Korajunglejazz – třetí album Faraje

Korajunglejazz – třetí album Faraje

Korajunglejazz je brněnské duo, které tvoří kytarista Pavel Šmíd a Jiří Bouda, hráč na koru, jedenadvacetistrunnou tradiční harfu ze západní Afriky. Oba pánové se dlouhodobě věnují africké hudbě (zkušenosti mají například z „bubenické“ skupiny Tubabu) a Jiří se na koru učil od afrických mistrů, mimo jiné v Guineji. Hudba dua je striktně instrumentální, postavená pouze na dialogu dvou nástrojů. Obsahuje jak africké tradicionály a převzaté melodie nebo variace na ně, tak v poslední době převažující autorský materiál. A třebaže je kora nástroj exotický, jeho jemný zvuk v kombinaci s důvěrně známou kytarou dokáže oslovit i uši Středoevropanů. Ostatně v roce 2015 dvojice zvítězila v jihomoravském kole Porty a reprezentovala svůj region ve finále této folkové soutěže. Nyní pánové odhalují své umění na svém třetím albu Faraje.

Posluchač, který nesleduje západoafrickou hudbu a nezná jména slavných koristů, jako jsou Toumani Diabaté nebo Seckou Keita (letos hrál v Náměšti nad Oslavou a s pány z Korajunglejazz se osobně potkal), může napoprvé hudbu Jiřího Boudy a Pavla Šmída odzívat jako monotónní. Stačí se však zaposlouchat jen trochu pozorně, a člověk objeví, jaké úžasné variace mohou dva strunné nástroje nabídnout. Na novém albu najdeme různé modely spolupráce dvou hráčů: Ve skladbě Eri hraje kytara základ a kora jí nejprve přizvukuje, aby později převzala sama iniciativu. Ve Figueres hrají pánové jakoby proti sobě a jejich melodické linky se vzájemně proplétají. Ve skladbě Simboba jsou naopak od začátku partnery, hrají spolu a nejen užitím melodických ozdob dokazují znalost africké hudby. A v Marace máte pocit, jako by kora chtěla v hlubších tónech kytaru zastoupit. Jedním z vrcholů alba je pak úvodní skladba Damian, z které jako by vystupoval na povrch příběh, v němž si dva vypravěči mění role a snaží se nic důležitého nevynechat.

Přes všechny možnosti, které dva nástroje nabízejí – a například Pavel, aby mohl jako kytarista fungovat vedle mnohostrunné kory, používá různá ladění – hrozí hraní instrumentálních skladeb v duu přece jen vyčerpáním. Pánové mu na novince předcházejí jednou zásadní změnou, a tou je nahrazení původní akustické kytary kytarou elektrickou. První koncert s nástrojem Echopark South Sider Guitar proběhl loni před Vánoci a právě po tomto vystoupení vznikl nápad na zaznamenání nového repertoáru a především nového zvuku na nový nosič.

Album Faraje nechává dostatek prostoru pro posluchačovu fantazii. Jeho obal totiž kromě ornamentů, jedné fotografie hudebníků a seznamu skladeb prakticky nic neobsahuje. Nedozvíte se, čí syn se jmenuje Damian, co znamená zkratka S. T. D. B. ani které skladby jsou autorské a které převzaté. Tuto poslední absenci považuji za chybu, to ostatní není nutné vědět. Jenže ve skutečnosti možná není tak důležité ani autorství melodií. Pánové si totiž berou západoafrickou hudbu jako základ a v souladu s vlastním pocitem a jeho prožíváním s ním pracují. „Když tvoříme něco vlastního, je ten prožitek stejný jako u tradicionálů,“ říkají.

Přestože má většina skladeb na albu meditativní charakter, je zajímavé sledovat práci s rytmem. Díky svým zkušenostem s bubnováním (a také s rockovou hudbou a dalšími žánry) mají pánové rytmus zažitý, a i proto není plynutí hudebního času v jejich podání rozvolněné absolutně. Naopak, například skladba Maraca po rytmické stránce není nezajímavá a člověk si při jejím poslechu snadno připomene personálně bohatší africké kapely.

Rozdíl mezi albem Faraje a jeho předchůdcem Nimba spočívá především ve zvuku nové kytary, ale také ve zkušenostech, kterými v mezidobí pánové prošli s různými svými projekty. Bude tedy zajímavé sledovat, čím a jak obohatí duo svůj zvuk příště. I tak konzervativní posuny jako na novém albu totiž mají smysl.

Korajunglejazz – Faraje; Rustical Records 2016; 10 skladeb; celkový čas: 53:38

Korajunglejazz/ foto archiv skupiny

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více