Lyrický stesk po domově s Filharmonií Brno

Lyrický stesk po domově s Filharmonií Brno

Čtvrtý abonentní koncert z cyklu Filharmonie na Stadionu nabídl skladby tří významných českých skladatelů, kteří dobrovolně nebo z nutnosti pobývali dlouhou dobu mimo rodnou zem. Ačkoliv se Antonín Dvořák i Josef Suk do své domoviny vždy s úspěchem vrátili, třetímu autorovi – Bohuslavu Martinů – se toto velké přání nesplnilo. Koncert zahájila Česká suita Antonína Dvořáka, následovalo Fantastické scherzo Josefa Suka a po přestávce zazněl Koncert pro violoncello a orchestr č. 2 Bohuslava Martinů. Večer řídil dirigent Robert Kružík a na violoncello se představil Tomáš Jamník.

Přestože název večera Touha po domově se vztahoval především ke skladbě Bohuslava Martinů, lyrická nálada panovala po větší část večera. Koncerty sestávající z hudebních děl, která neodděluje propast diametrálně odlišného hudebního jazyka, představují, ačkoliv si to málokdo uvědomuje, ve skutečnosti nejtěžší interpretační oříšek. Dirigent i orchestr bývá postaven před nelehkou otázku – jak uchopit jedinečnost každého díla? A tak nejvyšším cílem bývá nalézt diverzitu v jednotě zvukové i dramaturgické – a to se Filharmonii Brno, violoncellistovi Tomáši Jamníkovi, a především dirigentu Robertu Kružíkovi podařilo.

FB_touha_po_domove_2018_foto_jelinek_02

Dvořákova Česká suita si svým laskavým a místy konejšivě houpavým sdělením vyžaduje něžné zacházení. A přestože se ve větách objevují hudební prvky, které by snad mohly dirigenta i orchestr příliš strhnout, šetřil si Kružík skutečné forte až do poslední části skladby, kde naopak charakteristický nástup žesťů předznamenává blížící se smršť. Povedená byla také občasná mírná ritardanda, kde orchestr působil sehraně a sebejistě. Naopak neduhy se občas dostavily v závěrech některých částí. Pozvolna doznívající konce jsou hudebně téměř nahé – nenastoupí-li některý z nástrojů včas, zazní-li takzvaný kiks, nebo se vše zkrátka jen uspěchá – posluchač to téměř jistě zaregistruje. Ku cti Filharmonie Brno se nejednalo o častý nešvar, přesto se podobná nejistota objevila i ve druhé půli.

Sukovo Fantastické scherzo naopak sršelo energií hned od prvních taktů. Orchestr dobře zvýraznil zásadní rozdíly mezi lyrickou a mírnou Českou suitou, mezi burácivým a místy záměrně až barbarským a exotickým Sukovým Scherzem. Bylo by však troufalé a krátkozraké přiřknout Sukově skladbě pouze tuto charakteristiku. Naopak: Suk jako známý lyrik plynule přechází k mnohem niternějšímu sdělení a až intimní dialog flétny a klarinetu je v ostrém kontrastu k úvodnímu směřování skladby. Stejně tak těsné spojení čtyř violoncell v závěru tria potěšilo výrazově uměřeným zvukem a vhodně odstupňovanou dynamikou.

FB_touha_po_domove_2018_foto_jelinek_03

Nejrozsáhlejší skladbou večera byl třívětý Koncert pro violoncello a orchestr č. 2 Bohuslava Martinů. Violoncellista Tomáš Jamník začal energicky a zostra, byť z počátku spojení s orchestrem – pravděpodobně spíše z akustických důvodů – nebylo ideální. Jamník ovšem zkušeně a adekvátně volil cílený výraz.  A tak dramatické melodické linky podepřel violoncellista silným vibratem a rázným smykem, zatímco v jemných částech udržoval rovný a kultivovaný tón. Bohužel ani skladbě Bohuslava Martinů se nevyhnula nejistota v závěru druhé věty koncertu. A co hůře, posluchači místo aby ne zcela povedenému konci dali alespoň prostor důstojně doznít, začali kašlat, chropět a sípat, až to připomínalo skomírání divé zvěře. Když už lidé dokáží vydržet až do závěru věty, těch pár okamžiků navíc by jistě nikomu neublížilo. Rovněž v závěrečné kadenci violoncellista občas mírně zápasil s intonací. Koncert však trpěl – a je zcela jasné, že toto není v režii organizátorů, dirigenta a už vůbec ne hudebníků – podobně jako některé předcházející lomozem ze spodního klubu Melodka. Ono se vlastně hudebníkům nelze divit, že se mohou nechat rytmicky svést na scestí, když odněkud znedaleka tepe a prostorem otřásá další hudba. Nad touto skutečností si posteskl právě i Tomáš Jamník, který jako přídavek zvolil prostou, mírnou, tichou, ale přesto ve svém sdělení bohatou skladbu Zpěv ptáků Pabla Casalse.

Další z řady abonentních koncertů Filharmonie na Stadioně přinesl tentokrát české autory, jejichž dílo či životy se dotkly i zemí mimo rodnou kotlinu. Přes výše zmíněné drobné výhrady se jednalo o kvalitní koncert, který si ještě v dnešní repríze užijí nejen milovníci české hudební tvorby. A nejen pro výše řečené: už abychom tu měli nový koncertní sál!

ANTONÍN DVOŘÁK Česká suita op. 39

JOSEF SUK Fantastické scherzo op. 25

BOHUSLAV MARTINŮ Violoncellový koncert č. 2 H 304

violoncello Tomáš Jamník, Filharmonie Brno, dirigent Robert Kružík

19:00, 26. 4. 2018, Kulturní centrum Babylon, Sál Stadion.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více