Na hranici dokonalosti - Festa di Sua Maestà Caesara

6. březen 2018, 16:00
Na hranici dokonalosti - Festa di Sua Maestà Caesara

Hudbě starších období se věnuje mnoho specializovaných ansámblů, orchestrů, sborů a jiných hudebních těles, samotná provedení se ale většinou drží tradiční formy koncertu. Půjdete-li na cembalový koncert, gambový recitál, sólovou kantátu nebo operní představení, víte téměř vždy, co můžete od inscenátorů a hudebníků očekávat. Představení Festa di Sua Maestà Caesara hudebního tělesa Plaisirs de Musique, tanečníků Les Plaisirs de la Danse a herců Lindy Kunclové, Kristiny Kubové a Michala Marholda se nicméně pokusilo překvapit posluchače netradičním spojením činoherních, tanečních a instrumentálních prvků. Inscenace vznikla na objednávku barokního festivalu Hortus Magicus 2017 a měla připomenout 350. výročí svatby Leopolda I. a španělské infantky Margarity. Ryze autorské dílo se však sňatkem pouze inspirovalo a namísto něj prezentovalo téměř „alenkovské“ dobrodružství mladé Markéty, která se dostane do dob císaře Leopolda I. Habsburského. O to zajímavější bylo, že zazněly skladby samotného Leopolda I. Dalšími autory v programu byli Antonio Cesti a Johann Heinrich Schmelzer.

Při představení panovala od počátku dobrá nálada, vypovídalo o tom úvodní uchechtávání se tanečníků stylizovaných do podoby živých obrazů. Odpovědí jim byl smích publika. Zatímco scéna s dobovými kostýmy představovala tradiční ztvárnění barokní látky, úvodní vstup hlasatele z fingovaného tlampače působil svěže a kontrastně. Vše se záhy vysvětlilo, neboť jsme se ocitli v galerii a nastoupení tanečníci představovali zatím pouhé postavy na plátnech obrazů. To se však mělo brzy změnit. Hlavní postava – Markétka, děvče znuděné, drzé, povýšené a veskrze moderní – měla zažít na vlastní kůži, jaké to bylo žít v druhé polovině 17. století.

Inscenace relativně přirozeně oscilovala mezi činohrou, barokním tancem a tradičním koncertem. Hudebníci v pravé části pódia převážně doprovázeli tanečníky a herce, přesto občas zaujali i význačnější místa na scéně. Herci v činoherních intermezzech seznamovali posluchače s životními osudy Leopolda I. Habsburského a jeho první ženy Markéty Terezie Habsburské. Navzdory relativně nevděčným a schematickým postavám nepůsobily divadelní vložky nepatřičně a nuceně. Linda Kunclová v roli Markétky podala velmi přirozený výkon, což je vzhledem k charakteru postavy, který nutně sváděl ke zbytečnému přehrávání, chvályhodné. Také zasněná a éterická Markéta Habsburská ztvárněná Kristinou Kubovou i vnitřně konzistentní a přesvědčivý Michal Marhold v roli arcibiskupa Slepčianského své role zvládli.

Vizuálním těžištěm představení však byli tanečníci. Trojice děvčat a stejné trio chlapců provázely historické postavy po celou dobu představení. Z hlediska choreografie byla nepopiratelná precizní příprava – mladí tanečníci bezchybně ovládali barokní gestiku. I když se někde pozapomněli, výsledek byl stále velmi přirozený a organický. Mezi nejpovedenější taneční kreace večera patřil stylizovaný balet s koňmi. Taktéž sólové výstupy, ve kterých tanečníci prezentovali techniku, byly pro lehkost provedení pozoruhodné.

Přes veškerá pozitiva, která nebylo obtížné objevit, však naopak bylo těžké se ubránit dojmu promarněné šance a občas až nepochopitelného amaterismu, což je u interpretů, kteří platí za špičky ve svých oborech zarážející. Pomineme-li nedotaženosti technického rázu – především skutečně školácky působící promítání modlícího se Leopolda Habsburského, kterého zřejmě v prvních záběrech natáčeli na třesoucí se kameru bez stativu – zaslouží největší výtku právě hudební provedení.

Ačkoliv hudebníci představují ostřílené interprety hudby starších období, množství intonačních a rytmických přešlapů není omluvitelné ani užíváním interpretačně náročnějších dobových nástrojů. Ne že by snad provedení bylo katastrofální, to v žádném případě, při přihlédnutí k dlouholeté praxi a zkušenostem hudebníků, by však měl posluchač dostat o něco vybroušenější hudební projev. Bezchybný výkon podal snad Jan Čižmář, který je současně uměleckým vedoucím projektu. Ve finálním hodnocení je ovšem třeba přihlédnout také k velmi dobré improvizaci hudebníků. Snad jen mít více času a podařilo by se inscenátorům vybrousit i tuto složku. Nedostatky částečně vyvažovala srdečná nadsázka zřejmá od samého vstupu všech zúčastněných na scénu.

Projekt Festa di Sua Maestà nabízí posluchačům jedinečnou šanci poslechnout si hudební díla jednoho z největších panovníků své doby. To vše jest zabaleno do povedeného scénického provedení s dominantní taneční složkou. Zbývá tedy jen trochu více secvičit náročnější instrumentální party a představení může ke cti inscenátorům samotným, ale především panovníku Leopoldu I. Habsburskému skutečně sloužit.

Leopold I. Habsburský: Suita G dur, Suita c moll, Suita D dur; Antonio Cesti: Sonata G dur, Sonata G dur, Sonata d moll, Johan Heinrich Schmelzer: Arie per il Balleto à Cavallo; Improvizace: Menuet – Lidový tanec. Marta Kratochvílová: traverso; Davide Monti: housle; Ivan Bečka: viola; Jan Čižmář: theorba, barokní kytara. Psáno z koncertu 5. března 2018, Sál Břetislava Bakaly

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více