Nekončící cesta – písně Wabiho Ryvoly

20. srpen 2013, 0:45

Nekončící cesta – písně Wabiho Ryvoly

I když od smrti Wabiho Ryvoly uplynulo už osmnáct let, jeho písně, ukázka nefalšované trampské poezie, zůstávají nezpochybnitelnou hodnotou. Další a další generace muzikantů po nich sahají a buď jimi pouze nenápadně zdobí své zpěvníky, nebo z nich rovnou sestavují celá alba (například Roman Horký v roce 2010 na CD 19 ztracených písní Wabiho Ryvoly). Vydavatelství FT Records, které se v jedné ze svých edičních řad věnuje brněnské trampské scéně, vydalo už v roce 1997 album Poselství, na kterém Ryvolovy písně vedle autora samotného hrály skupiny Karabina a T. E. Band. Na tento koncept nyní navazuje a určitým způsobem jej rozšiřuje nové album Nekončící cesta – písně Wabiho Ryvoly. Vydavatelem je opět FT Records, autorem sleeve-notu (a zřejmě i dramaturgem) Pavel Čiča Jelínek z Karabiny, autorem písní Wabi Ryvola. Jen počet interpretů je tentokrát mnohem větší.

Pozornost se soustředí znovu především na brněnskou scénu. Vedle Karabiny a T. E. Bandu, které mají na kompilaci po čtyřech písních, jsou zastoupeny skupiny FT Prim, Přístav a Kati (po dvou písních) a jednou se připomíná už neexistující Monsun. Z mimobrněnských souborů se dostalo dvakrát na legendární chrudimskou Chrpu a jednou na Žalmana & spol. Dvě písně nahrál Wabiho bratr Miki Ryvola se svými „přáteli“ (což znamená s částí českobudějovické skupiny Nezmaři) a jako bonus album obsahuje dvě dosud nevydané, a proto cenné – přestože co do technické kvality velmi špatné – písně v podání samotného Wabiho Ryvoly. Vinou poněkud rozkolísané dramaturgie zní album jako celek trochu rozpačitě. Vůbec nevadí, že se na něm střídají kapely interpretačně zdatnější a slabší, staré a mladé, z Moravy i z Čech. Jako větší problém vidím rozkolísanou technickou kvalitu nahrávek (většinou jde o živé záznamy) a nevysvětlený klíč, podle něhož je například Karabina je zastoupena čtyřikrát, Přístav dvakrát, Žalman jednou a Kamelot, který má k Ryvolově tvorbě velmi blízko, zcela chybí.

Není cílem tohoto článku hodnotit samotnou tvorbu Wabiho Ryvoly. Snad jen připomeňme, že písně jako Osamělý město (Tereza), Břehy mé duše, Bejt starej chlap nebo Padá láska výrazně přesahují trampský žánr. A dokonce i místa, kde kladenský básník bojoval s přirozeným rytmem češtiny (Tak ahoj), vyznívají po letech sympaticky a svým způsobem roztomile. Ryvolovská přírodní lyrika a jeho pozorovatelský talent patří do učebnic a jeho hry se slovy (sledujte, kolik významů může mít oheň v písni Letokruhy) ještě čekají na patřičné docenění.

Album Nekončící cesta však nabízí ještě jiné dobrodružství než pouze odkrývání fines v Ryvolových textech. Je totiž poučnou sondou do brněnské trampské scény. Je například zajímavé porovnávat, jak starší skupiny v čele s Karabinou vyslovují důsledně brněnsky (úzké samohlásky), zatímco jejich mladší kolegové, reprezentováni především Přístavem, mají dikci – řekněme – nadregionální. Přitom hranice mezi oběma světy (tedy starší versus mladší) není ostrá – FT Prim, který letos slaví 25 let od svého vzniku, se svým projevem nachází někde uprostřed. Ruku v ruce s vývojem projevu od provinčního k obecně přijatelnému jde i technická úroveň nahrávek. Při vší úctě k zásluhám Karabiny mám z jejích nahrávek pocit, že jde především o zpívání pro radost, bez větších uměleckých ambic. Naopak Přístav – v písních Letokruhy a Smutná neděle – zní naprosto profesionálně, a to včetně kytarového sóla. Zajímavé je v tomto ohledu srovnání nahrávek Monsunu a Přístavu – s vědomím, že mezi těmito kapelami existovala částečná personální návaznost. Monsun sice vznikl až v roce 1992, ale svým projevem navazoval na starou trampskou školu sborového zpívání. V nahrávce písně Hejno vran je to patrné především v práci s dynamikou a ve sborových harmoniích. Přístav zní oproti tomu mnohem moderněji, a i když i ve Smutné neděli je dynamika důležitá, výsledek nepůsobí tak násilně a prvoplánově.

