Korajunglejazz – třetí album Faraje

Korajunglejazz – třetí album Faraje

Korajunglejazz je brněnské duo, které tvoří kytarista Pavel Šmíd a Jiří Bouda, hráč na koru, jedenadvacetistrunnou tradiční harfu ze západní Afriky. Oba pánové se dlouhodobě věnují africké hudbě (zkušenosti mají například z „bubenické“ skupiny Tubabu) a Jiří se na koru učil od afrických mistrů, mimo jiné v Guineji. Hudba dua je striktně instrumentální, postavená pouze na dialogu dvou nástrojů. Obsahuje jak africké tradicionály a převzaté melodie nebo variace na ně, tak v poslední době převažující autorský materiál. A třebaže je kora nástroj exotický, jeho jemný zvuk v kombinaci s důvěrně známou kytarou dokáže oslovit i uši Středoevropanů. Ostatně v roce 2015 dvojice zvítězila v jihomoravském kole Porty a reprezentovala svůj region ve finále této folkové soutěže. Nyní pánové odhalují své umění na svém třetím albu Faraje.

Posluchač, který nesleduje západoafrickou hudbu a nezná jména slavných koristů, jako jsou Toumani Diabaté nebo Seckou Keita (letos hrál v Náměšti nad Oslavou a s pány z Korajunglejazz se osobně potkal), může napoprvé hudbu Jiřího Boudy a Pavla Šmída odzívat jako monotónní. Stačí se však zaposlouchat jen trochu pozorně, a člověk objeví, jaké úžasné variace mohou dva strunné nástroje nabídnout. Na novém albu najdeme různé modely spolupráce dvou hráčů: Ve skladbě Eri hraje kytara základ a kora jí nejprve přizvukuje, aby později převzala sama iniciativu. Ve Figueres hrají pánové jakoby proti sobě a jejich melodické linky se vzájemně proplétají. Ve skladbě Simboba jsou naopak od začátku partnery, hrají spolu a nejen užitím melodických ozdob dokazují znalost africké hudby. A v Marace máte pocit, jako by kora chtěla v hlubších tónech kytaru zastoupit. Jedním z vrcholů alba je pak úvodní skladba Damian, z které jako by vystupoval na povrch příběh, v němž si dva vypravěči mění role a snaží se nic důležitého nevynechat.

Přes všechny možnosti, které dva nástroje nabízejí – a například Pavel, aby mohl jako kytarista fungovat vedle mnohostrunné kory, používá různá ladění – hrozí hraní instrumentálních skladeb v duu přece jen vyčerpáním. Pánové mu na novince předcházejí jednou zásadní změnou, a tou je nahrazení původní akustické kytary kytarou elektrickou. První koncert s nástrojem Echopark South Sider Guitar proběhl loni před Vánoci a právě po tomto vystoupení vznikl nápad na zaznamenání nového repertoáru a především nového zvuku na nový nosič.

Album Faraje nechává dostatek prostoru pro posluchačovu fantazii. Jeho obal totiž kromě ornamentů, jedné fotografie hudebníků a seznamu skladeb prakticky nic neobsahuje. Nedozvíte se, čí syn se jmenuje Damian, co znamená zkratka S. T. D. B. ani které skladby jsou autorské a které převzaté. Tuto poslední absenci považuji za chybu, to ostatní není nutné vědět. Jenže ve skutečnosti možná není tak důležité ani autorství melodií. Pánové si totiž berou západoafrickou hudbu jako základ a v souladu s vlastním pocitem a jeho prožíváním s ním pracují. „Když tvoříme něco vlastního, je ten prožitek stejný jako u tradicionálů,“ říkají.

Přestože má většina skladeb na albu meditativní charakter, je zajímavé sledovat práci s rytmem. Díky svým zkušenostem s bubnováním (a také s rockovou hudbou a dalšími žánry) mají pánové rytmus zažitý, a i proto není plynutí hudebního času v jejich podání rozvolněné absolutně. Naopak, například skladba Maraca po rytmické stránce není nezajímavá a člověk si při jejím poslechu snadno připomene personálně bohatší africké kapely.

Rozdíl mezi albem Faraje a jeho předchůdcem Nimba spočívá především ve zvuku nové kytary, ale také ve zkušenostech, kterými v mezidobí pánové prošli s různými svými projekty. Bude tedy zajímavé sledovat, čím a jak obohatí duo svůj zvuk příště. I tak konzervativní posuny jako na novém albu totiž mají smysl.

Korajunglejazz – Faraje; Rustical Records 2016; 10 skladeb; celkový čas: 53:38

Korajunglejazz/ foto archiv skupiny

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více