Mozartovy děti a Filharmonie Brno v novém světě

Mozartovy děti a Filharmonie Brno v novém světě

Filharmonie Brno se na závěr sezóny pustila do společného podniku s projektem Mozartovy děti. Akce pro žáky základních uměleckých škol tentokrát vyvrcholila koncertem s dospělými filharmoniky v Janáčkově divadle. Mladí hudebníci si tak mohli vyzkoušet spolupráci s ostřílenými profesionály, zažít ovace vstřícně naladěného publika a vůbec všechno, co k velkému jevišti patří.

Koncert byl dramaturgicky věnován silné marketingové trojce českých skladatelů, tedy Bedřichu Smetanovi, Leoši Janáčkovi a Antonínu Dvořákovi, a jejich více či méně programním dílům. Filharmonie Brno hrála výborně, s chutí, zvolené kompozice patří ke kmenovému repertoáru a hudebníci je mají zažité. Mohli se tedy pod vedením Aleksandara Markoviće věnovat naplno přednesu a vycházelo jim to bezvadně. Symfonickou báseň Z českých luhů a hájů mám z celého Smetanova cyklu nejraději a byl jsem rád, že se v programu objevila. Zahrát aspoň občas něco z Mé vlasti samostatně bych si ostatně nechal líbit i častěji. Melodické téma první části vyrostlo z přesně provedené fugy a zaznělo nejen sladce, ale také měkce, s důrazem na melodii a její korunou zvýrazněný vrchol. Bylo to krásné zpívání – stejně české jako italské, což k Bedřichu Smetanovi obojí patří. S hudebním líčením mírné české krajiny prudce kontrastoval energický nástup bouřlivé polky ve druhé části vystupňované až do krajnosti. Pokud ve Smetanově básni slyšíte něco jiného, je to možné a autorem dokonce žádané: „Každý může ze skladby té si vykreslit, co mu libo – básník má volnou cestu před sebou, arciť musí skladbu v jednotlivostech sledovat.“

Rapsodii Taras Bulba Leoše Janáčka má Filharmonie Brno na repertoáru stabilně a patří k jejím reprezentativním kusům. Naposledy jsme ji mohli slyšet v rámci abonentního koncertu letos v lednu, ale taková díla se neomrzí. Navíc bych řekl, že ji brněnští filharmonici tentokrát provedli uvolněněji a vyzněla lépe, bylo v ní více energie i jistoty. Zásadní vadou, s níž ovšem Filharmonie sama nic nenadělá, je komické použití nouzových elektrických varhan – nejlépe je, když vůbec nejsou slyšet. Provedení v odpovídajícím sále s pořádným nástrojem je pořád otázkou mlhavé budoucnosti. Pokud vím, tak už tímto směrem nepadají ani žádné reálné sliby.

Hlavním důvodem nedělního odpoledního koncertu ale nebylo upozorňování na mizérii nouzového koncertního provozu v Janáčkově divadle, ale přizvat ke spolupráci žáky základních uměleckých škol z celé Moravy. Ti se do Brna sjeli už po páté na festival Mozartovy děti, který pořádá Filharmonie Brno společně se ZUŠ Smetanova. Řada workshopů a vystoupení letos poprvé vyvrcholila koncertem, při němž se nejlepší žáci připojili k Filharmonii Brno a společně provedli Symfonii č. 9 e moll „Novosvětskou“ Antonína Dvořáka. Myslím, že se žáci i filharmonici dostali tak trochu do nového světa, v němž se setkal přístup zaujatých amatérů s profesionálními návyky členů orchestru. Jedni třeba lépe pochopili, jak obracet noty a uvolnit si v pauzách ruku, druzí se mohli jako do zrcadla času podívat na svoje vlastní začátky. A nepoučené publikum mohlo v přímém srovnání vidět, v jakých detailech spočívá profesionalita.

Bylo to přínosné a poučné pro všechny strany a nebylo by od věci pokusit se na příští podobné akce přilákat do publika i žáky neuměleckých škol. Vydalo by to za tisíc výchovných koncertů. Došlo i k jistým bizarnostem v obsazení, devět fléten asi orchestr na pódiu ještě nikdy neměl, klarinetů bylo snad osm, zdvojené tympány, nejmladší jedenáctiletý účastník seděl u prvního pultu druhých houslí. Na organizátory ze strany ZUŠek bych snad jen apeloval, aby ve vlastním zájmu určili horní věkovou hranici pro výběr účastníků a předešli tak možné budoucí blamáži. Některé z mladých hráčů bych se zdráhal označit nejen jako děti, ale i jako teenagery. Atmosféra ale byla okouzlující a pro většinu publika se v ní ztratily i takové detaily. Obecenstvo bylo jiné než na běžných abonentních koncertech, byla v něm spousta dětí a přitom nadstandardní klid, soustředění a mnoho povzbuzující pozornosti. Byl to vlastně letní odpočinkový koncert z důvěrně známých skladeb, ale navíc s kusem bezprostředního kouzla, jaké ve filharmonickém prostředí jen tak nepotkáte.

Mozartovy děti, V. ročník. Bedřich Smetana: Z českých luhů a hájů, Leoš Janáček: Taras Bulba, Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“. Aleksandar Marković, Filharmonie Brno společně se žáky ZUŠ. 22. června 2014, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Pianistka Anna Vinnickaja působila vzhledem k repertoáru a své národní interpretační škole překvapivě mírně, pokorně a ukázněně.  Spíše dominoval nadhled, přirozená suverenita a vyrovnanost. Milan Paľa usiluje o krajně expresivní tón, mimo jiné i extrémním vibratem, nad kterým ovšem má natolik pevný přednesový i intonační nadhled, že tu opravdu dochází k pokusu o posunutí interpretačních hranic. Dirigenta Aleksandara Markoviće už netřeba chválit za to, jak proniká do Janáčkovy orchestrální sazby – prostě je v ní také jako doma.  více

Na konci týdne budou v kostele Nanebevzetí Panny Marie, čili „u jezuitů“, slavnostně vysvěceny nové varhany. Jsou to varhany pro Brno, veřejnost je poprvé uslyší na svátek Petra a Pavla. Několik dní poté ale budou u další velké oslavy – koncertem oslaví své devadesáté první narozeniny profesorka Alena Veselá. Sešli jsme se mezi Hudební fakultou JAMU a Besedním domem na neutrální půdě kavárny Slavia a mluvili nejen o varhanách, ale také o brněnském koncertním sále a dotacích pro kulturu.  více

V kavárně, jejíž interiér je inspirován vilou Tugendhat, jsme se s Marií Kučerovou sešli před dvěma týdny. Mluvili jsme ale především o jejím dnešním nástupu do funkce ředitelky Filharmonie Brno a o jejích plánech. Probrali jsme také její motivace, repertoár, koncertní sál a na závěr jednu otázku, která ani nepadla.  více


Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více