Na hranici dokonalosti - Festa di Sua Maestà Caesara

6. březen 2018, 16:00
Na hranici dokonalosti - Festa di Sua Maestà Caesara

Hudbě starších období se věnuje mnoho specializovaných ansámblů, orchestrů, sborů a jiných hudebních těles, samotná provedení se ale většinou drží tradiční formy koncertu. Půjdete-li na cembalový koncert, gambový recitál, sólovou kantátu nebo operní představení, víte téměř vždy, co můžete od inscenátorů a hudebníků očekávat. Představení Festa di Sua Maestà Caesara hudebního tělesa Plaisirs de Musique, tanečníků Les Plaisirs de la Danse a herců Lindy Kunclové, Kristiny Kubové a Michala Marholda se nicméně pokusilo překvapit posluchače netradičním spojením činoherních, tanečních a instrumentálních prvků. Inscenace vznikla na objednávku barokního festivalu Hortus Magicus 2017 a měla připomenout 350. výročí svatby Leopolda I. a španělské infantky Margarity. Ryze autorské dílo se však sňatkem pouze inspirovalo a namísto něj prezentovalo téměř „alenkovské“ dobrodružství mladé Markéty, která se dostane do dob císaře Leopolda I. Habsburského. O to zajímavější bylo, že zazněly skladby samotného Leopolda I. Dalšími autory v programu byli Antonio Cesti a Johann Heinrich Schmelzer.

Při představení panovala od počátku dobrá nálada, vypovídalo o tom úvodní uchechtávání se tanečníků stylizovaných do podoby živých obrazů. Odpovědí jim byl smích publika. Zatímco scéna s dobovými kostýmy představovala tradiční ztvárnění barokní látky, úvodní vstup hlasatele z fingovaného tlampače působil svěže a kontrastně. Vše se záhy vysvětlilo, neboť jsme se ocitli v galerii a nastoupení tanečníci představovali zatím pouhé postavy na plátnech obrazů. To se však mělo brzy změnit. Hlavní postava – Markétka, děvče znuděné, drzé, povýšené a veskrze moderní – měla zažít na vlastní kůži, jaké to bylo žít v druhé polovině 17. století.

Inscenace relativně přirozeně oscilovala mezi činohrou, barokním tancem a tradičním koncertem. Hudebníci v pravé části pódia převážně doprovázeli tanečníky a herce, přesto občas zaujali i význačnější místa na scéně. Herci v činoherních intermezzech seznamovali posluchače s životními osudy Leopolda I. Habsburského a jeho první ženy Markéty Terezie Habsburské. Navzdory relativně nevděčným a schematickým postavám nepůsobily divadelní vložky nepatřičně a nuceně. Linda Kunclová v roli Markétky podala velmi přirozený výkon, což je vzhledem k charakteru postavy, který nutně sváděl ke zbytečnému přehrávání, chvályhodné. Také zasněná a éterická Markéta Habsburská ztvárněná Kristinou Kubovou i vnitřně konzistentní a přesvědčivý Michal Marhold v roli arcibiskupa Slepčianského své role zvládli.

Vizuálním těžištěm představení však byli tanečníci. Trojice děvčat a stejné trio chlapců provázely historické postavy po celou dobu představení. Z hlediska choreografie byla nepopiratelná precizní příprava – mladí tanečníci bezchybně ovládali barokní gestiku. I když se někde pozapomněli, výsledek byl stále velmi přirozený a organický. Mezi nejpovedenější taneční kreace večera patřil stylizovaný balet s koňmi. Taktéž sólové výstupy, ve kterých tanečníci prezentovali techniku, byly pro lehkost provedení pozoruhodné.

Přes veškerá pozitiva, která nebylo obtížné objevit, však naopak bylo těžké se ubránit dojmu promarněné šance a občas až nepochopitelného amaterismu, což je u interpretů, kteří platí za špičky ve svých oborech zarážející. Pomineme-li nedotaženosti technického rázu – především skutečně školácky působící promítání modlícího se Leopolda Habsburského, kterého zřejmě v prvních záběrech natáčeli na třesoucí se kameru bez stativu – zaslouží největší výtku právě hudební provedení.

