Novoroční taškařice Filharmonie Brno

2. leden 2018, 11:00
Novoroční taškařice Filharmonie Brno

Pokud jste navštívili novoroční koncert brněnské filharmonie v očekávání seriózní, rigorózně slavností, přitom uměřené a distingované zábavy, pravděpodobně jste odcházeli vrcholně nespokojeni. V rozčarování jste si možná stěžovali, spílali a mumlali: co to bylo za dirigentovy taneční kreace, proč se tleskalo do rytmu Radeckého marše a především – proč nám jen nutili zpívat? A ta dramaturgie! Minulý rok alespoň Smetana, ale letos? Samé valčíčky a polky, operety a šlehačky! Jestli nejste zahořklý škarohlíd, je vysoká pravděpodobnost, že jste po boku Filharmonie Brno s lehkostí a rozverností vtančili do roku 2018.

Večer pod názvem Pozdrav z Vídně do světa se skládal především ze známých děl rodiny Straussů – Pochodu Radeckého Johanna otce, předehry k operetě Netopýr Johanna syna, rychlé polky Bez starostí Josefa Strausse nebo například Šlehačkového valčíku Richarda Strausse. Tento Straussovský monopol okořenila díla Straussiana Ericha Wolfganga Korngolda, Valčík Leonarda Bernsteina, skladba Jazz Pizzicato Leroye Andersona, Puškinův valčík Sergeje Prokofieva či Polka Dimitrije Šostakoviče. Koncert kvůli nedostatečné kapacitě sálu zazněl dvakrát v jednom dni – recenzovaný v 16 a později ve 20 hodin s mírně rozšířeným programem. Představení řídil Caspar Richter – dirigent, který vtiskl koncertu nanejvýš osobitou tvář. Zda se večerní koncert nesl v jiném duchu, nemohu posoudit.

novorocni_koncert_filharmonie_brno_2017_foto_jelinek_02

Je celkem běžné, když si dirigent tu a tam dupne do rytmu, povyskočí si, nebo dokonce tančí, málokdy však zažije publikum takovou míru interakce jako při novoročním koncertu Filharmonie Brno. Nejenže dirigent Caspar Richter výtečně komunikoval s celým orchestrem, ale často svoji pozornost obracel také k posluchačům. Ti nejprve zmateni netušili, co si dirigent žádá, ale velmi brzy se sál adaptoval a víceméně svorně tleskal, a dokonce i dvojjazyčně zpíval. V sálu bylo velké množství německy mluvících návštěvníků, a tak jsme se dočkali vedle české verze písně (Pes jitrničku sežral) i té původní. Občasná zvolání dirigenta i orchestru pouze podtrhovala zřetelnou nadsázku koncertu. Navzdory nepopiratelné žoviálnosti však hudební interpretace ztráty neutrpěla. Hudebníci přednesli všechna díla se samozřejmým přehledem a vtip nepůsobil nuceně. Naopak bylo zřejmé, že se i těleso výtečně baví a z jednotlivých hudebních sekcí zářily usměvavé tváře symfoniků-taškářů. Snad jen ValčíkDivertimenta pro orchestr Leonarda Bernsteina působil maličko nesměleji a stejně tak zakončení nebylo úplně jednotné. Co se však náležitě vydařilo, byl především výsledný výraz všech hudebních děl. Dirigent Caspar Richter má s repertoárem velkou zkušenost a brněnští filharmonikové do provedení zakomponovali všechny potřebné a jemné valčíkové i obecně taneční finesy. Klenuté melodie, úsečně hravá staccata, něžná pizzicata, přízvuky, délky tónů – vše bylo vybroušeno k eleganci.

