Musica Florea s kladívkovým klavírem

2. září 2022, 1:00
Musica Florea s kladívkovým klavírem

Hudební festival Olomoucké barokní slavnosti na předposledním koncertu svého jubilejního, desátého ročníku ve Freskovém sále ZŠ Komenius v Olomouci nabídl večer se souborem Musica Florea. Pod uměleckým vedením violoncellisty Marka Štryncla vystoupili hudebníci s výběrem skladeb opomíjených klasicistních a raně romantických autorů Karla Kohauta, Jana Ladislava Dusíka a Johanna Nepomuka Hummela. Volba autorů nebyla náhodná – letos je tomu právě 210 let od Dusíkova a 185 let od Hummelova úmrtí. Po boku kmenových členů ansámblu – houslistek Magdaleny Malé a Simony Tydlitátové, violistky Lýdie Cillerové, violoncellisty Marka Štryncla a kontrabasisty Ondřeje Štajnochra – usedla za kladívkový klavír Petra Matějová.

Večer zahájila třívětá Sinfonia à 4 in D rakouského skladatele s českými kořeny Karla Kohauta (1726–1784). Již úvodní věta Allegro molto vypověděla ledacos o kompozičních kvalitách tzv. „posledního vídeňského loutnisty“. Přestože Kohautova hudba přímo sršela jiskrností a optimismem, nikdy nesklouzla k hudebnímu exhibicionismu či banalitě. Naopak na mnoha místech potvrzovala, že byl autor schopen zkomponovat posluchačsky velmi přívětivou hudbu, aniž by bylo třeba obětovat její estetické kvality. Připočte-li se k tomu takřka mozartovská lehkost, jednalo se bezpochyby o výtečný začátek programu. Musica Florea však zašla ještě dál, a kromě skladby Sinfonia in D uvedla ještě dvě jeho Sinfonie in G – jednu uprostřed (à 3) a druhou (à 4) na konci celého programu. Tvorba Karla Kohauta tak tvořila základní architekturu večera, což bylo vzhledem k výše zmíněným kvalitám, které platily prakticky pro všechny tři skladby, ukázkou nesmírně povedené dramaturgie.

Kohautova kompoziční úroveň by nicméně ani z poloviny tolik nevynikla, kdyby tomu neodpovídaly výkony umělců. Instrumentalisté souboru Musica Florea podali energický výkon, který ještě více akcentoval bezstarostnost a veselou melodičnost Kohautových sinfonií. Ani něžná lyričnost Andante ze Sinfonie à 4 in D či tanečnost Presta ze Sinfonie à 3 in G hudebníkům neunikla a podpořili ji cílenou prací s výrazem i tempem.

Kromě děl Karla Kohauta byla dalším dramaturgickým lákadlem díla s partem kladívkového klavíru: Kvintet pro hammerklavír a smyčce f moll, op. 41, Jana Ladislava Dusíka a Kvintet pro hammerklavír a smyčce es moll, op. 87, Johanna Nepomuka Hummela. Právě v těchto dílech rozšířila řady souboru klavíristka Petra Matějová. Jako první zazněl kvintet čáslavského rodáka Jana Ladislava Dusíka z roku 1799. Skladba obsahuje řadu virtuózních prvků, rychlé běhy i figurace a klade na instrumentalisty – tzn. nejen na klavírní part – značné nároky. Matějová zvládala bez problémů všechny interpretační záludnosti, které se v Dusíkově (jenž byl ostatně znám jako virtuózní klavírista) skladbě objevují. Také ostatní instrumentalisté neměli s party potíž, samotná souhra však nebyla vždy zcela přesvědčivá a stoprocentní. Druhou skladbou, jež vyžadovala účast klavíristky, byl kvintet Johanna Nepomuka Hummela, který byl dle mého skutečným zlatým hřebem večera. Jednalo se o kompozičně jedinečné dílo plné svěžích melodických nápadů a odvážných harmonických postupů, ale také hudebníci v něm dosáhli výtečné souhry.

