Malina Brothers nabídli mimořádný koncert

Malina Brothers nabídli mimořádný koncert

Jeden z hudebních vrcholů minulého týdne představoval koncert hudebního seskupení Malina Brothers se dvěma jedinečnými hostujícími hudebníky, Kateřinou García a Charlie McCoyem v brněnském Sono Centru. A protože se při vystoupení pořizoval profesionální videozáznam s televizní technikou pro první live DVD této kapely, byl mimořádný i samotný večer – délkou i kvalitou.

Jak je zřejmé i z názvu, jsou Malina Brothers muzikantskou sestavou postavenou na blízkém příbuzenském svazku tří ze čtyř členů: nejstaršího Luboše (*1959, v MB banja, kytara, low whistle, ale také zpěv), prostředního Pavla (*1960, elektrická a akustická kytara a zpěv) a nejmladšího Josefa (*1979, housle a zpěv), které doplnil spolurodák z Náchoda a někdejší Pepův spolužák ze ZUŠky Pavel Peroutka (*1977, kontrabas a zpěv). Původně tříčlenná výlučně bratrská sestava se zrodila z občasného hraní v hospodě Peklo poblíž Náchoda, kde se také postupně formoval repertoár založený na tradiční country a trampské písni (Pavel a Luboš prošli legendární náchodskou kapelou Kliďánko) s exkurzemi do bluegrassu, swingu, folku a irské hudby. Teprve před devíti lety u příležitosti naplněné výzvy k regulérnímu koncertu v Náchodě se rozrostli o kontrabas a silný harmony vocal Pavla Peroutky a „rodinné“ koncertování se stalo příjemným doplňkem k jejich domovským úvazkům muzikantských profesionálů, mezi nimiž nechybí kapely zvučných jmen.

Luboš a Pavel Malinové patřili k zakládající sestavě Druhé trávy, Pavel hrál mj. s Věrou Martinovou, Lenkou Filipovou, Pavlínou Jíšovou a ještě nedávno v sestavě Žalman a spol., Pavel Peroutka byl basistou a zpěvákem v bluegrassovém Reliéfu a dnes je jedním z pilířů Spirituál kvintetu. Josef  Malina měl vlastní kapelu P.R.S.T., hrál s Monogramem, hostoval v Druhé trávě a v Copu a dnes hrává s Jimmy Bozemanem & The Lazy Pigs. Nejbohatší hudební kariéru si vybudoval Luboš Malina, nejen známý producent, kapelník, komponista a aranžér (má na kontě čtyři autorská alba), ale především vyhledávaný studiový hráč s velmi širokým žánrovým záběrem. Po zformování osobitého hráčského stylu s Poutníky a Teagrassem  momentálně působí ve skupinách Druhá tráva, Trapeři, Garcia, Kon Sira, v jazzovém triu Malina-Liška-Nejtek a příležitostně s formací Malinaband (která není totožná s Malina Brothers). Nicméně v přínosu do společného repertoáru se střídá celá čtveřice ve vzájemné shodě.

Obsáhlý playlist večera (pětadvacet položek doplněný třemi přídavky) víceméně kopíroval tři prozatím vydaná alba Malina Brothers: Rychlejší koně (2013) s převažujícím repertoárem z pera náchodského tramp-countryového písničkáře Mirka „Skunka“ Jaroše, Malina Brothers & Charlie McCoy (2015) a Malina Brothers & Kateřina García (2018). Logicky tedy na důležitém koncertě participovali oba hvězdní hosté - nejrespektovanější světový hráč na foukací harmoniku, rodák z amerického Oak Hill ve West Virginii Charlie McCoy a evropská hvězda, zpěvačka (nejen) irských balad Kateřina García.Tato v Praze narozená pravnučka Alfonse Muchy vyučuje španělštinu na univerzitě v irském Dublinu. Příjezd obou byl sice provázen komplikacemi, ale vše se nakonec podařilo. Přesto nebo právě proto byl jejich výkon prakticky bez společných zkoušek, s jediným „předkoncertem“ v pražském Kulturním centru Zahrada o den dříve, naprosto pohodový a bezchybný.

