Kapr na Provázku předznamenal kouzlo Vánoc

18. prosinec 2019, 19:00
Kapr na Provázku předznamenal kouzlo Vánoc

V záplavě předvánočních hudebních akcí (včetně těch bezplatných na všech náměstích) se ta, s níž přišel Cotatcha Orchestra s hostující zpěvačkou Mar Vilasecou z Barcelony, rozhodně neztratila. Pestrý koktejl českých barokních pastorel, amerických vánočních písní a starobylé katalánské koledy měl ve víceméně zaplněném sále Husy na provázku odezvu.

Nemocného Jana Daleckého v roli průvodce večerem zastoupil bandleader Jiří Kotača, jenž moderoval s nadhledem i s nadsázkou. Začal hádankou: název skladby Jingle Bells (původním názvem One Horse Open Sleigh) autora Jamese Lorda Pierponta z roku 1857 znal samozřejmě každý, takže její verze ve stylu Orchestru Counta Basieho ze šedesátých let minulého století příjemně vyladila náladu v sále. V tenorsaxofonovém sóle se blýsknul Petr Smékal. Aranžmá ve stylu amerického bigbandu vystřídala první z kolekce barokních vánočních písní Adama Václava Michny z Otradovic Vánoční rolnička v úpravě Augustina Bernarda. Tradiční, chrámová verze se tak postupně rozvinula do jazzové v podání šestnáctičlenného bandu se sólujícími Jiřím Kotačou na trubku a Martinem Konvičkou za piánem.

cotatcha_orchestra_2019_foto_jan_jonatan_01

Další americký populár Let It Snow napsaný v letním žáru roku 1945 v Hollywoodu Jule Stynem a Sammy Cahnem pro osvěžení se stal neodmyslitelnou součástí amerických Vánoc také zásluhou mnoha jazzových aranžmá. Cotatcha Orchestra použil verzi Toma Kubise, tady s rozjezdovým kontrabasovým sólem Petra Kormana a sólem na trombón Ivana Melina. Poprvé v průběhu večera se publiku představila mladá katalánská zpěvačka Mar Vilaseca a vzápětí předvedla svůj příjemně barevný hlas s ukázkou jiskřivého, přesně v tempu vyfrázovaného scatu. Na pódiu Mar zůstala i pro následující skladbu Have Yourself Merry Little Chrismas a původní interpretaci Judy Garlandové nezůstala nic dlužna. Skladbu s poměrně krkolomným názvem napsali Hugh Martin a Ralph Blane v roce 1943 pro štědrovečerní scénu v muzikálu Meet Me in St. Louis; líbila se a v průběhu let ji znovu zpopularizovaly i jazzové úpravy. U nás si ji spojujeme především s hlasem Franka Sinatry. Následovala bigbandová instrumentální skladba Tři králové v aranžmá Teda Nashe se sóly Marka Kotači na sopránsaxofon a Kamila Slezáka na bicí. Další instrumentálka - Child Is Born amerického jazzového trumpetisty Thada Jonese z roku 1969 - nabídla na úvod zdánlivě zdlouhavý rozjezd melodie na piáno, jak si to žádá původní úprava. Teprve potom dala příležitost vyniknout Cotatcha Orchestru jako celku, po jednotlivých sekcích, s perfektní dynamikou a s Jiřím Kotačou hravě sólujícím na křídlovku. Další instrumentálka, velice populární vánoční píseň Santa Claus Is Coming To Town Johna Fredericka Cootse a Havena Gillespieho z roku 1934, přivála do Brna atmosféru amerických bigbandů z předválečných let. Tento Santa byl (a vlastně stále je) obrovským americkým hitem, bez kterého se nemůže obejít vánoční vystoupení žádného bigbandu – ať jako zde v instrumentální verzi s příležitostí k exhibici po sekcích, nebo zpívaného (např. Bingem Crosbym, Frankem Sinatrou nebo Brucem Springsteenem). Právě instrumentálky ukázaly současné rostoucí kvality orchestru jako stále sehranější a nápaditější skupiny výborných sólových hráčů.

cotatcha_orchestra_2019_foto_jan_jonatan_03

Mar Vilaseca se na pódium vrátila s působivým ztvárněním (Mar Vilaseca, Martin Konvička, Peter Korman) starobylé katalánské koledy El Noi de la Mare doprovázena minimalistickým triem piano-kontrabas-bicí (Konvička, Korman, Slezák) tvořícím jinak rytmickou páteř Cotatcha Orchestra. Zde střídmý doprovod nechal vyniknout barvu hlasu i pozoruhodný výraz zpěvu mladé katalánské umělkyně. Zejména úvod písně vyžadoval od posluchačů ztišení a usebrání, které přetrvalo i v okamžiku, kdy zpěvačka opustila text a přešla do scatu. Od vokálu ke scatu se Mar Vilaseca propracovala i v Konvičkově úpravě snad nejznámější vánoční písně českého baroka Chtíc, aby spal Adama Václava Michny z Otradovic, včetně zpěvní paralely se saxofonovou sekcí. V instrumentální části skladby si zasólovali Radim Hanousek na basklarinet a Jiří Kotača na křídlovku.

