Moravský folklor i New Order na JazzFestu

12. duben 2013, 11:04

Moravský folklor i New Order na JazzFestu

Dvanáctý ročník festivalu JazzFestBrno měl předehru v podobě březnového koncertu Chicka Corey. Hlavní letošní program je rozprostřený do celého měsíce dubna a už první tři koncerty ukázaly, jak pestrá je současná jazzová scéna. A také znovu dokázaly, že dramaturg Vilém Spilka má při výběru účinkujících skutečně šťastnou ruku. Během tří večerů se ve třech sálech v Brně předvedlo několik mimořádných projektů s účastí jazzmanů různých generací – z Česka i ze zámoří.

Vůbec poprvé během své dvanáctileté historie zavítal putovní JazzFest do divadla Reduta na náměstí Svobody. Program začal unikátním setkáním pianového tria v čele s výborným Martinem Brunnerem (syn Martina Brunnera st., organizátora královéhradeckého festivalu Jazz Goes To Town, je například podle českoamerického kytaristy Rudyho Linky jedním z nejtalentovanějších mladých jazzmanů u nás) a smyčcového Epoque Quartetu. Svou přibližně hodinovou skladbu Morning Walks zkomponoval Brunner tak, aby v ní každý ze sedmi nástrojů hrál nezastupitelnou roli. „Tu skladbu není možné zahrát jinak, každý nástroj je v ní stejně zásadní a jinak by to nefungovalo,“ vysvětlil například v Českém rozhlasu svůj projekt, v němž smyčcové kvarteto neplní „pouze“ roli doprovodného tělesa. Kompozice Morning Walks sklidila v Brně zasloužený potlesk.

Po dvou letech se do Brna vrátil také pianista hbitých prstů a otevřeného myšlení Craig Taborn. Američan, který na Moravě v roce 2011 vystoupil v kapele kontrabasisty Michaela Formanka, přijel tentokrát představit vlastní trio a skladby z připravovaného alba s názvem Chants. Taborn, který od začátku 90. let paralelně rozvíjí úspěšnou kariéru hráče na klasické piano a zvukového experimentátora (jeho propojení jazzu s techno hudbou patří ve svém žánru k nejoceňovanějším) představil brněnskému publiku relativně konvenčnější část své tvorby. Slovo „relativně“ je však na místě, protože tento hudebník i na akustické piano hraje velmi novátorsky. Otázka, zda lze v běžné sestavě klavír, kontrabas a bicí vymyslet ještě něco nového, je v jeho případě skutečně bezpředmětná.

Sestava o něco méně obvyklá se předvedla na pódiu Besedního domu v pondělí 8. dubna. Pianista Emil Viklický natočil před deseti lety album Summertime se svým dlouholetým americkým přítelem, saxofonistou (a také trumpetistou a hráčem na další dechové nástroje) Scottem Robinsonem. Nyní vydali další společnou desku a při té příležitosti se – pouze ve dvou – objevili na pódiu. Duo hned v první skladbě Touha, po velmi krátkém rozehřívání, předvedlo několikeré obrovské skoky – z tradiční lidové melodiky ke zvukovým experimentům nebo z hloubek do výšek. Robinson předváděl úžasnou práci s nátiskem a pánové chvílemi vypadali, jako by na sebe chtěli útočit. Emil Viklický, sám muž mnoha jazzových poloh, těžil především ze svého vztahu k moravské lidové písni (v Highlands, Lowlands klavír pod jeho prsty skutečně připomínal cimbál). V Ej, lásko, lásko Robinson do hry na trubku vkládal veškerou svou energii (včetně pohybů celého těla) a z ostinátní hry piana a expresivní trubky se notoricky známá melodie chvílemi vynořovala jako horská bystřina. Pánové koncert prokládali vzpomínkami na svou minulost (Viklického studia matematiky, Robinsonův vztah k NASA, která vydala nové album dua!), vtipkovali slovy i hudbou. Tedy doklad toho, že dobrý jazz může být zábavný.

Vtipná byla i druhá polovina večera. Argentinského saxofonistu Javiera Girotta doprovodilo české saxofonové kvarteto Pigeon, jehož členy jsou mimo jiné vyhledávaní a vytížení hráči Pavel Hrubý (soprán) a Marcel Bárta (alt). Ani zde nechybělo zábavné průvodní slovo (Girotto coby Argentinec nemohl neudělat narážku na nového papeže – v souvislosti se skladbou o neustálém soupeření Argentinců a Brazilců: „Papež je z Argentiny, ale Bůh je z Brazílie“), ale i v tomto případě šlo především o hudbu. Model, kdy sólového saxofonistu (a také hráče na indiánské flétny) doprovázejí další saxofonisté, není úplně obvyklý. O to lépe však vynikly „sborové“ harmonie i momenty, kdy barytonový nástroj hrál konstantní tón, nad nímž sopránka mistrně kreslila melodii. Celou škálu svých možností pětice předvedla v úvodní půlhodinové (!) suitě, složené ze čtyř původně samostatných skladeb. Došlo jak na melodické „morriconovské“ pasáže, tak na rytmičtější momenty s vytleskáváním rytmu.

