Nad Karanfily. Svět očima Ondřeje Herzána

22. červen 2016, 0:26

Nad Karanfily. Svět očima Ondřeje Herzána

Jako písničkář se Ondřej Herzán věnuje různým tématům od biblických příběhů po satiru na život vědců. Své nové album ale pojal monotematicky jako cestopis v písních.

Ondřej Herzán je mladý muž takřka renesančního rozletu. Sportuje, věnuje se vědě, loni postoupil do finále Autorské Porty. Z Brna, kde občas uvádí folkové koncerty a jiné akce, vyjíždí do různých zemí a pak o tom píše písničky. Má internetovou stránku S kytarou na cestách, na které o svém cestování po různých kontinentech i o svých písních píše. Intenzivně cestuje od roku 2004 – navštívil téměř všechny země Balkánu, Pobaltí, Skandinávii, Zakavkazsko, Kyrgyzstán i Jižní Ameriku.

Název alba a stejnojmenné písně Nad Karanfily vysvětluje v bookletu těmito slovy: „Prokletije je dosud jediné pohoří, díky kterému jsem měl problém s krční páteří. Abych mohl z doliny Grbaja sledovat zubatinu jejich štítů, musel jsem se opravdu řádně zaklánět. Jeden z nich se jmenoval Maja Karanfil – česky Karafiát. Květina – nejen symbol lásky a smíření, ale i vzpomínek, náhrobků, dosud neurovnaných vztahů v srdci divokého Balkánu, jejichž ozvuky vás při troše vnímavosti a porozumění provázejí na každém kroku…“

Schéma alba je jasné – co píseň, to země; co píseň, to zážitek. Někde Herzán-cestovatel žasne nad krásou přírody nebo lidských výtvorů (Altiplano, Modlitba bolivijských nocí, Florencie Severu), jinde líčí spíše humorné nebo tragikomické zážitky z cest (Stopařská, Co si dám v Kodani k snídani, Blbeček v Neapoli). Právě tento rozpor mezi dvěma úhly pohledu je největším úskalím alba. Jako kdyby výtvarník nevěděl, zda malovat na plátno krajinu, nebo kreslit na papír vtip, a tak by zkoušel od každého něco.

Protože Ondřej Herzán volí konzervativní písničkářský styl (zpravidla jen hlas a kytara), o to více musí zaujmout textem. A – nemohu si pomoci – za výrazně lepší, místy výtečné, pokládám v jeho případě texty vážnější. Výborný je například Mostar, pocta symbolu balkánské války, píseň, z níž je cítit upřímná pokora. Působivé je vykreslení horské scenérie v pochodovém rytmu úvodní Nad Karanfily. Povedla se i lehce filosofující Modlitba bolivijských nocí („Ať každý kdo má ducha svobody […] dumá, zda je dílem náhody to vše, co kolem jest“) nebo procházka estonským Talinnem v písni Florencie na severu.

Naopak Blbeček v Neapoli, do nějž autor shrnul vlastní cestovatelské trapasy, může pobavit při Ondřejově osobitém podání na koncertě, ale po několikerém poslechu z desky omrzí. Totéž platí o Co si dám v Kodani k snídani, písňové glose na téma „některé země v Evropě jsou výrazně dražší než jiné“.

Ondřej Herzán se jako písničkář skutečně soustřeďuje především na text. Stačí srovnat píseň Hranice v nás s tematicky obdobnou písní Israel z nedávno vydaného – také cestovatelského – alba Gravitace manželské dvojice Iamme Candlewick & Jakub Čermák. Obě pojednávají o hranicích a plotech kolem nás a v nás, ale Čermákova skladba v angličtině, obohacená samply Tomáše Háčka, je po hudební a především aranžérské stránce invenčnější. Herzán oproti tomu dokázal do svého českého textu dostat více obrazů, které tuto píseň přesahují a lze je vztáhnout k albu jako celku a jeho poselství („Neboj a vylez na spadlou zeď, z obzorů tají se dech“).

Ondřej Herzán: S kytarou na cestách➚

Přes jistý aranžérský minimalismus přináší album Nad Karanfily několik momentů, které zavedený model písničkář a kytara přesahují. V písni Altiplano se Herzán doprovází na drnkací nástroj charango, v několika písních jeho zpěv – nikoli necitlivě – podtrhne elektrická kytara Lukáše Mlčka a závěrečnou Florencii severu pojal velkokapelově – se dvěma kytarami, s basou, klávesami a cajónem. Ještě zajímavější než pokusy o aranžérské oživení je však písničkářův hlas, který se především v hlubších polohách a v mollových pasážích velmi příjemně poslouchá. Škoda je naopak občasných drobných nepřesností ve frázování nebo prohřešků proti korektní výslovnosti („vOstřihomi“).

Album, které Ondřej Herzán vydal díky podpoře fanoušků v crowdfundingové kampani, má graficky vkusný booklet se všemi texty a také s komentáři k jednotlivým písním. Existuje názor, že písničkář by měl psát tak, aby nemusel své dílo následně komentovat. Neztotožňuji se s ním. Naopak vnímám autorovy poznámky jako přínosné rozšíření „cestopisu v písních“. Jestli Nad Karanfily jako písňové album přináší zajímavý obsah a méně originální formu, Nad Karanfily jako cestopis je i po formální stránce originální.

Ondřej Herzán – Nad Karanfily, vlastní náklad 2016, 12 skladeb, celková stopáž: 39:23

Foto archiv O. Herzána

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více