Neoficiálně-oficiální závěr festivalu Janáček Brno

11. říjen 2020, 17:00
Neoficiálně-oficiální závěr festivalu Janáček Brno

Mezinárodní festival Janáček Brno 2020 včerejší maďarské představení opery Salome od Richarda Strausse promptně nahradil. Národní divadlo Brno namísto zrušeného hostování nabídlo koncertní program pod prostým názvem Orchestr Janáčkovy opery. Posluchači tak po dlouhé době mohli spatřit hráče, kteří za normálních okolností zůstávají skryti v orchestřišti. Kromě orchestru, který řídil dirigent Robert Kružík, vystoupili také houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekera. Program sestával příznačně pouze z děl Leoše Janáčka, a poněvadž původně plánovaná představení se již ve stále se zpřísňujícím karanténním prostředí nepodaří inscenovat, představoval večer na půdě Janáčkova divadla rozloučení s festivalem jako takovým. Posledním živým koncertem festivalu Janáček Brno 2020 je ještě dnešní vystoupení Filharmonie Brno v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně.

Včerejší večer zahájila skladba Žárlivost, plánovaná původně jako předehra k Janáčkově třetí opeře Její pastorkyňa. Dílo však nemá s operou hudebně příliš mnoho společného a jako předehra nezazněla ani při operní premiéře roku 1904. Žárlivost se tak stala samostatnou kompozicí sui generis, která se na začátku Její pastorkyně hrává (nebo také ne) a to podle edice, kterou inscenátoři zvolí. Často také sloužívá svojí délkou, expresivitou a kompaktností jako vhodné zahájení „janáčkovského“ programu. A nejinak tomu bylo i včera. Žárlivost tak odstartovala výtečný dramaturgický koncept večera, který rozhodně nejde onálepkovat označením z nouze ctnost náhradního koncertu v krizové situaci. Jednalo se o plnohodnotný a promyšlený program. Dobrý pocit z něj umocnilo od začátku maximální nasazení orchestru a tomu odpovídající hudební výkon – rytmická i intonační přesnost je však pouhou špičkou ledovce. Především dynamickými změnami vdechli hudebníci Janáčkově Žárlivosti život.

Houslový koncert Putování dušičky patří k dílům, která skladatel za svého života již nedokončil a ze kterého se dochovala jedna věta v délce přibližně patnácti minut. Profesoři i skladatelé Miloš Štědroň a Leoš Faltus skladbu v roce 1988 rekonstruovali a Filharmonie Brno ji ještě téhož roku v Brně provedla. Od té doby bylo Putování dušičky několikrát nahráno. Svou troškou do mlýna přispěl roku 2015 také houslista a koncertní mistr České filharmonie Josef Špaček, který včera spojil své síly s orchestrem Janáčkovy opery. Špaček je mistr křišťálově jasného tónu a precizní práce se smyčcem – i ty nejexpresivnější části v gradacích, kde se nějaká ta „špína“ a drsnost mohou vždy objevit, pronikají orchestrem jako přesně vyměřený řez skalpelem. Přestože byl Špačkův výkon na míle vzdálený interpretačnímu chladu, jeho expresivita je mnohem subtilnější, mnohem jemnější a rafinovanější. Také tam, kde se objeví lyrické motivy, houslista „nepřehrává“, výsledek je pak hudebně přesvědčivější a mnohem niternější a skutečnější než přehnaná hra na city. Dlužno říct, že orchestr šel v tomto ohledu houslistovi na ruku – citlivě, něžně, ale ne plačtivě. Nejpůsobivější polohy orchestru však měly teprve přijít.

Suita pro smyčce představuje Janáčkovu první dochovanou orchestrální skladbu a pochází ještě z doby před studiem na konzervatoři v Lipsku. Navzdory svému názvu nesestává dílo z tradičních suitových vět, ale šestice částí je pojmenována dle tempových označení. Přestože skladba neobsahuje ještě charakteristické znaky Janáčkova hudebního rukopisu, prozrazuje autorovu výtečnou melodickou představivost a vytříbený cit pro instrumentaci smyčcových nástrojů. A právě zde mohli hudebníci v čele s dirigentem prokázat své dynamické i výrazové schopnosti nejvíce. Robert Kružík akcentoval i ty nejjemnější změny v hudební faktuře. Dynamická i tempová stránka byla plná drobných vrcholů, pádů, vzdechů a napjatých prodlev. Skutečně jímavými se v nastudování orchestru Janáčkovy opery stala obě Adagia, to první s bezchybným frázováním a křehoučkou dynamikou, a to druhé s emocemi přetékajícím violoncellovým sólem Josefa Klíče. Pochvalu si zaslouží především mohutná vibrata, kterým interpret dodal obzvláště citlivá zakončení. Dirigent Kružík zvládnul výtečně nejen lyriku, ale i rychlejší části – například krátkému tanečnímu Andante con moto propůjčil nejen onu taneční lehkost, ale i určitou distingovanost a upravenost. Ostatně orchestr Janáčkovy opery hrál tak hezky, až si to vysloužilo pár neplánovaných potlesků mezi větami. (Roztomilý nešvar, který stihnul také Lašské tance.)