cotatcha_orchestra_2019_foto_jan_jonatan_02

Hravá přídavková Vánoční roztomilost opět z pera barokního skladatele Adama Václava Michny z Otradovic dala Martinu Konvičkovi šanci ukázat co nejvíc z dovedností Cotatcha Orchestra. Na pódiu tak postupně excelovali sólisté: zpívající i scatující Mar Vilaseca, Radek Zapadlo na altsaxofon, Michal Motýl na bastrombon, Jan Přibil na trumpetu a ve společném sólu mezinárodní trombonová sekce (Matthias Zeindlhoffer, Jan Galia, Ivan Melin, Michal Motýl) s lehkostí danou usilovným individuálním i společným cvičením.

Příjemný, od předvánočního shonu kultivovaně odvádějící hudební večer byl odměnou každému, kdo nelitoval času či peněz a přišel si poslechnout stále sehranější a tvořivější brněnský bigband Cotatcha Orchestra a Mar Vilasecu, hostující zpěvačku z Barcelony. S invencí ale i úctou přistoupili k tématu předvánočního i vánočního času a byla radost si je všechny poslechnout.

Kapr na Provázku. Cotatcha Orchestra + Mar Vilaseca. Brno, Divadlo Husa na provázku, 15. prosince 2019

Foto Jan Jonatan

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kdo zná B-Side Band především z interpretace světových hitů se zpěvem Vojtěcha Dyka, případně z loňského alba Folk Swing, bude možná novým nastudováním Missy Jazz Jaromíra Hniličky překvapen. Málokterá skladba je však s tímto brněnským big bandem spojena tak pevně jako právě legendární Hniličkova Jazzová mševíce

U příležitosti svých loňských 66. narozenin vydal dokumentarista, písničkář, hudebník, divadelník a spisovatel Jiří Vondrák dvojalbum, které je spíše (téměř) reprezentativním průřezem jeho hudebními aktivitami než výběrem největších hitů. Více než o „best of“ jde o zajímavou směs typu „od hitů k raritám“, od starých písní k novým a od folku k bigbítu. Výborná příležitost pro základní seznámení s Vondrákem coby renesanční osobností brněnské scény, díky jinde nevydaným nebo stěží sehnatelným nahrávkám nepostradatelná kolekce pro sběratele a v neposlední řadě 2CD, jehož minimálně první polovina se moc dobře poslouchá.  více

Tramp-swingová kapela s brněnskými kořeny Hajcman (název je odvozený z pojmenování důlní ocelové výztuže odkazuje k zálibě frontmana, jeskyňáře Martina Škrobáka; jeho první kapela se ostatně jmenovala Stalaktit) vydala očekávané debutové album Jednou to bude. Kdo předpokládal, že půjde o autorský projekt, tipoval správně. Ovšem nikoliv z pera členů kapely, přestože malá dvoupísňová ochutnávka od Martina Škrobáka dává naději na další desku poskládanou z vlastního autorského zpěvníku. Gros debutové písňové kolekce plánované více než desetiletí pochází ze šuplíku Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida. Tato legenda trampské písně je i Martinův dlouholetý kamarád, spolupracovník a vzor. Jak je popsáno ve sleevenote k albu i k připojenému zpěvníčku, nahrávku „prastarých vykopávek“ plánoval Kapitán Kid už kolem roku 2005 ještě s předchozí Škrobákovou kapelou Banjo Gang. Ke společnému nahrávání s Martinem a jeho kamarády nakonec došlo, ovšem přednost dostaly Velinského nejznámější trampské hity na CD Tempo di kůň (vyšlo 2007). Na již provedenou inventuru šuplíků a Kapitánem Kidem revidovaný předvýběr tak přišel čas až několik let po autorově smrti – jde tedy víceméně o hold váženému autorovi.  více

V rámci týdenního hudebního maratonu Please, do not disturb, který se uskutečnil 15.–21. března, navštívilo komorní těleso Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra sedm brněnských hotelů. V nich dalo zaznít výběru z děl současných hudebních skladatelů. Projekt, který vznikl ve spolupráci s platformou Terén – Pole performativního umění, však nechtěl být pouhým záznamem koncertů. A tak měl každý večer své tematické ukotvení, režii i herce. O prvních čtyřech „hotelových toulkách“ jsme referovali v předchozí recenzi – dnes je na řadě závěrečná hotelová trojice.  více

Zatímco koncertní sály a operní domy zejí prázdnotou, v sedmi brněnských hotelích bylo díky komornímu tělesu Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra a platformě Terén – Pole performativního umění neobvykle rušno. Každý večer v týdnu od 15. do 21. března měli milovníci moderní artificiální hudby možnost navštívit prostřednictvím služby YouTube jeden z vybraných hotelů. Mohli se nechat pohltit nejen přízračnou atmosférou prázdných pokojů a chodeb, ale také pestrou dramaturgií spojenou s netradičním vizuálním uchopením. Cyklus Please, do not disturb, jak svůj počin Brno Contemporary Orchestra a Terén nazvali, nesestával pouze z tradičních koncertních záznamů. Každým večerem totiž prostupovala ještě samostatná „příběhová“ linka, která někdy přímo, jindy jen zpovzdálí interagovala s hudebníky či samotným prostorem.  více

