Mozart jako od Chopina

Mozart jako od Chopina

Hudbymilovní obyvatelé Brna si rádi připomínají návštěvu Wolfganga Amadea Mozarta ve města na přelomu let 1767-1768. Tématem třetího abonentního koncertu brněnských filharmoniků z cyklu Filharmonie doma I se však stala skladatelova návštěva Prahy. A nebylo tomu bezdůvodně. V profesionální dráze nejvýraznějšího představitele vídeňského klasicismu zaujímá Praha nezpochybnitelné místo. V souladu se zvoleným tématem pak dramaturgové vybrali důležité mezníky v autorově tvorbě, které právě s Prahou a Pražany souvisí. Orchestr Filharmonie Brno vedl Alexander Liebreich a na klavír hrál Saleem Ashkar.

fb_amadeus_v_praze_brno_2018_foto_jiri_jelinek_01

Poučení posluchači věděli, že uslyší předehru z Figarovy svatby a že se nesmí zapomenout ani na tu z Dona Giovanniho. Obě přitom zazněly před necelými dvěma týdny na koncertě Czech Ensemble Baroque s Adamem Plachetkou. A přestože si posluchači již zvykli, že se Mozartova díla ocitají na programech hudebních večerů relativně často, uvádět obě předehry dva týdny po sobě je možná příliš i pro milovníky této hudby. Zájemci sice dostali možnost posoudit a porovnat obě interpretace nezávisle na sobě, (koneckonců jedni hrají na nástroje moderní a druzí na barokní), nemyslím si však, že se konkrétně na těchto dvou skladbách projevuje rozdíl poučené a nepoučené interpretace nejjasněji. Orchestr Filharmonie Brno provedl předehry samozřejmě bravurně; skladby ostatně patří do zlatého repertoáru každého světového orchestru.

fb_amadeus_v_praze_brno_2018_foto_jiri_jelinek_03

Hodnotnější částí večera byl Mozartův Klavírní koncert č. 20 d moll v podání klavíristy Saleema Ashkara. Rozjímavá, snivá, tklivá, melancholická skladba přímo vybízela k jemné konejšivé interpretaci sólového klavíru. Saleem Ashkar křehkou dynamikou a silně romantizujícím a až chopinovským rubatem obnažil každičké citlivé místo skladby. Největší síla interpretace se objevovala přirozeně v kadencích a dalších sólových výstupech. Tam právě měl klavírista nejvíce prostoru pro rozvolnění tempa, zvýraznění vzdychající dynamiky a užívání pedálů. Právě přehnaná pedalizace bývá často vytýkána klavíristům, kteří provádějí neromantická díla s romantickým patosem. Stejně tak rytmická rozvláčnost a popření nesmlouvavě tepajícího rytmu metronomu patří k „prohřeškům“ romantických klavíristů. A přestože obojí bylo možné nalézt v Ashkarově interpretaci v míře vrchovaté, díky hudebnímu jazyku skladby, která ještě stojí na půdě vídeňského klasicismu, ale přesto už naznačuje směr dalšího vývoje k chopinovskému romantismus, nezněl výsledek nepatřičně a bizarně jako by jistě zněl u jiného Mozartova klavírního koncertu. Saleem Ashkar zkrátka vystihl ducha skladby, jak ho slyší on a posunul jej tak blíže romantickému chápání.

Nelze však tvrdit, že by Klavírní koncert č. 20 d moll nereprezentoval Mozartova tvůrčího ducha. Skladba je přes zřejmou zádumčivost plná mozartovských figurací, občasných groteskních změn faktury nebo pro autora typických sladkých chromatických melodií. Zaujala zde také paleta nezvyklých orchestrálních barev. Orchestr až na drobné nedostatky zdařile sekundoval klavíru. Snad jen zbytečně agresivní vpád dechových nástrojů ve druhé větě narušil obzvláště něžný konec klavírní fráze.

fb_amadeus_v_praze_brno_2018_foto_jiri_jelinek_04

Nemohl by to být Mozart v Praze, aniž by zazněla Symfonie č. 38 D dur tzv. „Pražská“. Především v této skladbě mohl dirigent prezentovat své uchopení hudebního díla, neboť předehry, byť vybroušené k interpretační, technické i dynamické dokonalosti, nedovedou ani v nejmenším pojmout zacházení s orchestrem do takové míry jako právě symfonie. Alexander Liebreich představuje typ energického dirigenta, který se snaží hráčům (a koneckonců i publiku) vyjít co nejvíce vstříc – tu přiskočí k violoncellům, tam se skrčí u náhle tiché dynamiky houslí a svědomitě ukazuje nástupy. Z dirigentova projevu navíc čiší nezpochybnitelná radost z hudby a poctivého umění, což nejednou dovede strhnout interprety k vyššímu nasazení. Hráči předvedli kvalitní výkon po všech stránkách. Dynamika i intonace většinou nebyly problém. Občas vystoupily z faktury nepřesnosti u flétny a dvakrát ve vyhrocenější části zaskřípaly housle, celkový zvuk byl však vyvážený a kultivovaný.