Smyčcový orchestr byl však záhy vystřídán mnohem intimnějším obsazením – houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekera se ujali Janáčkovy Sonáty pro housle a klavír. Od vášnivé a lyrické první věty přes hřejivou, zpěvnou a lidovou hudbou nasáklou větu druhou až po drobné scherzo a trýznivé a do ticha bravurně gradující finále zůstávala souhra hudebníků na té nejvyšší interpretační úrovni. Obzvláště povedené byly Špačkovy proměny něžných houslových akordických rozkladů do drásavých a drsných zářezů ve větě Allegretto. Miroslav Sekera se držel spíše v lyričtějších polohách a fungoval jako jasná protiváha náladovějších houslí. Také společná a přesná rubata obou interpretů přidala skladbě na lesku.

Závěrečnou skladbou večera se měly stát Janáčkovy Lašské tance a dramaturgicky by tak večer opsal pomyslný kruh – od oblíbené předehry, přes intenzivní, pochmurná a hloubavá díla až k posluchači milovaným Lašským tancům. Obzvláště fortelný Dymák a rozverný Čeladenský s charakteristickou rytmikou provedli interpreti tak přesvědčivě a s tak vytříbeným citem pro Janáčkovu hudební tvorbu, až si části vyžádaly další nečekané potlesky mezi větami. Po závěrečných Pilkách by se zdálo, že se večer chýlí k závěru. Pořadatelé však měli ještě jedno eso v rukávu. Po poděkování ředitele Janáčkova divadla Martina Glasera, uměleckého šéfa opery Jiřího Heřmana a Tomáše Jedličky, ředitele Waldorfské základní školy a mateřské školy Brno, souboru Janáčkova divadla a návštěvníkům zavítala na pódium sopranistka a představitelka Libuše v opeře Národního divadla Brno Lucie Hájková a po boku dětí z Waldorfské školy recitovala verše ze závěrečné části Smetanovy opery. Přestože skladatelova hudba přímo volá po zpěvu, síla deklamace umocněna současnou nelehkou dobou a přezíravým pohledem nejvyšších míst na kulturu, její stav a těžkosti, dokázala hluboko zasáhnout posluchače i samotné interprety. Silných momentů a dechberoucích okamžiků nám Národní divadlo Brno za poslední léta přineslo mnoho. Je však velikou škodou a také hanbou nejvyššího představitele státu a jeho proklamací k umělcům, že tentokrát tomu bylo za tak nešťastné a skličující chvíle. Hudba, divadlo, výtvarné umění a výstavy nejsou samozřejmostí – vyžadují spoustu soustavné práce a odhodlání. Máme velké štěstí, že v Brně jsou v klíčových kulturních institucích, jakou je Národní divadlo Brno, skutečně lidé na svých místech, kteří na Hradě pochopení zřejmě nenajdou. Od publika dlouze tleskajícího vestoje se jim ho včera ale dostalo svrchovaně.

ÚČINKUJÍCÍ:

JOSEF ŠPAČEK – HOUSLE

MIROSLAV SEKERA – KLAVÍR

ROBERT KRUŽÍK – DIRIGENT

ORCHESTR JANÁČKOVY OPERY NdB

PROGRAM:

LEOŠ JANÁČEK:

ŽÁRLIVOST (ÚVOD K JEJÍ PASTORKYNI), JW VI/2

HOUSLOVÝ KONCERT PUTOVÁNÍ DUŠIČKY, JW IX/10

PRO SÓLOVÉ HOUSLE A ORCHESTR

SUITA PRO SMYČCE, JW VI/2

SONÁTA PRO HOUSLE A KLAVÍR, JW VII/7

LAŠSKÉ TANCE, JW VI/17

sobota 10. října 2020, Janáčkovo divadlo

Josef Špaček/ foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce

V pořadí druhý koncert slavnostní desáté sezóny hudebního tělesa Brno Contemporary Orchestra nazvaný Kamenné mantry představil v pondělí 22. listopadu v brněnském pavilonu Anthropos skladby Fausta Romitelliho, Michala Rataje, Miloslava Ištvana a nedávno zesnulého (brněnským posluchačům dobře známého) litevského skladatele Bronia Kutavičiuse. Vedle samotného orchestru vystoupili také sopranistka Irena Troupová, hráč na marimbu Martin Opršál a recitátor Pavel Zajíc, který nahradil v programu původně uvedeného Otakara Blahu. Koncert pořádaný ve spolupráci s Moravským zemským muzeem řídil umělecký vedoucí tělesa Pavel Šnajdrvíce

Součástí Českého rozhlasu Brno je už téměř sedmdesát let také folklorní redakce. V rozhovoru s jejím současným dramaturgem, ale také cimbalistou a pedagogem Jaroslavem Kneislem se dozvíte, co se v nově zrekonstruované budově brněnského rozhlasu právě chystá. A dále vám kupříkladu prozradíme, proč by měl každý milovník lidové hudby ladit tuto stanici právě v listopadu.  více

