Mucha: Josefene. Kritika: Nikolojo, jen tak dál

Mucha: Josefene. Kritika: Nikolojo, jen tak dál

Když se někdo nemůže celé měsíce rozejít se svým Josefem, píše zoufalé dotazy online psychologům, pláče kamarádkám do telefonu nebo napíše písníčky na album Josefene. Poslední album kapely Mucha je většinou o lásce, která zanechává dlouhé a často nepříjemné stopy.

Je pro dnešní Dolňácko charakterističtější krojovaná chasa, nebo Nikola Muchová? Vzpomínám si na tři roky starou perlu Ladislava Bátory, který označil Juru Pavlicu za ničitele lidové hudby a postavil proti němu „čistou“ tradicionalistku Jarmilu Šulákovou (za tento blábol se tehdy okatě postavil i Václav Klaus). Jenže co si má počít člověk, který s tradicí, v níž vyrostl, zachází proto, že ji má v sobě. Vyříznout ji nemůže, i kdyby náhodou chtěl.

Folklor funguje v zásadě ve dvou rovinách: v zábavné, která hraje lidem na tancovačkách pro potěšení, a osobní, která se vykřičí (nebo snad vyšeptá) z vlastního trápení a nejistoty. Nikola Muchová je v tomto ohledu lidová písničkářka se vším všudy. Něco prostě občas musí ven a důležitý je osobní prožitek a nutnost ho sdělit. Tu může pocítit stařenka při škrábání brambor na zápraží, stejně jako mladá holka, která už zkusila i ostřejší věci než vínečko bílé. Je to pokračování v tradici, která je pevně zakořeněná a projeví se i přes všechen sex, drogy a rock’n’roll.

Že se lidová hudba může s punkem a jiným rockem hodně dobře snášet, to víme už dávno, The Pogues s touto kombinací v 80. letech objeli svět. V případě Muchy ale nejde o nějaký folklor hraný na elektrické kytary a je to snad i dobře. Mnohé pokusy v tomto směru – od dávných Bukanýrů až po dnešní Čechomor – mi připadají dostatečně odstrašující, jiné zase ne dost inspirativní. Mucha se nepokouší svoje kořeny umlátit bicími, ale nechává je na místě, které jim náleží – vespod. Jsou dobře schované, ale všechno na nich drží.

Stejně jako lidové moudrosti nevytvářejí filosofický systém a nesestavíte z nich návod na použití světa, tak lidové písně nevypovídají o žádném údělu. Vypovídají o okamžitých pocitech a někdy se podaří takové zobecnění, že se v něm najdou i ostatní. Kdysi nějaké děvče „prejel kolem galán“ a tatíček ho za to měl dát „na panský kancelár“. Dnešní protějšek prejeté galánky se nechal ojet trošku oplešatělým modrookým klukem v nonstopu na záchodcích. Na panský kancelár současného galána dát nelze, protože si nikdo nepamatuje ani jeho jméno. Kromě vnějších okolností se oba příběhy příliš neliší až na to, že z toho současného se bude muset sem tam nějaké slovo vypípat, zatímco ten starý obstojí i v křesťanském vysílání. Pěkná příležitost pro pokrytectví verze 2.0 a vyšší.

Mucha o chlupech a lidech – Slovácká epopej v Zápisníku zmizelého

Josefene je soudržnější a vyrovnanější album než debut Slovácká epopej. K jakýmsi propadům dochází jen u pseudoitalštiny a vůbec jazykového zmatení v písničce Bére a francouzštiny v Media. Jakoby se Nikola pokoušela upozornit na svůj zpěv sám o sobě – on sice funguje, ale bez jasného textového sdělení tu najednou cosi chybí. Výborná je naopak němčina v Automatické – je to koneckonců jazyk přístrojů, jak ví každý, kdo někdy slyšel Joe’s Garage.

Obal Josefene je negativ Slovácké epopeje, ale obsah je spíš pokračování. Grafická návaznost je schovaná do malého detailu na přebalu a ponechávám na pozorném posluchači, aby si tu maličkost našel a zkusil se rozhodnout, jak moc je zamýšlená. Podstatnější ale je, že z kapely odchází Martin E. Kyšperský, který ji sestavil. Nikola Muchová je sice zásadní autorka, stojí vpředu, ale Mucha funguje kolektivně a najít do ní náhradu, která přirozeně zapadne, nebude jednoduché. Tato kontinuita už se bude vytvářet mnohem obtížněji, ale třeba zase pomůže nějaká náhodná chvíle nepozornosti.

Nikola Muchová není žádná kontroverzní feministka, jak se o ní často říká. Mohla by se tisíckrát balit do punku a undergroundu, může přestat používat v textech nářečí, ale pořád je to holka z jižní Moravy, která ze své kyjovské rodné hroudy vypadla do světa. Malérečka, která si místo štětce vzala elektrickou kytaru a maluje si nad dveře brněnského bytu obrázky ze svého života. A samým soustředěním u toho vyplazuje jazyk – sice jen tak mimochodem a mimoděk, ale pořád.

Mucha: Josefene. Nikola Muchová – zpěv, kytara, foukací harmonika, klavír; Martin E. Kyšperský – baskytara, kontrabas, klavír, vibrafon atd.; Petr Zavadil – kytary, klarinet, varhany atd.; Štěpán Svoboda – bicí, perkuse; Johanka Muchová – zpěv. Text: CZ. Nahráno: 2014. Vydáno: 2014. TT: 41:00. 1 CD vlastním nákladem.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Děti kapitána Morgana, jejich hudba i texty vylézají z kanálů a jiných podzemních prostor, ale neulpívají v nich. Dívat se na hudbu a věci kolem sebe zespodu je pro ně spíš úhel pohledu než životní styl.  více

K „Mariovi“ nebo k „Anderovi“ chodila nejen brněnská kulturní bohéma, básníci, spisovatelé, malíři, herci, ale i významné osobnosti všech možných dalších odvětví. V šedesátých a sedmdesátých letech to bylo doslova kultovní místo, jehož význam doposud čeká na zhodnocení, pamětnici už rychle odcházejí z tohoto světa.  více

Lehce bizarní koncert včera zažil polorozpadlý areál Vlněny, kam se na chvíli přesunulo osazenstvo i atmosféra nedávno zavřeného klubu Boro. Washingtonské trio Les Rhinocéros hrálo ve zkušebně Báry a Tomáše Přidalových, kdo chtěl, mohl si jej přijít poslechnout a místo vstupného přinést třeba banán.  více


Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Nejčtenější

Kritika

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více