Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!

Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!

Midi Lidi jsou pro elektronickou hudbu tím, čím byly pro pop v době své největší slávy Buty. Nebo čím stále je Vltava. Dokážou čerpat z žánrových klišé, mají smysl pro výraznou melodii i pro slogan a ze zdánlivé neobratnosti dokážou vytěžit hitový potenciál. Jejich nové album Give Masterpiece a Chance! vychází právě dnes.

„Všechny písně na desce jsou o něčem,“ tvrdí slogan v bookletu nového alba skupiny Midi Lidi. „Původní koncept byl natočit temné introvertní elektronické album s minimem zpěvu. A vznikl přesný opak,“ říká Prokop Holoubek v oficiální tiskové zprávě. „Měl jsem stan – Furt ho mám – Byl jsem tam – Zadumán,“ veršuje Petr Marek v písni Prosím, kam?, jedné z nejzásadnějších na albu. Už z těchto tří fragmentů je zřejmé, že by bylo dobré dát kapele a jejímu novému dílu šanci. Vždyť kdo jiný by propojil naléhavý zpěv s navrstvenými gramatickými rýmy tak, aby to neznělo trapně? A přitom píseň Koupaliště tajemné s poznáním, „že už nejsi neplavec“, funguje skvěle.

Jestliže kapela hovoří o „desce plné hitů“, má v podstatě pravdu. Přitom více než na svá předchozí řadová alba navazuje na Peta Besta, svou geniální poctu skupině Mňága a Ždorp z projektu Dáreček. Lehkost projevu, která k Mňáze patří a kterou Petr Marek dokázal svými verši napodobit, se přenesla i do způsobu, jakým Midi lidi vyprávějí své prázdninové příběhy. Ano, vyprávějí. Give Masterpiece a Chance! je totiž opravdu více přátelským posezením u letního drinku než anonymním tancem ve vydýchaném klubu.

Po prvním kompletním poslechu alba mě při poslední písni (Pojď ven!) napadlo označení „epický dancefloor“. Přitom slovo epika vnímám v jeho původním významu výpravnosti, dějovosti. Ano, ty písně jsou opravdu o něčem.

A o čem že tedy jsou? K vodě měli Midi Lidi blízko už v minulosti. Od „hastrmanů tatrmanů“ v názvu minulého alba nebo od Žbirkova člunu, do kterého stále teče voda, se nyní dostaly ke skutečným příběhům od moře z prázdnin. Petr Marek si téma mezitím oťukal na desce Prázdniny dua Monikino Kino (Desiatu noc pri mori, More v noci, Ponorka) a loni strávil měsíc na ostrově v Chorvatsku. Výsledkem je nejen už zmíněný song o plavčíkovi (Koupaliště tajemné), ale také různé narážky na vorvaně, krevety a sušené tresky v prášku nebo vlny, které přinesou novou sílu (zatímco ptáci sezobou depresi). S touto tematikou ladí také obal s mořskou příšerou, jakousi deformovanou běluhou nebo jiným kytovcem.

Midi Lidi však nenatočili monotematické album o moři a prázdninách. Má-li deska jednotící téma, je jím spíše komunikace, která pochopitelně probíhá na pozadí prázdninových dějů. Stačí si uvědomit, v kolika textech Petr Marek používá druhou osobu. Pojď ven! Pošlu ti vzkaz. Neměj strach. Tak si přivstaň. Vedle komunikace kapely s posluchačem (skutečným nebo imaginárním) spolu hovoří i hrdinové písní. Slyš skladby Pokec s tátou nebo Volám. A do kontextu zapadá i komunikace s navigací v písni Duch, přičemž „Toto je vaše cílová stanice“ klidně mohlo být pointou celého alba.