Sváteční večer 28. října oslavila část brněnských folklorních nadšenců v honosném prostoru Mahenova divadla. Hned dvakrát po sobě zde stejným programem oslavil své půlkulaté čtyřicáté páté výročí Dětský národopisný soubor brněnský Valášek.  více

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.  více

Slavný román Jane Eyrová od spisovatelky Charlotte Brontëové inspiroval řadu umělců. Mimořádná próza patří k vrcholům romantické literatury. O jejím významu svědčí také přes třicet filmových, televizních a muzikálových adaptací. A právě v české premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno (MdB) její muzikálové zpracování. Inscenace režiséra Petra Gazdíka představuje silné a působivé hudební divadlo, které zaujme hudebním nastudováním, pěveckými i hereckými výkony, ale také kostýmním, scénografickým i pohybovým zpracováním.  více

Pod „šifrou“ 29/2 (čti „Dvacátý devátý únor“) se skrývá kapela, která vznikla tak trochu z legrace. Použila kompoziční postupy, které by při psaní písní vůbec neměly fungovat. Sjednotila muzikanty, kteří si už z podstaty snad ani nemohou navzájem rozumět. A přitom vzniklo album velmi silných písní, které při vší experimentálnosti mají hlavu a patu a funguji i jako celek.  více

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Novinkou Městského divadla Brno je hudební inscenace První rande. Co vše se může stát na prvním dostaveníčku naslepo, se dozvíte v této svižné muzikálové komedii, která měla premiéru před sedmi lety na Broadwayi. Její brněnská podoba v evropské premiéře a v režii Stanislava Moši představuje vtipné, herecky svižné, plnokrevné a hudebně přitažlivé divadlo.  více

Jedním z koncertů hudebního festivalu Moravský podzim, které jsou věnovány památce skladatelského – a v tomto případě i básnického – odkazu Jana Nováka, se stal páteční večer s názvem Ludicra. V sále Besedního domu zaznělo v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a ansámblu Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra pět světových premiér na latinskou poezii Jana Nováka z částečně autobiograficky laděné sbírky Ludicra. Novákovu poezii zhudebnili Jakub Rataj, Lenka Nota, Barry Wan, David Carpenter a Jana Vöröšová.  více

Barvitá dramaturgie letošního ročníku festivalu Moravský podzim vsadila také na tradiční francouzské písně v podání souboru Le Poème Harmonique, který řídí loutnista, kytarista a dirigent Vincent Dumestre. Renomovaný soubor představil program Na palácových schodech (Aux marches du palais), kterým si již dávno získal světový věhlas u posluchačů i kritiků. Brněnské publikum jej vyslechlo včera v Besedním domě.  více

Hudební festival Moravský podzim v Janáčkově divadle vykročil do druhé padesátky. Program jeho včera zahájeného 51. ročníku připomíná především skladatelský odkaz Jana Nováka, jehož stoleté narozeninové jubileum připadá na tento rok. Kromě Novákových děl v provedení nejrůznějších ansámblů a sólistů zazní také díla amerických, českých a ruských minimalistů. Dramaturgickou trojici letošního ročníku uzavírá hudba z Arménie, která vyvrcholí závěrečným festivalovým koncertem Arménské filharmonie. Včerejší zahájení festivalu ale obstarala pořadatelská Filharmonie Brno v čele s Dennisem Russellem Daviesem. Dále vystoupili zpěvačka Angélique Kidjo a varhaník Christian Schmittvíce

Kontrabasista František Uhlíř je nejen vynikajícím kontrabasovým interpretem, ale také neuvěřitelně plodným autorem - k loňským sedmdesátinám si nadělil hned trojici alb: s triem MUH (Magris-Uhlíř-Helešic) s italským pianistou Robertem Magrisem album A Step Into Light, s dalším triem KUH (Kohldorfer-Uhlíř-Helešic) desku Old Souls a do třetice reprezentativní CD Story Of My Life, velkolepou sedmidílnou suitu pro jazzový septet. Koncertní provedení této hudební autobiografie bylo na programu přehlídky JazzFestBrno už pro loňský ročník, ale covidové restrikce vše odsunulo na letošní září. Šťastný dramaturgický záměr tady vše spojil se symbolickou oslavou červencových osmdesátin Vincence Kummera, rovněž absolventa oboru kontrabas na brněnské konzervatoři (což starší z jubilantů v pozvánce na koncert vtipně glosoval slovy „brněnská basová škola slaví“). Zbytečná skromnost: oba jubilanti předvedli na pódiu skvělé výkony popírající jakékoliv věkové limity a potvrdili, že patří (spolu s nedávno zesnulým Jiřím/Georgem Mrázem a Miroslavem Vitoušem) ke světově uznávané české kontrabasové škole. Dvojkoncert obou jubilantů tak nabídl každému z nich jeden „poločas“, při kterém dostali možnost představit vlastní tvorbu (Uhlíř autorskou, Kummer převážně aranžérskou), spoluhráče a hosty.  více

Nejčtenější

Kritika

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce