Novoroční taškařice Filharmonie Brno

2. leden 2018, 11:00
Novoroční taškařice Filharmonie Brno

Pokud jste navštívili novoroční koncert brněnské filharmonie v očekávání seriózní, rigorózně slavností, přitom uměřené a distingované zábavy, pravděpodobně jste odcházeli vrcholně nespokojeni. V rozčarování jste si možná stěžovali, spílali a mumlali: co to bylo za dirigentovy taneční kreace, proč se tleskalo do rytmu Radeckého marše a především – proč nám jen nutili zpívat? A ta dramaturgie! Minulý rok alespoň Smetana, ale letos? Samé valčíčky a polky, operety a šlehačky! Jestli nejste zahořklý škarohlíd, je vysoká pravděpodobnost, že jste po boku Filharmonie Brno s lehkostí a rozverností vtančili do roku 2018.

Večer pod názvem Pozdrav z Vídně do světa se skládal především ze známých děl rodiny Straussů – Pochodu Radeckého Johanna otce, předehry k operetě Netopýr Johanna syna, rychlé polky Bez starostí Josefa Strausse nebo například Šlehačkového valčíku Richarda Strausse. Tento Straussovský monopol okořenila díla Straussiana Ericha Wolfganga Korngolda, Valčík Leonarda Bernsteina, skladba Jazz Pizzicato Leroye Andersona, Puškinův valčík Sergeje Prokofieva či Polka Dimitrije Šostakoviče. Koncert kvůli nedostatečné kapacitě sálu zazněl dvakrát v jednom dni – recenzovaný v 16 a později ve 20 hodin s mírně rozšířeným programem. Představení řídil Caspar Richter – dirigent, který vtiskl koncertu nanejvýš osobitou tvář. Zda se večerní koncert nesl v jiném duchu, nemohu posoudit.

novorocni_koncert_filharmonie_brno_2017_foto_jelinek_02

Je celkem běžné, když si dirigent tu a tam dupne do rytmu, povyskočí si, nebo dokonce tančí, málokdy však zažije publikum takovou míru interakce jako při novoročním koncertu Filharmonie Brno. Nejenže dirigent Caspar Richter výtečně komunikoval s celým orchestrem, ale často svoji pozornost obracel také k posluchačům. Ti nejprve zmateni netušili, co si dirigent žádá, ale velmi brzy se sál adaptoval a víceméně svorně tleskal, a dokonce i dvojjazyčně zpíval. V sálu bylo velké množství německy mluvících návštěvníků, a tak jsme se dočkali vedle české verze písně (Pes jitrničku sežral) i té původní. Občasná zvolání dirigenta i orchestru pouze podtrhovala zřetelnou nadsázku koncertu. Navzdory nepopiratelné žoviálnosti však hudební interpretace ztráty neutrpěla. Hudebníci přednesli všechna díla se samozřejmým přehledem a vtip nepůsobil nuceně. Naopak bylo zřejmé, že se i těleso výtečně baví a z jednotlivých hudebních sekcí zářily usměvavé tváře symfoniků-taškářů. Snad jen ValčíkDivertimenta pro orchestr Leonarda Bernsteina působil maličko nesměleji a stejně tak zakončení nebylo úplně jednotné. Co se však náležitě vydařilo, byl především výsledný výraz všech hudebních děl. Dirigent Caspar Richter má s repertoárem velkou zkušenost a brněnští filharmonikové do provedení zakomponovali všechny potřebné a jemné valčíkové i obecně taneční finesy. Klenuté melodie, úsečně hravá staccata, něžná pizzicata, přízvuky, délky tónů – vše bylo vybroušeno k eleganci.

novorocni_koncert_filharmonie_brno_2017_foto_jelinek_03

Jak bylo naznačeno výše, těžiště večera představovaly valčíky, polky a známé melodie z operet a baletů. Nejednalo se tedy o celistvá díla, ale o vybrané perličky. Toto řešení nabízí širokou paletu dramaturgických možností, kterými mohli pořadatelé provést posluchače po rozličných kontinentech a poukázat na rozmanité hudební proudy 19. a 20. století. Výsledek však zůstal poněkud krotký. Těžko vyčítat dramaturgům, že věnovali takovou pozornost valčíkům – vždyť pro mnoho lidí představují hlavní vývozní artikl Vídně. Pochopitelná jsou také velká jména na seznamu skladatelů. Přesto se vkrádá myšlenka, že výsledný program mohl být odvážnější, a ačkoliv nevolám po zásadní hudební moderně, která by stejně na Nový rok našla jen pramalé zastání u posluchačů, věřím, že většina z nás návštěvníků ještě dnes ráno vstávala z postele v typickém přiznávkovém rytmu straussovského valčíku. A to není dokonce ani problémem děl samotných. Vybrány byly totiž opravdové skvosty – Straussiana Ericha Wolfganga Korngolda, Valčík z Divertimenta pro orchestr Leonarda Bernsteina nebo kouzelný valčík Vídeňská krev Johanna Strausse syna. Jen bylo žádoucí alespoň mírně narušit tuto promenádu elegantních tanců. Jediným skutečným kontrastem byla Polka z baletu Zlatý věk Dimitrije Šostakoviče, která svým modernějším hudebním jazykem a odvážnými rytmy představovala vítané čeření stojatých vod. Dost bylo škarohlídství.

novorocni_koncert_filharmonie_brno_2017_foto_jelinek_04

Filharmonie Brno zahájila nový rok svěžím vtipkováním, tancem a elegancí. Těžko hledat posluchače, který by se v průběhu večera alespoň maličko nepousmál nad tanečními kreacemi dirigenta nebo se třeba na okamžik v myšlenkách nepřenesl do tanečního sálu některého z hudbymilovných paláců 19. nebo 20. století.

Johann Strauss syn: Netopýr, předehra k operetě; valčík Vídeňská krev; Bylo to překrásné z operety Mařinka vonná, polka Třesky Plesky; Císařský valčík
Johann Strauss otec: Vzpomínka na Ernsta, fantazie; Furioso-Galopp; Pochod Radeckého
Josef Strauss: Bez starostí, rychlá polka
Richard Strauss: Šlehačkový valčík, z baletu Šlehačka
Erich Wolfgang Korngold: Straussiana, část Polka
Leonard Bernstein: Divertimento pro orchestr, druhá část Valčík
Leroy Anderson: Jazz Pizzicato
Sergej Prokofiev: Puškinův valčík č. 1
Dimitrij Šostakovič: Polka z baletu Zlatý věk, Filharmonie Brno,  dirigent: Caspar Richter, psáno z odpoledního koncertu 1.1. 2018

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více