Večer nabídnul díla pouze jediného autora, i tak představoval díky Klavírnímu koncertu v neobvykle citlivé romantizující interpretaci Saleema Ashkara událost, kterou by si příznivci Wolfganga Amadea Mozarta neměli nechat ujít. I pokud mají rádi Chopina… Příležitost mají zájemci ještě dnes i zítra v brněnském Besedním domě.

WOLFGANG AMADEUS MOZART Figarova svatba, předehra k opeře KV 492, Klavírní koncert č. 20 d moll KV 466, Don Giovanni, předehra k opeře KV 527, Symfonie č. 38 D dur „Pražská“ KV 504, klavír Saleem Ashkar, Filharmonie Brno, dirigent Alexander Liebreich

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Amadeus v Praze

15.2.2018, 19:30 / Besední dům

Amadeus v Praze

16.2.2018, 19:30 / Besední dům

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.  více

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.  více

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.  více

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.  více

Slovácký soubor Šafrán je již tradičním organizátorem brněnského fašanku. Akce se, v duchu lidových tradic, koná vždy v úterý před Popeleční středou a je počátkem křesťanského půstu. Její kořeny sahají do dob pohanských, nyní je však součástí křesťanských svátků téměř po celém světě. Průvodům masek se v regionech Moravy říká končiny, masopust, fašanek nebo např. šibřinky. Jeho souborová brněnská obdoba se snaží držet lidového předobrazu. Začíná průvodem na Náměstí svobody. Letos pokračoval přes Alfa pasáž až do budovy tržnice na Zelném trhu. Zakončení programu bylo v režii souboru Lučina, který divákům předvedl tzv. pochovávání basy. Jedná se o zvyk, který je inscenovaným pohřbem tohoto hudebního nástroje, znázorňuje ukončení zábav, zklidnění a příprav na Velikonoce.  více

„Tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem,“ zpívá Slávek Janoušek v písni Alzheimer a Parkinson.  Písničkář, který loni v září oslavil 65. narozeniny, našel ve stárnutí mimořádně silné téma pro svou novou desku. Tohle je vzkaz je album nejen o přibývajících létech, ale i o tom, jak si „na stará kolena“ čím dál víc vážíme své rodiny a svých kořenů. Třebaže najdeme velmi silné momenty na všech Janouškových albech, Tohle je vzkaz lze vnímat jako třetí díl trilogie jeho nejsilnějších nahrávek – Kdo to zavinil (1988), Tancuj a zpívej (1997) a Tohle je vzkaz (2018).  více

Skupina Nevermore & Kosmonaut získala za album Bleděmodré město, věnované Brnu, nominaci na Anděla v žánrové kategorii Folk. S kapelníkem a autorem písní Michalem Šimíčkem, přezdívaným Kosmonaut, hovoříme o písních, o městě, jeho zvucích a utajených zákoutích i o plánech kapely.  více

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více

Hudební cyklus „Barbara Maria Willi uvádí…“ je patnáct let hodnotou brněnského kulturního života. Koncerty staré hudby pořádané energickou cembalistkou a varhanicí v jedné osobě se těší neutuchající přízni posluchačů a programová nabídka hudebních večerů je rok od roku pestřejší. Není tedy divu, že nová sezóna přišla s něčím zcela ojedinělým – včera zahájil cyklus již 16. ročník spojením středověké hudby, výtvarného umění a Alighieriho Božské komedie. Večer s názvem KCHUN: PURGATIO vznikl spoluprací pěveckého dua KCHUN sestávajícího z tenoristy Martina Prokeše a barytonisty Marka Šulce s akademickým malířem Atilou Vörösem a video jockeyem Rudolfem Živcem. Umělecký výtvor sui generis doplnil záznam recitace herce Jiřího Dvořáka.  více

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.  více

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Nejčtenější

Kritika

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více