Matúš Jakabčic a Filharmonie Brno – Mezi dvěma světy

11. říjen 2018, 15:00
Matúš Jakabčic a Filharmonie Brno – Mezi dvěma světy

Milovníci jazzu i artificiální hudby si včera večer přišli na své. Filharmonie Brno zahájila koncertem v Besedním domě již pátou sezónu abonentní řady s názvem Jazz & World Music. Brněnští filharmonici společně s hudebním tělesem Matúš Jakabčic Quintet interpretovali světové skladby – nejen jazzové – v aranžmá vedoucího souboru Matúše Jakabčice. Koncert řídil dirigent a skladatel Pavel Šnajdr.

FB_jazz_and_world_zahajeni_2018_foto_jelinek_01

Jazzová hudba ve formě, v jaké ji známe dnes, stojí do jisté míry na pomezí dvou světů. Někteří posluchači a odborníci ji řadí blíže k takzvané artificiálně hudbě po bok moderních skladatelů vážné hudby, ti druzí spatřují jazzovou hudbu spíše v říši hudby populární. Pochopitelné jsou oba názory, neboť stylová šíře jazzu nabrala za poslední století úctyhodných rozměrů a ta kvalitativní je ještě obsáhlejší. Ostatně ani mezi hudebními skladateli nepanoval nikdy jednoznačný názor, a každý se k hudebnímu dědictví černošského blues a ragtimu stavěl a staví po svém. Přesto je nepopiratelným faktem, že pro mnoho tvůrčích osobností klasické hudby představoval jazz a kultura s ním spojená výrazný zdroj inspirace. Igor Stravinskij, Dmitrij Šostakovič, Leonard Bernstein, Aaron Copland a z domácích Bohuslav Martinů či Jan Novák – ti všichni zapracovávali jazzové kompoziční prvky do svých děl jako svěží stavební kameny počínající, nové hudební tradice. Tato náklonnost se projevila i z druhé strany, když světoví jazzmani začali propojovat svá hudební tělesa se symfonickým orchestrem a aranžovat jazz pro široká nástrojová obsazení. Ansámbl Matúš Jakabčic Quintet sestávající ze saxofonisty Rostislava Fraše, klavíristy Stanislava Máchy, kontrabasisty Štefana Bartuše, bubeníka Dušana Novakova a samozřejmě kytaristy Matúše Jakabčice nabídl posluchačům skladby Between 2 Worlds, 269 Sumner st. a Room #55 zkomponované samotným uměleckým vedoucím kvintetu. Kromě jmenovaných děl zazněly také Jakabčicovy aranže na známé jazzové standardy Autumn Leaves od Josepha Kosmy a Autumn in New York od Vernona Dukea. Třešničkou na dortu pak bylo aranžmá zpracovávající první větu Bachova Braniborského koncertu č. 3.

FB_jazz_and_world_zahajeni_2018_foto_jelinek_02

Spojit svět klasické hudby a jazzu však není vůbec jednoduché. Skladba Between 2 Worlds (Mezi dvěma světy), kterou autor složil v roce 2009 na objednávku Státní filharmonie Košice a která záměrně s oběma hudebními jazyky pracuje, zůstává ve své podstatě stále jazzovou hudbou. Jak přiznává i sám Jakabčic: „Snad u každého skladatele, který se k takovému kroku v minulosti odhodlal, převáží jeden ze světů, podle toho odkud přichází.“ On sám tedy zvolil jako výchozí bod kulturu jazzovou, kterou okořenil orchestrálními prvky. Hráči symfonických těles jsou v současné době zvyklí na lecjaké těžkosti, skladatelé moderní hudby častokrát nešetří posluchače ani samotné hudebníky, přesto se i ve výbavě orchestrálního hráče mohou objevit mezery. Problematickým bývá jazzové (a funky) předrážení či synkopická rytmická struktura, se kterou se tito hudebníci jen pramálo dostávají do styku. Jazz i klasická hudba využívají diametrálně odlišných melodických i rytmických postupů, není se tedy čemu divit, že pak mají instrumentalisté plné housle práce. Matúš Jakabčic si však velmi dobře uvědomil, kde leží silné stránky orchestru, a tomu také uzpůsobil skladbu samotnou. Instrumentalisté tak nebyli vystaveni pro ně nezvyklým postupům a naopak mohli budovat kvalitní hudební zážitek na základech, ve kterých excelují. Filharmonie Brno pod vedením Pavla Šnajdra – který se ostatně moderní hudbě aktivně věnuje a který má i s extrémnějšími hudebními experimenty bohaté zkušenosti – dokázala být ansámblu Matúš Jakabčic Quintet pevnou oporou i rovnocenným společníkem. Šnajdr dynamicky a především s nezpochybnitelnou hudební logikou odlišil minimalistické a spíše repetitivní části od těch, které k posluchačům promlouvaly s nečekanou hřejivou symfoničností. Každá změna tohoto paradigmatu byla posluchači přímo vmetena do tváře a každý tento zlom byl nepřeslechnutelným obohacením Jakabčicovy syntézy. Je sice pravdou, že těchto ryze symfonických prostředků bylo ve skladbě Between 2 Worlds pomálu, ale přesto na sebe dokázaly strhnout veškerou pozornost.

FB_jazz_and_world_zahajeni_2018_foto_jelinek_03

Další dvě skladby rámující druhou polovinu večera – 269 Sumner st. a Room #55 – stavěly svět jazzu a svět klasické hudby vedle sebe. Také zde však skladatel, dirigent a především hráči měli vždy jasno, jakého zvuku je třeba docílit a co charakterizuje každý úsek skladby. Důvodem k mnoha potutelným úsměvům se stalo aranžmá Bachova Braniborského koncertu, který jakožto jediný nepocházel z jazzových standardů. Dlužno dodat, že pádící tempo hudby a rozjařený orchestr udělaly svoje – Braniborský koncert byl přehlídkou nejen humoru, ale také virtuózních prvků a nezvyklých orchestrálních barev. Tedy alespoň u Bacha nezvyklých. Samotní sólisté předvedli, že jazz mají za ta léta zkrátka již v krvi, a z ryze hudebního hlediska podali v podstatě bezchybné výkony. Pevná intonace i při těch nejnáročnějších pasážích a bězích, synkopické rytmické modely a polyrytmy, výrazová složka plná příkrých hudebních výkřiků a náhlých utišení – to vše měli jazzmani ve svém interpretačním arzenálu.

FB_jazz_and_world_zahajeni_2018_foto_jelinek_05

Máte-li rádi jazz, stylové crossovery, nebo jste jen přišli zjistit, jak by mohl znít Bach, kdyby se narodil o více než 300 let později, mohli jste být svědky syrové a čisté hudební energie, která improvizací, náhlými kontrasty a správným uchopením dokázala spojit dva jinak zcela odlišné světy, které se však navzájem rády ovlivňují.

MATÚŠ JAKABČIC: Between 2 Worlds
MATÚŠ JAKABČIC: 269 Sumner st.
JOSEPH KOSMA / arr. MATÚŠ JAKABČIC: Autumn Leaves
JOHANN SEBASTIAN BACH / arr. MATÚŠ JAKABČIC: Braniborský koncert č. 3 G dur BWV 1048 (1. věta – Allegro)
VERNON DUKE / arr. MATÚŠ JAKABČIC: Autumn in New York
MATÚŠ JAKABČIC: Room # 55

Matúš Jakabčic Quintet:
sopránový a tenorový saxofon: Rostislav Fraš
kytara: Matúš Jakabčic
klavír: Stanislav Mácha
kontrabas: Štefan Bartuš
bicí: Dušan Novakov

Filharmonie Brno

dirigent: Pavel Šnajdr

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Nejčtenější

Kritika

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více