Lamento: večer plný melancholie a nářků

Lamento: večer plný melancholie a nářků

Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.

Sólového violového partu v kompozici Lachrymae britského skladatele Benjamina Brittena (1913–1976) se ujal houslista a violista Milan Paľa. V díle autor odkazuje na velikána britské renesanční hudby Johna Dowlanda mnohými citacemi. Původní verze skladby byla psána pro violu a klavír s dedikací violistovi Williamu Primrosovi. Druhá verze díla se smyčcovým orchestrem disponuje barevností a křehkostí způsobené vyšší polohou smyčců, jaké jsme měli možnost slyšet v podání Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové. Paľovo nastudování působilo velmi subtilně, sólový part obsahoval vše, co si skladba žádá.

Jediná světová premiéra večera náležela českému skladateli, malíři a básníkovi Vladimíru Franzovi (*1959). Ve své skladbě Rex Tremendae majestatis pro smyčcový orchestr a zvukovou stopu se zabývá otázkami Posledního soudu. Apokryf se tematicky dotýká otázek a samotného Boha, je postavený na principu vyvažování hudebních segmentů. Filozofickým úvahám, skrývajícím se v této kompozici, dodává širší, duchovní rozměr užití zvukové stopy, která citlivě i vkusně narušuje a zároveň doplňuje smyčcový orchestr. Velmi nápaditá práce s hlasem ve zvukové nahrávce působila démonicky a naturalistickým pojetím posluchači připodobňovala již zmíněný Poslední soud. Pekelně také zněly kontrabasy, výborně barevně využité v kompozici. Zvláště povedená byla fuga v pizzicatu, v níž interpreti důmyslně vystavěli témata ve svých partech. Precizní nastudování smyčcového orchestru, naprosté pochopení skladatelovy myšlenky a hudebního záměru zanechalo silnou emoci.

V pořadí třetí skladba koncertu, reflektující tematiku lamentování, byla napsána britským skladatelem a dirigentem Jamesnem MacMillanem (*1959). Tuireadh (z gaelštiny lze přeložit jako rekviem) pro klarinet a smyčce se ohlíží za nedávnou tragickou událostí z roku 1988. V Severním moři tehdy došlo ke zničujícímu požáru ropné plošiny Piper Alpha, při kterém zahynulo přes sto šedesát zaměstnanců. Skladatel se inspiroval dopisem matky jednoho z mrtvých, která v něm popisovala truchlící dav a naléhavé lkaní během smutečního obřadu. Lkaní, nářky, vzlyky a truchlení MacMillan hudebně znázornil intervalovými a ornamentálními motivy ze skotské tradiční hudby. V roli klarinetisty se publiku představil Jiří Mráz. Právě klarinetový part obsahoval velmi citlivě přednesené ornamentální a intervalové motivy nářků. Pozoruhodná však byla interpretova pianissima. Mráz si zaslouží obdiv za pevný, sytý tón i v takovýchto krajních dynamických a rozsahových polohách.

Večer uzavřela kompozice Tristium českého autora Viktora Kalabise. Koncertní fantazie pro violu a smyčce z roku 1981 je dedikována zesnulému rodinnému příteli Zdeňku Fenclovi. I v tomto případě se nejedná o pouhé zachycení melancholie a trýznění. Dílo je jedna z nejniternějších výpovědí skladatele, myšlenkově se pohybující na hraně života a smrti. Tento rys v sobě skrývá violový part, opět zahraný Milanem Paľou. Jeho druhé vystoupení se však vyznačovalo mnohem větší energičností a zuřivostí, které naprosto korespondovaly s tematikou skladby. Strhující výkon violisty jakoby promlouval k publiku. Za doprovodu Ensemble Opera Diversa se jednalo o posluchačsky náročný, ale o to více silný zážitek po stránce emocionální.

Melancholie, nářky, niterné výpovědi, které prostupovaly celým večerem, působily nejen intimně a filozoficky, ale (paradoxně) především meditativně díky promyšlené dramaturgii. Smyčcový orchestr pod vedením Gabriely Tardonové ve své souhře fungoval naprosto přirozeně. Dýchal, frázím dodával plasticitu, dynamiku i tvář. Zároveň však neupozaďoval oba sólisty, jimž naopak byl pevnou oporou a hodnotným partnerem.

Program

Benjamin Britten: Lachrymae pro violu a smyčce

Vladimír Franz: Rex tremendae majestatis pro smyčce a zvukovou stopu (premiéra)

James MacMillan: Tuireadh pro klarinet a smyčce (česká premiéra)

Viktor Kalabis: Tristium, koncertní fantazie pro violu a smyčce

Obsazení

Milan Paľa – viola 

Jiří Mráz – klarinet

Gabriela Tardonová – dirigentka

Ensemble Opera Diversa

29. března v 19 hodin, Konvent Milosrdných bratří

EOD/ foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více