Lenny Bernstein podle Městského divadla Brno

26. září 2018, 17:00
Lenny Bernstein podle Městského divadla Brno

Stoleté výročí narození jednoho z předních amerických dirigentů, skladatelů, pedagogů a popularizátorů hudby zaznamenali snad všichni milovníci kultury. Bernsteinova díla se hojně objevují v koncertních sálech, operních domech i rádiích, a přestože se kvůli své dirigentské činnosti nemohl skladbě naplno věnovat, muzikál West Side Story s texty Stephena Sondheima bude vždy patřit mezi hudební klenoty muzikálové tvorby. Podobně jako jiné kulturní instituce rozhodlo se i Městské divadlo Brno vzdát skladateli hold a pyšně se přihlásit k tradici muzikálu, kterou Leonard Bernstein svým pravděpodobně nejslavnějším dílem ukotvil. V úterý 25. září tak zazněl na Hudební scéně Městského divadla Brno Koncert ke 100. narozeninám Leonarda Bernsteina pod taktovkou Dana Kalouska a v režii Petra Gazdíka.

Večer zahájila Bernsteinova skladba Slava! A Political Overture for Orchestra, kterou skladatel věnoval svému příteli Mstislavu Rostropoviči k jeho inauguračnímu koncertu u National Symphony Orchestra. Samotný název Slava! je odvozen od domácké podoby jména Mstislava Rostropoviče. Skladba je drobným hudebním žertem, a to hned z několika důvodů – kromě rozverně úsečné rytmiky a skotačivé melodiky si autor vystřelil z americké politické scény (jak ostatně naznačuje i podtitul A Political Overture) a do struktury skladby zakomponoval předchystanou nahrávku projevů, která napodobovala populistická hesla a zvolání státních představitelů a prezidentských kandidátů. Městské divadlo Brno se rozhodlo nahradit původní proslovy politických vůdců Ameriky karikovanými záznamy z naší politické scény. Byť byly nahrávky pořízeny divadelním týmem a nejednalo se o hlasy skutečných politických špiček, každému bylo hned jasné, kterého politika inscenátoři primárně škádlí. Samotné provedení hýřilo energii a entusiasmem, instrumentalisté drželi spolu a až na drobné rytmické odchylky si hráči zachovali jednotný zvuk. Dle mého názoru mohl dirigent Dan Kalousek tempo ještě mírně zrychlit, a více tak docílit zvuku překotného chvátání u pochodu, který se tolik pojí s americkými politickými sešlostmi.

Po předehře nastoupilo dílo Century Dance skladatele Zdeňka Merty, které svým vlastním způsobem vzdávalo hudebnímu velikánovi soukromou poctu. Skladbu autor zkomponoval pro pět různých trubek a orchestr, její části pak vycházejí z tanců, které dle autorových slov „reprezentují onen poeticky krutě ambivalentní věk (ve kterém většina z nás žila)“. Skladba se rozeznívá a sličná slečna uvádí cedulkou první větu díla – tango. Většinu melodické práce má v rukou výtečný trumpetista Ondřej Jurčeka, působící momentálně ve Filharmonii Brno, zatímco orchestr doprovází jeho a Mertovy kreace charakteristickým tangovým rytmem. V první větě je skladatel co do kompozičních prostředků snad až příliš opatrný – orchestr vyklepává stále stejný pulz tanga a nad tím vším se vznáší hra sólisty. Tango jako by po většinu času postrádalo střední melodický rejstřík, který by vyplnil rytmus smyčců a sólo trumpety. Naopak velmi působivé byly krátké gradační plochy, ve kterých dirigent rozezněl orchestr do větší šíře; to by samo o sobě nebylo nic zajímavého, kdyby skladatel vždy před blížícím se vyvrcholením nepřerušil dramatickou část nečekaným a uklidňujícím vpádem trumpety. Následující blues stavěl na zasněné melodii trumpety doprovázené jemnou harmonickou skvrnou orchestru. Mertovi se podařilo hudbou vystihnout spíše bluesovou náladu než samotný hudební styl, což byl pravděpodobně také jeho záměr. Takové pojetí blues bylo ve výsledku mnohem nápaditější, než by byla jakákoliv typicky bluesová dvanáctitaktová forma. Rytmický Take five se přiřítil s mnohem plnějším orchestrálním zvukem, stavícím primárně na žesťových nástrojích. Hudební motiv věty prostupoval celou její strukturou a udržoval její rytmický i melodický směr, více melodického i rytmického materiálu by však Take five možná prospělo. Po lyrickém walzu, kterému dodávalo zvláštní rozechvělost a křehkost portato na charakteristických přiznávkách, nastoupila smršť v podobě tance boogie. Právě zde mohl orchestr předvést, co v něm skutečně vězí. Rychlé běhy, úsečné rytmy a obojí často ve vysokých polohách – to vše zvládli hudebníci na vysoké úrovni. Samotný trumpetista Ondřej Jurčeka dokázal v každé větě najít jedinečný výraz, kterým konkrétní tanec charakterizoval, ať už se jednalo o tesklivou melodii blues, nebo vtíravou a neustále dorážející linku Take five.

