Nejen líbezné povyražení Lobkowicz tria

31. leden 2018, 12:30
Nejen líbezné povyražení Lobkowicz tria

Čtvrtý koncert komorního cyklu Spolku přátel hudby nabídl posluchačům průřez repertoárem skladatelů První vídeňské školy. V programu večera však díla pojilo nejen stylové zařazení ale také obsazení skladeb. Koncert byl totiž věnován výhradně klavírním triům Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena. V brněnském Besedním domě díla předneslo hudební těleso Lobkowicz trio, které tvoří houslista Jan Mráček, violoncellista Ivan Vokáč a klavírista Lukáš Klánský.

Hudebníci zahájili koncert nejstarším z autorů vídeňské trojice – Josephem Haydnem a jeho Klavírním triem č. 44 E dur. Navzdory mnoha barvitým tvrzením uváděným v programu se jedná o dílo stojící na samém počátku vývoje této dodnes živé formy. A přestože programový text přiznává, že skladatel Joseph Haydn ve svých klavírních triích ještě dosyta nevyužívá možností triové souhry, dodává záhy, že v uváděné skladbě se skladatel nikterak technicky nebo výrazově neomezoval. Do virtuózního díla má však Haydnovo klavírní trio daleko. S postupujícími staletími se nároky na komorní hráče zvyšovaly – v současnosti tak dosahují party trií, kvartetů a kvintetů často extrémní sofistikovanosti. Komorní hudba se z pozice artiklu pro potěšení posunula do roviny nejzazšího vyjádření hudební intimity. Joseph Haydn však stojí teprve na samém počátku této cesty.

Klavírní trio č. 44 E dur nepředstavuje z hlediska hudební interpretace dílo zvláště náročné. Většina hudebních frází se vyznačuje klenutou, pomaleji plynoucí melodií a zpěvností. Výraznější běhy nebo figurace se ve skladbě téměř neobjevují a stěžejní místo v hudební faktuře zaujímá bez pochyby klavír. V takové situaci je právě na hudebnících, aby dodali tónům jedinečnost a potřebný výraz. V případě Haydnovy skladby jako by se Lobkowicz trio teprve rozehřívalo – hudebníci nakládali s dynamikou úsporně a sebemenší dramatický náboj byl jakoby uspaný. Ani ve třetí větě, ve které by prostor pro větší dravost určitě byl, si hráči nedovolili narušit jakousi snivou eleganci díla. Druhá věta s kráčivým motivem a křehkými figuracemi nad zádumčivě se táhnoucím basem však poskytla hudebníkům dostatek prostoru pro osobitou a dynamicky zajímavou interpretaci. V jednotlivých na sebe navazujících imitacích se vždy přihlásil o slovo jeden z nástrojů, zatímco zbylé dva udržovaly křehce plynoucí doprovod. Lobkowicz trio působilo u Haydnovy skladby mírně nezaujatým dojem.

Klavírní trio č. 5 B dur Wolfganga Amadea Mozarta plynule navázalo na Haydnovo dílo. Posluchačům však nemohla uniknout změna – interpreti uchopili skladbu s podstatně větším nasazením a dravostí. Mozartovo trio představuje z hlediska uvolnění jednotlivých hlasů kompozičně vyspělejší dílo. Patrná je také větší interpretační náročnost. Ve skladbě se objevují rychlejší běhy, střídání faktury i energické dialogické prvky. Toto všechno Lobkowicz trio zvýraznilo do nejmenšího detailu. Jakoby se změnou skladby pojali i větší chuť ke hře. Nepřehlédnutelnou se však stala preciznost nastudování díla – hudebníci dynamicky i výrazově zvýraznili jeho každý zajímavý detail. Nešlo však pouze o dlouhé hudební fráze nebo běhy. Například ve druhé větě zaujal nebývale dlouhý a skutečně stejnoměrně držený tón, který v dynamice ani o kousíček nezakolísal. Při další hudební frázi, ve které se vyskytoval podobný dlouze držený tón, však violoncellista Ivan Vokáč postupně rozvibroval strunu jen proto, aby o chvíli později nechal tón vyvanout do náhle jemné hudby. A podobná práce s detaily se objevovalo u všech členů tria. Působivý byl také výjezd violoncella a houslí, který vyústil namísto očekávatelného forte v téměř neslyšené pianissimo. Hudebníci uvážlivě dávkovali expresivitu a zdárně balancovali na dramatické hraně, kterou překročili až ve druhé půli večera.

Klavírní trio č. 7 B dur Ludwiga van Beethovena program večera završilo. Již od počátečních taktů první věty bylo zřejmé, jak dalece se vývoj této hudební formy posunul za pár let dělících Mozarta a Beethovena, který zcela oprostil oba nástroje z pout podřízenosti klavíru. V tomto díle už nebylo nikdy zcela jasné, kdo má skutečně vedoucí úlohu a zvýšila se interpretační náročnost skladby. A jako by se právě na to hudebníci těšili. Porovnáme-li neslané a nemastné provedení Haydnova tria s interpretační bouří, kterou představovalo Beethovenovo dílo, nedá se soudit jinak. Drsná pizzicata, kousavé běhy, ale i kantabilní melodika, jemné staccato nebo tu uměřené a tam zase neurvalé vibrato – tímto dali hudebníci vzniknout nevšednímu zážitku. Podobné provedení vyžaduje skutečně hluboké ponoření do díla a ryzí snahu o pochopení autorova záměru, což se tělesu podařilo. Lobkowicz trio dokáže plynule přecházet mezi styly a není mu cizí ani hudba modernější. O tom přesvědčil přídavek – zazněla druhá část z Klavírního tria č. 2 e moll Dimitrije Šostakoviče.

Koncert Lobkowicz tria ilustroval vyvíjející se a k větší expresivitě spějící tendence komorní hudby. Přestože se hudebníci zaměřili pouze na období vídeňského klasicismu, dokázali ilustrovat vývoj, který stále trvá. Za nejpodnětnější považuji nepopiratelnou píli, se kterou se hráči ponořili do hudební faktury a nastudovali díla se svěžestí a osobitostí. Neuškodilo by však zařadit do programu také nějaké mollové dílo, aby hudební duch klasicismu nebyl redukován na pouhé elegantní a z mého pohledu přespříliš líbezné povyražení.   

JOSEPH HAYDN Klavírní trio č. 44 E dur Hob. XV:28, WOLFGANG AMADEUS MOZART Klavírní trio č. 5 B dur KV 502, LUDWIG van BEETHOVEN Klavírní trio č. 7 B dur op. 97 „Velkovévodské“. Lobkowicz trio

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více