Ve středu 10. dubna se JazzFest přesunul do svého tradičního působiště, sálu Semilasso. Varhaník Ondřej Pivec, trvale usazený v New Yorku, přijel do Brna představit své nové trio. V sestavě varhany (Pivec), piano a fender rhodes (Klaudius Kováč) a bicí (Martin Novák) kapela navázala na úspěšnou desku It’s About Time, kterou Pivec v roce 2009 natočil s pianistou NajPonkem a s bubeníkem Gregorym Hutchinsonem. Koncertní provedení stálo v tomto případě pouze na hudbě. Mluveného slova bylo naprosté minimum, a omezovalo se především na opakované představení hudebníků, případně na holé konstatování „No tak jo…“ před přídavkem. O to výmluvnější byla slova dámy v seniorském věku ihned po koncertě: „Pastva pro uši i oči!“ Pivec, vybavený zkušenostmi z newyorských klubů a ze své profese „hudebního ředitele“ kostela v Brooklynu, hraje s neuvěřitelnou lehkostí. Ve své vlastní skladbě Song For Sam nejprve načrtává basovou linku a až poté melodicky podpoří kolegu Kováče za fender pianem. I v dalších skladbách hrál klavír často hlavní melodii, zatímco plný zvuk Pivcových varhan (zajímavé bylo sledovat intenzivní pohyby Ondřejovy levé nohy) obstarává doprovod. Za zmínku stojí rytmická synchronizace Pivcových varhan s bicími i Novákovo bubenické sólo v úvodní Days Of Wine And Roses.

Jenže na sóla Martina Nováka, na české poměry skvělého rytmika, publikum po několika desítkách minut zapomnělo. Za soupravu totiž usedl Američan Omar Hakim, jeden z nejlepších současných světových bubeníků napříč žánry, bývalý člen Weather Report a spoluhráč Stinga, Davida Bowieho nebo Bobbyho McFerrina. Do Brna Hakim přijel se svým novým projektem, nazvaným The Trio Of OZ, ve kterém je mu partnerkou pianistka Rachel Z. Sestavu doplňuje kontrabasista, v případě brněnského koncertu Luques Curtis. Koncert začal od prvních taktů jako divoká bubenická jízda. Hakimovy ruce připomínaly let kolibříka, šestnáctina v jeho vnímání rytmu není žádná míra, a přitom jde o hru invenční, založenou možná víc na (bleskovém) přemýšlení než na síle. Ačkoli Rachel Z hraje výborně a řada skladeb, často převzatých například z rockové oblasti, stála na silných melodiích, ve skutečnosti šlo především o více než hodinovou bubenickou jízdu. Snad k jedinému skutečnému zvolnění došlo při coververzi skladby Bizarre Love Triangle od skupiny New Order. Píseň, jejíž akustickou verzi kdysi výborně nahrála australská skupina Frente!, dostala tentokrát podobu skandinávského jazzu s basou hranou arco, s temnými údery do činelů a s melodií, která se přelévala mezi pianem a kontrabasem. Jeden z vrcholů koncertu a prozatím i letošního brněnského JazzFestu.

Během pouhých tří večerů tak mělo brněnské publikum možnost zažít špičkovou hru na piano i bicí, netradiční propojení jazzového tria se smyčcovým orchestrem, komunikaci pěti saxofonistů, inspiraci moravským folklorem i úpravu písně novoromantických New Order. Další zážitky budou následovat, JazzFest trvá až do 30. dubna.

JazzFestBrno, 12. ročník
4. dubna 2013, divadlo Reduta: Martin Brunner Trio + Epoque Quartet, Craig Taborn Trio
8. dubna 2013, Besední dům: Emil Viklický & Scott Robinson, Javier Girotto + Pigeon Saxophone Quartet
10. dubna 2013, Semilasso: Ondřej Pivec—Klaudius Kováč—Martin Novák, The Trio Of Oz (feat. Omar Hakim and Rachel Z)

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více

V pondělí 18. září se v Rytířském sále Nové radnice uskutečnilo velmi neobyčejné přijetí: primátorka Markéta Vaňková iniciovala setkání více než třech desítek sbormistryň a sbormistrů, kterým tak při příležitosti projektu Rok sborů vyjádřila dík za jejich soustavný přínos k obohacování brněnské hudební scény a za mimořádnou péči o kulturní život našeho města. Fakt, že se v Brně můžeme pyšnit stovkou aktivních pěveckých sborů fungujícími napříč generacemi a profesemi, s sebou totiž nepřináší pouze velké množství koncertů či kultivaci talentů. Aktivní sborová komunita znamená pro město také početnou skupinu lidí věnujících volný čas společné tvůrčí činnosti a v neposlední řadě právě sboristé tvoří i poučené publikum pravidelně navštěvující ostatní kulturní akce.  více

Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Davisem a Českým filharmonickým sborem Brno vkročila 14. září v Janáčkově divadle do nové 68. sezony. Nadcházející koncertní sezona 2023/2024 nabídne pestrou paletu koncertních cyklů. Mnohé z večerů jsou v rámci oslav roku české hudby (2024) věnovány právě českým skladatelům a jejich (nejen) hudebnímu odkazu. Filharmonie ale také pořádá nebo se podílí na významných mezinárodních festivalech jako je například Moravský podzim, který začne prvního října. Těleso si pro svůj zahajovací koncert vybralo monumentální vokální dílo Gustava Mahlera – jeho druhou symfonii s podtitulem Vzkříšenívíce

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Vlaky jako symbol odjezdu, příjezdu a návratu byly hlavním tématem druhého ročníku Mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST, který se konal na přelomu srpna a září. Čtyřdenní program v sobě propojil historické události židovských spoluobčanů odvezených z Brna do koncentračních táborů za druhé světové války s novodobými příběhy Ukrajinců, kteří do jmenovaného města před válkou utekli. Jako připomínka těchto událostí byl při zahájení festivalu na brněnském hlavním nádraží odhalen Památník zmizelých a na vybraných brněnských náměstích si mohou občané až do konce září prohlédnout výstavu Příběhy z Ukrajiny. Závěrečný koncert v režii Škampova kvarteta s podtitulem Vlaky konaný v neděli 3. září v Besedním domě byl pomyslnou tečkou za festivalem, při níž se hudebně i historicky umocnila otázka opouštění a návratů.  více

Poslední koncert hudebního multižánrového Festivalu Špilberk se příznačně nesl v duchu dobývání středověkých království. Návštěvníci si totiž přišli vychutnat soundtrack k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, jež zazněl v neděli 27. srpna v podání Filharmonie BrnoPěveckého sboru Masarykovy univerzity a Středověké hudby Bakchus pod taktovkou skladatele, aranžéra, dirigenta, houslisty a autora hudby Jana Valtyvíce

Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.  více

Dvacátý čtvrtý ročník Festivalu Špilberk v Brně odstartoval třetí srpnovou neděli známými melodiemi francouzských filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Pestrý festivalový program divákům nabídl večer plný slavných árií a orchestrálních kusů s příhodným titulem Carpe noctem (Užívej noci). Koncert s motivem lásky a tematicky související s tajemnou večerní dobou se konal ve středu 23. srpna na brněnském hradě. Za doprovodu hostující Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou mladé talentované Aleny Hron se jako hlavní sólistka představila sopranistka Veronika Rovnávíce

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.  více

S bluesovým písničkářem a výrobcem kytar Janem Ficem hovoříme o jeho třetím albu Homunkulus. Ale nejen o něm. Dostane se i na témata jako předskakování před Robertem Crayem, využití trámů z brněnského Moulin Rouge nebo obnovení spolupráce s trampskou skupinou The Honzíci.  více

Brněnská písničkářka Yana natočila své první album Journey of the Soul v irském Dublinu a pozvala si na ně řadu špičkových irských hudebníků.  více

Mezinárodní soubor Ensemble Fantasmi zaměřující se na starou hudbu a založený flétnistou Paulem Leenhoutsem při menším evropském turné vystoupil v Olomouci, na znojemském hudebním festivalu a zavítal také do Brna. Divákům se představil v pondělí 24. července v Červeném kostele, kde si spolu s přizvanými zpěváky připravil vokálně-instrumentální díla českých barokních skladatelů. Ve stejném duchu se nesl i recenzovaný koncert konaný v Sále Milosrdných bratří 25. července, který byl zároveň posledním večerem zmíněného turné. Svým podtitulem Musica Bohemica poukazoval na rozmanitý program, tvořený pouze instrumentálními díly z per českých komponistů období baroka a klasicismu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Mikloškovávíce

Písničkář Slávek Janoušek v poslední době spolupracuje s básníkem Jiřím Žáčkem. Poté, co vydal album jeho zhudebněných básniček pro děti Koťata a album veršů pro dospělé Učitel Žáčkovi, Žáček učiteli, přichází v roce svých 70. narozenin s novinkou Život je krátký. Jde znovu o zhudebněné básně Jiřího Žáčka, tentokrát opět pro dospělé posluchače.  více

Nejčtenější

Kritika

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více