostí, která se těší velkému zájmu folklorních nadšenců. Nejinak tomu bylo ve čtvrtek v lehce stísněných prostorách Divadla Bolka Polívky. Koncert s názvem Krajinou času byl vyprodán více než měsíc předem.  více

Včerejší koncert z Šéfdirigentské řady Filharmonie Brno představil v komorně pojatém programu koncertní mistryni Coloradského symfonického orchestru houslistku Yumi Hwang-Williams. Společně s šéfdirigentem brněnské filharmonie Dennisem Russellem Daviesem přednesla některá z klasických i moderních děl zkomponovaných pro housle a klavír. Brněnské publikum tak mělo možnost seznámit se sólistkou ještě dříve, než zítra stane po boku samotného orchestru Filharmonie Brno.  více

V téměř čtyřhodinovém programu mohli ve Veselí nad Moravou diváci i účinkující slavit osmdesáté narozeniny legendy horňáckého folkloru Martina Hrbáče. Koncert, který se v neděli 24. března k této příležitosti konal, se však zapíše do dějin nejen svojí délkou, ale zejména plejádou folklorních legend, které se na jevišti vystřídaly.  více

Klavírní recitál šéfdirigenta brněnské filharmonie Denise Russella Daviese a jeho manželky klavíristky Maki Namekawy včera v Besedním domě nabídnul skladby tří výrazných tváří amerického minimalismu. V průběhu večera zazněla minimalistická tvorba Steva Reicha v podobě díla Piano Phase, skladba Hallelujah Junction Johna Adamse a Four Movements for Two Pianos Philipa Glasse.  více

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Nejčtenější

Kritika

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více