Mozartovy děti a Filharmonie Brno v novém světě

Mozartovy děti a Filharmonie Brno v novém světě

Filharmonie Brno se na závěr sezóny pustila do společného podniku s projektem Mozartovy děti. Akce pro žáky základních uměleckých škol tentokrát vyvrcholila koncertem s dospělými filharmoniky v Janáčkově divadle. Mladí hudebníci si tak mohli vyzkoušet spolupráci s ostřílenými profesionály, zažít ovace vstřícně naladěného publika a vůbec všechno, co k velkému jevišti patří.

Koncert byl dramaturgicky věnován silné marketingové trojce českých skladatelů, tedy Bedřichu Smetanovi, Leoši Janáčkovi a Antonínu Dvořákovi, a jejich více či méně programním dílům. Filharmonie Brno hrála výborně, s chutí, zvolené kompozice patří ke kmenovému repertoáru a hudebníci je mají zažité. Mohli se tedy pod vedením Aleksandara Markoviće věnovat naplno přednesu a vycházelo jim to bezvadně. Symfonickou báseň Z českých luhů a hájů mám z celého Smetanova cyklu nejraději a byl jsem rád, že se v programu objevila. Zahrát aspoň občas něco z Mé vlasti samostatně bych si ostatně nechal líbit i častěji. Melodické téma první části vyrostlo z přesně provedené fugy a zaznělo nejen sladce, ale také měkce, s důrazem na melodii a její korunou zvýrazněný vrchol. Bylo to krásné zpívání – stejně české jako italské, což k Bedřichu Smetanovi obojí patří. S hudebním líčením mírné české krajiny prudce kontrastoval energický nástup bouřlivé polky ve druhé části vystupňované až do krajnosti. Pokud ve Smetanově básni slyšíte něco jiného, je to možné a autorem dokonce žádané: „Každý může ze skladby té si vykreslit, co mu libo – básník má volnou cestu před sebou, arciť musí skladbu v jednotlivostech sledovat.“

Rapsodii Taras Bulba Leoše Janáčka má Filharmonie Brno na repertoáru stabilně a patří k jejím reprezentativním kusům. Naposledy jsme ji mohli slyšet v rámci abonentního koncertu letos v lednu, ale taková díla se neomrzí. Navíc bych řekl, že ji brněnští filharmonici tentokrát provedli uvolněněji a vyzněla lépe, bylo v ní více energie i jistoty. Zásadní vadou, s níž ovšem Filharmonie sama nic nenadělá, je komické použití nouzových elektrických varhan – nejlépe je, když vůbec nejsou slyšet. Provedení v odpovídajícím sále s pořádným nástrojem je pořád otázkou mlhavé budoucnosti. Pokud vím, tak už tímto směrem nepadají ani žádné reálné sliby.

Hlavním důvodem nedělního odpoledního koncertu ale nebylo upozorňování na mizérii nouzového koncertního provozu v Janáčkově divadle, ale přizvat ke spolupráci žáky základních uměleckých škol z celé Moravy. Ti se do Brna sjeli už po páté na festival Mozartovy děti, který pořádá Filharmonie Brno společně se ZUŠ Smetanova. Řada workshopů a vystoupení letos poprvé vyvrcholila koncertem, při němž se nejlepší žáci připojili k Filharmonii Brno a společně provedli Symfonii č. 9 e moll „Novosvětskou“ Antonína Dvořáka. Myslím, že se žáci i filharmonici dostali tak trochu do nového světa, v němž se setkal přístup zaujatých amatérů s profesionálními návyky členů orchestru. Jedni třeba lépe pochopili, jak obracet noty a uvolnit si v pauzách ruku, druzí se mohli jako do zrcadla času podívat na svoje vlastní začátky. A nepoučené publikum mohlo v přímém srovnání vidět, v jakých detailech spočívá profesionalita.

Bylo to přínosné a poučné pro všechny strany a nebylo by od věci pokusit se na příští podobné akce přilákat do publika i žáky neuměleckých škol. Vydalo by to za tisíc výchovných koncertů. Došlo i k jistým bizarnostem v obsazení, devět fléten asi orchestr na pódiu ještě nikdy neměl, klarinetů bylo snad osm, zdvojené tympány, nejmladší jedenáctiletý účastník seděl u prvního pultu druhých houslí. Na organizátory ze strany ZUŠek bych snad jen apeloval, aby ve vlastním zájmu určili horní věkovou hranici pro výběr účastníků a předešli tak možné budoucí blamáži. Některé z mladých hráčů bych se zdráhal označit nejen jako děti, ale i jako teenagery. Atmosféra ale byla okouzlující a pro většinu publika se v ní ztratily i takové detaily. Obecenstvo bylo jiné než na běžných abonentních koncertech, byla v něm spousta dětí a přitom nadstandardní klid, soustředění a mnoho povzbuzující pozornosti. Byl to vlastně letní odpočinkový koncert z důvěrně známých skladeb, ale navíc s kusem bezprostředního kouzla, jaké ve filharmonickém prostředí jen tak nepotkáte.

Mozartovy děti, V. ročník. Bedřich Smetana: Z českých luhů a hájů, Leoš Janáček: Taras Bulba, Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“. Aleksandar Marković, Filharmonie Brno společně se žáky ZUŠ. 22. června 2014, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Pianistka Anna Vinnickaja působila vzhledem k repertoáru a své národní interpretační škole překvapivě mírně, pokorně a ukázněně.  Spíše dominoval nadhled, přirozená suverenita a vyrovnanost. Milan Paľa usiluje o krajně expresivní tón, mimo jiné i extrémním vibratem, nad kterým ovšem má natolik pevný přednesový i intonační nadhled, že tu opravdu dochází k pokusu o posunutí interpretačních hranic. Dirigenta Aleksandara Markoviće už netřeba chválit za to, jak proniká do Janáčkovy orchestrální sazby – prostě je v ní také jako doma.  více

Na konci týdne budou v kostele Nanebevzetí Panny Marie, čili „u jezuitů“, slavnostně vysvěceny nové varhany. Jsou to varhany pro Brno, veřejnost je poprvé uslyší na svátek Petra a Pavla. Několik dní poté ale budou u další velké oslavy – koncertem oslaví své devadesáté první narozeniny profesorka Alena Veselá. Sešli jsme se mezi Hudební fakultou JAMU a Besedním domem na neutrální půdě kavárny Slavia a mluvili nejen o varhanách, ale také o brněnském koncertním sále a dotacích pro kulturu.  více

V kavárně, jejíž interiér je inspirován vilou Tugendhat, jsme se s Marií Kučerovou sešli před dvěma týdny. Mluvili jsme ale především o jejím dnešním nástupu do funkce ředitelky Filharmonie Brno a o jejích plánech. Probrali jsme také její motivace, repertoár, koncertní sál a na závěr jednu otázku, která ani nepadla.  více


Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více