Program koncertu v první polovině víceméně kopíroval postupný „best of“ výběr z dosud vydaných projektů. Kapela zahájila titulní písní prvního alba Rychlejší koně, skladbou T. T. Halla v úpravě a s českým textem Mirka „Skunka“ Jaroše, kterou vzápětí následovala Skunkova vlastní píseň  A život běží dál. Postupné usazování nástrojových i hlasových poloh doprovázelo melodie Midnight Highway a The River Is Wide. Zpívané skladby vzápětí vystřídala instrumentálka Luboše Maliny Zlatá éra odkazující k jeho začátkům v kapele Poutníci. Výkon Malina Brothers vygradoval s příchodem Charlieho McCoye na pódium. Dobře obeznalé publikum jej přivítalo potleskem a Charlie mu nezůstal nic dlužen – ve svých bezmála osmdesáti letech je stále ve vynikající formě. Foukací harmonikou nejen dominuje jako frontman, ale také citlivě doprovází coby sideman a nadto dobře zpívá. Střídavě zahrál a zazpíval ve skladbách  Blue Train a Memories To Burn, pak v instrumentálce Rose of Killarney předvedl dvojhlas s Lubošovou irskou píšťalou. Poté přišla opět řada na repertoár z osady Rabiš, připomínka náchodské tramp-country kapely Kliďánko, ve které začínali oba starší bratři Malinovi – Stín staré řeky a o něco později Ben Foster, obě z pera Standy „Huňáče“ Skaly. A navrch zazněl příběh alabamského důlního neštěstí  McLaren opět od „Skunka“Jaroše, o generaci staršího trampa-emigranta rodem z Dvora Králové.  Skladbami zařazenými na loňské třetí album pak na pódiu excelovala Kateřina García – postupně zazněly Roses In the Snow,  pomalá baladická irská verze The Banks of the Ohio doprovázená Katkou na shruti box (miniharmonium indo-amerického výrobce Nicka Dillona) a irská medley Kerry Fling – Moll Dubh a´Ghleanna. Pak se jako autoři postupně představili Josef Malina (Jabloň, Hany, Ikaros), Luboš Malina (instrumentálkou z CD Afterparty Gejza a Berta) a skvostnou reminiscencí plíhalovské melodiky i poetiky Pavel Peroutka, který zhudebnil půvabně ironický text Honzy Velíška Vypadáš krotce. Dva ze svých hvězdných spoluhráčů pak připomněl Charlie McCoy: krásným sólem, které nahrál na desku Krisi Kristoffersonovi do skladby Help Me Make It Through the Night (Sundej z hodin závaží), a stejně povedenou mezihrou v country baladě o hoboes Silver Ribbons  od Waylona Jennigse. Po Éře parních lokomotiv přišla řada na jeden z vrcholů večera a sice skladbu, kterou zná každý, kdo se kdy zajímal o folk nebo country. Šlo o jeden z nejznámějších tradicionálů, skotskou baladu The Water Is Wide o smutném konci jedné milostné romance, kterou si vybrala a s citem přednesla Katka García, čímž připomněla publiku řadu českých verzí (Širý proud od Spirituál kvintetu, Rákosí od Rangers, Žalmanův Barevný šál i Waldemara Matušku).

Závěr koncertu vygradoval další exkurzí do historie, tedy Skočnou z opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta, kterou kdysi pro Poutníky zaranžoval Luboš Malina. Další žánrový odskok, tentokrát do světa filmových melodií, představovala úprava motivu z filmu Pulp Fiction Flowers on the Wall (v původním podání The Statler Brothers), s níž si Malina Brothers poradili s nadhledem a elegancí. Stylové byly i všechny tři přídavky, které si postupně ve stoje vytleskalo nadšené auditorium:  Návrat, Lady Yesterday a na závěr samozřejmě Foggy Mountain Breakdown, který zakončil parádním sólem na harmoniku neúnavný Charlie McCoy.  S vydáním DVD se počítá na leden příštího roku, kdy Malina Brothers oslaví desáté výročí (oficiální) existence. Už nyní je nač se těšit.

