Malina Brothers nabídli mimořádný koncert

Malina Brothers nabídli mimořádný koncert

Jeden z hudebních vrcholů minulého týdne představoval koncert hudebního seskupení Malina Brothers se dvěma jedinečnými hostujícími hudebníky, Kateřinou García a Charlie McCoyem v brněnském Sono Centru. A protože se při vystoupení pořizoval profesionální videozáznam s televizní technikou pro první live DVD této kapely, byl mimořádný i samotný večer – délkou i kvalitou.

Jak je zřejmé i z názvu, jsou Malina Brothers muzikantskou sestavou postavenou na blízkém příbuzenském svazku tří ze čtyř členů: nejstaršího Luboše (*1959, v MB banja, kytara, low whistle, ale také zpěv), prostředního Pavla (*1960, elektrická a akustická kytara a zpěv) a nejmladšího Josefa (*1979, housle a zpěv), které doplnil spolurodák z Náchoda a někdejší Pepův spolužák ze ZUŠky Pavel Peroutka (*1977, kontrabas a zpěv). Původně tříčlenná výlučně bratrská sestava se zrodila z občasného hraní v hospodě Peklo poblíž Náchoda, kde se také postupně formoval repertoár založený na tradiční country a trampské písni (Pavel a Luboš prošli legendární náchodskou kapelou Kliďánko) s exkurzemi do bluegrassu, swingu, folku a irské hudby. Teprve před devíti lety u příležitosti naplněné výzvy k regulérnímu koncertu v Náchodě se rozrostli o kontrabas a silný harmony vocal Pavla Peroutky a „rodinné“ koncertování se stalo příjemným doplňkem k jejich domovským úvazkům muzikantských profesionálů, mezi nimiž nechybí kapely zvučných jmen.

Luboš a Pavel Malinové patřili k zakládající sestavě Druhé trávy, Pavel hrál mj. s Věrou Martinovou, Lenkou Filipovou, Pavlínou Jíšovou a ještě nedávno v sestavě Žalman a spol., Pavel Peroutka byl basistou a zpěvákem v bluegrassovém Reliéfu a dnes je jedním z pilířů Spirituál kvintetu. Josef  Malina měl vlastní kapelu P.R.S.T., hrál s Monogramem, hostoval v Druhé trávě a v Copu a dnes hrává s Jimmy Bozemanem & The Lazy Pigs. Nejbohatší hudební kariéru si vybudoval Luboš Malina, nejen známý producent, kapelník, komponista a aranžér (má na kontě čtyři autorská alba), ale především vyhledávaný studiový hráč s velmi širokým žánrovým záběrem. Po zformování osobitého hráčského stylu s Poutníky a Teagrassem  momentálně působí ve skupinách Druhá tráva, Trapeři, Garcia, Kon Sira, v jazzovém triu Malina-Liška-Nejtek a příležitostně s formací Malinaband (která není totožná s Malina Brothers). Nicméně v přínosu do společného repertoáru se střídá celá čtveřice ve vzájemné shodě.

Obsáhlý playlist večera (pětadvacet položek doplněný třemi přídavky) víceméně kopíroval tři prozatím vydaná alba Malina Brothers: Rychlejší koně (2013) s převažujícím repertoárem z pera náchodského tramp-countryového písničkáře Mirka „Skunka“ Jaroše, Malina Brothers & Charlie McCoy (2015) a Malina Brothers & Kateřina García (2018). Logicky tedy na důležitém koncertě participovali oba hvězdní hosté - nejrespektovanější světový hráč na foukací harmoniku, rodák z amerického Oak Hill ve West Virginii Charlie McCoy a evropská hvězda, zpěvačka (nejen) irských balad Kateřina García.Tato v Praze narozená pravnučka Alfonse Muchy vyučuje španělštinu na univerzitě v irském Dublinu. Příjezd obou byl sice provázen komplikacemi, ale vše se nakonec podařilo. Přesto nebo právě proto byl jejich výkon prakticky bez společných zkoušek, s jediným „předkoncertem“ v pražském Kulturním centru Zahrada o den dříve, naprosto pohodový a bezchybný.

