Narcotic Fields: Tripophobia. Písně o strachu z nepravidelných struktur

Narcotic Fields: Tripophobia. Písně o strachu z nepravidelných struktur

Jako se říká, že síla metalových kapel se často pozná podle akustických verzí jejich písní, může něco podobného platit i u elektronických beatů. Narcotic Fields, ať už používají jakékoli nástroje, hrají především písně. Písně, jejichž melodie se občas ztrácejí v rytmech, ale stále jsou přítomny a především se zpěvem Terezy Kopecké vyplouvají na povrch.

Skupina Narcotic Fields – původně s působištěm v Olomouci – natočila v roce 2009 své debutové album Erase. Vydavatel (Indies MG) na svém webu konstatoval, že vycházejí „z bristolského triphopu, elektroniky a kytarové indie scény“. Od té doby deska, skutečně poznamenaná zvukem 90. let, sice poněkud zapadla, nicméně kapela dál fungovala, hrála, proměňovala se (z původní sestavy zůstali pouze Tomáš s Terezou), přesídlila do Brna a především se z ní vyčlenila akustická větev. Původně snad mělo jít o jedno vystoupení, ale po pozitivních zkušenostech začalo ústřední duo doplněné o baskytaristu Džestra vystupovat s komornějšími verzemi písní pod názvem Acoustic Fields. Tato formace v roce 2015 vyhrála brněnské kolo Porty a postoupila do finále, mezi trampy, do Řevnic u Prahy. Tam se už úspěch neopakoval, přesto jsem přesvědčen, že anglicky zpívané akustické písně Tomáše Bayera na folkový festival patří.

Půl roku po Portě, v prosinci 2015, vydávají elektroničtí Narcotic Fields své druhé album Tripophobia. Sestavu vedle tří zmíněných členů tvoří Manz (efekty, programování) a Red (bicí). Tomáš Bayer, který v akustickém triu hraje na kytaru, ovládá v případě Narcotic Fields klávesové nástroje. Repertoár obou tváří kapely se zčásti překrývá (Denial, Everything, Before, Warning Sign), zčásti se liší. Ale to není podstatné. Zajímavější je například skutečnost, že se Tereze daří zpívat stejně naléhavě s doprovodem akustické kytary i elektronických mašinek. Píseň Denial si dokážu představit jako obrovský hit jak v klubovém prostředí, tak na osvícenějším folkovém festivalu.

V jiných skladbách nového alba se jakákoli provázanost s akustickým zvukem ztrácí. V Everything melodickou linku stále vnímáme, ale v mezihrách na sebe elektronické beaty jednoznačně strhávají pozornost a místy konkurují zpěvu. Before zní jako kombinace elektronického popu 80. let s devadesátkovým rockem, aniž byste měli pocit, že posloucháte něco zastaralého. Povedla se Lack Of You se zajímavými strukturami vertikálními (Tereza zpívá jakoby duet sama se sebou) i horizontálními (vývoj písně od jemnější elektroniky po hutnější pasáže). Podobně dramatická je i skladba Hive s doplňováním dvou hlasů (ženský zpěv a mužská recitace), s důrazem na bicí a s gradujícími elektrorockovými pasážemi, které tvoří zajímavý kontrast ke klidnějšímu rozjezdu Lack Of You.

Tripophobia však není jen sbírkou samostatných písní. Zajímavý příběh v sobě totiž nese i název alba, který odkazuje k patologickému strachu z nepravidelných děrovaných struktur (správně trypofobie). Kapela význam tohoto „postižení“ posouvá do abstraktní roviny jako strach z neznámých děr v našem vědomí, dává jej do souvislosti s manipulací, paranoiou, bolestmi. Ale zdůrazňuje i druhou stránku – víru v možnost věci měnit pozitivním směrem: „Toto album je naším soundtrackem k těmto emocionálním stavům a vnitřním procesům.“ S tématem vtěleným do názvu alba souvisí i materiál, z něhož má vzniknout obal fyzického nosiče (album vyšlo nejprve elektronicky a jeho vydání na CD se teprve chystá). Ale to bych možná prozrazoval víc, než chce kapela v tuto chvíli světu sdělit.

Třebaže je příběh o boji s neznámými otvory v našem vědomí silný a přitažlivý, jednotlivé písně obstojí i samy o sobě. Zvlášť tehdy, známe-li obě verze kapely a můžeme srovnávat. Písně s akustickou kytarou i s elektronickým doprovodem mají něco do sebe a Tereza jako zpěvačka dokáže obě tváře kapely důvěryhodně propojit.

Narcotic Fields – Tripophobia; vydavatel: Semetrika Records 2015. 9 skladeb, celkový čas: 41:15

Foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Album Tytyty není jen záznamem povedeného koncertu. Důležitá je energie samotná a celkový posun prakticky všech skladeb k větší ráznosti, syrovosti, dravosti. Fanoušci si také mohou celkem jednoduše zkompletovat diskografii Syčáků včetně rarit – buď nevydaných, nebo vydaných mimo řadová alba.  více

Svým příznivcům k Vánocům a sobě k pětadvacátým narozeninám vyprodukovala Druhá tráva s Robertem Křesťanem svoje první DVD. Záznam koncertu s několika hosty představuje průřez tvorbou naší špičkové bluegrassové kapely, stejně jako zásadní vlivy, které na ni od začátku působily.  více

Lucie Dobrovodská se svými Paky už není žádný folk. Výrazná role akustické kytary zůstává, stejně jako určité zaměření na text a v některých písních na příběh. Nicméně zvuk skupiny je – a neberme to slovo pejorativně – popový.  více




Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více