Ačkoliv hudebníci představují ostřílené interprety hudby starších období, množství intonačních a rytmických přešlapů není omluvitelné ani užíváním interpretačně náročnějších dobových nástrojů. Ne že by snad provedení bylo katastrofální, to v žádném případě, při přihlédnutí k dlouholeté praxi a zkušenostem hudebníků, by však měl posluchač dostat o něco vybroušenější hudební projev. Bezchybný výkon podal snad Jan Čižmář, který je současně uměleckým vedoucím projektu. Ve finálním hodnocení je ovšem třeba přihlédnout také k velmi dobré improvizaci hudebníků. Snad jen mít více času a podařilo by se inscenátorům vybrousit i tuto složku. Nedostatky částečně vyvažovala srdečná nadsázka zřejmá od samého vstupu všech zúčastněných na scénu.

Projekt Festa di Sua Maestà nabízí posluchačům jedinečnou šanci poslechnout si hudební díla jednoho z největších panovníků své doby. To vše jest zabaleno do povedeného scénického provedení s dominantní taneční složkou. Zbývá tedy jen trochu více secvičit náročnější instrumentální party a představení může ke cti inscenátorům samotným, ale především panovníku Leopoldu I. Habsburskému skutečně sloužit.

Leopold I. Habsburský: Suita G dur, Suita c moll, Suita D dur; Antonio Cesti: Sonata G dur, Sonata G dur, Sonata d moll, Johan Heinrich Schmelzer: Arie per il Balleto à Cavallo; Improvizace: Menuet – Lidový tanec. Marta Kratochvílová: traverso; Davide Monti: housle; Ivan Bečka: viola; Jan Čižmář: theorba, barokní kytara. Psáno z koncertu 5. března 2018, Sál Břetislava Bakaly

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Folklorní redakce Českého rozhlasu Brno se rozhodla, že během izolace, která postihla téměř celý svět nechce zahálet. Kromě „bytového“ vysíláni odehrávajícího se přímo u redaktorů doma, zveřejnila také jednu výzvu. Posluchači nyní mohou do redakce zasílat své hudební nahrávky, které následně zazní v rozhlasovém éteru.  více

První díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Velké hlasy a patří brněnské opeře.   více

Představujeme vám nového hudebního Průvodce. Brno získalo téměř před třemi lety prestižní titul Město hudby UNESCO, čímž se zařadilo mezi 46 stejně zaměřených měst z celého světa. Na otázku proč a čím je jeho hudební scéna tak vyjímečná vám možná odpoví jednotlivé díly následujícího seriálu. Autorem celkem devíti kapitol mapujících brněnskou hudební scénu je Boris Klepal. O grafické zpracování a sazbu tištěného průvodce se postarala Barbara Zemčík. Koláže jsou dílem yvanse, anglický překlad realizoval Don Sparling. Od zítřejšího dne najdete na tomto místě pravidelně každý čtvrtek jednu z kapitol Průvodce. Tištěná verze bude v lepších časech zdarma k vyzvednutí v informačním centru TIC Brnovíce

Trumpetista Jiří Kotača stojí v čele mladého, ale velmi zajímavého a zdravě ambiciózního big bandu Cotatcha Orchestra. Zatímco brněnský orchestr na své první album teprve čeká, nedávno Kotača vydal CD se svým komornějším tělesem, s mezinárodním Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartetem. Album se jmenuje Journeysvíce

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni. Do 22. března 2020 můžete prostřednictvím online dotazníku (odkaz najdete v článku) pomoci zhodnotit aktuální situaci, na základě výsledků budou podniknuty další kroky.  více

Zatímco své minulé album Velký svět vydal brněnský písničkář Ivo Cicvárek dlouhých jedenáct let po předchozí sólové nahrávce, tentokrát nechal fanoušky čekat „pouhých“ sedm roků. Mezitím se však podílel například na živých nahrávkách Textové dílny Slávka Janouška (Konec! Panáka! Bazén! a Ježíšku, přines!) a především v roce 2017 připravil v duu s Ladou Šimíčkovou velmi pěkné album Soukromé písně. Na konci loňského roku se pak po letech připomněl jako autor písní skupiny Mošny, s níž spolupracuje od 90. let.  více

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více

Příběh osudové lásky krásné kurtizány Marguerity a jejího milého Armanda, jak jej známe z autobiografické prózy Dáma s kaméliemi od Alexandra Dumase mladšího, není nutné představovat. Jeden z nejslavnějších románu 19. století se dočkal již celé řady zpracování a nyní se o slovo přihlásil i soubor baletu Národního divadla v Brně s novým moderním pojetím této látky o bolesti, vášni a sebeobětování.  více

