Když muzikál není jen homolí cukru

13. březen 2018, 5:00
Když muzikál není jen homolí cukru

V české premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno muzikál s názvem Představ si… Na velké jeviště zdejší hudební scény se dostalo velmi zajímavé dílo, které publikum strhne umně komponovaným příběhem, výtečnou muzikou a silným mravním apelem či přesahem. Dílo je totiž nahony vzdálené jisté cukrkandlovosti, přepjatosti či prázdnému romantickému patosu, s nimiž tento druh hudebního divadla často (po právu) spojujeme. Inscenaci režiséra Petra Gazdíka toho lze vytknout skutečně málo.

Určitě bude správně v souvislosti s novinkou divadla v Lidické ulici nejdříve hovořit o dramaturgickém objevu. Import anglického muzikálu Imagine This z roku 2008 (v Brně se jedná o jeho teprve třetí produkci) totiž názorně ukazuje, jak se může hudební divadlo vyrovnávat či nápaditě pracovat s vážnými tématy, která v tomto případě dokonce umně vrství a propojuje.

Příběh muzikálu se odehrává v děsivých kulisách varšavského židovského ghetta za druhé světové války roku 1942. V tomto stísněném prostředí připravuje herecká rodina v čele s Danielem Warshowsky představení o pouštní pevnosti Masada, kde při velkém židovském povstání proti římské říši zhruba tisícovka Židů dlouze odolávala přesile Římanů. Všichni posléze roku 72 spáchali hromadnou sebevraždu, aby nepadli do otroctví nepřítele. Paralely Římanů s nacisty v těchto dvou časových rovinách jsou zřejmé, autor libreta Glenn Berebeim židovské aktéry z obou příběhů nechává vést podobně marný boj. Nejde však jen o nápaditou architekturu muzikálového příběhu.

predstav_si_MdB_2018_01

Pracuje se tady chytře s divadlem na divadle a vše je v jiné optice také poctou tomuto umění, velkým holdem lidské imaginaci, nesmrtelné touze vyprávět a hrát si. Vše je tady ovšem hlavně velikou oslavou nespoutanosti a svobody lidského ducha, která je zásadní podmínkou pro naši důstojnou a smysluplnou pozemskou existenci.

Ale je toho ještě mnohem více, čím je tento scénář opravdu zajímavý. Vedle umného zakomponování nezbytné, osudové love story (tady židovské dívky Tamar a římského vojevůdce Silvy), která v tomto případě ovšem není ulepenou vějičkou na diváka, se přihlížející setká také s ukázkou židovských anekdot či jemného pošťuchování se židovské a křesťanské věrouky. Muzikál Představ je skutečně mistrný a ve scénáři opulentní v mnoha rovinách.

Režisér Petr Gazdík se svým týmem fortelně a bez zbytečných inscenačních pozlátek vypráví celý příběh, ve kterém jemně a až nenápadně akcentuje ony zmíněné přesahy díla. Jeho inscenace proto není didaktickou, ale emočně strhující podívanou. Výsledek je o to vzácnější, že se napřesrok blížíme kulatému výročí začátku největšího válečného konfliktu lidstva a pozorujeme, že náckovské tendence naší společnosti zdaleka nejsou minulostí. Zdařilý je překlad Zuzany Čtveráčkové, i když užitá až starosvětsky operetní sousloví (tonout v kadeřích) občas jemně zatahají za uši. Pozitivní dojem z české verze ovšem převažuje.

Gazdíkovu inscenaci v mnohém určuje víceúrovňová scéna Emila Konečného, který na jevišti postavil obrovskou konstrukci jakoby tovární haly (Brňáky napadne příměr s klenbou Pavilonu A na zdejším Výstavišti). V půli tuto věž přetíná ochoz či balkon, ve spodním patře jsou velká otevírací vrata. Technicistní odosobnělost tohoto prostoru evokuje sklíčenou atmosféru ghetta a zároveň je také metaforickou citací samotné Masady tedy pevnosti na vrcholu izolovaného skalního útesu na východním okraji Judské pouště. Je to prostor, z něhož jakoby není úniku. Výtečné jsou Kostýmy Elišky Ondráčkové Lupačové, která zejména v materiálech a střizích civilních šatů židovských žen zachytila přesně ono prvorepublikové retro a eleganci.

predstav_si_MdB_2018_02

Jednou z věcí, která na mne vedle syžetu muzikálu Představ si… udělala dojem je samotná muzika Shuki Leviho. Občas má charakter až symfonické filmové muziky, ve výsledku je však celistvá, dramatická a lehce prorůstající dějem. Sborová čísla i jednotlivé songy či efektní dueta se z ní rodí nenásilně. Je radost poslouchat ji v živém provedení orchestru MDB, který je nyní umně skrytý za scénou a pohled do podsvíceného kotle s hudebníky diváka nerozptyluje.

