Let snů Lili. Fantasy a sny musí zvítězit nad zlem i nad realitou

Let snů Lili. Fantasy a sny musí zvítězit nad zlem i nad realitou

Inscenace Městského divadla Brno se snaží být mimořádným zážitkem celým svým vizuálně-hudebním pojetím. Velkolepé pohádkové obrazy kontrastují s civilními polohami začátku a konce příběhu s aktuálními narážkami na Justina Biebera, sociální sítě, ale také na rodinnou nesoudržnost a absenci normální pospolitosti.

Jako rodinný fantasy muzikál uvádí Městské divadlo Brno titul s poněkud sešmodrchaným názvem Let snů LILI. Muzikálový příběh (v originálu nazvaný Droomvlucht, anglicky Dreamflight) byl původně napsaný pro zábavní park Efteling v Holandsku, dvakrát větší než celosvětově známý Disneyland. Ve zdejším speciálním tajuplném domě se hrál na přelomu let 2011 až 2012 a ze zábavné atrakce se díky brněnskému týmu stalo regulérní divadelní představení. Petr Gazdík titul přeložil, zrežíroval a přesunul do Městského divadla, čímž svojí mateřské scéně zprostředkoval kus, který zabíjí hned několik much jednou ranou. Vzniklo: 1. hudební divadlo 2. pro celou rodinu 3. v poptávaném módním žánru. Co více si přát?

Tolkienova trilogie Pán prstenů – nejen v tištěné podobě ale od počátku milénia také jako filmový megahit – výrazně přepisuje populární kulturu, stala se jedním z pilířů žánru a do jisté míry formuje i náš postoj k němu. A ze setrvalé obliby pohádkové fantasy těží také Let snů Lili. Boj mezi trolly a elfy je tady roubovaný na magický pár Oberona a Titanie, kteří jsou v civilním lidském světa maminkou Tanjou a tatínkem Robertem (Shakespeara ale nečekejte, i když jisté analogie se Snem noci svatojanské se nabízejí). Tento rozhádaný a stále zaneprázdněný manželský pár má třináctiletou dceru Lili, která se cítí už odrostlá pohádkám o elfech, jak si je s babičkou vypráví a maluje do vlastní knihy.

Pohádková fantasy běžně užívá žánr autorské pohádky a převyprávění klasických pohádek a není potřeba se tady šťourat v tom, že příběh Letu snů zdaleka nedosahuje mistrovství Lewisových Letopisů Narnie či Carrollovy Alenky v říši divů. Knižní trh už dříve zrecykloval mnohem béčkovější fantasy látky a poselstvím tohoto muzikálu je jediné: imaginace a fantazie by nikdy neměla prohrát souboj s realitou. Podobně jako by zlo nikdy nemělo zvítězit (a ani tady samozřejmě nezvítězí) nad láskou a dobrem nejen jak se s nimi potkáváme v dětství. Je tedy zřejmé, že dramaturgicky se do chutí dnešní doby v Městském divadle trefili a podívejme se nyní na vlastní realizaci čarovného titulu.

Režisér Gazdík sází ponejvíce na tradiční divadelní kouzla. Těží se tady nejvíce z vizuální opulentnosti, co se výpravy i kostýmů týče. Fantaskní ráz dění pomáhá v brněnském Městském divadle vykreslit bohatá scéna anglického výtvarníka Davida Bensona – ten se v Brně už před rokem podílel na nastudování muzikálu Mladý Frankenstein. Benson po stranách jeviště nyní postavil dva vysoké regály s malovanými knihami, které tvoří také ústřední dekoraci v pozemském dějišti, tedy babiččině bytě. Kniha je tady matérií prozrazující nejen moudrost a vědění předků, ale především pomyslnou vstupní bránou do světa elfů, entů a trollů. Říši nadpřirozena výtvarník vybavil tajemnými kmeny či visícími girlandami fantaskních květů. Je to velkolepé a supluje onu výpravnou pohádkovost stejně jako zejména elfí kostýmy Veroniky Hindle, která ve shodě s výpravou své okřídlené tvory oděla do pastelových valérů. Elfí vládce Oberon co do špičatých uší, dlouhých bílých vlasů a pláště jakoby vypadnul z oka elfovskému Legolasovi z filmové verze Pána prstenů. Asi nejvíce se kostýmní designérka vyřádila na dvou hlavních trollech, kterými jsou Nemotorius a Fúrius, u nichž sugestivně pracovala s celoobličejovým maskováním a parukami. Tyto figury na sebe strhnou u dětí vedle okřídlených sborů asi nejvíce pozornosti.

Inscenace se snaží být mimořádným zážitkem celým svým vizuálně-hudebním pojetím. Odmyslíme-li jistou povinnou, ale snesitelnou nálož vizuálního kýče, jistě na děti udělá dojem také velkolepý zvuk živého orchestru. K přednostem večera lze jistě počítat choreografii Carli Jefferson (bývalá členka slavné britsko-americké taneční formace STOMP). Na starost dostala téměř padesátičlennou company, ve které elfy, trolly i stromové bytosti enty hraje vedle obvyklých členů divadla i šestnáct dětí. Jejich i tanečně stylizované pohyby působí soudržně a přirozeně, nejde o pouhý dětský rej. Režisér Petr Gazdík staví velkolepé pohádkové obrazy zaplněné nadpřirozenou havětí v kontrastu k civilním polohám začátku a konce příběhu, ze kterých prosakují čistě dnešní a ryze aktuální narážky na Justina Biebera, sociální sítě, ale také na rodinnou nesoudržnost a absenci normální pospolitosti, kterou mohou smrtelníci elfům, trollům či entům jenom závidět. Režie na jevišti dokonce krátce používá živého kojence, což otevírá starou otázku, co vše je pro divadelní iluzi a její násobení povoleno.

