Let snů Lili. Fantasy a sny musí zvítězit nad zlem i nad realitou

Let snů Lili. Fantasy a sny musí zvítězit nad zlem i nad realitou

Inscenace Městského divadla Brno se snaží být mimořádným zážitkem celým svým vizuálně-hudebním pojetím. Velkolepé pohádkové obrazy kontrastují s civilními polohami začátku a konce příběhu s aktuálními narážkami na Justina Biebera, sociální sítě, ale také na rodinnou nesoudržnost a absenci normální pospolitosti.

Jako rodinný fantasy muzikál uvádí Městské divadlo Brno titul s poněkud sešmodrchaným názvem Let snů LILI. Muzikálový příběh (v originálu nazvaný Droomvlucht, anglicky Dreamflight) byl původně napsaný pro zábavní park Efteling v Holandsku, dvakrát větší než celosvětově známý Disneyland. Ve zdejším speciálním tajuplném domě se hrál na přelomu let 2011 až 2012 a ze zábavné atrakce se díky brněnskému týmu stalo regulérní divadelní představení. Petr Gazdík titul přeložil, zrežíroval a přesunul do Městského divadla, čímž svojí mateřské scéně zprostředkoval kus, který zabíjí hned několik much jednou ranou. Vzniklo: 1. hudební divadlo 2. pro celou rodinu 3. v poptávaném módním žánru. Co více si přát?

Tolkienova trilogie Pán prstenů – nejen v tištěné podobě ale od počátku milénia také jako filmový megahit – výrazně přepisuje populární kulturu, stala se jedním z pilířů žánru a do jisté míry formuje i náš postoj k němu. A ze setrvalé obliby pohádkové fantasy těží také Let snů Lili. Boj mezi trolly a elfy je tady roubovaný na magický pár Oberona a Titanie, kteří jsou v civilním lidském světa maminkou Tanjou a tatínkem Robertem (Shakespeara ale nečekejte, i když jisté analogie se Snem noci svatojanské se nabízejí). Tento rozhádaný a stále zaneprázdněný manželský pár má třináctiletou dceru Lili, která se cítí už odrostlá pohádkám o elfech, jak si je s babičkou vypráví a maluje do vlastní knihy.

Pohádková fantasy běžně užívá žánr autorské pohádky a převyprávění klasických pohádek a není potřeba se tady šťourat v tom, že příběh Letu snů zdaleka nedosahuje mistrovství Lewisových Letopisů Narnie či Carrollovy Alenky v říši divů. Knižní trh už dříve zrecykloval mnohem béčkovější fantasy látky a poselstvím tohoto muzikálu je jediné: imaginace a fantazie by nikdy neměla prohrát souboj s realitou. Podobně jako by zlo nikdy nemělo zvítězit (a ani tady samozřejmě nezvítězí) nad láskou a dobrem nejen jak se s nimi potkáváme v dětství. Je tedy zřejmé, že dramaturgicky se do chutí dnešní doby v Městském divadle trefili a podívejme se nyní na vlastní realizaci čarovného titulu.

Režisér Gazdík sází ponejvíce na tradiční divadelní kouzla. Těží se tady nejvíce z vizuální opulentnosti, co se výpravy i kostýmů týče. Fantaskní ráz dění pomáhá v brněnském Městském divadle vykreslit bohatá scéna anglického výtvarníka Davida Bensona – ten se v Brně už před rokem podílel na nastudování muzikálu Mladý Frankenstein. Benson po stranách jeviště nyní postavil dva vysoké regály s malovanými knihami, které tvoří také ústřední dekoraci v pozemském dějišti, tedy babiččině bytě. Kniha je tady matérií prozrazující nejen moudrost a vědění předků, ale především pomyslnou vstupní bránou do světa elfů, entů a trollů. Říši nadpřirozena výtvarník vybavil tajemnými kmeny či visícími girlandami fantaskních květů. Je to velkolepé a supluje onu výpravnou pohádkovost stejně jako zejména elfí kostýmy Veroniky Hindle, která ve shodě s výpravou své okřídlené tvory oděla do pastelových valérů. Elfí vládce Oberon co do špičatých uší, dlouhých bílých vlasů a pláště jakoby vypadnul z oka elfovskému Legolasovi z filmové verze Pána prstenů. Asi nejvíce se kostýmní designérka vyřádila na dvou hlavních trollech, kterými jsou Nemotorius a Fúrius, u nichž sugestivně pracovala s celoobličejovým maskováním a parukami. Tyto figury na sebe strhnou u dětí vedle okřídlených sborů asi nejvíce pozornosti.