Někdo z návštěvníků by snad mohl namítnout, že v textu nezmiňuji občasné intonační problémy, které se s postupujícím večerem u hudebníků objevovaly. Nelze však vinit hudebníky za něco, co neměli ve svých rukou: absurdní horko a vlhkost, které v sálu panovaly, totiž nástrojům nedávaly ani jinou možnost. Hudebníci si zaslouží naopak velké uznání, že v nastolených podmínkách dokázali podat takový výkon. Nabízí se otázka, proč vlastně okna sálu byla povětšinou zavřená. Ačkoliv na začátku mírně poprchalo, nehrozilo, že by při otevření oken pršelo na kamery či na jiná vybavení. Podobné podmínky panovaly také na předchozím koncertě festivalu, kdy si však interpreti okna nakonec sami otevřeli. Nejde totiž pouze o pohodlí hudebníků, kterým se rosila čela a podkluzovaly smyčce, ale také o stav nástrojů, který takové nevhodné prostředí přivodí…

Koncert souboru Musica Florea a Petry Matějové představil výtečně koncipovanou dramaturgii i povedené umělecké výkony. Současně se jednalo o vhodné finále festivalu. Posledním koncertem spadajícím do letošního ročníku Olomouckých barokních slavností byl totiž večer Mekka mladých varhaníků, který představil 7. ročník uměleckých kurzů Mekka varhaníků pod vedením Jaroslava Tůmy.

Karl Kohaut (1726–1784): Sinfonia à 4 in D (Ap 11)

Jan Ladislav Dusík (1760–1812): Kvintet pro hammerklavír a smyčce f moll, op. 41

Karl Kohaut (1726–1784): Sinfonia à 3 in G (KK 29)

Johann Nepomuk Hummel (1778–1837): Kvintet pro hammerklavír a smyčce es moll, op. 87

Karl Kohaut (1726–1784): Sinfonia à 4 in G (Ap 14)

Petra Matějová – kladívkový klavír

1. housle: Magdalena Malá

2. housle: Simona Tydlitátová

viola: Lýdie Cillerová

violoncello: Marek Štryncl

kontrabas: Ondřej Štajnochr

Freskový sál ZŠ Komenium, Olomouc

27. srpna 2022, 19:30

Panda foto

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více

Na prkna Janáčkova divadla zavítala v české premiéře opera Král Roger polského hudebního skladatele Karola Szymanowského. Titulní postavy se zhostil Jiří Brückler, královu choť, Roxanu, ztvárnila Veronika Rovná, Rogerovy pravé ruky, mudrce Edrisiho, se ujal Vít NosekPetr Nekoranec vystoupil coby Pastýř a hlavní zdroj Rogerova příkoří. Roli Velekněze nastudoval David Szendiuch, jako Diakonistka se objevila Jana Hrochová a sólový soprán a tenor zazněly v podání Evy Daňhelové a Pavla Valenty. Kromě sólistů vystoupil také Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB pod vedením Martina Buchty a Dětský sbor Brno se sbormistryní Valerií Maťašovou. Režie byla dílem Vladimíra Johna, scénu navrhl Martin Chocholoušek a kostýmy Barbora Rašková. Světelného designu se chopil Martin Kroupa a choreografii zpracovali Jan Kodet a Michal Heriban. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, který premiérové provedení rovněž řídil.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae, který každoročně přináší světové interprety a vedoucí osobnosti artificiální hudby do více než dvaceti měst na Moravě a v Dolním Rakousku, zahájil v sobotu 31. května v Porta coeli v Předklášteří svůj jubilejní 30. ročník. Hudební náplní večera se stala polyfonie z přelomu 14. a 15. století v provedení souboru Graindelavoix pod vedením dirigenta, spisovatele, filmaře a antropologa Björna Schmelzera.  více

Šestý koncert abonentního cyklu Filharmonie doma, který nesl název Beethoven, „český Beethoven“ a Martinů, se uskutečnil ve čtvrtek 22. května v Besedním domě. Jak název napovídá, na programu se objevila díla Jana Václava Huga Voříška, Bohuslava Martinů a Ludwiga van Beethovena. Do čela Filharmonie Brno se tentokrát postavila dirigentka Alena Hron a v první polovině koncertu brněnský orchestr doplnilo Trio Bohémo ve složení Matouš Pěruška – housle, Kristina Vocetková – violoncello a Jan Vojtek – klavír. Celý večer byl věnován nedávno zesnulé prof. Aleně Štěpánkové Veselé, brněnské varhanici, bývalé rektorce JAMU a jedné z nejvýraznějších osob brněnského kulturního dění.  více

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Nejčtenější

Kritika

Jedním z nejzajímavějších souborů, které se na letošním ročníku mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae objevily, byl bezesporu Zefiro Torna pod vedením loutnisty Jurgena De bruyn. Jejich hudební program s názvem Balzám zazněl v sobotu 14. června na Panském dvoru v Telči a o den později na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Tento text se věnuje prvnímu z vystoupení.  více