Program koncertu v první polovině víceméně kopíroval postupný „best of“ výběr z dosud vydaných projektů. Kapela zahájila titulní písní prvního alba Rychlejší koně, skladbou T. T. Halla v úpravě a s českým textem Mirka „Skunka“ Jaroše, kterou vzápětí následovala Skunkova vlastní píseň  A život běží dál. Postupné usazování nástrojových i hlasových poloh doprovázelo melodie Midnight Highway a The River Is Wide. Zpívané skladby vzápětí vystřídala instrumentálka Luboše Maliny Zlatá éra odkazující k jeho začátkům v kapele Poutníci. Výkon Malina Brothers vygradoval s příchodem Charlieho McCoye na pódium. Dobře obeznalé publikum jej přivítalo potleskem a Charlie mu nezůstal nic dlužen – ve svých bezmála osmdesáti letech je stále ve vynikající formě. Foukací harmonikou nejen dominuje jako frontman, ale také citlivě doprovází coby sideman a nadto dobře zpívá. Střídavě zahrál a zazpíval ve skladbách  Blue Train a Memories To Burn, pak v instrumentálce Rose of Killarney předvedl dvojhlas s Lubošovou irskou píšťalou. Poté přišla opět řada na repertoár z osady Rabiš, připomínka náchodské tramp-country kapely Kliďánko, ve které začínali oba starší bratři Malinovi – Stín staré řeky a o něco později Ben Foster, obě z pera Standy „Huňáče“ Skaly. A navrch zazněl příběh alabamského důlního neštěstí  McLaren opět od „Skunka“Jaroše, o generaci staršího trampa-emigranta rodem z Dvora Králové.  Skladbami zařazenými na loňské třetí album pak na pódiu excelovala Kateřina García – postupně zazněly Roses In the Snow,  pomalá baladická irská verze The Banks of the Ohio doprovázená Katkou na shruti box (miniharmonium indo-amerického výrobce Nicka Dillona) a irská medley Kerry Fling – Moll Dubh a´Ghleanna. Pak se jako autoři postupně představili Josef Malina (Jabloň, Hany, Ikaros), Luboš Malina (instrumentálkou z CD Afterparty Gejza a Berta) a skvostnou reminiscencí plíhalovské melodiky i poetiky Pavel Peroutka, který zhudebnil půvabně ironický text Honzy Velíška Vypadáš krotce. Dva ze svých hvězdných spoluhráčů pak připomněl Charlie McCoy: krásným sólem, které nahrál na desku Krisi Kristoffersonovi do skladby Help Me Make It Through the Night (Sundej z hodin závaží), a stejně povedenou mezihrou v country baladě o hoboes Silver Ribbons  od Waylona Jennigse. Po Éře parních lokomotiv přišla řada na jeden z vrcholů večera a sice skladbu, kterou zná každý, kdo se kdy zajímal o folk nebo country. Šlo o jeden z nejznámějších tradicionálů, skotskou baladu The Water Is Wide o smutném konci jedné milostné romance, kterou si vybrala a s citem přednesla Katka García, čímž připomněla publiku řadu českých verzí (Širý proud od Spirituál kvintetu, Rákosí od Rangers, Žalmanův Barevný šál i Waldemara Matušku).

Závěr koncertu vygradoval další exkurzí do historie, tedy Skočnou z opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta, kterou kdysi pro Poutníky zaranžoval Luboš Malina. Další žánrový odskok, tentokrát do světa filmových melodií, představovala úprava motivu z filmu Pulp Fiction Flowers on the Wall (v původním podání The Statler Brothers), s níž si Malina Brothers poradili s nadhledem a elegancí. Stylové byly i všechny tři přídavky, které si postupně ve stoje vytleskalo nadšené auditorium:  Návrat, Lady Yesterday a na závěr samozřejmě Foggy Mountain Breakdown, který zakončil parádním sólem na harmoniku neúnavný Charlie McCoy.  S vydáním DVD se počítá na leden příštího roku, kdy Malina Brothers oslaví desáté výročí (oficiální) existence. Už nyní je nač se těšit.

Komentáře

Reagovat
  • Anna

    7. říjen 2020, 22:36
    Dnes jsem byla na koncertě v Chebu. bylo to nádherné. Posluchač cítí tu souhru a chuť hrát. A Pavel Peroutka doplňuje trojici bratrů přímo skvěle. I když jejich hudbu znám, stejně jsem byla překvapená. Barokní Šporkovy árie, které fenomenálně upravil Luboš Malina a také je bravurně (jak jinak)zahrál na banjo a ostatní hráči nezůstali pozadu. Jak sami konstatovali, byl to barokgrass. Byl to krásný dárek pro fanoušky k 10. výročí.