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.  více

„Je to úplně dokonalý, pouštím si to furt a furt mi to zní v hlavě,“ napsal vystudovaný muzikolog a brněnský politik Matěj H. Hudební publicista s pseudonymem Max B. píše v jiné diskusi na Facebooku o „absolutní příšernosti“. Málokteré tuzemské album natočené v roce 2020 se dočkalo tak různorodých reakcí jako Folk Swings, kolekce původně folkových písní v bigbandovém aranžmá a v podání B-Side Bandu pod vedením Josefa Buchty.  více

Na konci roku 2020 vydala Filharmonie Brno dvojici nahrávek sestávajících z děl Antonína Dvořáka a Antonína Rejchy. „Dvořákovské“ CD se skladatelovou první symfonií a Maličkostmi v úpravě a instrumentaci šéfdirigenta brněnské filharmonie Dennise Russella Daviese jsme zde již recenzovali. Nyní se zaměříme na nahrávku hudebního obrazu Lenora skladatele Antonína Rejchy na text balady Gottfrieda Augusta Bürgera. Na CD se představili Martina Janková v roli Lenory, Pavla Vykopalová jako její matka, Wojciech Parchem v roli vypravěče a Jiří Brückler jako zesnulý voják Vilém. Po boku orchestru Filharmonie Brno vystoupil také Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Stejně jako v případě nahrávky s díly Antonína Dvořáka, i tento projekt řídil dirigent Dennis Russell Davies.  více

Současný jazz je jedním z nejobtížněji definovatelných hudebních stylů. Existuje totiž v celé řadě podob: od víceméně puristických historických podžánrů (ragtime, swing, dixieland, bebop, hard bop, free jazz a další) se postupně víc a víc rozvolňuje do nejrůznějších fúzí, čerpá novou inspiraci mimo jiné z rocku, world music, folklóru či z vážné hudby. Takže vedle autorů a interpretů straight-ahead jazzu se také u nás vyprofilovalo několik autorských osobností hledajících a vytvářejících jeho novou podobu.  více

Po lednových streamovaných koncertech doplněných sérií originálních video-upoutávek se Czech Ensemble Baroque včera opět vrátil se živým večerním přenosem. Tentokrát se jednalo o druhý koncert z cyklu Bacha na Mozarta, který byl přeložený z 21. října. Z prostor Konventu Milosrdných bratří na něm zazněl, jako stěžejní část programu, žalm Dixit Dominus Georga Friedricha Händela.  více

Koronavirová krize roku 2020 (a 2021) měla a stále má takový dopad na podobu hudebního trhu, že si badatelé s odstupem budou možná klást otázku, zda v této době vyšly vůbec nějaké nahrávky, které neovlivnila. Robert Křesťan s Druhou trávou chtěl pracovat na dvojalbu, na kterém měl vedle sebe postavit coververze písní svých oblíbenců a novou autorskou tvorbu. Součástí ambiciózního projektu se stal britský producent Eddie Stevens, avšak přerušená možnost cestování mezi Českem a Londýnem zastavila i práce na 2CD. Kapela se rozhodla nečekat na uvolnění a vydala Díl první samostatně. Nejde o přesnou podobu původně zamýšleného prvního disku. „Vydat jen převzaté skladby bez jakékoli patrné vazby mezi nimi a původní tvorbou nám připadlo nedostatečné a producentský styl Eddieho Stevense je natolik jednotlivý a jistým způsobem jednotící, že jsme se rozhodli na prvním nosiči vydat mix obou a s druhým dílem počkat,“ vysvětluje Křesťan. Před sebou tedy máme Díl první, což ovšem není žádná polovičatá nahrávka nebo nedokončené dílo. Druhé trávě se navzdory vyšší moci podařilo nahrát jednu z nejsilnějších českých desek roku 2020.  více

Stávající epidemiologickou situaci s nemožností živého koncertování využila řada větších i menších hudebních těles k přípravě nových nosičů. Jedním z nich je i Filharmonie Brno, která rozšířila svoji nabídku o vlastní edici CD nahrávek s odvážným mottem: Hudba, kterou hned tak někde nekoupíte. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde v prvé řadě o povedený slogan marketingové sekce, tato stručná charakteristika není pouhým a prázdným lákadlem. Již první dvojice desek vydaných na konci roku 2020 nabídla neprávem pozapomenuté oratorium Antonína Rejchy Lenora (zaznělo při koncertech 5., 6. a 7. února 2020). Filharmonici nahráli také program s Dvořákovou Symfonií č. 1 v c moll Zlonické zvony a skladbou Bagatelles, op. 47 (Maličkosti), obojí v úpravě (a v případě Maličkostí i bohatší instrumentaci) šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. A právě toto album bude předmětem našeho hodnocení.  více

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Nejčtenější

Kritika

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.  více