Zdařilé noty je nutno ovšem povedeně zazpívat. Hnidopišský recenzent sice připomene jistá pěvecká zaškobrtnutí Martina Havelky či zkušené zpěvačky Ivany Vaňkové, což lze smířlivě přičíst premiérové nervozitě. Hvězdami večera jsou potom Kristýna Daňhelová a Dušan Vitázek v rolích ústředního mileneckého páru z obou časových rovin. Na obou výkonech je cenné, že je jejich interpreti neutopili v sentimentu a romantičnosti. Zajímavou zápornou figuru práskající Židovky vytvořila Diana Velčická jako proradná Lola. Půvabná herečka ale publikum odzbrojí svým svůdným tancem coby Salome kdy jde o ukázku starověkého strip tance, který v jejím podání vyniká opravdu velkou grácii a je více než efektním momentem večera. Přívlastkem jedinečný se nebojím opatřit také výkon Lukáše Vlčka, jako nejdříve prohnaného sluhy Pompeye, který se posléze promění v křesťanského prvomučedníka. Přirozenost Vlčkova výkonu je odzbrojující a právě herec přes svoji figuru traktuje jednoho z velkých témat večera o tom, že Bůh je nás všech a mezi námi nejsou rozdíly, pokud je nechceme jako třeba při holocaustu vyrábět účelově a uměle. V roli důstojníka SS se blýsknul Igor Ondříček, kterému jsou esesáci tak trochu hereckým osudem.

Muzikál Představ si… v nastudování Městského divadla Brno představuje opravdu mimořádné oživení zdejší hudební produkce. Jde o chytrou, velmi impresívní a zároveň i zdařilou ukázku muzikálového divadla. Je dobře, že o podobných tématech a látkách divadlo, které hraje, zpívá a tančí, nepřestává naléhavě mluvit. Že to vše umí správně a srozumitelně dolehnout až k obecenstvu, dosvědčilo až hmatatelně napjaté ticho v sále po celé představení, ale i dlouhé bouřlivé ovace, které – myslím – v tomto případě nebyly jen formálně zdvořilostní záležitostí, jak tady často býváme svědky.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Koncert uspořádaný k výjimečné události se ve čtvrtek odehrál v ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose v brněnských Židenicích. Akce nesla název Cimbálový kolaudační koncert. Co vlastně bylo kolaudováno? Z titulu večera bylo patrné, že hlavní hvězdou programu se stane cimbál. Tento velký instrument se sametovým zvukem nestál v centru pozornosti náhodou. Kolaudován byl totiž nový cimbálový přírůstek do hudebního inventáře jmenované základní umělecké školy. Výrobcem nástroje, který zde pořídili, byla brněnská firma Všianský. Samotný výrobce Pavel Všianský, který je také známým hudebníkem se osobně zúčastnil, aby k zúčastněným pronesl něco slov o konstrukci a stavbě tohoto instrumentu.  více

Dlouhých patnáct let po svém debutu Rock’s Groove vydala brněnská Kulturní úderka své druhé album. Z původní sestavy zůstali zpěvák a kytarista Štěpán Dokoupil a baskytarista Mojmir Sabolovič, které na novince doplňují další tři zajímaví hráči – je to jednak zdvojená rytmika Daniel Prýgl (bicí) a Nedim Zlatar (perkuse) a dále Omer Blentić, který hraje na Hammondovy varhany, elektrický klavír, syntezátor, ale také na perský drnkací nástroj saz. Moravsko-bosenská sestava na svém novém albu nabízí mimořádně barevnou hudbu, která nezapomíná na své bluesové kořeny.  více

Nejnovější inscenací opery Národního divadla Brno se stalo dílo Don Carlos skladatele Giuseppe Verdiho a básníka Friedricha Schillera. Titul, který režíroval ředitel jmenované instituce Martin Glaser, měl premiéru v sobotu 2. února 2019 v Janáčkově divadle. Scénu navrhl Pavel Borák, kostýmy Markéta Sládečková-Oslzlá. O světelný design se postaral Martin Špetlík. Představení řídil Jaroslav Kyzlink, který se Sborem a orchestrem Janáčkovy opery NdB představení také nastudoval. V hlavních rolích se představili Luciano Mastro jako Don Carlos, Federico Sacchi v roli krále Filipa II., Carlosova otce; Jiří Brückler ztvárnil přítele titulní postavy a králova důvěrníka markýze Rodriga z Posy. Linda Ballová vystoupila jako mladá královna a milostně poblouzněná Alžběta z Valois; postavy pomstychtivé princezny Eboli, která tajně miluje králova syna, se ujala Veronika Hajnová-Fialová. Hrůzu nahánějícího inkvizitora představil Ondrej Mráz. Dále vystoupili také Andrea Široká, Martina Mádlová, Zdeněk Nečas a David Szendiuch.  více

Brněnská zpěvačka a výtvarnice Dáša Ubrová zpívala s kapelou, vystupuje s bigbandem, má blízko k šansonu, jazzu i rocku. Album nazvané pouze jejím jménem je pro ni důležité nejen proto, že jde o sólový debut. Zpěvačka si poprvé napsala sama všechny texty. Autory hudby jsou ve většině případů její dvorní spolupracovníci a producenti alba, pianista Vojtěch Svatoš a kytarista Pavel Šmíd.  více