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Dvě velké inscenace Janáčkových oper na letošní festival Janáček Brno přijely z ciziny, a to s kompletním ansámblem včetně orchestrů. V obou případech se orchestry představily i na samostatných koncertech. Oba večery byly interpretačně špičkové, ale také osobitě pojaté. Oba večery řídili přední světoví dirigenti střední generace, oba původem z Moravy.  více

Minulou středu měli návštěvníci mezinárodního festivalu Janáček Brno možnost shlédnout skladatelovu operu Káťa Kabanová v nastudování Národního divadla Praha. Následujícím operním představením, které se v rámci 8. ročníku přehlídky uskutečnilo, se v Janáčkově divadle stala opět Káťa Kabanová v interpretaci Grand Théâtre de Genève a v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf Duisburg a souboru Orchestre de la Suisse Romande. Režie se chopila Tatjana Gürbaca, scénu navrhl Henrik Ahr, kostýmy připravila Barbara Drosihn a světelný design Stefan Bolliger. V titulní roli se představila Corinne Winters, jejího milého Borise Grigorjeviče ztvárnil Aleš Briscein, manžela Tichona Magnus Vigilius a jeho matku Kabanichu Elena Zhidkova. Role mladičké Varvary se ujala Ena Pongrac, učitele Váňy Kudrjáše Sam Furness a postavy kupce Dikoje Tomas Tomasson. Sbor vystoupil pod vedením Alana Woodbridge a hudebního nastudování, stejně jako samotného řízení, se chopil dirigent Tomáš Netopilvíce

Osmý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno 2022 nabízí několik dramaturgických linií. Jedna z nich poukazuje na Janáčkovu lásku k Rusku, které také několikrát navštívil, a na skladatelovu náklonnost k myšlence panslavismu. Není tedy divu, že letošní program nesoutěžní přehlídky se zaměřil na uvádění děl ruských skladatelů. Týkalo se to také koncertu v divadle Reduta, kde v režii ansámblu Brno Contemporary Orchestra zazněl různorodý program zahrnující skladby ovlivněné pozdním romantismem.  více

Festival Janáček Brno není pouze přehlídkou rozmanitých režisérských a dirigentských interpretací Janáčkových operních děl. Mohli se o tom návštěvníci jeho osmého ročníku přesvědčit při sobotním Duchovním koncertu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Program sestávající z Janáčkovy Chorální fantazie, proslulého Otčenáše a neméně pozoruhodných kompozic Hospodine! a Zdrávas Maria doplnila Mše Igora Stravinského. V rámci večera vystoupili harfenistka Dominika Svozilová, tenorista Aleš Briscein, basista Ondřej Musil, sbor Canticum Ostrava se sólisty Marcelou Gurbaľovou (soprán), Janem Rychtářem (alt), Petrem Němcem (tenor), Alešem Pirnosem (tenor) a Romanem Vlkovičem (bas), dále pak posluchači Hudební Fakulty Janáčkovy akademie múzických umění: Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), trumpetisté Petr ČižinskýRadek Juračka a Radek Hrdlička, trombonisté Ondřej MotalRadim HromádkoJaroslav Petráš a Jaroslav Broža, tubista Vít Andrýsek, fagotistky Teresa Bínová a Natálie Khemlová, hobojistky Alexandra Bláhová a Amaliia Ivanus, hráčka na anglický roh Yelyzaveta Chkhartishvili, houslista Marián Hrdlička a varhanice Petra Kujalová. Sbor řídil Jurij Galatenko. Vše znělo pod taktovkou Jakuba Kleckeravíce

Hostování Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) s ambiciózním programem na festivalu Janáček Brno patřil páteční večer. Janáčkovo koncertní dílo není obsáhlé a pro jeho festivalovou prezentaci je důležité, aby se mu dostalo jasných dramaturgických souvislostí. Po Šumařově dítěti tak následoval čtvrtý klavírní koncert Antona Rubinštejna, jeden z hitů doby, kdy Janáček teprve tříbil svůj hudební jazyk. Po pauze pak přítomní slyšeli Vokální symfonii Vladimíra Sommera, jejíž vznik a první provedení po uplynutí tří dekád od Janáčkovy smrti podstatně ovlivnily chápání soudobého českého symfonismu.  více