Komentáře

Reagovat
  • Anna

    7. říjen 2020, 22:36
    Dnes jsem byla na koncertě v Chebu. bylo to nádherné. Posluchač cítí tu souhru a chuť hrát. A Pavel Peroutka doplňuje trojici bratrů přímo skvěle. I když jejich hudbu znám, stejně jsem byla překvapená. Barokní Šporkovy árie, které fenomenálně upravil Luboš Malina a také je bravurně (jak jinak)zahrál na banjo a ostatní hráči nezůstali pozadu. Jak sami konstatovali, byl to barokgrass. Byl to krásný dárek pro fanoušky k 10. výročí.

Ten, koho na předchozím albu brněnské skupiny Budoár Staré dámy (Sůl, 2017) zaujala úvodní výrazná píseň se surrealistickým textem Z ježatých hor, může zajásat. Před třemi lety teprve počínající spolupráce se současným básníkem Luborem Kasalem nyní vyústila v celé album jeho zhudebněných textů. Písně na novince Kostřičky však spojuje ještě jeden charakteristický rukopis: produkce a aranžérský vklad multiinstrumentalisty Tomáše Vtípila.  více

Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 sliboval velkolepé finále. Janáčkovo divadlo mělo hostit Bamberské symfoniky s jejich šéfdirigentem a brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Když se protivirová opatření rozjela naplno, zdálo se, že večer s díly Leoše Janáčka a Richarda Strausse bude muset být zrušen a konec festivalu vyšumí do ztracena. Bamberští symfonikové se však koncertu vzdát nechtěli, a tak společně s organizátory festivalu připravili živý stream nezměněného programu přímo z koncertní síně v Bamberku. V české premiéře zazněla Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky v dirigentově úpravě, druhou polovinou programu se stala Alpská symfonie Richarda Strausse.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2020 včerejší maďarské představení opery Salome od Richarda Strausse promptně nahradil. Národní divadlo Brno namísto zrušeného hostování nabídlo koncertní program pod prostým názvem Orchestr Janáčkovy opery. Posluchači tak po dlouhé době mohli spatřit hráče, kteří za normálních okolností zůstávají skryti v orchestřišti. Kromě orchestru, který řídil dirigent Robert Kružík, vystoupili také houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekera. Program sestával příznačně pouze z děl Leoše Janáčka, a poněvadž původně plánovaná představení se již ve stále se zpřísňujícím karanténním prostředí nepodaří inscenovat, představoval večer na půdě Janáčkova divadla rozloučení s festivalem jako takovým. Posledním živým koncertem festivalu Janáček Brno 2020 je ještě dnešní vystoupení Filharmonie Brno v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně.  více

Nedělní odpoledne se neslo ve znamení dalšího z koncertů festivalu Janáček Brno 2020. Prostor v Mozartově sále Reduty dostala hudba komorní v podání souboru Josef Suk Piano Quartet. Tento (rokem založení i věkovým složením) mladý ansámbl si pro návštěvu Brna přichystal skutečně krásný a rozmanitý program. S odpovídajícím nasazením jej také divákům představil.  více

Festival Janáček Brno 2020 patří mezi kulturní podniky, která současné i nastupující restrikce zasáhly nejvíce. Prestižní operní festival zažívá krušné časy. Než omezení zítra propuknou naplno, organizátorům se o víkendu ještě dvakrát podařilo uvést jednu z nejslavnějších oper Leoše Janáčka Její pastorkyňu. Festival původně plánovanou reprízu předsunul z pondělka na dnešek, aby se vyhnul vládním zákazům. Návštěvníci Janáčkova divadla si tak mohli užít operu, která stála u zrodu autorova celosvětového úspěchu, tentokrát v režii ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera. Scénu navrhl Pavel Borák a kostýmy připravila Markéta Sládečková. V roli marnotratného a nestálého Števy vystoupil Richard Samek, jeho prchlivého nevlastního bratra a protivníka v lásce Lacu ztvárnil Peter Berger. Nešťastnou Jenůfu hrála a zpívala Pavla Vykopalová a její nevlastní matku, přísnou Kostelničku Karita Mattila. Představení řídil a nastudoval Marko Ivanović.  více

