Mareček & Martiník: romantické písně na výbornou

22. březen 2017, 18:00
Mareček & Martiník: romantické písně na výbornou

Basista Jan Martiník v klavírním doprovodu Davida Marečka v brněnském Besedním domě zakončili třítýdenní turné po České republice. Program byl semknutý – umělci provedli kompletní cyklus Zimní cestou, jedno z klíčových děl Franze Schuberta a písňové formy vůbec.

Píseň a Schubert jedno jsou. I tak by se dala charakterizovat Schubertova pozice v dějinách hudby. Prakticky žádná jiná forma totiž nemá v díle vídeňského rodáka významnější podíl. Za svůj krátký život jich Schubert napsal téměř šest set a právě písně z cyklu Zimní cestou patří, vedle Spanilé mlynářky, k jedněm z nejznámějších. Verše Wilhelma Müllera, které Schubert zhudebnil, vykazují typicky romantické znaky a korespondují s melancholickým rozpoložením skladatele, které ho v jeho životě doprovázelo. Hrdinovi (a zároveň vypravěči) není souzeno být šťastný, jako zmožený tulák je věčně na cestě, na které musí snášet nepřízeň osudu a nešťastné lásky. Básnický námět i hudební zpracování poněkud předběhly dobu – v očích historiků začíná éra romantismu až o dekádu později, než byla sbírka vydána.

Už první tóny písně Gute Nacht předznamenaly, co se mělo na pódiu Besedního domu odehrávat po celou dobu koncertu. Tónový rozsah skladeb se zdál jako stvořený pro hlasivky Jana Martiníka, člena Státní opery v Berlíně. Prakticky každý tón zněl mimořádně sytě a příjemně, sólista přitom přidával na dynamice jen velmi opatrně a postupně tak vykresloval rozličné emoční polohy básnického námětu. Martiník zpíval s důslednou dikcí, jeho precizní němčina umožňovala vytvářet patřičný (avšak uvěřitelný) patos. V pohyblivé Die Wetterfahne Martiník poprvé narazil na poněkud strnulou řeč svého těla, po pěvecké stránce byl však bravurní.

martinik_zimni_cesta_brno_foto_slamaVe skladbě Gefrorne Tränen interpreti nasadili nezvykle pomalé tempo, což však ve výsledku na účinku neubralo, naopak tak vyniklo první významné forte. Erstarrung mělo zápal, naléhavost a utíkalo kvapem. Martiník zde také začal pracovat s trochu uvolněnější gestikou. V Der Lindenbaum exceloval pianista David Mareček – hrál vášnivě, přesto však nepřekročil doprovodný rámec, když se v patřičných místech držel zkrátka. V melancholické Wasserflut přišlo opět na rozvážnější tempo (kterým duo celý večer nešetřilo a to celkovému výsledku rozhodně prospělo), což dalo vyniknout žalostné nátuře textu. Rückblick bylo po dynamické stránce ukázkovou spoluprací mezi sólistou a doprovodem, zvučný Martiníkův bas v Irrlicht šel cítit takřka fyzicky, což zvukové vlastnosti sálu jen podtrhly. Heroickému Mut na účinku trochu ubralo škobrtnutí v doprovodu, i tak ale skladba vyzněla skvěle. Smutkem prodchnutý cyklus završil modálně laděný Der Leiermann, vystavěný nad prodlevou, která jednoduchým způsobem odrážela básnický námět. Navzdory subtilním dynamickým polohám Mareček s Martiníkem vykouzlili na posledních tónech působivý klimax a úspěšně tak celý písňový cyklus uzavřeli.

marecek_zimni_cesta_brno_foto_slamaDílo samo o sobě už svojí délkou nedovoluje zpěvákovi vystřílet patrony hned ze začátku a nutí ho k rozumnému rozvržení sil, což paradoxně ovlivňuje celkové vyznění velmi pozitivně. Jan Martiník spolu s Davidem Marečkem si síly zřejmě rozvrhli dobře, jelikož si udrželi tah na bránu po celou dobu, kterou před publikem strávili. Pokud vezmeme v potaz, že celý cyklus, sestávající z dvaceti čtyř skladeb odehráli bez přestávky (a Martiník celý cyklus zpíval zpaměti), jde o pozoruhodný výkon. Přípravě koncertu, dle svých slov, věnovali interpreti nadstandardní péči ve formě konzultací či hledání správného nastavení klaviatury. Soudě podle zážitku, který včera posluchačům v Besedním domě nabídli, se jejich snaha rozhodně vyplatila. A vidět vrcholového manažera, kterým je David Mareček ve vedení České filharmonie a který se ředitelskému vytížení navzdory stále vrací ke svému původnímu řemeslu, je taktéž trochu raritní.

