Muzikál Big cílí na malé i velké

25. říjen 2018, 1:00
Muzikál Big cílí na malé i velké

S další českou muzikálovou premiérou v podobě titulu Big vyrukovalo Městské divadlo Brno. Hudební novinka, která se zrodila ze stejnojmenného filmu, pobaví děti, pubescenty i jejich doprovod. Tato muzikálová pohádka obslouží skutečně všechny generace. Big je totiž rodinnou komedii, která dokáže být místy i fantasy podívanou, jindy romanticky nasládlým dílkem o lásce či napínavou záležitostí o unáhleném malém klukovi, s nímž to ale nakonec dobře dopadne.

Tak to je, když malí chtějí naráz povyrůst… Příběh ani ne třináctiletého mládence, kterému magický pouťový automat splní přání být dospělákem, se koncem osmdesátých let stal filmovým hitem s Tomem Hanksem. Malý John Baskin se totiž probudí v těle třicetiletého muže. Má to však jeden háček. Mladému muži zůstala duše dítěte, což v komplikovaném světě dospělých představuje pro hlavního hrdinu nejeden problém nejen milostného, ale třeba i pracovního a společenského charakteru.

Muzikálová adaptace slavného filmu z roku 1988 měla premiéru na Broadwayi v roce 1996 a byla nominována hned na pět Cen Tony (pobral je tehdy většinou muzikál Rent, jehož premiéru Městské divadlo Brno nasadí už za pár dní). Jak ale dopadla inscenace v režii Petra Gazdíka?

Inscenační tým se snažil v tomto muzikálu obtáhnout či zdůraznit hravý rozměr této hudební komedie, vedle jejího humoru má na hlediště působit magie výpravy a světel, podobně jako energie tanečních čísel dospělé ale i početné dětské company.  A to se paradoxně přes jistou řídkost děje, muzikálovou cukrkandlovost příběhu a mnoha naoko hlubokých písňových textů docela podaří.

big_MdB_2018_foto_archiv_divadla_01

Renomovaní muzikáloví tvůrci David Shire (hudba) a Richard Maltby Jr. (písňové texty) ve spolupráci se scenáristou Johnem Weidmanem upravili filmový scénář, který věrně kopíruje originál. A podobnou cestou se vydali v Brně: kouzelný automat s tajemným Zoltarem je bezmála kopií toho původního z plátna. To ale nejsou důležité věci, podstatnější je, že Gazdík připravil vcelku svižně plynoucí zábavu, která pobaví nejen onou slavnou scénou z hračkářství, v níž na obrovských klavírních klávesách doslova vyhopsá protagonista melodii populární písně Heart and Soul.

Inscenace Big si mne přes naznačené výtky k místy slovnímu materiálu (režisér Petr Gazdík se na českém překladu podílel s Karlem Škarkou) získala opravdu energickými choreografiemi Carli Rebeccy Jefferson, scénou Emila Konečného i hudebním nastudováním Dana Kalouska a Jakuba Žídka tady v sehraném a nyní pětatřicetičlenném orchestru, který je také výtečně nazvučený.

Gazdík v davových scénách pracoval s velkou skupinou bezmála třiceti dětí, sršavost jejich pohybového projevu je až nakažlivá. Také dospělí tady tančí a na scéně se vedle rapu objeví zajímavé kreace, kterým dominuje step, jazzový tanec, moderna nebo například street. Choreografie je tady plná emocí i energie a dodává pohádkovému muzikálu onu potřebnou pozemskou šťávu.

Konečného scéna využívá jenom jakýchsi velkých, jakoby mostní ch oblouků, tady zajímavě nasvícených. Tyto klenuté kulisy jsou ideální kulisou pro newyorský příběh a zároveň i nadreálnou kulisou jistého fantasy příběhu. Výhradu zaslouží zčásti šedivé kostýmy Elišky Ondráčkové Lupačové, příběhu pro dětského diváka přece jen sluší odvázanější až nespoutaná barevnost.

