Malina Brothers nabídli mimořádný koncert

Malina Brothers nabídli mimořádný koncert

Jeden z hudebních vrcholů minulého týdne představoval koncert hudebního seskupení Malina Brothers se dvěma jedinečnými hostujícími hudebníky, Kateřinou García a Charlie McCoyem v brněnském Sono Centru. A protože se při vystoupení pořizoval profesionální videozáznam s televizní technikou pro první live DVD této kapely, byl mimořádný i samotný večer – délkou i kvalitou.

Jak je zřejmé i z názvu, jsou Malina Brothers muzikantskou sestavou postavenou na blízkém příbuzenském svazku tří ze čtyř členů: nejstaršího Luboše (*1959, v MB banja, kytara, low whistle, ale také zpěv), prostředního Pavla (*1960, elektrická a akustická kytara a zpěv) a nejmladšího Josefa (*1979, housle a zpěv), které doplnil spolurodák z Náchoda a někdejší Pepův spolužák ze ZUŠky Pavel Peroutka (*1977, kontrabas a zpěv). Původně tříčlenná výlučně bratrská sestava se zrodila z občasného hraní v hospodě Peklo poblíž Náchoda, kde se také postupně formoval repertoár založený na tradiční country a trampské písni (Pavel a Luboš prošli legendární náchodskou kapelou Kliďánko) s exkurzemi do bluegrassu, swingu, folku a irské hudby. Teprve před devíti lety u příležitosti naplněné výzvy k regulérnímu koncertu v Náchodě se rozrostli o kontrabas a silný harmony vocal Pavla Peroutky a „rodinné“ koncertování se stalo příjemným doplňkem k jejich domovským úvazkům muzikantských profesionálů, mezi nimiž nechybí kapely zvučných jmen.

Luboš a Pavel Malinové patřili k zakládající sestavě Druhé trávy, Pavel hrál mj. s Věrou Martinovou, Lenkou Filipovou, Pavlínou Jíšovou a ještě nedávno v sestavě Žalman a spol., Pavel Peroutka byl basistou a zpěvákem v bluegrassovém Reliéfu a dnes je jedním z pilířů Spirituál kvintetu. Josef  Malina měl vlastní kapelu P.R.S.T., hrál s Monogramem, hostoval v Druhé trávě a v Copu a dnes hrává s Jimmy Bozemanem & The Lazy Pigs. Nejbohatší hudební kariéru si vybudoval Luboš Malina, nejen známý producent, kapelník, komponista a aranžér (má na kontě čtyři autorská alba), ale především vyhledávaný studiový hráč s velmi širokým žánrovým záběrem. Po zformování osobitého hráčského stylu s Poutníky a Teagrassem  momentálně působí ve skupinách Druhá tráva, Trapeři, Garcia, Kon Sira, v jazzovém triu Malina-Liška-Nejtek a příležitostně s formací Malinaband (která není totožná s Malina Brothers). Nicméně v přínosu do společného repertoáru se střídá celá čtveřice ve vzájemné shodě.

Obsáhlý playlist večera (pětadvacet položek doplněný třemi přídavky) víceméně kopíroval tři prozatím vydaná alba Malina Brothers: Rychlejší koně (2013) s převažujícím repertoárem z pera náchodského tramp-countryového písničkáře Mirka „Skunka“ Jaroše, Malina Brothers & Charlie McCoy (2015) a Malina Brothers & Kateřina García (2018). Logicky tedy na důležitém koncertě participovali oba hvězdní hosté - nejrespektovanější světový hráč na foukací harmoniku, rodák z amerického Oak Hill ve West Virginii Charlie McCoy a evropská hvězda, zpěvačka (nejen) irských balad Kateřina García.Tato v Praze narozená pravnučka Alfonse Muchy vyučuje španělštinu na univerzitě v irském Dublinu. Příjezd obou byl sice provázen komplikacemi, ale vše se nakonec podařilo. Přesto nebo právě proto byl jejich výkon prakticky bez společných zkoušek, s jediným „předkoncertem“ v pražském Kulturním centru Zahrada o den dříve, naprosto pohodový a bezchybný.

