Novoroční taškařice Filharmonie Brno

2. leden 2018, 11:00
Novoroční taškařice Filharmonie Brno

Pokud jste navštívili novoroční koncert brněnské filharmonie v očekávání seriózní, rigorózně slavností, přitom uměřené a distingované zábavy, pravděpodobně jste odcházeli vrcholně nespokojeni. V rozčarování jste si možná stěžovali, spílali a mumlali: co to bylo za dirigentovy taneční kreace, proč se tleskalo do rytmu Radeckého marše a především – proč nám jen nutili zpívat? A ta dramaturgie! Minulý rok alespoň Smetana, ale letos? Samé valčíčky a polky, operety a šlehačky! Jestli nejste zahořklý škarohlíd, je vysoká pravděpodobnost, že jste po boku Filharmonie Brno s lehkostí a rozverností vtančili do roku 2018.

Večer pod názvem Pozdrav z Vídně do světa se skládal především ze známých děl rodiny Straussů – Pochodu Radeckého Johanna otce, předehry k operetě Netopýr Johanna syna, rychlé polky Bez starostí Josefa Strausse nebo například Šlehačkového valčíku Richarda Strausse. Tento Straussovský monopol okořenila díla Straussiana Ericha Wolfganga Korngolda, Valčík Leonarda Bernsteina, skladba Jazz Pizzicato Leroye Andersona, Puškinův valčík Sergeje Prokofieva či Polka Dimitrije Šostakoviče. Koncert kvůli nedostatečné kapacitě sálu zazněl dvakrát v jednom dni – recenzovaný v 16 a později ve 20 hodin s mírně rozšířeným programem. Představení řídil Caspar Richter – dirigent, který vtiskl koncertu nanejvýš osobitou tvář. Zda se večerní koncert nesl v jiném duchu, nemohu posoudit.

novorocni_koncert_filharmonie_brno_2017_foto_jelinek_02

Je celkem běžné, když si dirigent tu a tam dupne do rytmu, povyskočí si, nebo dokonce tančí, málokdy však zažije publikum takovou míru interakce jako při novoročním koncertu Filharmonie Brno. Nejenže dirigent Caspar Richter výtečně komunikoval s celým orchestrem, ale často svoji pozornost obracel také k posluchačům. Ti nejprve zmateni netušili, co si dirigent žádá, ale velmi brzy se sál adaptoval a víceméně svorně tleskal, a dokonce i dvojjazyčně zpíval. V sálu bylo velké množství německy mluvících návštěvníků, a tak jsme se dočkali vedle české verze písně (Pes jitrničku sežral) i té původní. Občasná zvolání dirigenta i orchestru pouze podtrhovala zřetelnou nadsázku koncertu. Navzdory nepopiratelné žoviálnosti však hudební interpretace ztráty neutrpěla. Hudebníci přednesli všechna díla se samozřejmým přehledem a vtip nepůsobil nuceně. Naopak bylo zřejmé, že se i těleso výtečně baví a z jednotlivých hudebních sekcí zářily usměvavé tváře symfoniků-taškářů. Snad jen ValčíkDivertimenta pro orchestr Leonarda Bernsteina působil maličko nesměleji a stejně tak zakončení nebylo úplně jednotné. Co se však náležitě vydařilo, byl především výsledný výraz všech hudebních děl. Dirigent Caspar Richter má s repertoárem velkou zkušenost a brněnští filharmonikové do provedení zakomponovali všechny potřebné a jemné valčíkové i obecně taneční finesy. Klenuté melodie, úsečně hravá staccata, něžná pizzicata, přízvuky, délky tónů – vše bylo vybroušeno k eleganci.

novorocni_koncert_filharmonie_brno_2017_foto_jelinek_03

Jak bylo naznačeno výše, těžiště večera představovaly valčíky, polky a známé melodie z operet a baletů. Nejednalo se tedy o celistvá díla, ale o vybrané perličky. Toto řešení nabízí širokou paletu dramaturgických možností, kterými mohli pořadatelé provést posluchače po rozličných kontinentech a poukázat na rozmanité hudební proudy 19. a 20. století. Výsledek však zůstal poněkud krotký. Těžko vyčítat dramaturgům, že věnovali takovou pozornost valčíkům – vždyť pro mnoho lidí představují hlavní vývozní artikl Vídně. Pochopitelná jsou také velká jména na seznamu skladatelů. Přesto se vkrádá myšlenka, že výsledný program mohl být odvážnější, a ačkoliv nevolám po zásadní hudební moderně, která by stejně na Nový rok našla jen pramalé zastání u posluchačů, věřím, že většina z nás návštěvníků ještě dnes ráno vstávala z postele v typickém přiznávkovém rytmu straussovského valčíku. A to není dokonce ani problémem děl samotných. Vybrány byly totiž opravdové skvosty – Straussiana Ericha Wolfganga Korngolda, Valčík z Divertimenta pro orchestr Leonarda Bernsteina nebo kouzelný valčík Vídeňská krev Johanna Strausse syna. Jen bylo žádoucí alespoň mírně narušit tuto promenádu elegantních tanců. Jediným skutečným kontrastem byla Polka z baletu Zlatý věk Dimitrije Šostakoviče, která svým modernějším hudebním jazykem a odvážnými rytmy představovala vítané čeření stojatých vod. Dost bylo škarohlídství.

novorocni_koncert_filharmonie_brno_2017_foto_jelinek_04

Filharmonie Brno zahájila nový rok svěžím vtipkováním, tancem a elegancí. Těžko hledat posluchače, který by se v průběhu večera alespoň maličko nepousmál nad tanečními kreacemi dirigenta nebo se třeba na okamžik v myšlenkách nepřenesl do tanečního sálu některého z hudbymilovných paláců 19. nebo 20. století.

Johann Strauss syn: Netopýr, předehra k operetě; valčík Vídeňská krev; Bylo to překrásné z operety Mařinka vonná, polka Třesky Plesky; Císařský valčík
Johann Strauss otec: Vzpomínka na Ernsta, fantazie; Furioso-Galopp; Pochod Radeckého
Josef Strauss: Bez starostí, rychlá polka
Richard Strauss: Šlehačkový valčík, z baletu Šlehačka
Erich Wolfgang Korngold: Straussiana, část Polka
Leonard Bernstein: Divertimento pro orchestr, druhá část Valčík
Leroy Anderson: Jazz Pizzicato
Sergej Prokofiev: Puškinův valčík č. 1
Dimitrij Šostakovič: Polka z baletu Zlatý věk, Filharmonie Brno,  dirigent: Caspar Richter, psáno z odpoledního koncertu 1.1. 2018

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Nejčtenější

Kritika

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více