Hrubá hudba se ve svém krátkém, ani ne ročním životě stala fenoménem. Projekt Jiřího Hradila s jeho kapelou Lesní zvěř a Horňáckou muzikou Petra Mičky opěvují kritici, nutí však k přemýšlení i milovníky folkloru, obohacuje klubovou scénu a vyprodává sály. Nejinak se tomu stalo také předposlední zářijový večer v brněnském Kabinetu múz. A to i přes přísná hygienická opatření: povinnost sedět na židlích a dalších omezeních. Jednalo se již o druhý vyprodaný koncert této fúze ve stejném klubu. První se uskutečnil v únoru a byl zároveň křtem alba. Koncerty byly však velmi odlišné a je na nich dokonale vidět, jak se kvůli známým důvodům změnila situace.  více

Třetí (avšak první koncertní) večer sedmého ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehrál na vysoké úrovni a přinesl kladné body festivalu v období jeho nynější nejisté budoucnosti. Nebyla to skutečnost překvapivá, jednalo se o koncert světově proslulého vídeňského sboru Arnold Schoenberg Chor, který na nesoutěžní přehlídku zavítal po čtyřech letech. Těžiště programu tkvělo ve tvorbě 20. století, přesáhl ovšem i do obou století sousedních.  více

Navzdory nepředvídatelnosti koronavirové situace byl v Janáčkově divadle v Brně včera zahájen festival Janáček Brno 2020. Slavnostní zahájení přehlídky obstarala premiéra opery Osud Leoše Janáčka v režii Roberta Carsena, jednoho z oceňovaných operních režisérů současnosti. Ostatně brněnské publikum mělo možnost se s jeho režijními vizemi Janáčkových oper seznámit již v minulosti; Carsenovo uchopení Věci Makropulos či Káti Kabanové patří k tomu nejlepšímu, co se na prknech Národního divadla v Brně za poslední léta objevilo. Inscenace Osudu na letošním ročníku Janáčkovského festivalu je nicméně ještě o něco výjimečnější neboť ji režisér vytvořil tentokrát přímo pro brněnskou operu. Kostýmy navrhla Annemarie Woods, scénu vytvořil Radu Boruzescu. V roli skladatele Živného se představili Philip Sheffield (starý Živný) a Enrico Casari (mladý Živný), jeho osudovou lásku Mílu Válkovou ztvárnila Alžběta Poláčková a její matku Natascha Petrinsky. Jako dr. Suda vystoupil Peter Račko, jako malíř Lhotský Jan Šťáva a Lukáš Bařák propůjčil svůj hlas postavě Konečného. Hudebního nastudování je dílem Marko Ivanoviće, který včerejší premiéru také řídil.  více

Doufejme, že nedělní koncert k patnáctiletému výročí velké muziky brněnského Dětského národopisného souboru Valášek, nebude poslední akcí, kterou měnící se vládní nařízení povolí. Pokud by tomu tak nedejbože bylo, jednalo by se o rozloučení důstojné.  více

Nově postavený kostel na brněnském sídlišti Lesná inspiroval flétnistku Martinu Komínkovou k vytvoření alba Resonance. Obal CD zdobí fotografie stropu chrámu, který hraje všemi barvami duhy. Podobně barevné je i samotné album, na kterém hudebnice používá několik různých typů fléten.  více