novorocni_koncert_filharmonie_brno_2017_foto_jelinek_03

Jak bylo naznačeno výše, těžiště večera představovaly valčíky, polky a známé melodie z operet a baletů. Nejednalo se tedy o celistvá díla, ale o vybrané perličky. Toto řešení nabízí širokou paletu dramaturgických možností, kterými mohli pořadatelé provést posluchače po rozličných kontinentech a poukázat na rozmanité hudební proudy 19. a 20. století. Výsledek však zůstal poněkud krotký. Těžko vyčítat dramaturgům, že věnovali takovou pozornost valčíkům – vždyť pro mnoho lidí představují hlavní vývozní artikl Vídně. Pochopitelná jsou také velká jména na seznamu skladatelů. Přesto se vkrádá myšlenka, že výsledný program mohl být odvážnější, a ačkoliv nevolám po zásadní hudební moderně, která by stejně na Nový rok našla jen pramalé zastání u posluchačů, věřím, že většina z nás návštěvníků ještě dnes ráno vstávala z postele v typickém přiznávkovém rytmu straussovského valčíku. A to není dokonce ani problémem děl samotných. Vybrány byly totiž opravdové skvosty – Straussiana Ericha Wolfganga Korngolda, Valčík z Divertimenta pro orchestr Leonarda Bernsteina nebo kouzelný valčík Vídeňská krev Johanna Strausse syna. Jen bylo žádoucí alespoň mírně narušit tuto promenádu elegantních tanců. Jediným skutečným kontrastem byla Polka z baletu Zlatý věk Dimitrije Šostakoviče, která svým modernějším hudebním jazykem a odvážnými rytmy představovala vítané čeření stojatých vod. Dost bylo škarohlídství.

novorocni_koncert_filharmonie_brno_2017_foto_jelinek_04

Filharmonie Brno zahájila nový rok svěžím vtipkováním, tancem a elegancí. Těžko hledat posluchače, který by se v průběhu večera alespoň maličko nepousmál nad tanečními kreacemi dirigenta nebo se třeba na okamžik v myšlenkách nepřenesl do tanečního sálu některého z hudbymilovných paláců 19. nebo 20. století.

Johann Strauss syn: Netopýr, předehra k operetě; valčík Vídeňská krev; Bylo to překrásné z operety Mařinka vonná, polka Třesky Plesky; Císařský valčík
Johann Strauss otec: Vzpomínka na Ernsta, fantazie; Furioso-Galopp; Pochod Radeckého
Josef Strauss: Bez starostí, rychlá polka
Richard Strauss: Šlehačkový valčík, z baletu Šlehačka
Erich Wolfgang Korngold: Straussiana, část Polka
Leonard Bernstein: Divertimento pro orchestr, druhá část Valčík
Leroy Anderson: Jazz Pizzicato
Sergej Prokofiev: Puškinův valčík č. 1
Dimitrij Šostakovič: Polka z baletu Zlatý věk, Filharmonie Brno,  dirigent: Caspar Richter, psáno z odpoledního koncertu 1.1. 2018

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jakou měrou lze zasahovat do hudební, výrazové a afektové struktury dramatického díla aniž by režisér, hudebník, tanečník nebo zpěvák vytvořil vnitřně nekonzistentní chiméru? Dává výsledek ještě smysl? To jsou palčivé otázky soudobých inscenačních snah. Ne vždy vše musí být do očí bijící. Příkladem může být svérázné provedení opery L’Amor non ha legge Antonia Caldary při šestém ročníku Olomouckých barokních slavností. Opera vznikla při příležitosti padesátých narozenin hudbymilovného hraběte Johanna Adama von Questenberg. Těleso Ensemble Damian pod uměleckým vedením Tomáše Hanzlíka provedlo novodobou premiéru opery v prostředí olomouckého konviktu počátkem týdne.  více

Hostem Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou bude v pondělí 30. července anglický písničkář John Smith. Pořadatelé o něm hovoří jako o „utajeném pokladu vytříbeného folkového písničkářství“ a vyzdvihují jeho loňské album Headlong s osobními vyznáními manželce Joanně. Se Smithem, kterého jeho kytarový idol a vzor John Renbourn označil za „budoucnost folku“, jsme hovořili telefonicky.  více

Budova Českého rozhlasu Brno se po rekonstrukci chlubí novým studiem. Studio VII bylo obrazně pokřtěno koncertem Na živú notečku z folklorní řady Na moravskou notu Českého rozhlasu Brno a Zlín. Hudebního zasvěcení se ujala Horňácká muzika Petra Mičky, jejíž primáš je zároveň jedním z rozhlasových redaktorů. Jako hosté se představili velmi nadaní mladí zpěváčci Anička Mičková a Janíček Pavlík a také legenda horňáckého folkloru majstr Martin Hrbáč. Celý více než hodinový program je možno shlédnou na youtube kanálu Českého rozhlasu.  více