Autorem hudby je Martin Lingnau, v německy mluvících zemích známý skladatel muzikálů i populárních písní. Příběh snů hudebně místy sází bezmála na filmovou muziku a velké romantické hudební plochy, to vše často za přítomnosti echa, které onu pohádkovou velkolepost ještě zesiluje. Je to nenáročná středněproudá muzika, která nenese žádné ústřední hudební téma či přímo hit. I proto je škoda, že třeba v případě Jany Gazdíkové alias babičky Amyry naráží na intonační a interpretační možnosti protagonistky. Jinak se velcí i malí dočkají zdejšího profesionálního standardu, co se sborů, duetů i sól týče. Mluvím o Milanu NěmcoviJaně Musilové, kteří v roli rodičů podávají velmi profesionální výkon, a člověk se zasní při představě využití jejich velkých zkušeností v dramatičtějších úlohách. Velkým překvapením kusu (hlavní role jsou bez výjimky alternovány – pozn. autora) je Natálie Grossová v hlavní roli Lili. Mladá dívka ostřílená z hudebně divadelních produkcí v hlavním městě, odzbrojí diváka suverenitou hereckou i pěveckou, stejně jako přesvědčivým finále, kdy je na scéně zmítána pochybami, zda přitakat lstivému samozvanému králi trollů Fúriovi, nebo se dát na stranu dobra. Grossová i tyto vypjaté polohy zvládá nenuceně a patří k plusům produkce.

Inscenace příběhu Let snů Lili je ukázkou profesionálně zvládnuté fantasy módy, stejně jako výpravným zábavným divadlem a didaktickým kusem, kde se (místy možná až kolovrátkově) tvrdí, že je nutné se na svět dívat dětskýma očima, věřit v dobro a oddat se fantazii. Doba tedy velí mezi elfy a trolly…

Martin Lingnau, Jurrian van Dongen, Koen van Dijk: Let snů Lili, překlad Petr Gazdík a Karel Škarka. Hudební nastudování: Dan Kalousek, František Šterbák, režie: Petr Gazdík, scéna: David Benson, kostýmy: Veronika Hindle, choreografie: Carli Rebecca Jefferson, dramaturg: Klára Latzková. 29. ledna 2015, Městské divadlo Brno.

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Vedle Pražákova paláce vyrostl nedávno multikulturní prostor Praha, v Městském divadle Brno zase Karlštejn. Muzikál Noc na Karlštejně se přesunul z venkovní produkce na Hudební scénu, včera po poledni byla první veřejná generálka. To je dobrá příležitost, aby k představení přihodil několik nesouvislých postřehů člověk, který na muzikály běžně nechodí.  více

Sobotní premiéra uvedla na Hudební scénu českou verzi muzikálu Duch. Publikum se dočkalo romantického příběhu i technicky vytříbené podívané ve svižně ubíhající inscenaci.  více

Muzikál Sliby chyby, který o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, je typickou ukázkou toho, že ne všechny retro návraty bývají opodstatněné a divadelně milosrdné či přímo nutné. Melancholická a lehce nahořklá komedie je totiž ukázkou hudebního divadla, které je po půl století od svého vzniku zastaralé, sentimentální a zdlouhavé, co se délky i způsobu vyprávění týče.  více


Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Pro operní soubor Národního divadla Brno vzniklo autorské dílo režiséra, libretisty a scénografa Davida Radoka a skladatele, ale i šéfdirigenta operního souboru Marka Ivanoviće. Včera premiérovaná opera Monument vypráví příběh sochaře Otakara Švece (1892–1955), jehož návrh se stal v roce 1955 předobrazem Stalinova pomníku na Letné. V titulních rolích se v Janáčkově divadle uvedli: Stanislav Sem (Sochař), Markéta Cukrová (Manželka), Roman Hoza (Kolega) a Ondřej Koplík (Ministr kultury). Sólové party doplňovaly operní sbor, Český akademický sbor a Dětský sbor Brno. Orchestr Janáčkovy opery řídil autor hudby Marko Ivanović.  více

Hudební vydavatelství Indies oslaví na den přesně 14. února 2020 v brněnském Sono Centru úctyhodných třicet let od svého založení. Na dvou pódiích zahraje tucet kapel a na programu je i několik opravdu unikátních koncertů. Na vše, co tomuto jedinečnému podniku v podobě firmy i slavnostního večera předcházelo, vzpomíná zakladatel Indies Milan Páleš.  více

Violoncellista Josef Klíč, koncertní mistr Janáčkova divadla v Brně, má vedle klasické hudby blízko také k undergroundu, spolupracuje s básníky a napsal několik zásadních skladeb na pomezí soudobé a alternativní hudby. Jeho nové sólové album Josef Klíč & His One Man Cello Squad obsahuje písně beze slov, což je, jak Klíč podotkl v loňském rozhovoru pro náš server, forma, „která existovala už v době renesance“. A vysvětluje: „Píseň beze slov je skladba, do které si můžeš dosadit text. Má nějakou melodii a ty si na ni dokážeš text sám pro sebe zazpívat. Musí to tedy být skladba s nosnou melodií.“  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více