Franz Schubert: Zimní cesta (Winterreise), písňový cyklus op. 89. Jan Martiník – bas, David Mareček – klavír. Brno, Besední dům, 21. března 2017. Pěvecký recitál proběhl v rámci Komorního cyklu SPH jako 5. abonentní koncert. Koncert natáčela Česká televize.

David Mareček a Jan Martiník/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pondělní koncert dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae na nádvoří boskovického zámku představil tradiční portugalskou písňovou formu – fado. Festivalové téma La voce - Hlas se tak inspirovalo jedinečným, osobitým hudebním stylem, který si vystačí s úsporným hudebním doprovodem; prezentuje totiž silně emotivní, takřka fyzický prožitek sdělitelný i přes jazykovou bariéru. Tak jej prezentovala čtveřice zpěváků a hudebníků, kteří se v tuzemsku představili vůbec poprvé.  více

Brněnské kolo, tedy nová hudební komedie z produkce Městského divadla Brno, se přikutálelo do Biskupského dvora. Titul je dalším autorským příspěvkem v sérii zdejších open air představení, které využívají magické kulisy komplexu historických budov s katedrálou v pozadí. Zábavná šaráda spojuje historická fakta i místní legendy s muzikou a s fantaskní pohádkovou story. A jak už tak tak u podobných inscenací bývá, někdy je výsledek zábavnější a jindy méně.  více

Přívětivý malý amfiteátr na nádvoří radnice v Ivančicích se stal dějištěm jednoho z koncertů dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae. Tradiční hostitelské město festivalu s jeho letošním tématem La voce - Hlas nabídlo publiku unikátní srovnání Janáčkova kompozičního pojetí horňáckých písňových motivů uvedených ve sbírce Moravská lidová poezie v písních s autentickou interpretací tradiční horňácké lidové muziky.  více

Že je Iva Bittová technicky dokonalejší, všestrannější i výrazově zajímavější zpěvačka než letošní držitelka hned několika Andělů Lenny (nic proti ní), beru jako nezpochybnitelný fakt. Přesto nové album skupiny Čikori, dlouho očekávané, vycizelované a ještě barevnější, než si kdo troufal odhadovat, nezískalo žádnou výroční cenu, a dokonce se neobjevilo ani v žánrových nominacích. Příčiny jsou minimálně dvě. Jednak album At Home vyšlo na samém konci roku 2016, a tedy se nikoli de iure (tedy vzhledem k Andělům a jiným cenám), nýbrž de facto se jedná o desku roku 2017. Skupina ostatně jednu z jejích oficiálních veřejných prezentací naplánovala na červnový festival Respect do Prahy. Druhým důvodem je pak neuchopitelnost alba. Iva Bittová a Čikori sice nahráli posluchačsky překvapivě přístupnou nahrávku, která je však na žánrové ceny příliš nadžánrová a na ceny mainstreamové bohužel stále příliš alternativní (což není ovšem chyba muzikantů, ale hodnotitelů).    více

Rozmach dynamické a inspirativní moravské hudebně-folklorní tradice ve 20. století je spjat s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů a s mnoha výraznými interprety z tradičních regionů. Před třemi lety začalo pražské vydavatelství Galén mapovat tuto vrstvu naší hudební kultury a dnes máme před sebou už reprezentativní soubor pěti titulů mapující 50. – 80. léta a připomínku řady legend, jako jsou Šebetovská, Severin, Šuláková, Luboš Holý a další.  více

Unikátní akce ZUŠ Open představí v úterý 30. května na tisícovku hudebních, tanečních, divadelních a výtvarných prezentací v 280 českých, moravských a slezských městech. Také Brno chystá na zítřek mimořádně bohatý program, jehož vrcholy bude společné pěvecké vystoupení dětí a Magdaleny Kožené na Moravském náměstí či slavnostní koncert festivalu Mozartovy děti v Besedním domě společně s Filharmonií Brno. Brněnská akce je součástí kandidatury města Brna do sítě kreativních měst UNESCO v oboru hudba.  více

