Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.
Smyčcový kvartet op. 8 je jediným dílem tohoto tvaru brněnské skladatelky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940), která ho zkomponovala v letním sídle své rodiny na Třech studních o letních prázdninách po dokončení studia na konzervatoři. Kvartet je napsaný v moderním stylu s rozšířenou tonalitou, zahuštěnými harmoniemi a propracovanou rytmikou, která místy vychází z lidových zdrojů. Provedení sklady Janáčkovým kvartetem zaujalo povedenou sehraností. Muzikanti spolu dobře komunikovali a k zaváhání tak nedošlo ani během výrazných rytmických záseků. Taktéž práce s dynamikou nebyla špatná. Uskupení se přesto potýkalo s intonačními nedokonalostmi, které se projevovaly v rychlejších postupech, zejména ve vyšších polohách.
Jako další přišel na řadu Kvartet pro dvoje housle, violu a violoncello „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka (1854–1928). Janáček oba své kvartety zkomponoval v posledních pěti letech života a řadí se k vrcholným dílům nejen skladatele, ale také celé moderní literatury pro toto uskupení. Podobně jako pro mnohé další skladby včetně oper, byla také pro Listy důvěrné největší inspirací Janáčkova múza Kamila Stösslová. Autor původně uvažoval o obsazení violy d’amore, která by právě Stösslovou „znázorňovala“. Z praktických důvodů od tohoto plánu skladatel nakonec upustil. Kompozice je protkaná emocemi, náhlými zvraty a střihy, které oddělují kontrastní hudební materiál v podobě nervózních, exaltovaných pasáží a lyricky vroucných hudebních ploch. Podobně jako v první skladbě bylo Janáčkovo kvarteto rytmicky velmi dobře sehrané. Tato jednotnost se projevila zejména ve změnách tempa, ať už náhlých, nebo postupných accelerandech a ritardandech. Jediné výraznější zaváhání v souhře nastalo na konci třetí věty, kdy muzikanti neskončili zcela jednotně. Taktéž energie kvarteta byla dobrá, přesto by ale provedení neuškodila o něco větší dynamická pestrost. Jako největší nedostatek se opět projevila nedokonalá intonace, která se stejně jako v kvartetu Kaprálové projevovala v rychlých postupech na vysokých tónech.
Závěr komorního odpoledne patřil Smyčcovému kvartetu č. 2 D dur Vítězslava Nováka (1870–1949). Podobně jako Leoš Janáček čerpal také Vítězslav Novák inspiraci ve folklóru. S tímto materiálem ale pracoval odlišně. Smyčcový kvartet č. 2 je netypický zejména jeho dvouvětým rozvržením, kdy první část zaujímá fuga ve volném tempu a druhá exponuje několik charakterově rozdílných typů hudby. Co se interpretace týče, byl Novákův kvartet z celého programu nejpovedenější. Přestože se intonační nedokonalosti stále objevovaly, bylo jich méně než ve skladbách předchozích. I zde pak muzikanti předvedli hezké nasazení, velmi dobrou sehranost a během interpretace nenastal v souhře žádný výraznější zádrhel.
Přestože se v podání Janáčkova kvarteta objevilo několik nepřesností, nabídlo publiku dramaturgicky zajímavý program. Až na Janáčkovy Listy důvěrné se jednalo o díla, které se na koncertních pódiích objevují zřídka a dramaturgie festivalu tak dala divákům možnost je poznat.
Vítězslava Kaprálová: Smyčcový kvartet č. 1
Leoš Janáček: Kvartet pro dvoje housle, violu a violoncello „Listy důvěrné“
Vítězslav Novák: Smyčcový kvartet č. 2 D dur
Janáčkovo kvarteto:
Miloš Vacek – 1. housle
Richard Kružík – 2. housle
Jan Řezníček – viola
Lukáš Polák – violoncello
neděle 24. 11. v 15 hodin, vila Löw-Beer
Zatím nebyl přidán žádný komentář..