Po několikaleté stagnaci se ještě v minulém roce brněnští folklorní nadšenci probudili a začali organizovat na několika různých místech besedy u cimbálu, folklorní párty atp. Tato skutečnost je jistě potěšující. Motivace, zkušenosti a koncepty se však liší. Jednou z takových je také We <3 folklor v Metro music baru.  více

Šej-Haj-Hop! Za tímto tajemným pokřikem se skrývá spontánní radost z tancování. Právě proto si ho vybrala jako svůj název nová škola slovenského lidového tance v Brně. Stojí za ní tři přátelé – Michal Janšto, Edita Borščová a Ondrej Mišík, kteří se potkali před několika lety ve VSĽPT Poľana.  více

Zpívajících violoncellistů z tuzemské hudební scény pár známe. Olina Nejezchlebu, který své první sólové album nahrál až v padesáti letech. Tara Fuki, což jsou dokonce dvě zpívající violoncellistky. Natalii Velšmídovou, která se svými úpravami lidových písní zazářila na konci milénia. Pavel Čadek je však mezi nimi jediným skutečným písničkářem v tom smyslu, že si sám píše písně a cello používá jako svůj hlavní (případně i jediný) doprovodný nástroj. Navíc díky klasické průpravě a minulosti v tvrdší cellové kapele The Eclipse umí s violoncellem pracovat neotřele a hlavně nefolkově, a tím pádem hraje jeho nástroj místy roli více než doprovodnou. I když by i pouze s cellem byla jeho debutová deska dostatečně pestrá, Pavel se rozhodl pracovat s košatějšími aranžemi a do studia přizval akordeonistu Ondřeje Zámečníka, hráče na cajón Jakuba Špiříka a pár dalších hostů v epizodních rolích.  více

Zpěvačka Lizz Wright se narodila v roce 1980 v rodině pastora. Od dětství měla blízko ke gospelové hudbě, zpívala ve sboru a později si zamilovala i další původně afromaerické hudební žánry včetně soulu, blues a jazzu. Zatímco v listopadu 2019 vystoupila v Šumperku na festivalu Blues Alive se svou vlastní kapelou, v Brně ji doprovodí Filharmonie Brno a trio pražských jazzmanů (David Dorůžka – kytara, Tomáš Baroš – kontrabas, Daniel Šoltis – bicí). Koncert se koná 3. května v Janáčkově divadle a je součástí festivalu JAZZFESTBRNO 2020.  více

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.  více

Evolet je umělecké jméno v Brně usazené slovenské písničkářky a vystudované psycholožky Evy Jurčákové. Její první veřejnou hudební aktivitou bylo trio Soundno, na které později navázala několika fázemi projektu, který si už říkal také Evolet. Bylo to nejprve duo s kytaristou Jurajem Serišem, poté krátce větší spíše příležitostné uskupení s výrazným ženským prvkem (vedle Evy v ní zpívaly Hana Voříšková a Hana Fatamorgana), až nakonec vznikla plnohodnotná kapela, v níž autorku písní doprovázejí tři zkušení brněnští hráči: Martin Kyšperský (zde především baskytara plus další nástroje), Antonín Koutný (kytara) a Jakub Kočička (bicí).  více

Osudová komedie, třetí díl hudební trilogie či fantasy muzikál. Těmito přívlastky vymezují inscenátoři nový autorský kus Ráj z dílny dvojice Zdenek Merta a Stanislav Moša. Jejich už deváté společné dílo na poli hudebního divadla mělo včera premiéru na velké scéně Městského divadla Brno. Výsledek budí rozpaky.  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní večer připravený Filharmonií Brno pro šéfdirigentskou řadu Filharmonie na Stadionu a v Janáčkově divadle je výjimečným dramaturgickým počinem. Program nazvaný podle vstupní skladby Modesta Petroviče Musorgského „Obrázky z výstavy“ staví vedle sebe další díla podnícená i inspirovaná malířským uměním: Fresky Piera della Francesca Bohuslava Martinů a symfonii Malíř Mathis Paula Hindemitha. Znějící malířství je doprovázeno unikátními, hudbou dokreslenými vizualizacemi Cori O’Lana ve spolupráci s Ars Electronica. Nejen pro kulturní instituce těžkou situaci tohoto týdne zvládla Filharmonie Brno pohotově i s náležitým pozitivním ohlasem. Podobně jako například Cirk La Putyka předcházející den se Filharmonie rozhodla představení v Janáčkově divadle nerušit a hudbu i s vizualizacemi přenášet 12. března z Besedního domu živě online na webu a na sociálních sítích.  více