big_MdB_2018_foto_archiv_divadla_02

Jak bývá v Městském divadle Brno díky jeho rozbujelému provozu zvykem, i tady jsou logicky všechny hlavní role alternovány. Jde samozřejmě o nutnost (před premiérou si jedna z představitelek hlavní role Susan zlomila nohu a druhé obsazení premiérové uvedení i plánované uvádění muzikálu vlastně zachránilo). Hlavní dětské role si střídají režisérovi desetiletí synové Adama a Josef Gazdík, kterým lze možná místy vytknout leccos ve zpěvu, tyto mezery ale dohánějí otrkaností a suverenitou svého bytí a projevu na jevišti. Hlavní role velkého Johna Baskina je vítaným a naplno využitým hereckým, pohybovým i pěveckým soustem pro Jana Brožka, kterého do role nedeleguje toliko jeho mladistvý vzhled. Pěvecky i herecky přesná v roli Susan byla i Viktória Matušovová, která je ve své roli fatálně zamilovaná do onoho přerostlého dítěte a musí z tohoto sladkého citu na závěr nebolestínsky vybruslit.

Tvůrčí tým sliboval magickou pohádku o splněných přáních pro malé i velké, která kouzlí skvělou hudbou, fantastickými tanečními čísly i laskavým humorem. Nasadit takový rodinný muzikál ve výhledu vánočního období je terno, nejen co se divadelní kasy týče.  Dlužno jedním dechem dodat, že zdejší na tři sta krát reprízovaná a stažená Mary Poppins má nyní vcelku důstojného inscenačního nástupce, který naštěstí není tak pubescentně scénáristicky i divadelně rozjívený jako titul Děsnej pátek, který taktéž sází na celou rodinu.

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.  více

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.  více

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.  více

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.  více

Slovácký soubor Šafrán je již tradičním organizátorem brněnského fašanku. Akce se, v duchu lidových tradic, koná vždy v úterý před Popeleční středou a je počátkem křesťanského půstu. Její kořeny sahají do dob pohanských, nyní je však součástí křesťanských svátků téměř po celém světě. Průvodům masek se v regionech Moravy říká končiny, masopust, fašanek nebo např. šibřinky. Jeho souborová brněnská obdoba se snaží držet lidového předobrazu. Začíná průvodem na Náměstí svobody. Letos pokračoval přes Alfa pasáž až do budovy tržnice na Zelném trhu. Zakončení programu bylo v režii souboru Lučina, který divákům předvedl tzv. pochovávání basy. Jedná se o zvyk, který je inscenovaným pohřbem tohoto hudebního nástroje, znázorňuje ukončení zábav, zklidnění a příprav na Velikonoce.  více

„Tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem,“ zpívá Slávek Janoušek v písni Alzheimer a Parkinson.  Písničkář, který loni v září oslavil 65. narozeniny, našel ve stárnutí mimořádně silné téma pro svou novou desku. Tohle je vzkaz je album nejen o přibývajících létech, ale i o tom, jak si „na stará kolena“ čím dál víc vážíme své rodiny a svých kořenů. Třebaže najdeme velmi silné momenty na všech Janouškových albech, Tohle je vzkaz lze vnímat jako třetí díl trilogie jeho nejsilnějších nahrávek – Kdo to zavinil (1988), Tancuj a zpívej (1997) a Tohle je vzkaz (2018).  více

Skupina Nevermore & Kosmonaut získala za album Bleděmodré město, věnované Brnu, nominaci na Anděla v žánrové kategorii Folk. S kapelníkem a autorem písní Michalem Šimíčkem, přezdívaným Kosmonaut, hovoříme o písních, o městě, jeho zvucích a utajených zákoutích i o plánech kapely.  více

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více

Hudební cyklus „Barbara Maria Willi uvádí…“ je patnáct let hodnotou brněnského kulturního života. Koncerty staré hudby pořádané energickou cembalistkou a varhanicí v jedné osobě se těší neutuchající přízni posluchačů a programová nabídka hudebních večerů je rok od roku pestřejší. Není tedy divu, že nová sezóna přišla s něčím zcela ojedinělým – včera zahájil cyklus již 16. ročník spojením středověké hudby, výtvarného umění a Alighieriho Božské komedie. Večer s názvem KCHUN: PURGATIO vznikl spoluprací pěveckého dua KCHUN sestávajícího z tenoristy Martina Prokeše a barytonisty Marka Šulce s akademickým malířem Atilou Vörösem a video jockeyem Rudolfem Živcem. Umělecký výtvor sui generis doplnil záznam recitace herce Jiřího Dvořáka.  více

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.  více

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Nejčtenější

Kritika

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více