Inscenace se snaží být mimořádným zážitkem celým svým vizuálně-hudebním pojetím. Odmyslíme-li jistou povinnou, ale snesitelnou nálož vizuálního kýče, jistě na děti udělá dojem také velkolepý zvuk živého orchestru. K přednostem večera lze jistě počítat choreografii Carli Jefferson (bývalá členka slavné britsko-americké taneční formace STOMP). Na starost dostala téměř padesátičlennou company, ve které elfy, trolly i stromové bytosti enty hraje vedle obvyklých členů divadla i šestnáct dětí. Jejich i tanečně stylizované pohyby působí soudržně a přirozeně, nejde o pouhý dětský rej. Režisér Petr Gazdík staví velkolepé pohádkové obrazy zaplněné nadpřirozenou havětí v kontrastu k civilním polohám začátku a konce příběhu, ze kterých prosakují čistě dnešní a ryze aktuální narážky na Justina Biebera, sociální sítě, ale také na rodinnou nesoudržnost a absenci normální pospolitosti, kterou mohou smrtelníci elfům, trollům či entům jenom závidět. Režie na jevišti dokonce krátce používá živého kojence, což otevírá starou otázku, co vše je pro divadelní iluzi a její násobení povoleno.

Autorem hudby je Martin Lingnau, v německy mluvících zemích známý skladatel muzikálů i populárních písní. Příběh snů hudebně místy sází bezmála na filmovou muziku a velké romantické hudební plochy, to vše často za přítomnosti echa, které onu pohádkovou velkolepost ještě zesiluje. Je to nenáročná středněproudá muzika, která nenese žádné ústřední hudební téma či přímo hit. I proto je škoda, že třeba v případě Jany Gazdíkové alias babičky Amyry naráží na intonační a interpretační možnosti protagonistky. Jinak se velcí i malí dočkají zdejšího profesionálního standardu, co se sborů, duetů i sól týče. Mluvím o Milanu NěmcoviJaně Musilové, kteří v roli rodičů podávají velmi profesionální výkon, a člověk se zasní při představě využití jejich velkých zkušeností v dramatičtějších úlohách. Velkým překvapením kusu (hlavní role jsou bez výjimky alternovány – pozn. autora) je Natálie Grossová v hlavní roli Lili. Mladá dívka ostřílená z hudebně divadelních produkcí v hlavním městě, odzbrojí diváka suverenitou hereckou i pěveckou, stejně jako přesvědčivým finále, kdy je na scéně zmítána pochybami, zda přitakat lstivému samozvanému králi trollů Fúriovi, nebo se dát na stranu dobra. Grossová i tyto vypjaté polohy zvládá nenuceně a patří k plusům produkce.

Inscenace příběhu Let snů Lili je ukázkou profesionálně zvládnuté fantasy módy, stejně jako výpravným zábavným divadlem a didaktickým kusem, kde se (místy možná až kolovrátkově) tvrdí, že je nutné se na svět dívat dětskýma očima, věřit v dobro a oddat se fantazii. Doba tedy velí mezi elfy a trolly…

Martin Lingnau, Jurrian van Dongen, Koen van Dijk: Let snů Lili, překlad Petr Gazdík a Karel Škarka. Hudební nastudování: Dan Kalousek, František Šterbák, režie: Petr Gazdík, scéna: David Benson, kostýmy: Veronika Hindle, choreografie: Carli Rebecca Jefferson, dramaturg: Klára Latzková. 29. ledna 2015, Městské divadlo Brno.

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Vedle Pražákova paláce vyrostl nedávno multikulturní prostor Praha, v Městském divadle Brno zase Karlštejn. Muzikál Noc na Karlštejně se přesunul z venkovní produkce na Hudební scénu, včera po poledni byla první veřejná generálka. To je dobrá příležitost, aby k představení přihodil několik nesouvislých postřehů člověk, který na muzikály běžně nechodí.  více

Sobotní premiéra uvedla na Hudební scénu českou verzi muzikálu Duch. Publikum se dočkalo romantického příběhu i technicky vytříbené podívané ve svižně ubíhající inscenaci.  více

Muzikál Sliby chyby, který o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, je typickou ukázkou toho, že ne všechny retro návraty bývají opodstatněné a divadelně milosrdné či přímo nutné. Melancholická a lehce nahořklá komedie je totiž ukázkou hudebního divadla, které je po půl století od svého vzniku zastaralé, sentimentální a zdlouhavé, co se délky i způsobu vyprávění týče.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více