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více

Na svém prvním albu L’épitaphe des papillons spojila brněnská skupina Plum Dumplings energický rock s francouzskými texty. Byl to koncept originální a nosný: na kontrastu mezi křehkou francouzštinou a zkreslenými kytarami se dalo stavět. Přesto se kapela na letos vydané desce Jiný místo rozhodla pro změnu. „Už nějakou dobu jsem měla potřebu, aby mi lidi rozuměli,“ vysvětluje zpěvačka Adéla Polka, proč se rozhodla zpívat ve svém rodném jazyce. Album Jiný místo s českými texty rozhodně není krokem někam zpět. Plum Dumplings se povedlo natočit energií nabité album plné poezie. A to bez jakýchkoli kompromisů.  více

Národní divadlo Brno na závěr léta připravilo dětskou operu skladatele Evžena Zámečníka Ferda Mravenec podle předlohy Ondřeje Sekory. Příběhy optimistického mravence, který „všechno umí a všechno zná“ a neštítí se „práce všeho druhu“, se však nyní v Janáčkově divadle neobjevily poprvé. Zámečníkovo dílo o osmi obrazech si mezi lety 1977 a 1986 s ohromným úspěchem získalo srdce brněnského publika; pomohlo přivést celou řadu dětí k nejvytříbenější formě hudebního divadla, tedy k opeře. Dnes se tito již dospělí hudebníci, herci, inscenátoři, osvětlovači a mnozí další rozhodli vzdát hold skladateli, který pro brněnský hudební život také vykonal spoustu „práce všeho druhu“.  více

Dlouho očekávaný program s jednotným názvem Obrázky z výstavy zazněl včera pod širým nebem při 21. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk. Většina stálých diváků Filharmonie Brno ví, jakými peripetiemi právě tento chystaný koncertní program prošel, když z původního dvojího uvedení v březnu v Janáčkově divadle sešlo na poslední chvíli. Už tehdy se těleso nenechalo odradit koronavirovými omezeními a koncert nakonec vysílalo online, pro velký úspěch dokonce dvakrát. Tento skvělý počin můžeme brát jako netradiční, avšak intenzivní veřejnou generálku, která předeslala včerejší, velmi vydařené živé provedení za přítomnosti diváků.  více

Polovina května zavdala (nejen) české hudební scéně důvod k radosti – spolupráce klavíristy Ivo Kahánka, dirigenta Jakuba Hrůši a orchestru Bamberger Symphoniker. Tato součinnost v podobě alba Dvořák & Martinů: Piano Concertos byla odměněna BBC Music Magazine Award v kategorii Nejlepší koncert. Ocenění patří k nejprestižnějším, které lze ve světě artificiální hudby získat. Přehlížený a nezřídka dehonestovaný Dvořákův Klavírní koncert g moll na koncertních pódiích často zazníval v úpravě klavíristy a pedagoga Viléma Kurze. Nyní stanul po boku Klavírního koncertu č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů, díla, které při svém uvedení sice bylo chváleno za skvělou instrumentaci a imaginativní virtuozitu, avšak kritizováno za eklekticismus a absenci formální homogenity. Na první pohled se tedy nejedná o repertoár vykalkulovaný z oblíbených skladeb a z obecně uznávaných vrcholů klavírní koncertní literatury. A to je toliko jeden z mnoha sympatických aspektů této nahrávky.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert festivalu Janáček Brno 2020 sliboval velkolepé finále. Janáčkovo divadlo mělo hostit Bamberské symfoniky s jejich šéfdirigentem a brněnským rodákem Jakubem Hrůšou. Když se protivirová opatření rozjela naplno, zdálo se, že večer s díly Leoše Janáčka a Richarda Strausse bude muset být zrušen a konec festivalu vyšumí do ztracena. Bamberští symfonikové se však koncertu vzdát nechtěli, a tak společně s organizátory festivalu připravili živý stream nezměněného programu přímo z koncertní síně v Bamberku. V české premiéře zazněla Velká suita z opery Příhody lišky Bystroušky v dirigentově úpravě, druhou polovinou programu se stala Alpská symfonie Richarda Strausse.  více