Muzikál Nine: pikantní šou o jedné skepsi

30. duben 2019, 16:00
Muzikál Nine: pikantní šou o jedné skepsi

Muzikál Nine podle legendárního filmu 8 a půl režiséra Fredericka Feliniho připravilo v režii Stanislava Moši jako předposlední premiéru sezóny Městské divadlo Brno. Na zdejší hudební scéně vypravili místy až lechtivou erotickou šou, které vévodí zajímavá scéna, zdařilé kostýmy, výtečné hudební nastudování a energie ženského herectví. Smyslnost některých taneční čísel naštěstí nepřebila ústřední téma hrdinovy krize: středního věku, umělecké i vztahové.

V hlavní a jediné mužské roli režiséra Guida Continiho, který se ocitl na životní i profesní křižovatce, zde protagonistu totiž obklopují hned dva tucty kolegyň. Contini má každou chvíli natáčet nový film, ale nemá ani nápad o čem a namísto nápadů se mu hlavou honí zejména ženy. Muzikál Nine vlastně představuje hudební pastiš Felliniho částečně autobiografického snímku 8 a půl z roku 1963. Muzikálová verze z roku 1982 je dílem amerického autora, uznávaného skladatele a muzikologa Maury Yestona, který je v programové nabídce Městského divadla Brno poměrně hojně zastoupený. Na repertoáru tady mají jeho Titanic, příští sezonu přibude další jeho muzikál Grandhotel. Yeston podle svých slov přidal do názvu Nine onu půlku za hudbu, kterou k příběhu dopsal. Muzikál plný hitů a velkolepých tanečních čísel diváci znají i z hvězdně obsazeného filmového zpracování, v roce 2009 ho uvedl režisér Robert Marshal.

nine_2019_MdB_foto_tino_02

Ale zpět k brněnské produkci. Za její velkou přednost, která do jisté míry určuje divácký klíč k inscenaci, považuju scénu Christopha Weyerse. Její zadní plán tvoří 24 boxů tedy přesně kolik je těch osudových Continiho žen. Nejde jen o pohledově efektní rozestavění hereček, které vlastně stojí ve třech patrech nad sebou. Všechny tyto rudě postrojené dámy (červená je barva sexu, chtíče, smyslnosti a touhy, o nichž se tady hraje) vlastně vytvářejí nad protagonistou onu mozaiku či ženský vesmír, který mu neustále běží hlavou. Je to i zdařilé scénografické řešení pro vlastní materiál příběhu, který tady do reality často míchá hrdinovy vzpomínky na dobu dávnou minulou i nedávnou, často tady divák sleduje paralelní fungování reality a hrdinových představ v jakémsi jeho bdělém snění. A tak se může Continini bavit s svojí matkou hřmící na něj seshora v jakémsi světelném božím oku nebo se k němu při rozhovorech s manželkou Luisou může zaráz lísat jeho atraktivní milenka Carla. Weyersovu nápaditou scénu Moša i fortelně využívá nejen k efektnímu posunování dam na tomto velkém živém orloji, častou také pracuje se stínohrou ženských siluet nebo se svícením a projekcemi. Rudé kostýmy Andrey Kučerové, která si v mnoha variacích vyhrála s italským chic stylem od šedesátek až po současnost, jsou velmi výstižné. Pány vedle toho jistě potěší, že tolik podvazkové, kalhotkové a podprsenkové módy na jednom místě v žádné zdejší produkci ještě neviděli. Ostentativní éros jistých taneční čísel (hádejte, co všechno mohou tanečnice spoře přestrojené za pokojské naznačovat s násadami košťat a prachovkami, jindy zase třeba s tamburínou) možná některé konzervativnější diváky lehce pošťouchne, naštěstí však v přiznané vyzývavosti nepřekračuje míru a nenabízí lacinou erotickou šou. Choreograf Michal Matěj se inspiroval slavnými tanečními čísly odjinud a sborové vystoupení děvčat s velkými péřovými vějíři patří k jednomu z diváckých vrcholů večera.

nine_2019_MdB_foto_tino_03

Příjemným bonusem večera je umné a svižné hudební nastudování Dana Kalouska a Emy Mikeškové, které vyzdvihuje kvality hudebního materiálu nabízejícího až hitové muzikálové songy, místy soulové a šansonové písně, svižnou tarantellu a překvapivě také citaci barokní opery, která tady zazní s velkou muzikantskou i pěveckou bravurou. Třiatřicet hudebních čísel s orchestrálním doprovodem s náročnými tanečními výstupy představuje půldruhé hodiny hudby z celkové dvouhodinové metráže a tak je jasné, že muziky si tady užijete dosyta.

Děj muzikálu Nine se odehrává v současných Benátkách a režisér Moša chtěl vykroužit podle vlastních slov dobrodružnou komedii s erotickým nábojem. Hlavní hrdina se neustále potácí mezi sny, realitou a svou minulostí. Guido Contini v podání Petra Gazdíka své pochyby ale ke konci servíruje zbytečné trýznivým, melodramatickým způsobem. Lze si tady představit více tragikomický portrét muže uhnaného a dohnaného desítkami žen, profesně vyhořelého a blábolivě hledajícího pevný smysl a tvar svého života. Větší fraškovitost by tomuto příběhu sobě ztraceného chlapa dodala možná i více pravdivosti.

nine_2019_MdB_foto_tino_04

Defilé ženských osudů si také namnoze užijete. Ať už se jedná o suverénní a lascívnost nepřehánějící Dagmar Křížovou jako milenku Carlu nebo komediálně přesně narýsovanou matku Lenky Bartolšicové utlačující svého syna mateřskou láskou. Markéta Sedláčková v roli producentky Liliane vsadila na možná až operetně karikovanou ženskou figuru, její hlavní pěvecké číslo Folies Bergéres představuje také jeden z vrcholů večera. Nejde jmenovat všechny, muzikál je navíc ve všech rolích obsazen nadvakrát a tímto se druhé alternaci omlouvám.

Brněnský muzikál Nine je ve výsledku zručnou šou, která potěší nejedno mužské oko i ucho. Bez rozdílu pohlaví všem nabídne přes dvě hodiny přitažlivé zábavy, která – ač by se mohla zdát – není trudomyslná, ale je ukázkou svižného, srozumitelného a nepřeplácaného hudebního divadla.

Foto Tino

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více