Ačkoliv osmý ročník představuje u hudebních festivalů většinou ještě stále ranou fázi vývoje, mezinárodní přehlídka Janáček Brno se za sedm ročníků své existence vypracovala v jednu z nejzásadnějších operních a hudebních akcí tohoto typu nejen u nás, ale i v širším evropském prostoru. Letošním programem se prolíná téma Quo vadis jakožto citace z duchovní kantáty Felikse Nowowiejského, oblíbeného díla Leoše Janáčka. Nese s sebou velké humanistické poselství, které se zrcadlí v Janáčkově tvorbě, zejména v dílech se slovanskou inspirací. Mezi ta patří i opera Z mrtvého domu, která ve spojení s Glagolskou mší zahájila ve středu 2. listopadu v Janáčkově divadle letošní třítýdenní oslavy skladatelova hudebního odkazu. Již tradičně patří zahájení festivalu souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, který nyní na premiéře vystoupil pod taktovkou Jakuba Hrůši, který je zodpovědný také za samotné hudební nastudování. Režie, stejně jako světelného designu, se chopil Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla Brno. Choreografii navrhnul Jan Kodet, scénu připravil Tomáš Rusín, kostýmy pak Zuzana Štefunková Rusínová. V hlavních pěveckých rolích vystoupili Kateřina KněžíkováPavol KubáňRoman HozaPeter BergerGianluca Zampieri a další.  více

Nejnovějším přírůstkem do koncertní řady pořádané brněnským souborem Ensemble Opera Diversa se stal komorní recitál houslisty Milana Paľy a klavíristky Kataríny Paľové s názvem Pokánie. Program, který v neděli 30. října ve vile Stiassni zazněl, představil v rámci dušičkového diptychu díla skladatelů Valentina Bibika a nedávno zesnulého Romana Bergera, jehož Adagio č. 2 „Pokánie“ inspirovalo i název večera.  více

Lidověk je první sólové album Matěje Metoděje Štrunce, mladého herce, zpěváka a hudebníka původem z Brna, frontmana kapely Ateliér, syna cimbalisty Dalibora a houslistky Kateřiny Štruncových ze skupin Cimbal Classic a Javory. Jablko skutečně nepadlo daleko od stromu, ale zároveň se přiblížilo ke stromům jiným a zabarvilo se originálními barvami.  více

Městské divadlo Brno uvedlo na své Hudební scéně českou premiéru muzikálu Medicus španělských autorů Ivána Macíase a Félixe Amadora. Režisér Stanislav Moša před diváky postavil současné dílo, které v mnoha ohledech snese přívlastek velké. Nešetří se tady hudbou, počtem postav a výpravou. Bombastický výsledek naštěstí nepřekryl základní téma ambiciózního, hudebně i výtvarně velkolepého opusu, kterým je síla vědění i lásky.  více

První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.  více

Brazilský písničkář s (nejen) japonskými kořeny Luiz Murá se na Moravě poprvé představil před pěti lety, kdy vystoupil na Folkových prázdninách v Náměšti se svou tehdejší mezinárodní kapelou Miramundo. Letos v létě přijel do Brna. Nikoli jako hudebník, ale jako pořadatel klubových koncertů v Barceloně, kde posledních několik let žije. Jako oficiální zahraniční delegát se zúčastnil dvoudenního Central European Jazz Showcase v divadle Husa na provázku. Během jeho pobytu v Brně jsme sympatickému světoběžníkovi, který je stále v první řadě hudebníkem, položili několik otázek. Už proto, že Luizův minulý pobyt na Moravě se odrazil na jeho nejnovějším sólovém albu.  více

V téměř tříhodinovém dvojkoncertu písničkářky Lucie Redlové a hudebního projektu Hrubá Hudba si ve čtvrtek brněnská Fléda dosyta užila lidových písniček. Obě části večera spojovala osobnost Jiřího Hradila v roli muzikantské, producentské, ale hlavně tvůrčí. Jak v tónech Hrubé hudby s Muzikou Petra Mičky, tak v Lucčině čistém folku byl celou dobu přítomen. Evidentní to mohlo být spíše v písních, ve kterých muzikanti hráli bez něj. Ve folkloru je to samozřejmé, u starších písniček Lucie Redlové bylo patrné, že zní jinak.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce