Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!

Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!

Midi Lidi jsou pro elektronickou hudbu tím, čím byly pro pop v době své největší slávy Buty. Nebo čím stále je Vltava. Dokážou čerpat z žánrových klišé, mají smysl pro výraznou melodii i pro slogan a ze zdánlivé neobratnosti dokážou vytěžit hitový potenciál. Jejich nové album Give Masterpiece a Chance! vychází právě dnes.

„Všechny písně na desce jsou o něčem,“ tvrdí slogan v bookletu nového alba skupiny Midi Lidi. „Původní koncept byl natočit temné introvertní elektronické album s minimem zpěvu. A vznikl přesný opak,“ říká Prokop Holoubek v oficiální tiskové zprávě. „Měl jsem stan – Furt ho mám – Byl jsem tam – Zadumán,“ veršuje Petr Marek v písni Prosím, kam?, jedné z nejzásadnějších na albu. Už z těchto tří fragmentů je zřejmé, že by bylo dobré dát kapele a jejímu novému dílu šanci. Vždyť kdo jiný by propojil naléhavý zpěv s navrstvenými gramatickými rýmy tak, aby to neznělo trapně? A přitom píseň Koupaliště tajemné s poznáním, „že už nejsi neplavec“, funguje skvěle.

Jestliže kapela hovoří o „desce plné hitů“, má v podstatě pravdu. Přitom více než na svá předchozí řadová alba navazuje na Peta Besta, svou geniální poctu skupině Mňága a Ždorp z projektu Dáreček. Lehkost projevu, která k Mňáze patří a kterou Petr Marek dokázal svými verši napodobit, se přenesla i do způsobu, jakým Midi lidi vyprávějí své prázdninové příběhy. Ano, vyprávějí. Give Masterpiece a Chance! je totiž opravdu více přátelským posezením u letního drinku než anonymním tancem ve vydýchaném klubu.

Po prvním kompletním poslechu alba mě při poslední písni (Pojď ven!) napadlo označení „epický dancefloor“. Přitom slovo epika vnímám v jeho původním významu výpravnosti, dějovosti. Ano, ty písně jsou opravdu o něčem.

A o čem že tedy jsou? K vodě měli Midi Lidi blízko už v minulosti. Od „hastrmanů tatrmanů“ v názvu minulého alba nebo od Žbirkova člunu, do kterého stále teče voda, se nyní dostaly ke skutečným příběhům od moře z prázdnin. Petr Marek si téma mezitím oťukal na desce Prázdniny dua Monikino Kino (Desiatu noc pri mori, More v noci, Ponorka) a loni strávil měsíc na ostrově v Chorvatsku. Výsledkem je nejen už zmíněný song o plavčíkovi (Koupaliště tajemné), ale také různé narážky na vorvaně, krevety a sušené tresky v prášku nebo vlny, které přinesou novou sílu (zatímco ptáci sezobou depresi). S touto tematikou ladí také obal s mořskou příšerou, jakousi deformovanou běluhou nebo jiným kytovcem.

Midi Lidi však nenatočili monotematické album o moři a prázdninách. Má-li deska jednotící téma, je jím spíše komunikace, která pochopitelně probíhá na pozadí prázdninových dějů. Stačí si uvědomit, v kolika textech Petr Marek používá druhou osobu. Pojď ven! Pošlu ti vzkaz. Neměj strach. Tak si přivstaň. Vedle komunikace kapely s posluchačem (skutečným nebo imaginárním) spolu hovoří i hrdinové písní. Slyš skladby Pokec s tátou nebo Volám. A do kontextu zapadá i komunikace s navigací v písni Duch, přičemž „Toto je vaše cílová stanice“ klidně mohlo být pointou celého alba.

Ani tím se však škála témat a vtipů nevyčerpává. Od úvodního brumenda jako od táborového ohně (začátek Tak už se zachraň!) až po závěrečný elektronický motiv jako z dávného televizního vysílání pro školy kupí kapela jeden hudební za druhým a kombinuje je s podobně širokou škálou pěveckých/vypravěčských postupů. Funkové riffy se skandováním „To je blbost!“ (Tak už se zachraň!; s účastí skvělé dechové sekce Petr Harmáček a Jan Jirucha), jednoduché elektronické vzorce s pečlivě vyslovovaným textem (Ten bonbon) nebo naopak zpěv utopený ve skočném rytmu (Rande s přírodou). To je jen pár příkladů toho, jak skupina pracuje s výrazem a se zvukem.

Všechny ty kontrasty mezi jednotlivými písněmi, mezi důrazem na elektronickou složku a na živé nástroje (další důležitý rozdíl oproti starším albům Midi Lidí) nebo mezi zvýrazněním basové linky (Pojď ven!) a elektronickými motivy ve vyšších polohách (Prosím, kam?) stojí za opakovaný poslech, za opakovanou šanci.

Texty jako „Oblak! Čmelák! Květák! Světák!“ sice zdánlivě neoplývají duchaplností, ale pod slupkou primitivní hravosti se skrývá dobře odvedená práce s různými úrovněmi jazyka a invenční propojení hudby k tanci s důrazem na poslechovou složku. Funkčně užité gramatické rýmy se střídají s originálními rýmy štěpnými (Někdo tu sýčkuje / Jak dobře při měsíčku je). Hotýlek v textu klipové písně Lux může evokovat obdobné ubytovací zařízení z jedné sloky Prasátka od Vltavy. Prostějov v písni Žižla je možná paralelou mňágovského Valmezu.

Nové písně Midi Lidí jsou skutečně tak prosvětlené a optimistické jako hity Roberta Nebřenského. A hořce posmutnělé jako texty Petra Fialy. A sympaticky nonsensové jako slogany Radka Pastrňáka. Využívají přitom jiný hudební jazyk. Nic a nikoho nekopírují. A ono to funguje.

Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!; Vlastní náklad 2016. 12 skladeb, celkový čas: 61:01

Foto Johana Novotná a archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Skupina Midi Lidi chystá na červen nové album Give Masterpiece a Chance. Zatím je z něj venku klip k písni Luxvíce

Včera se v Brně odehrál výjimečný koncert, který už patrně nebude možné nikdy zopakovat v takové podobě, v jaké jej viděl beznadějně vyprodaný klub Kabinet múz. Vystoupení alternativní špičky Young Fathers hodnotí vedoucí kapely Květy Martin E. Kyšperský.  více

Festival Itch My Ha ha ha se letos rozmáchl z klubové akce k ambicióznějším projektům a pustil se hlouběji do soudobé hudby. Zahajovací koncert v brněnském planetáriu táhl na jméno Williama Basinskiho, vůbec poprvé jsme měli možnost v České republice sledovat jeho práci s magnetofonovými smyčkami. Předcházelo mu opětovné setkání s dětskou operou Marka Piačeka 2'16'' a pol: Vesmírna odysea – a bylo znovu okouzlující.  více

Pod hlavičkou Ostrak Mode přichází nový Ostřanský, muž, který sice neodložil kytaru, ale který našel nové vyjadřovací prostředky v elektronických beatech. Copy and Paste není album určené přímo pro nejmladší posluchačskou generaci, spíše čerpá z elektronické hudby 90. let, ale možná by díky němu mohli ke klíčové postavě „brněnské scény“ najít cestu i ti, kteří o Dunaji nikdy neslyšeli.   více

Dvě violoncella a dva hlasy – Andrea Konstankiewicz a Dorota Barová spolu začaly hrát v duu Tara Fuki před patnácti lety. The Best of… není jen výběr toho nejlepšího, co nahrály, ale také v krátkosti zopakovaná cesta k dnešní podobě kapely.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více