Mareček & Martiník: romantické písně na výbornou

22. březen 2017, 18:00
Mareček & Martiník: romantické písně na výbornou

Basista Jan Martiník v klavírním doprovodu Davida Marečka v brněnském Besedním domě zakončili třítýdenní turné po České republice. Program byl semknutý – umělci provedli kompletní cyklus Zimní cestou, jedno z klíčových děl Franze Schuberta a písňové formy vůbec.

Píseň a Schubert jedno jsou. I tak by se dala charakterizovat Schubertova pozice v dějinách hudby. Prakticky žádná jiná forma totiž nemá v díle vídeňského rodáka významnější podíl. Za svůj krátký život jich Schubert napsal téměř šest set a právě písně z cyklu Zimní cestou patří, vedle Spanilé mlynářky, k jedněm z nejznámějších. Verše Wilhelma Müllera, které Schubert zhudebnil, vykazují typicky romantické znaky a korespondují s melancholickým rozpoložením skladatele, které ho v jeho životě doprovázelo. Hrdinovi (a zároveň vypravěči) není souzeno být šťastný, jako zmožený tulák je věčně na cestě, na které musí snášet nepřízeň osudu a nešťastné lásky. Básnický námět i hudební zpracování poněkud předběhly dobu – v očích historiků začíná éra romantismu až o dekádu později, než byla sbírka vydána.

Už první tóny písně Gute Nacht předznamenaly, co se mělo na pódiu Besedního domu odehrávat po celou dobu koncertu. Tónový rozsah skladeb se zdál jako stvořený pro hlasivky Jana Martiníka, člena Státní opery v Berlíně. Prakticky každý tón zněl mimořádně sytě a příjemně, sólista přitom přidával na dynamice jen velmi opatrně a postupně tak vykresloval rozličné emoční polohy básnického námětu. Martiník zpíval s důslednou dikcí, jeho precizní němčina umožňovala vytvářet patřičný (avšak uvěřitelný) patos. V pohyblivé Die Wetterfahne Martiník poprvé narazil na poněkud strnulou řeč svého těla, po pěvecké stránce byl však bravurní.

martinik_zimni_cesta_brno_foto_slamaVe skladbě Gefrorne Tränen interpreti nasadili nezvykle pomalé tempo, což však ve výsledku na účinku neubralo, naopak tak vyniklo první významné forte. Erstarrung mělo zápal, naléhavost a utíkalo kvapem. Martiník zde také začal pracovat s trochu uvolněnější gestikou. V Der Lindenbaum exceloval pianista David Mareček – hrál vášnivě, přesto však nepřekročil doprovodný rámec, když se v patřičných místech držel zkrátka. V melancholické Wasserflut přišlo opět na rozvážnější tempo (kterým duo celý večer nešetřilo a to celkovému výsledku rozhodně prospělo), což dalo vyniknout žalostné nátuře textu. Rückblick bylo po dynamické stránce ukázkovou spoluprací mezi sólistou a doprovodem, zvučný Martiníkův bas v Irrlicht šel cítit takřka fyzicky, což zvukové vlastnosti sálu jen podtrhly. Heroickému Mut na účinku trochu ubralo škobrtnutí v doprovodu, i tak ale skladba vyzněla skvěle. Smutkem prodchnutý cyklus završil modálně laděný Der Leiermann, vystavěný nad prodlevou, která jednoduchým způsobem odrážela básnický námět. Navzdory subtilním dynamickým polohám Mareček s Martiníkem vykouzlili na posledních tónech působivý klimax a úspěšně tak celý písňový cyklus uzavřeli.

marecek_zimni_cesta_brno_foto_slamaDílo samo o sobě už svojí délkou nedovoluje zpěvákovi vystřílet patrony hned ze začátku a nutí ho k rozumnému rozvržení sil, což paradoxně ovlivňuje celkové vyznění velmi pozitivně. Jan Martiník spolu s Davidem Marečkem si síly zřejmě rozvrhli dobře, jelikož si udrželi tah na bránu po celou dobu, kterou před publikem strávili. Pokud vezmeme v potaz, že celý cyklus, sestávající z dvaceti čtyř skladeb odehráli bez přestávky (a Martiník celý cyklus zpíval zpaměti), jde o pozoruhodný výkon. Přípravě koncertu, dle svých slov, věnovali interpreti nadstandardní péči ve formě konzultací či hledání správného nastavení klaviatury. Soudě podle zážitku, který včera posluchačům v Besedním domě nabídli, se jejich snaha rozhodně vyplatila. A vidět vrcholového manažera, kterým je David Mareček ve vedení České filharmonie a který se ředitelskému vytížení navzdory stále vrací ke svému původnímu řemeslu, je taktéž trochu raritní.

Franz Schubert: Zimní cesta (Winterreise), písňový cyklus op. 89. Jan Martiník – bas, David Mareček – klavír. Brno, Besední dům, 21. března 2017. Pěvecký recitál proběhl v rámci Komorního cyklu SPH jako 5. abonentní koncert. Koncert natáčela Česká televize.

