Listolet: Malý kluk

Další zajímavá žánrově nezařaditelná kapela z Brna, mohli bychom utrousit na adresu Listoletu s odkazem inspiraci několikátou vlnou brněnské hudební alternativy. Jenže v případě dvojice Tomáš Háček (klávesy, akordeon, zpěv aj.) a Kuba Navrátil (mandolína, kytara, saxofon) a jejích spoluhráčů musíme být s geografickým vsazováním do kontextu velmi opatrní. Kapela s názvem Listolet sice vznikla v Brně, ale její koncept a především celé první album si pánové přinesli ze svého předchozího působiště, z podhůří Chřibů a Bílých Karpat. Ke svým kořenům na Zlínsku se muzikanti stále hlásí a v Brně je můžeme považovat za hosty, podobně jako například bratislavskou písničkářku a básnířku Ľubicu Christophory, které své křehké písně nahrála v duu s Martinem E. Kyšperským.

Pokračujme však v příběhu Listoletu, respektive jeho dvou alb. První z nich vyšlo na podzim 2012 pod názvem Listolet. Nahrávka ovšem vznikla už v roce 2008 a teprve o čtyři roky později byla zdokonalena a zveřejněna. Krátce poté se ze studiového projektu, pozůstatku po někdejší východomoravské kapele, stal regulérní brněnský Listolet. Ten, už v šestičlenném obsazení a doplněn zajímavými hosty, vydává rok po debutu druhé album Malý kluk, sestavené tentokrát už opravdu z nových písní.

Už v souvislosti s prvním albem jsem si všiml, že hudba Listoletu i vše okolo stojí na hře. Na hře se zvuky i slovy, hravé jsou i obaly obou desek. A především jsou hravé aranže – už na prvním albu se vedle kytary, kláves a baskytary v jednotlivých skladbách objevují akordeon, saxofon, flétna, mandolína a další nástroje. Novinkou na novém albu jsou živé bicí (na první desce byla použita elektronická rytmika především z časových a praktických důvodů) a především trubka, a kterou v jednotlivých skladbách hrají hned tři muzikanti. Ne náhodou kladu tyto zdánlivě nesouvisející nástroje do jedné věty. Zatímco na minulém albu totiž elektronické bicí zněly téměř jako živé, tentokrát se živě hraná hudba místy blíží vkusné elektronice. A k ní – což je další paradox současná hudební scény – trubka, akustický nástroj par excelence, patří. Stačí si vzpomenout na nahrávky Erika Truffaze nebo norského trumpetisty Nilse Pettera Molvaera.

Když už ale srovnáváme, napadá mě při poslechu nového alba Listoletu paralela s kladenskou skupinou Zrní. I její alba vkusně balancují na pomezí folku a elektronické alternativy. I ona pracuje s alby jako koncepčními celky („Je to o osobním boji snílků proti vychladnutí, o hledání klukovských tajemství v postmoderních městech,“ popisuje Tomáš Háček koncept nového Listoletu). Obě kapely by mohly soutěžit v naléhavosti svých písní. Tím vším samozřejmě nechci říct, že by jedna parta opisovala od druhé. Rozdílů by se našlo dost, absencí houslí u Listoletu počínaje a například moravskou výslovností (záměrnou?) samohlásek na Malém klukovi konče.

Listolet možná není snadné žánrově zařadit a vlastně by to ani nemělo být naším cílem. Vždyť to nejzajímavější ze současné nekomerční scény se škatulkám vzpírá. Lze se však na problém podívat z druhé strany. Listolet hraje písně se zaměřením na obsah, jeho aranže – navzdory výjimečné roli klávesových nástrojů – těží z mnoha akustických barev. Z obou důvodů bychom tedy mohli mluvit o folku. A jde přesně o ten folk, který je naprosto běžný v anglosaských zemích nebo jinde v Evropě a na který čeští fanoušci ještě nejsou tak úplně zvyklí. Jenže tak jako je moderním folkem hudba zmíněného Zrní, hudba slovenského dua Longital nebo například elektronické setkání písničkáře Marcela Kříže se zvukovým kouzelníkem Tomášem Vtípilem, je zajímavým pohledem na folk i nové album Listoletu. A vůbec nevadí, že se na něm zpívá přes elektronické efekty nebo že zvonivé zvuky kláves konkurují hymnickým refrénům a pronikavým tónů trumpety. Mimochodem při poslechu závěrečné písně Malý kluk (jedné z nejlepších na albu) mě napadla ještě jedna paralela. Folk je hudba související s přírodou. A Listolet do svých písní nenápadně propašoval cvrkot cvrčků. To možná není ten nejdůležitější detail desky, ale díky podobným drobnostem je poslech Malého kluka zajímavým dobrodružstvím.

Listolet: Malý kluk, vydavatel: Indies Scope 2013. 12 skladeb, celková stopáž: 51:59

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Fru Fru si berou inspirace ze všech možných hudebních koutů, album je písničkově chytlavé a pohromadě jej drží především zvuk a zpěv.  více

Říkejte tomu punk, písničkářství, písničky pro holky nebo sladkobolná romantika, a vždycky budete mít pravdu.  více

BomBarďákovy písničky jsou dětské, ale nikoliv dětinské, nedělají z dětí hlupáky, ale baví se s nimi jako s rovnocennými partnery.  více


Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě.  více

Zahájení letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim patřilo památce sira Charlese Mackerrase přesně řečeno připomenutí stého výročí od Mistrova narození. Právě program úvodního nedělního koncertu zaplnily skladby převážně z britské provenience, které měly zásadní podíl na dirigentově kariéře nebo byly blízké jeho srdci. Sir Mackerras se však nesoustředil pouze na autory z britských ostrovů, ale věnoval také důkladnou péči rozšiřování povědomí o Leoši Janáčkovi ve světě. BBC Concert Orchestra, který vystoupil pod vedením své šéfdirigentky Anny-Marie Helsing, má k Mackerrasovi a jeho odkazu ostatně také blízko – na počátku své dirigentské dráhy zastával totiž právě zde svůj šéfdirigentský post.  více

Brno se v roce 2017 stalo součástí prestižní Sítě kreativních měst UNESCO v oblasti hudby. Ocenění získalo díky dlouhodobé podpoře hudebních aktivit a mimořádně pestré i kvalitní reprezentaci mnoha hudebních žánrů – od folkloru a klasické hudby až po jazz, rock či experimentální projekty.  více

Liane Sadler a Elias Conrad přivážejí do Brna intimní syntézu renesančních fléten a loutny. Pro své nástroje si upravují polyfonní skladby, rozličné taneční formy i airs de cour využívajíce historických technik improvizace, jako jsou diminuce či bastarda. Sadler & Conrad je souborem zařazeným do prestižního celoevropského projektu S-EEEmerging zaměřeného na profesionální a udržitelný rozvoj mladých souborů staré hudby. Do Brna přijíždějí na pozvání festivalu Concentus Moraviae, který je jedním ze dvanácti partnerů tohoto projektu. V rámci své rezidence vystoupí na koncertě cyklu „Barbara Maria Willi uvádí…“ 7/10 v 19 hodin v Konventu Milosrdných bratří.  více

Nejčtenější

Kritika

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více