Mše od svatého Jakuba v mistrovském provedení. Antoine Brumel a La Capilla

Mše od svatého Jakuba v mistrovském provedení. Antoine Brumel a La Capilla

Jeden z nejpozoruhodnějších programů v dějinách Velikonočního festivalu duchovní hudby se nenápadně ukrýval v běhu letošního ročníku. Unikátní nálezy ze svatojakubské farní knihovny provedl vokální ansámbl La Capilla.

Bezvadně sestavený program z nedávných nálezů ve svatojakubských archivech ve spojení s perfektní interpretací: ano, tak by měl vypadat festival. Pokud si dobře vzpomínám z minulých ročníků, pěvecké večery věnované staré hudbě nemívaly na festivalu zrovna na růžích ustláno. Mám na mysli o něco slabší posluchačskou přízeň oproti velkým koncertům orchestrálním a sborovým. Pokud se nejednalo o Scholu Gregorianu Pragensis zaštítěnou hvězdným jménem Eben, komorní vokální koncerty patřily spíš k těm méně navštíveným. Vokální polyfonie ale k liturgické tradici patří a dramaturgie festivalu dělá jednoznačně dobře, že boj o prosazení žánru nevzdává. Včerejší koncert sice také nebyl vyprodán, ale zároveň naznačil, kudy vede cesta k absolutně přesvědčivému – a do budoucna snad i k posluchačsky přitažlivému – výsledku.

Antoine Brumel (1460–1512, 13, 15?) patří k nejvýznamnějším skladatelům své doby a jeho šestihlasá mše se stala základem koncertu v Červeném kostele. Brumel je označen jako její autor v jednom ze dvou rukopisných kodexů, které byly nalezeny během loňského roku ve svatojakubském chrámu. Dosud neznámá mše byla pravděpodobně určena pro mimořádné slavnostní příležitosti a svědčí také o vysokých ambicích hudebního života v tehdejším Brně. Program koncertu se ale nespokojil se samotným provedením Brumelových ordinárií – doplnil je vhodně o zpěvy, jaké mohly při tehdejší liturgii či před ní zaznívat. Nejednalo se tedy zdaleka pouze o doplnění programu na potřebnou délku, ale o vytvoření jakési repliky pobožnosti, jakou bylo možné o Velikonocích v 15.–16. století zažít. K úplnému dojmu autenticity scházel jen kostel sv. Jakuba, kde přestavba z druhé poloviny 19. století uzavřela původní pěvecký kůr. Červený kostel byl ale důstojnou náhradou jak akusticky, tak strohostí novogotického interiéru evangelického kostela. Pro dnešního návštěvníka, který nepřišel na mši ale na koncert, byl jistě důležitý i menší prostor vzbuzující pocit intimity a blízkosti interpretů.

Vstoupit a poslouchat. Text Vladimíra Maňase věnovaný nálezům ze svatojakubské farní knihovny

Pěvecké schopnosti jednotlivých členů souboru byly hned po prvních taktech zcela nepochybné, ohromující ale byl především ansámblový duch, který všechny spojoval. Společný způsob tvoření tónu, dýchání, rovné hlasy, jejichž charakteristické barvy nezanikaly, ale pořád byly ve službě sjednoceného projevu. K tomu jemná práce s tempy i dynamikou bez extrémních zlomů, ale v neustálé proměnlivosti. Nikoho by jistě ani nenapadlo, že dva zpěváci jsou „pouze“ hosté a nikoli kmenoví členové. Jádro souboru La Capilla tvoří vokální kvarteto Rob Cuppens (alt), Tore Tom Denys (tenor), Lieve Termont (baryton) a Matthew Alec Goldstone (bas). Pro brněnský šestihlasý koncert se soubor rozrostl o dalšího altistu Antónia Breitenfelda Sá Dantase a basistu Ulfrieda Stabera.

Koncert (nebo snad koncertní liturgii) otevřel z ochozu nad oltářem chorál Christ ist erstanden připsaný v programu Martinu Lutherovi. Na něj navázalo šestihlasé moteto Christ der ist erstanden, které melodii chorálu v jednom z hlasů drží. Stejná melodie procházela i vstupní antifonou Heinricha Isaaca Resurrexi et adhuc tecum sum. Následovaly části KyrieGloria Brumelovy šestihlasé mše a chorál Aleluia. Sekvence Victimae paschali laudes zazněla nejdříve jako chorál a potom v polyfonním zpracování jako moteto Josquina Despreze – vlastně se tu parafrázoval postup z úvodu koncertu. Credo Heinricha Isaaca působivě střídalo chorál a polyfonii, výrazná melodie podpořená basovou prodlevou se opakovala na texty „Credo in unum Deum…“, „Et in unum Dominum…“, „Et in Spiritum Sanctum…“ a procházela od barytonové po altovou polohu. Po chorálním offertoriu Terra tremuit přišly části Sanctus, BenedictusAgnus Dei Antoina Brumela a po chorálu Pascha nostrum ještě jeho krásně melodické moteto Beata es, Maria Virgo. A na úplný závěr opět z ochozu ještě chorál Benedicamus in laude s odpovědí Deo gratias.

Polyfonie z brněnských rukopisů. Antoine Brumel: Mše pro šest hlasů. Velikonoční moteta a chorály (Martin Luther, Heinrich Isaac, Josquin Desprez). Vokální soubor La Capilla. 8. dubna 2015, Českobratský evangelický chrám J. A. Komenského (Červený kostel), Brno.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupí v Brně belgický vokální soubor La Capilla. Koncert doprovodí symposium pořádané Ústavem hudební vědy.  více

Obyvatel Brna v polovině šestnáctého století sotva přišel do styku se špičkovým soudobým malířstvím, špičkovou hudbu ale slýchat běžně mohl. Další díl seriálu Brněnská hudební historie je doplněn o řadu ukázek.  více

Po úvodním koncertu z autorů 20. století přinesl Velikonoční festival duchovní hudby velké oratorní dílo Johanna Sebastiana Bacha – skladatele, u nějž na letopočtu narození nezáleží. Provedení Wrocławským barokním orchestrem mělo především kolektivní kvalitu.  více

Ohromné sbory, ohromné kulisy, ohromné množství účinkujících, ale také hloubka a pokora. Hry o Marii se v Janáčkově divadle hrají pro zrak i sluch, ale také pro duši.  více




Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více