David Mareček a Jan Martiník/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Již po šesté představil balet Národního divadla Brno nadějné choreografy z vlastních řad. V divadle Reduta měl včera premiéru další ročník raritního projektu s názvem Choreografické ateliéry. V devíti mini inscenacích se představili sólisté a členové souboru vlastními choreografiemi.  více

Když se řekne „řecká píseň“, někdo si vybaví Děti z Pirea v podání Yvetty Simonové a Milana Chladila (nebo ještě starší verzi Evy Martinové a Karla Dudy). O něco blíže k současnosti stojí Martha a Tena Elefteriadu, které i v sezóně 2018 stále koncertují a navíc pořádají kurzy řeckých tanců. Sestry, které se vedle řecké hudby pohybovaly na poli rocku i popu (a Marthino album Kresby tuší je skvostné), podle mladého brněnského autora a hudebníka Jannise Morase „připravily cestu“ nové generaci řeckých interpretů. V Brně v současné době funguje několik kapel zpívajících řecky a přitom se ústřední postavou této muzikantské komunity stává právě Jannis, jeden ze tří hudebně aktivních bratrů Morasových. Se svým otcem hrají všichni tři ve skupině I Parea, Jannis se věnuje stylu rebetiko v kapele Anatoli a vedle toho má svou autorskou kapelu Jannis Moras & banda. V ní mu vedle bratrů Alexise (baskytara) a Markose (bicí) dělají společnost dvě mladé dámy – Iva Oulehlová (flétny, klarinet) a Zuzana Mitrengová (zpěv). Jannis Moras & banda sice modulací vokálů, harmoniemi a samozřejmě texty v pro nás exotické řečtině tradiční hudbu připomene, ale ve skutečnosti se jedná o folkrockovou kapelu, která hraje výhradně písně svého kapelníka. A Jannis Moras je momentálně jedním z nejzajímavějších brněnských písničkářů.  více

Rozličné nálady Debussyho Faunova odpoledne, ticho neklidu před bouří Brittenova Houslového koncertu a severským koloritem prodchnuté Sibeliovy první symfonie nabídla ve čtvrtek 11. ledna Filharmonie Brno na zdejším Stadionu. Pod taktovkou dirigenta James Feddecka, brněnskému publiku již známého, a za spolupráce s výjimečným slovenským houslistou Milanem Paľou filharmonici představili dramaturgicky zajímavý program s interpretačním nábojem.  více

Na konci listopadu vyšlo CD s názvem Moravské hlasy. Na první pohled nenápadné album by rozhodně nemělo ujít pozornosti. Jedná se o hudební nosič, který je součástí projektu Píseň duše, jehož iniciátorem je Jiří Plocek. Jeho cílem bylo představit fenomén moravské zpěvnosti na příkladu některých oblastí Slovácka.  více

Muzikál Ženy na pokraji nervového zhroucení vznikl na základě výtečného stejnojmenného filmu Pedra Almodóvara. A jeho londýnská verze z roku 2015 hojně obráží tuzemská jeviště. Předloni titul uvedli v Chebu, na sklonku loňského roku v Brně a Praze, letos jej chystají v Liberci. Jak dopadlo jeho brněnské provedení v Městském divadle Brno?  více

Nebývá zvykem, že by se konzervatoristé angažovali v samostatně organizovaných ansámblech. Jeden takový však v loňském roce z brněnské konzervatoře vzešel a směle se etabluje školskému systému a kulturnímu průmyslu trochu navzdory. Mladí prostě chtějí hrát. Chamber Symphony Orchestra Brno se brněnskému publiku úspěšně představil v premiéře v květnu 2017 Mahlerovou symfonií Titánů. Ve své druhé koncertní sezóně soubor pokračoval v komorní interpretaci druhou symfonií Johannese Brahmse. Potřetí v Brně orchestr vystoupil 3. ledna při novoročním koncertu v katedrále sv. Petra a Pavla. Samostatné komorní těleso standardně spolupracuje s dirigentem Stanislavem Kummerem. Pro recenzovaný koncert bylo doplněno o několik hostujících hráčů a taktovky se tentokráte chopil dirigent a skladatel Jiří Najvar. Ten vedle Koncertu pro flétnu Wolfganga Amadea Mozarta a Magnificat Johna Ruttera uvedl v premiéře také svou kompozici La preghiera di Capodanno.  více

S jazzmanem Janem Konopáskem, který 29. prosince 2017 oslavil 86. narozeniny, jsme se spřátelili, když dostal v roce 2016 Cenu Gustava Broma a přijel si ji převzít na jeden z koncertů Jazzfestu v Sono Centru. Jazzová legenda, mezinárodně uznávaný barytonsaxofonista, zřejmě poslední žijící aktér elitních zakladatelských těles českého moderního jazzu po 2. světové válce se ukázal jako vynikající vypravěč. Jeho muzikantská dráha je velmi pestrá a je základem připravované knihy, která vyjde v nakladatelství Galén.  více

