Když skladateli živé housle nestačí

15. říjen 2024, 19:00
Když skladateli živé housle nestačí

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.

Pondělní večer otevřela kompozice Konvergencie I slovenského skladatele Romana Bergera (1930–2020), kterou autor označil za svoji jedinou „experimentální“ skladbu. Z výchozí řady 36 náhodných tónů postupnou „destilací“ vznikl výrazný motiv, který byl posléze konfrontován s různým tónovým okolím. V závěru díla se opět zpětně rozvíjí náhodná tónová řada, což završuje princip sbíhání (konvergence). Hlediště Besedního domu bylo uspořádáno netradičně. Namísto klasického rozestavění židlí do řad seděli diváci obkrouženi kolem „pódia“. Když mezi publikum nastoupila houslistka Tereza Horáková, každý ji viděl a slyšel z jiného úhlu. Původně náhodné tóny různé výšky, délky a střídavé dynamiky, obohacené o delší pauzy mezi nimi, byly postupně uspořádávány do výrazného motivu. S postupujícím trváním skladby se začaly vynořovat i pasáže, které na interpretku kladly vysoké technické nároky. Kromě z nenadání se objevujících svižných melodických postupů se musela Tereza Horáková vypořádat také s náročnými dvojhmaty, rychlými skoky mezi vzdálenými tóny nebo náhlými a výraznými dynamickými rozdíly. Tereza Horáková si ale se všemi nástrahami poradila bez problému a během její interpretace nedošlo k jedinému zaváhání.

Po krátké pauze potřebné k technické přípravě následující skladby zazněla La lontananza nustalgica utopica futura italského skladatele Luigiho Nona (1924–1990), při které se k Tereze Horákové připojila Sarah Jedličková obsluhující elektroniku. La lontananza patří k řadě Nonových děl, při kterých se inspiroval putováním. Kromě sólových houslí je kompozice napsána pro osmistopý magnetofonový pás, jehož spoluautorem byl houslista Gidon Kremer. Toho nechal Nono improvizovat na připravený tónový materiál a tyto improvizace nahrával. Poté je podrobil zvukovým operacím, jaké tehdejší technické možnosti nabízely. Kromě houslí ale nahrávky obsahují taktéž útržky rozhovorů z pauz mezi nahráváním nebo ruchy zvenčí. Vzhledem k tomu, že zvukový režisér – při premiérovém uvedení to byl Nono sám – pracuje s mixováním osmi zvukových stop podle svého uvážení, stává se každé provedení originálem.

Výše zmíněné putování pak nebylo obsaženo jen v hudbě samotné. Bylo také podpořeno přecházením houslistky mezi šesti pulty rozmístěnými v prostoru obklopeném diváky. S prostorem si pohrávala také nahrávka, která byla původní, ovšem přenesena do digitální podoby. Za zády diváků bylo rozmístěno několik reproduktorů, přičemž z každého vycházel jiný zvuk podle uvážení Sarah Jedličkové. Každý divák proto kompozici slyšel trochu jinak. Jako první je potřeba vyzdvihnout houslistčinu naprosto dokonalou znalost nahrávky. Tereza Horáková přesně věděla, kdy přijde daný hudební moment, což se projevilo zvláště v jednom unisonu nebo vzájemném přesném hudebním odpovídání s nahrávkou. Se všemi technickými záludnostmi, například s rychlými postupy, různými styly hraní nebo kýženou dynamickou rozdílností, si jako ve skladbě první poradila naprosto profesionálně. Velmi povedená byla také práce s osmi zvukovými stopami, které Sarah Jedličkové mixovala velmi citlivě a podřizovala je vyznění sólového partu. Naprosto skvělá byla i její práce s prostorem. Dokázala si velice dobře pohrát s tím, z jakého reproduktoru půjde jak hlasitý zvuk. Celou kompozici zakončil odchod Terezy Horákové do zákulisí. Dokázala kontinuálně udržet jeden tón s plynulým decrescendem, které došlo až do absolutního ticha.

Přestože se jednalo o posluchačsky velice náročný program, dokázala Tereza Horáková za výrazné pomoci od Sarah Jedličkové udržet pozornost posluchačů po celý večer. Tomu dozajisté pomohlo i předepsané „scénické“ uchopení kompozice, které putováním od pultu k pultu metaforicky opsalo cestu člověka od úkolu k úkolu a snad i možností, k nimž jsme se dosud nedostali.

Roman Berger: Konvergencie I

Luigi Nono: La lontananza nostalgica utopica futura

Tereza Horáková – housle

Sarah Jedličková – elektronika

pondělí 14. října v 19:00, Besední dům

Foto FB Expozice nové hudby

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Nejčtenější

Kritika

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více