Alba typu Nekončící cesty zpravidla neslouží pouze ke spontánnímu poslechu, ale měla by mít i dokumentární hodnotu. Proto je třeba pochválit krátké odstavce o jednotlivých účinkujících, které jsou součástí bookletu. Naopak velmi postrádám – a je to bohužel obvyklý nešvar kompilací vydaných u FT Records – roky pořízení jednotlivých nahrávek. Vzhledem k tomu, že se na albu střídají skupiny dávno neexistující i současné, z nichž některé nedávno výrazně změnily sestavu (Žalman & spol.), vnímal bych zařazení jednotlivých snímků na časovou osu jako nejen užitečné, ale přímo žádoucí.

CD Nekončící cesta – písně Wabiho Ryvoly, vydal: Dr. Pavel Kopřiva – FT Records 2013. 22 skladeb, celková stopáž: 74:00

Komentáře

Reagovat
  • Slim

    9. únor 2014, 8:00
    Ahoj, Nevysvětlený klíč jsem zřejmě rozluštil: je lépe použít nahrávky trampů amatérů, než profesionála Romana Horkého, neboť ti se zřejmě nebudou přít o honorář. Většinou totiž netuší, že by na něj měli mít nárok. A tohle si redakce dobře uvědomuje. Tyto nahrávky byly pořízeny bez předešlého souhlasu většiny interpretů a stejně tak vydány na nosič.Pokud Žalman souhlasil, je to jeho věc. Já bych to jako zúčastněný interpret ven nepustil, ale to by někdo musel napřed přijít a pustit mi tu nahrávku. Celé tohle CD považuji za devalvaci Wabiho písniček (až na některé výjimky)z toho důvodu, že v naprosté většině už byly tyto skladby nahrány kvalitněji. Souhlasím s dokumentární hodnotou,co se brněnských kapel týče. Ale to je asi tak vše. Závěrečná perlička na konec: Bonus, skladba číslo 22. Prokletá vůně hor. Pískání na pozadí je zcela rušivé a na CD nepřípustné. Chápal bych to v okamžiku, kdy by tato nahrávka byla originál od Wabiho jediná a nejkvalitnější. Ale srovnej zde: http://www.youtube.com/watch?v=iwztv0_C8vk Naprosto čistá nahrávka, dokonce se sólovou kytarou. To jen dokumentuje laxní přístup k redakční práci a dokazuje jediný cíl tohoto počinu. A to je: s minimem nákladů získat co nejvíce peněz.Wabiho písním toto CD neprospěje. Dědicové autorského práva nebyli taktéž osloveni, což sice není povinnost vydavatele, ale v trampských kruzích je to jakási nepsaná morální zvyklost. To už ovšem nechávám na svědomí autorů tohoto projektu. Ahoj, Slim-bývalý člen skupiny T.E.Band, solo kytara a zpěv.
    • Petr

      4. březen 2014, 22:55
      Jestliže nebylo toto album vydáno se souhlasem interpretů a majitelů autorských práv a jestliže se s nimi vydavatel finančně nevyrovnal, je to v hudebním světě fatální a neomluvitelný trapas. Předpokládám, že takové vydavatelství může jeho majitel rovnou rozpustit, protože s takto nevěrohodnou společností nemůže žádný muzikant spolupracovat. Už jenom ze solidarity k poškozeným interpretům - kolegům, ale také proto, že by mohl být v budoucnu podveden i on sám. Je to podobné, jako když třeba právník zfalšuje podpisy ve smlouvě. Nemělo by nám to být lhostejné a neměli bychom takové bezohledné jednání tolerovat. Společnost musí takové osoby, kteří parazitují na umu a píli ostatních, vytěsnit na okraj. Kdo jednou takto záměrně podvede, ten už se jen velice těžko sám od sebe napraví.

Dále si přečtěte

Michal Šimíček je dramaturgem Café Práh. Tréninková kavárna žije jakoby stranou brněnského klubového života, její program je ale překvapivě pestrý. V těsném sousedství nákupního centra Vaňkovka je kulturní centrum, o němž jste možná do této chvíle nevěděli.  více

V sobotu proběhlo v Café Práh jihomoravské kolo Porty. Z původně trampské a folkové události se stal multižánrový festival převážně akustické hudby.  více

Rock v pojetí Beatfestu sahá od folkrocku Folk Teamu přes stále skvěle sezpívané vokály Synkop 61 a artrock Progresu až po elektrifikované blues nové kapely Miloše Makovského nebo hardrock Lidopopu.  více


Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více