Ani tím se však škála témat a vtipů nevyčerpává. Od úvodního brumenda jako od táborového ohně (začátek Tak už se zachraň!) až po závěrečný elektronický motiv jako z dávného televizního vysílání pro školy kupí kapela jeden hudební za druhým a kombinuje je s podobně širokou škálou pěveckých/vypravěčských postupů. Funkové riffy se skandováním „To je blbost!“ (Tak už se zachraň!; s účastí skvělé dechové sekce Petr Harmáček a Jan Jirucha), jednoduché elektronické vzorce s pečlivě vyslovovaným textem (Ten bonbon) nebo naopak zpěv utopený ve skočném rytmu (Rande s přírodou). To je jen pár příkladů toho, jak skupina pracuje s výrazem a se zvukem.

Všechny ty kontrasty mezi jednotlivými písněmi, mezi důrazem na elektronickou složku a na živé nástroje (další důležitý rozdíl oproti starším albům Midi Lidí) nebo mezi zvýrazněním basové linky (Pojď ven!) a elektronickými motivy ve vyšších polohách (Prosím, kam?) stojí za opakovaný poslech, za opakovanou šanci.

Texty jako „Oblak! Čmelák! Květák! Světák!“ sice zdánlivě neoplývají duchaplností, ale pod slupkou primitivní hravosti se skrývá dobře odvedená práce s různými úrovněmi jazyka a invenční propojení hudby k tanci s důrazem na poslechovou složku. Funkčně užité gramatické rýmy se střídají s originálními rýmy štěpnými (Někdo tu sýčkuje / Jak dobře při měsíčku je). Hotýlek v textu klipové písně Lux může evokovat obdobné ubytovací zařízení z jedné sloky Prasátka od Vltavy. Prostějov v písni Žižla je možná paralelou mňágovského Valmezu.

Nové písně Midi Lidí jsou skutečně tak prosvětlené a optimistické jako hity Roberta Nebřenského. A hořce posmutnělé jako texty Petra Fialy. A sympaticky nonsensové jako slogany Radka Pastrňáka. Využívají přitom jiný hudební jazyk. Nic a nikoho nekopírují. A ono to funguje.

Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!; Vlastní náklad 2016. 12 skladeb, celkový čas: 61:01

Foto Johana Novotná a archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Skupina Midi Lidi chystá na červen nové album Give Masterpiece a Chance. Zatím je z něj venku klip k písni Luxvíce

Včera se v Brně odehrál výjimečný koncert, který už patrně nebude možné nikdy zopakovat v takové podobě, v jaké jej viděl beznadějně vyprodaný klub Kabinet múz. Vystoupení alternativní špičky Young Fathers hodnotí vedoucí kapely Květy Martin E. Kyšperský.  více

Festival Itch My Ha ha ha se letos rozmáchl z klubové akce k ambicióznějším projektům a pustil se hlouběji do soudobé hudby. Zahajovací koncert v brněnském planetáriu táhl na jméno Williama Basinskiho, vůbec poprvé jsme měli možnost v České republice sledovat jeho práci s magnetofonovými smyčkami. Předcházelo mu opětovné setkání s dětskou operou Marka Piačeka 2'16'' a pol: Vesmírna odysea – a bylo znovu okouzlující.  více

Pod hlavičkou Ostrak Mode přichází nový Ostřanský, muž, který sice neodložil kytaru, ale který našel nové vyjadřovací prostředky v elektronických beatech. Copy and Paste není album určené přímo pro nejmladší posluchačskou generaci, spíše čerpá z elektronické hudby 90. let, ale možná by díky němu mohli ke klíčové postavě „brněnské scény“ najít cestu i ti, kteří o Dunaji nikdy neslyšeli.   více

Dvě violoncella a dva hlasy – Andrea Konstankiewicz a Dorota Barová spolu začaly hrát v duu Tara Fuki před patnácti lety. The Best of… není jen výběr toho nejlepšího, co nahrály, ale také v krátkosti zopakovaná cesta k dnešní podobě kapely.  více


Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více