Musica Florea s kladívkovým klavírem

2. září 2022, 1:00
Musica Florea s kladívkovým klavírem

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějová.

Večer zahájila třívětá Sinfonia à 4 in D rakouského skladatele s českými kořeny Karla Kohauta (1726–1784). Již úvodní věta Allegro molto vypověděla ledacos o kompozičních kvalitách tzv. „posledního vídeňského loutnisty“. Přestože Kohautova hudba přímo sršela jiskrností a optimismem, nikdy nesklouzla k hudebnímu exhibicionismu či banalitě. Naopak na mnoha místech potvrzovala, že byl autor schopen zkomponovat posluchačsky velmi přívětivou hudbu, aniž by bylo třeba obětovat její estetické kvality. Připočte-li se k tomu takřka mozartovská lehkost, jednalo se bezpochyby o výtečný začátek programu. Musica Florea však zašla ještě dál, a kromě skladby Sinfonia in D uvedla ještě dvě jeho Sinfonie in G – jednu uprostřed (à 3) a druhou (à 4) na konci celého programu. Tvorba Karla Kohauta tak tvořila základní architekturu večera, což bylo vzhledem k výše zmíněným kvalitám, které platily prakticky pro všechny tři skladby, ukázkou nesmírně povedené dramaturgie.

Kohautova kompoziční úroveň by nicméně ani z poloviny tolik nevynikla, kdyby tomu neodpovídaly výkony umělců. Instrumentalisté souboru Musica Florea podali energický výkon, který ještě více akcentoval bezstarostnost a veselou melodičnost Kohautových sinfonií. Ani něžná lyričnost Andante ze Sinfonie à 4 in D či tanečnost Presta ze Sinfonie à 3 in G hudebníkům neunikla a podpořili ji cílenou prací s výrazem i tempem.

Kromě děl Karla Kohauta byla dalším dramaturgickým lákadlem díla s partem kladívkového klavíru: Kvintet pro hammerklavír a smyčce f moll, op. 41, Jana Ladislava Dusíka a Kvintet pro hammerklavír a smyčce es moll, op. 87, Johanna Nepomuka Hummela. Právě v těchto dílech rozšířila řady souboru klavíristka Petra Matějová. Jako první zazněl kvintet čáslavského rodáka Jana Ladislava Dusíka z roku 1799. Skladba obsahuje řadu virtuózních prvků, rychlé běhy i figurace a klade na instrumentalisty – tzn. nejen na klavírní part – značné nároky. Matějová zvládala bez problémů všechny interpretační záludnosti, které se v Dusíkově (jenž byl ostatně znám jako virtuózní klavírista) skladbě objevují. Také ostatní instrumentalisté neměli s party potíž, samotná souhra však nebyla vždy zcela přesvědčivá a stoprocentní. Druhou skladbou, jež vyžadovala účast klavíristky, byl kvintet Johanna Nepomuka Hummela, který byl dle mého skutečným zlatým hřebem večera. Jednalo se o kompozičně jedinečné dílo plné svěžích melodických nápadů a odvážných harmonických postupů, ale také hudebníci v něm dosáhli výtečné souhry.

Někdo z návštěvníků by snad mohl namítnout, že v textu nezmiňuji občasné intonační problémy, které se s postupujícím večerem u hudebníků objevovaly. Nelze však vinit hudebníky za něco, co neměli ve svých rukou: absurdní horko a vlhkost, které v sálu panovaly, totiž nástrojům nedávaly ani jinou možnost. Hudebníci si zaslouží naopak velké uznání, že v nastolených podmínkách dokázali podat takový výkon. Nabízí se otázka, proč vlastně okna sálu byla povětšinou zavřená. Ačkoliv na začátku mírně poprchalo, nehrozilo, že by při otevření oken pršelo na kamery či na jiná vybavení. Podobné podmínky panovaly také na předchozím koncertě festivalu, kdy si však interpreti okna nakonec sami otevřeli. Nejde totiž pouze o pohodlí hudebníků, kterým se rosila čela a podkluzovaly smyčce, ale také o stav nástrojů, který takové nevhodné prostředí přivodí…

Koncert souboru Musica Florea a Petry Matějové představil výtečně koncipovanou dramaturgii i povedené umělecké výkony. Současně se jednalo o vhodné finále festivalu. Posledním koncertem spadajícím do letošního ročníku Olomouckých barokních slavností byl totiž večer Mekka mladých varhaníků, který představil 7. ročník uměleckých kurzů Mekka varhaníků pod vedením Jaroslava Tůmy.

Karl Kohaut (1726–1784): Sinfonia à 4 in D (Ap 11)

Jan Ladislav Dusík (1760–1812): Kvintet pro hammerklavír a smyčce f moll, op. 41

Karl Kohaut (1726–1784): Sinfonia à 3 in G (KK 29)

Johann Nepomuk Hummel (1778–1837): Kvintet pro hammerklavír a smyčce es moll, op. 87

Karl Kohaut (1726–1784): Sinfonia à 4 in G (Ap 14)

Petra Matějová – kladívkový klavír

1. housle: Magdalena Malá

2. housle: Simona Tydlitátová

viola: Lýdie Cillerová

violoncello: Marek Štryncl

kontrabas: Ondřej Štajnochr

Freskový sál ZŠ Komenium, Olomouc

27. srpna 2022, 19:30

Panda foto

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě.  více

Zahájení letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim patřilo památce sira Charlese Mackerrase přesně řečeno připomenutí stého výročí od Mistrova narození. Právě program úvodního nedělního koncertu zaplnily skladby převážně z britské provenience, které měly zásadní podíl na dirigentově kariéře nebo byly blízké jeho srdci. Sir Mackerras se však nesoustředil pouze na autory z britských ostrovů, ale věnoval také důkladnou péči rozšiřování povědomí o Leoši Janáčkovi ve světě. BBC Concert Orchestra, který vystoupil pod vedením své šéfdirigentky Anny-Marie Helsing, má k Mackerrasovi a jeho odkazu ostatně také blízko – na počátku své dirigentské dráhy zastával totiž právě zde svůj šéfdirigentský post.  více

Nejčtenější

Kritika

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce