Narcotic Fields: Tripophobia. Písně o strachu z nepravidelných struktur

Narcotic Fields: Tripophobia. Písně o strachu z nepravidelných struktur

Jako se říká, že síla metalových kapel se často pozná podle akustických verzí jejich písní, může něco podobného platit i u elektronických beatů. Narcotic Fields, ať už používají jakékoli nástroje, hrají především písně. Písně, jejichž melodie se občas ztrácejí v rytmech, ale stále jsou přítomny a především se zpěvem Terezy Kopecké vyplouvají na povrch.

Skupina Narcotic Fields – původně s působištěm v Olomouci – natočila v roce 2009 své debutové album Erase. Vydavatel (Indies MG) na svém webu konstatoval, že vycházejí „z bristolského triphopu, elektroniky a kytarové indie scény“. Od té doby deska, skutečně poznamenaná zvukem 90. let, sice poněkud zapadla, nicméně kapela dál fungovala, hrála, proměňovala se (z původní sestavy zůstali pouze Tomáš s Terezou), přesídlila do Brna a především se z ní vyčlenila akustická větev. Původně snad mělo jít o jedno vystoupení, ale po pozitivních zkušenostech začalo ústřední duo doplněné o baskytaristu Džestra vystupovat s komornějšími verzemi písní pod názvem Acoustic Fields. Tato formace v roce 2015 vyhrála brněnské kolo Porty a postoupila do finále, mezi trampy, do Řevnic u Prahy. Tam se už úspěch neopakoval, přesto jsem přesvědčen, že anglicky zpívané akustické písně Tomáše Bayera na folkový festival patří.

Půl roku po Portě, v prosinci 2015, vydávají elektroničtí Narcotic Fields své druhé album Tripophobia. Sestavu vedle tří zmíněných členů tvoří Manz (efekty, programování) a Red (bicí). Tomáš Bayer, který v akustickém triu hraje na kytaru, ovládá v případě Narcotic Fields klávesové nástroje. Repertoár obou tváří kapely se zčásti překrývá (Denial, Everything, Before, Warning Sign), zčásti se liší. Ale to není podstatné. Zajímavější je například skutečnost, že se Tereze daří zpívat stejně naléhavě s doprovodem akustické kytary i elektronických mašinek. Píseň Denial si dokážu představit jako obrovský hit jak v klubovém prostředí, tak na osvícenějším folkovém festivalu.

V jiných skladbách nového alba se jakákoli provázanost s akustickým zvukem ztrácí. V Everything melodickou linku stále vnímáme, ale v mezihrách na sebe elektronické beaty jednoznačně strhávají pozornost a místy konkurují zpěvu. Before zní jako kombinace elektronického popu 80. let s devadesátkovým rockem, aniž byste měli pocit, že posloucháte něco zastaralého. Povedla se Lack Of You se zajímavými strukturami vertikálními (Tereza zpívá jakoby duet sama se sebou) i horizontálními (vývoj písně od jemnější elektroniky po hutnější pasáže). Podobně dramatická je i skladba Hive s doplňováním dvou hlasů (ženský zpěv a mužská recitace), s důrazem na bicí a s gradujícími elektrorockovými pasážemi, které tvoří zajímavý kontrast ke klidnějšímu rozjezdu Lack Of You.

Tripophobia však není jen sbírkou samostatných písní. Zajímavý příběh v sobě totiž nese i název alba, který odkazuje k patologickému strachu z nepravidelných děrovaných struktur (správně trypofobie). Kapela význam tohoto „postižení“ posouvá do abstraktní roviny jako strach z neznámých děr v našem vědomí, dává jej do souvislosti s manipulací, paranoiou, bolestmi. Ale zdůrazňuje i druhou stránku – víru v možnost věci měnit pozitivním směrem: „Toto album je naším soundtrackem k těmto emocionálním stavům a vnitřním procesům.“ S tématem vtěleným do názvu alba souvisí i materiál, z něhož má vzniknout obal fyzického nosiče (album vyšlo nejprve elektronicky a jeho vydání na CD se teprve chystá). Ale to bych možná prozrazoval víc, než chce kapela v tuto chvíli světu sdělit.

Třebaže je příběh o boji s neznámými otvory v našem vědomí silný a přitažlivý, jednotlivé písně obstojí i samy o sobě. Zvlášť tehdy, známe-li obě verze kapely a můžeme srovnávat. Písně s akustickou kytarou i s elektronickým doprovodem mají něco do sebe a Tereza jako zpěvačka dokáže obě tváře kapely důvěryhodně propojit.

Narcotic Fields – Tripophobia; vydavatel: Semetrika Records 2015. 9 skladeb, celkový čas: 41:15

Foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Album Tytyty není jen záznamem povedeného koncertu. Důležitá je energie samotná a celkový posun prakticky všech skladeb k větší ráznosti, syrovosti, dravosti. Fanoušci si také mohou celkem jednoduše zkompletovat diskografii Syčáků včetně rarit – buď nevydaných, nebo vydaných mimo řadová alba.  více

Svým příznivcům k Vánocům a sobě k pětadvacátým narozeninám vyprodukovala Druhá tráva s Robertem Křesťanem svoje první DVD. Záznam koncertu s několika hosty představuje průřez tvorbou naší špičkové bluegrassové kapely, stejně jako zásadní vlivy, které na ni od začátku působily.  více

Lucie Dobrovodská se svými Paky už není žádný folk. Výrazná role akustické kytary zůstává, stejně jako určité zaměření na text a v některých písních na příběh. Nicméně zvuk skupiny je – a neberme to slovo pejorativně – popový.  více




Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více