Rossiniho předposlední opera Hrabě Ory byla ve své době značně nemravnou taškařicí. V nové brněnské inscenaci, dávané v historické budově Mahenova divadla, je to taškařice skutečně povedená. Za její režijní i výtvarnou podobou stojí Lenka Flory, která dala příběhu nejen potřebný vtip a spád, ale díky svému zázemí ve světě současného tance i nevšední pohyb.  více

Festival Beseda u Bigbítu (BuB) letos zažije rovné čtvrtstoletí a k půlkulatému výročí si letos nadělil malý warm-up v podobě koncertního večeru v Kabinetu múz nazvaného Beseda night. Letošní tasovskou přehlídku tak předznamenala a celý večer také uvedla šumpersko-brněnská formace Acute Dose. Loňský vítr přivála skupina Please the trees a skladatel a DJ Václav Čásenský aka Atrey.  více

„Květy jsou dnes hodně rocková a kytarová skupina. Chtěl jsem něco jiného,“ vysvětloval Martin Kyšperský, proč se rozhodl své loňské sólové album Vlakem pojmout ve stylu elektronické hudby. Když jsem nyní poslouchal nové Květy – album se zvláštně poetickým názvem Komik do půl osmé –, okamžitě jsem nabyl dojmu, že Martinova zkušenost s povedenou sólovou deskou skupinu zpětně ovlivnila. Nikdy předtím nebyly na albu Květů elektronické zvuky tak dominantní jako v případě „Komika“. A nemyslím, že by šlo pouze o zásluhy nového člena skupiny, klávesisty Ondřeje Kyase. Vždyť i Kyšperský má na obalu alba uvedeny kromě kytar syntezátory, elektronické smyčky a klávesy a Aleš Pilgr vedle akustických bicích, vibrafonu nebo tympánů hraje i na elektronické pady.  více

Pokud pomineme teprve nadcházející zářijový bonusový koncert Diany Krall, neukončil letošní festival Jazzfest nikdo menší než Chick Corea se svým hvězdným triem. Spolu s Brianem Bladem a Eddie Gomezem udělali za letošním ročníkem luxusní americkou tečku.  více

Vydařený čtvrteční koncert Filharmonie Brno v Besedním domě musel potěšit opravdu každého, posluchače rozličného věku i vkus. A nadšení bylo v sále cítit, i přesto, že se na klavír hrálo i celou šíří předloktí.  více

Brněnská zpěvačka a autorka Jana Jun Šrámková tvrdí, že název jejího nového alba Ve vlasech nesouvisí s její profesí kadeřnice. A je pravda, že více než s nůžkami nebo kulmou si vlasy v tomto případě spojuji s větrem, který je profoukává a který do nich foukal už na Janině předchozím albu Nahá. V textech na nové desce však namísto větru jako důležitá konstanta figuruje voda. V jednotlivých písních se objevují peřeje, pádla, lodě i oceán. Ale ani to není nejpodstatnější informace. Jakkoli jsou v Janiných skladbách slova důležitá, pokračuje nové album v linii, kterou načrtly předchozí desky Intimně (2010) a Nahá (2014). Nad příběhem stojí pocit, kresba slabikami, mlhavá scenérie, načrtnutá hlasem a domalovaná dalšími nástroji.  více

Hudební retro komedie Viki kráčí za štěstím, jak ji v premiéře uvedlo Městské divadlo Brno, je na mnoho způsobů zpáteční cestou v čase. Diváka vrací ke tvorbě z autorské dílny Milan Uhde, Miloš Štědroň, kterou nyní výrazně doplnil hudební skladatel Karel Cón. Jde navrch o exkurz k reálnému příběhu, který se odehrál na přelomu 60. a 70. let či swingové muzice kralující éře sladkých sixities. A před publikem nyní navrch defiluje bezmála stejný tvůrčí tým v čele s režisérem Jurajem Nvotou, který se před pěti lety představil na stejném jevišti divákům s romantickým muzikálem Divá Bára.  více

Festival Jazzfest se blíží ke konci a po osvěžení z české a evropské scény přišla na řadu nefalšovaná, téměř bluesová americká klasika. Dvaasedmdesátiletý velikán Steve Gadd dorazil do Brna s kytaristou Michaelem Landauem, baskytaristou Jimmy Johnsonem, trumpetistou Waltem Fowlerem a za piano a Fender rhodes zasedl Kevin Hayes.  více

S trumpetistou, aranžérem a kapelníkem brněnského bigbandu B-Side Band jsme hovořili u příležitost 10 let tohoto pozoruhodného orchestru. B-Side Band své narozeniny oslavil mimo jiné třemi koncerty v brněnském Sono Centru.  více