Program koncertu v první polovině víceméně kopíroval postupný „best of“ výběr z dosud vydaných projektů. Kapela zahájila titulní písní prvního alba Rychlejší koně, skladbou T. T. Halla v úpravě a s českým textem Mirka „Skunka“ Jaroše, kterou vzápětí následovala Skunkova vlastní píseň  A život běží dál. Postupné usazování nástrojových i hlasových poloh doprovázelo melodie Midnight Highway a The River Is Wide. Zpívané skladby vzápětí vystřídala instrumentálka Luboše Maliny Zlatá éra odkazující k jeho začátkům v kapele Poutníci. Výkon Malina Brothers vygradoval s příchodem Charlieho McCoye na pódium. Dobře obeznalé publikum jej přivítalo potleskem a Charlie mu nezůstal nic dlužen – ve svých bezmála osmdesáti letech je stále ve vynikající formě. Foukací harmonikou nejen dominuje jako frontman, ale také citlivě doprovází coby sideman a nadto dobře zpívá. Střídavě zahrál a zazpíval ve skladbách  Blue Train a Memories To Burn, pak v instrumentálce Rose of Killarney předvedl dvojhlas s Lubošovou irskou píšťalou. Poté přišla opět řada na repertoár z osady Rabiš, připomínka náchodské tramp-country kapely Kliďánko, ve které začínali oba starší bratři Malinovi – Stín staré řeky a o něco později Ben Foster, obě z pera Standy „Huňáče“ Skaly. A navrch zazněl příběh alabamského důlního neštěstí  McLaren opět od „Skunka“Jaroše, o generaci staršího trampa-emigranta rodem z Dvora Králové.  Skladbami zařazenými na loňské třetí album pak na pódiu excelovala Kateřina García – postupně zazněly Roses In the Snow,  pomalá baladická irská verze The Banks of the Ohio doprovázená Katkou na shruti box (miniharmonium indo-amerického výrobce Nicka Dillona) a irská medley Kerry Fling – Moll Dubh a´Ghleanna. Pak se jako autoři postupně představili Josef Malina (Jabloň, Hany, Ikaros), Luboš Malina (instrumentálkou z CD Afterparty Gejza a Berta) a skvostnou reminiscencí plíhalovské melodiky i poetiky Pavel Peroutka, který zhudebnil půvabně ironický text Honzy Velíška Vypadáš krotce. Dva ze svých hvězdných spoluhráčů pak připomněl Charlie McCoy: krásným sólem, které nahrál na desku Krisi Kristoffersonovi do skladby Help Me Make It Through the Night (Sundej z hodin závaží), a stejně povedenou mezihrou v country baladě o hoboes Silver Ribbons  od Waylona Jennigse. Po Éře parních lokomotiv přišla řada na jeden z vrcholů večera a sice skladbu, kterou zná každý, kdo se kdy zajímal o folk nebo country. Šlo o jeden z nejznámějších tradicionálů, skotskou baladu The Water Is Wide o smutném konci jedné milostné romance, kterou si vybrala a s citem přednesla Katka García, čímž připomněla publiku řadu českých verzí (Širý proud od Spirituál kvintetu, Rákosí od Rangers, Žalmanův Barevný šál i Waldemara Matušku).

Závěr koncertu vygradoval další exkurzí do historie, tedy Skočnou z opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta, kterou kdysi pro Poutníky zaranžoval Luboš Malina. Další žánrový odskok, tentokrát do světa filmových melodií, představovala úprava motivu z filmu Pulp Fiction Flowers on the Wall (v původním podání The Statler Brothers), s níž si Malina Brothers poradili s nadhledem a elegancí. Stylové byly i všechny tři přídavky, které si postupně ve stoje vytleskalo nadšené auditorium:  Návrat, Lady Yesterday a na závěr samozřejmě Foggy Mountain Breakdown, který zakončil parádním sólem na harmoniku neúnavný Charlie McCoy.  S vydáním DVD se počítá na leden příštího roku, kdy Malina Brothers oslaví desáté výročí (oficiální) existence. Už nyní je nač se těšit.

Komentáře

Reagovat
  • Anna

    7. říjen 2020, 22:36
    Dnes jsem byla na koncertě v Chebu. bylo to nádherné. Posluchač cítí tu souhru a chuť hrát. A Pavel Peroutka doplňuje trojici bratrů přímo skvěle. I když jejich hudbu znám, stejně jsem byla překvapená. Barokní Šporkovy árie, které fenomenálně upravil Luboš Malina a také je bravurně (jak jinak)zahrál na banjo a ostatní hráči nezůstali pozadu. Jak sami konstatovali, byl to barokgrass. Byl to krásný dárek pro fanoušky k 10. výročí.

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více