Druhá polovina večera patřila projektu s názvem Jazz Side Story, který poprvé zazněl v sále Městského divadla Brno 1. prosince 2012. Jedná se o přepracování a reinstrumentaci Bernsteinova nejznámějšího muzikálu a o jeho převedení do zcela odlišného stylu. O aranžmá se postaral dnes již zesnulý dirigent, skladatel, multiinstrumentalista a aranžér Igor Vavrda. V rámci oslav Bernsteinových narozenin uvedl soubor dílo mírně zkrácené a bez taneční složky. Pro posluchače, kteří znají pouze původní Bernsteinovu verzi, bude již první takt se vstupem elektrické kytary šokující. Začátek je to nicméně působivý a dává posluchači rovnou na srozuměnou, že tento „Side Story“ bude do značné míry odlišný od toho, na který je zvyklý. Hned první píseň Jazz Side Story v podání Lukáše Janoty a Dušana Vitázka tento dojem potvrzuje – původní podklad je přepracován do zásadně odlišné podoby a zpěváci získávají mnohem větší volnost k případnému zdobení tónu podle vzoru amerického hudebního průmyslu. Osobně nemám tento popový způsob zpěvu – prezentovaný zpěvačkami jako Mariah Carey, Beyoncé, Christina Aguilera nebo Mary J. Blige – příliš v lásce, v rozumné míře a při výtečném hudebním cítění však dokáží interpreti nalézt požadovanou rovnováhu a z jinak nadužívané techniky vytěžit jedinečný emocionální zážitek. V případě Jazz Side Story se tento střed podařilo najít, občasné exhibici se však někteří zpěváci nevyhnuli. Vavrdovo aranžmá dokázalo nejvíce vytěžit ze svižných písní, které Bernstein pro muzikál složil – Jet song, I feel pretty a samozřejmě America představují nejen oblíbené části původního díla, ale také nejlepší aranže Jazz Side Story. Naopak pomalejší písně postrádaly orchestrální hloubku předlohy – tam, kde Bernsteinova hudba vypráví příběh spolu se zpěváky, se teď nachází popová harmonická smyčcová skvrna. Nejnešťastněji dopadla píseň Maria, která navzdory kvalitním pěveckým výkonům nevyzněla ani zdaleka tak vypjatě, toužebně a srdceryvně jako ta v původní Bernsteinově verzi. Zatímco v originálním muzikálu byla věta „Say it loud and there’s music playing“ doprovázena mohutným orchestrálním zvukem, proto aby byla náhle utišena bezmála zbožným a křehkým „Say it soft and it’s almost like praying“, v případě Jazz Side Story je hudba statická a pouze výkony zpěváků vnášejí do výsledného zvuku emoce. Je to škoda obzvláště kvůli výtečným výkonům sólistů. Všichni dávali do zpěvu nejen srdce a nadšení, ale především své hlasivky a až na drobné výjimky přesnou intonaci, obzvláště zpěvačky pak dosahovaly úctyhodných výšek.

Koncert k výročí Leonarda Bernsteina v režii Městského divadla Brno nabídl množství kvalitní hudby a neméně povedené interpretace. To nejdůležitější, co však posluchačům dal, je čirá zábava, živelnost a možnost posadit se pohodlně do křesel a užít si celou tu velkou parádu – žádná velká dilemata artificiální hudby se zde určitě neobjevila. Pokud jste tedy toužili nechat se pohltit smyslnými rytmy Bernsteninovy a Mertovy hudby, nešlápli jste vedle.

Leonard Bernstein: Slava! A Political Overture for Orchestra

Zdeněk Merta: Century Dance

Dirigent: Dan Kalousek

Orchestr Městského divadla Brno

 

Účinkující:

Petr Gazdík

Lukáš Janota

Dušan Vitázek

Radka Coufalová

Hana Holišová

Ivana Vaňková

Stanislav Slovák

Viktoria Matušovová

Johana Gazdíková

Mária Lalková

Marta Matějová

Jiří Mach

Daniel Rymeš

Karel Škarka

Petr Šmiřák

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více