Přesně na den 89. výročí úmrtí české národní a pěvecké ikony Emy Destinnové sdružení ProART Company připravilo multižánrový projekt. V příhodném prostoru vily Tugendhat umělci rozehráli hudebně-taneční drama pod titulem Ema Destinn – Bouře a klid, které vzniklo za účasti umělců z Brna, Vídně a Cottbusu.  více

Milovníci artificiální hudby čera mohli v Besedním domě vůbec poprvé slyšet nového šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese také v roli klavírního sólisty. Pod Daviesovou taktovkou zazněla Symfonie D dur op. 23 vamberského rodáka Jana Václava Huga Voříška a premiéra orchestrální úpravy komorního díla Antonína Dvořáka Maličkosti op. 47 zhotovená samotným šéfdirigentem. Za klavír Davies usedl jako interpret Klavírního koncertu č. 24 c moll Wolfganga Amadea Mozarta. V sólových partech se šéfdirigent představí ještě při dvou nadcházejících recitálech, na kterých zazní například díla Stevea Reicha, Johna Adamse a Philipa Glasse.  více

Díla soudobých skladatelů spjatých s Brnem občas slýcháme při produkcích zdejších souborů, které tuto tvorbu prezentují. Málokdy se ale dostanou k širší hudební veřejnosti. Poměrně nenápadně se včera v konventu Milosrdných bratří uskutečnil recitál věnovaný právě dílům brněnských skladatelů. O to více pozornosti by měl vzbudit jejich interpret Milan Paľa. Ten se dle svých slov „rozhodl udělat něco pro moravskou hudbu“ a pořídit v průběhu následujících let několik CD mapujících literaturu pro housle či violu z tvorby skladatelů s Moravou spjatých. Projekt Cantus Moraviae má už nyní své první dvoj CD, které se při včerejším večeru dočkalo křtu.  více

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.  více

„Dát si občas porci romantiky neškodí. Navíc za takovouto romantiku se stydět nemusíte,“ psal jsem v recenzi bilančního alba Střípky příběhů, které si brněnská skupina F.T.Prim vydala v roce 2013 u příležitosti čtvrtstoletí od svého vzniku. O pět let později, tedy k třicátým narozeninám, si skupina v čele se zpívajícím autorem a kytaristou nadělali novinkovou desku Labyrint. Platí opět vše, co jsem napsal minule. Opět by se dala vyzdvihnout romantika i trampská témata, stejně jako pozvolný posun od akustické „tulácké“ hudby k popu. I to balancování na samé hraně kýče v některých momentech zůstává, stejně jako nezpochybnitelná hráčská zručnost členů kapely. Skoro by se zdálo, že Labyrint nic nového nepřináší. Ale není to tak. Stačí dobrovolně zabloudit a v labyrintu tónů a slov najdeme zajímavé momenty. Jen si skutečně musíme připustit, že romantika občas není na škodu.  více

Skupinou Dunaj prošla řada důležitých osobností brněnské alternativní scény, například Pavel Fajt a Iva Bittová. Po jejich odchodu skupinu dlouho tvořila čtveřice Jiří Kolšovský, Vladimír Václavek, Josef Ostřanský a Pavel Koudelka. V roce 1998 legendární kapela ukončila činnost a krátce nato ve věku pouhých 43 let zemřel její zpěvák a kytarista Kolšovský. Nyní se jako Dunaj vracejí na scénu zbylí tři členové. Před koncem roku se v Brně předvedli jako hosté Tata Bojs a 17. ledna je čeká na Flédě samostatný koncert v rámci aktuálního turné. V létě se pak obnovený Dunaj představí například na festivalech Hradecký slunovrat (Hradec nad Moravicí) nebo Eurotrialog (Mikulov).  více

Když kapela vydá první řadové album po třiceti letech, navíc v roce svých padesátých narozenin, je to samozřejmě obrovská událost. Brněnská legenda Progres 2 sice na novou desku pomýšlela dlouho, ale – jak mi před časem řekl kytarista a zpěvák Pavel Váně – nemohla najít vhodné téma. Nakonec se námět našel: slavná kniha Jacka Londona na pomezí filosofického románu a sci-fi Tulák po hvězdách. Na půdorysu pobytu ve vězení, přemítání o životě a smrti, spravedlnosti a milosrdenství a – což je ta fantastická část – návštěv nadpozemských světů vznikl příběh, který je pojítkem celkem sedmnácti skladeb přibližně hodinového alba.  více

Druhý, tedy večerní Novoroční koncert Filharmonie Brno přinesl Dvořákův violoncellový koncert v podání Raphaella Wallfische a operní předehry od Stanisława Moniuzska, Jacquese Offenbacha, Franze von Suppého nebo Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Filharmonie Brno vkročila do roku 2019 pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka.  více

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více