Pokud jste navštívili novoroční koncert brněnské filharmonie v očekávání seriózní, rigorózně slavností, přitom uměřené a distingované zábavy, pravděpodobně jste odcházeli vrcholně nespokojeni. V rozčarování jste si možná stěžovali, spílali a mumlali: co to bylo za dirigentovy taneční kreace, proč se tleskalo do rytmu Radeckého marše a především – proč nám jen nutili zpívat? A ta dramaturgie! Minulý rok alespoň Smetana, ale letos? Samé valčíčky a polky, operety a šlehačky! Jestli nejste zahořklý škarohlíd, je vysoká pravděpodobnost, že jste po boku Filharmonie Brno s lehkostí a rozverností vtančili do roku 2018.  více

Julia Ulehla je americká zpěvačka, pravnučka Vladimíra Úlehly, moravského vědce a sběratele lidových písní, autora legendární knihy Živá píseň. Julia společně se svým manželem, kytaristou s arménskými kořeny Aramem Bajakianem, někdejším spoluhráčem Lou Reeda nebo Diany Krall, založila skupinu Dálava, ve které netradičním způsobem zpracovávají moravský folklor. Natočili už druhé album s názvem The Book Of Transfiguration a právě o něm jsme s Julií a Aramem rozmlouvali během jejich nedávného pobytu v Brně.  více

Brněnskou pasáž Alfa včera zaplnila hudba. Již po jedenácté zde byla udena Česká vánoční mše Hej, mistře. Akce opět proběhla ve spolupráci HaDivadla a kavárny Švanda. Orchestr a zpěváci pod taktovkou Joela Hány vystoupí také dnes ve 22:00. A jak to včera v pasáži vypadalo? Přinášíme vám krátkou fotoreportáž.  více

Na festival Blues Alive do Šumperka pravidelně jezdí Andrzej Matysik, šéfredaktor polského magazínu Twój Blues. Když jsem se jej letos zeptal, co ho na české scéně v poslední době nejvíce zaujalo, bez váhání odpověděl: Band Of Heysek! Mladá brněnská kapela – funguje od roku 2015 – učarovala nejen polským odborníkům, ale i vyprodanému šumperskému domu kultury. Letošní ročník našeho největšího bluesového festivalu totiž toto syrové trio z jižní Moravy otevíralo.  více

První adventní neděli se ve Veselí nad Moravou uskutečnil koncert k 65. výročí založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN). Toto hudební těleso tvoří pro mnohé nerozlučnou dvojici právě s Českým rozhlasem Brno. Orchestr vznikl v roce 1952 pro potřeby rozhlasu ze dvou důvodů: k vytvoření archivu kvalitních hudebních nahrávek i hraní živých koncertů po celém světě. Nahrávky BROLNu na starých LP deskách byly pro mnoho „folkloristů“ jedním z prvních setkání s tímto druhem umění. BROLN přinášel umělecky hodnotné úpravy lidových písní a vytvořil trend, který je aktuální dodnes.  více

Program třetí adventní neděle v podání orchestru Ensemble Opera Diversa s výpomocí sesterského tělesa – sboru Ensemble Versus – se nesl ve znamení moderní soudobé tvorby. V Konventu Milosrdných bratří zazněly skladby O antifony pro baryton a smyčce a Magnificat pro sbor a smyčce od dvorního skladatele ansámblu Ondřeje Kyase a Sonata da chiesa skladatele Jaroslava Štastného-Pokorného, komponujícího pod uměleckým pseudonymem Peter Graham. Sólistou večera byl barytonista Roman Hoza, představení řídila dirigentka Gabriela Tardonová. Koncert v přímém přenosu vysílal Český rozhlas Vltava a další stanice sítě Eurorádia. Hudba se tak dostala až k posluchačům Španělského, Sárského, Estonského, Švédského, Portugalského, Hessenského, Dánského, Řeckého, Islandského, Slovinského a Britského (BBC) rozhlasu.  více

Operní soubor byl nucen hledat kvůli uzavření Janáčkova divadla náhradní místo. Obrovský prostor pavilonu P na Výstavišti se ukázal být, soudě podle sobotní premiéry, pro novou inscenaci Gounodova Fausta a Markétky skutečným požehnáním. Režisér Jiří Heřman se scénografem Pavlem Svobodou, světelným designérem Danielem Tesařem a choreografem Janem Kodetem stvořili jedinečné, svébytné a velmi působivé dějiště zřetelně vyprávěného příběhu, abstraktního a konkrétního zároveň.  více

Hudebně dramatický experiment o hudbě, životě a strastech skladatelek doby baroka uvedl v premiéře 14. prosince v sále Místodržitelského paláce v Brně soubor Musica Poetica. Jeho zakladatelkou i iniciátorkou nového projektu je zpěvačka, harfenistka a muzikoložka Jana Janků, která se tvorbě skladatelek 17. a 18. století věnuje kontinuálně od své diplomové práce věnované Francesce Caccini. Společně s Musicou Poetickou, s níž působí na poli poučené interpretace již od roku 1998, natočila i CD Barokní ženy. Vosvětě zapomínaných autorek pokračuje dnešním stejnojmenným dramatickým projektem. Soubor tak připravil umělecko-edukativní představení příjemného dramatického projevu a zajímavého scénáře bohatého na životopisná data tří významných žen z oblasti hudby.  více