V sále slavkovského zámku se včera odehrál závěrečný koncert mezinárodního festivalu Concentus Moraviae. Dvacátý třetí ročník však byl v porovnání s předcházejícími a spíše vážně laděnými koncerty něčím zcela odlišným. Jednotícím prvkem všech koncertů ročníku bylo spojení hudby a humoru napříč epochami a hudebními styly. Zatímco zahajovací koncert nabídl spíše moderní a leckdy i experimentální uchopení hudebního vtipu, ten závěrečný s podtitulem Barokní žerty stavěl na zvukomalebné komice, které dominovaly kukačky, slavíci, žáby i šermíři a bojovníci. O provedení děl se postaral ansámbl Les Passions de l’Ame – Orchester für Alte Musik Bern.  více

Předposlední červnový víkend se většina tuzemských folklorních nadšenců přesunula již po třiasedmdesáté do jihomoravské Strážnice. Toto městečko se zajímavou a dlouhou historií se pravidelně stává dějištěm největšího folklorního festivalu v České republice. Každoročně se ho účastní folklorní soubory, lidové muziky a rukodělní výrobci z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, a také jiných zemí celého světa. Letos to bylo například pestrobarevné Mexiko nebo orientální Indonésie.  více

Verše sonetů Williama Shakespeara včera určily atmosféru ve skleněném pokoji vily Tugendhat. Uskutečnilo se tady poslední uvedení projektu nazvaného Navštívení krásy v rámci festivalu ProART. V tomto večeru došlu ke spojení tance, divadla a hudby, kterážto umění měla přítomným zprostředkovat netradičním způsobem renesanční verše. Martin Dvořák, tanečník a choreograf a zároveň ředitel spolku ProART spolu s herečkou Veronikou Žilkovou a hudebníkem Františkem Chaloupkou vystoupili jako protagonisté těchto milostných veršů.  více

Ačkoliv je spojení hudby a vína odvěké a onu symbiózu opojných melodií s tekutou révou můžeme sledovat napříč dějinami již od dob kultu boha Dionýsa, ke skutečnému a programovému souznění obou dochází zřídka. Pomineme-li slavnosti vína, které kolem měsíce září napříč republikou zkrášlují konec léta, pak víno v úzkém spojení s hudbou bývá jen málokdy středobodem hudebních programů. Včerejší koncert ansámblu Zefiro Torna vedeného Jurgenem de Bruyn v Kurdějově u Hustopečí se pokusil právě tuto dramaturgickou mezeru zaplnit. Koncert z programu 23. ročníku festivalu Concentus Moraviae nabídl totiž kromě rozverných skladeb Orlanda di Lassa, Didiera Lupiho, Giovanniho Bassana, Giovanniho Battisty Fontany nebo Vincenza Galilea i degustaci vybraných vín, kterou komentoval someliér Janko Martinkovič. S životními osudy skladatele pak diváky seznamoval divadelní herec Jan Kolařík.  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš připravil již tradiční oživení prvních letních dnů a to 21. ročníkem série folklorních večerů pod názvem F scéna. Bezmála týdenní festival začal slavnostním galavečerem v kulisách hradu Špilberk, kde se krom domácího pořadatelského tělesa objevil také vzácný host Poddukelský umelecký ľudový súbor – PUĽS z Prešova. Ten mohli diváci vidět také ještě následující den, kdy byl program na Nové radnici již zcela v jejich režii. Třetí festivalový den se i se svými tanečníky předvedl opět VUS Ondráš pásmem s názvem Taneční miniatury.  více

Podtitulem Bohatýrsko-milostná hudební komedie o dvanácti obrazech označilo svoji nejnovější inscenaci Tři mušketýři Městské divadlo Brno, které tímto titulem zároveň zahájilo provoz letní scény v Biskupském dvoře. Není třeba se kočkovat o žánrové vymezení této ponejvíce hry se zpěvy. Důležitější je, co tato open air produkce divákovi nabízí…  více

Na včerejším Koncertu hejtmana jihomoravského kraje na slavkovském zámku představil světoznámý kontratenorista Dominique Visse i s nově vzniklým hudebním tělesem Vis musica nevážné, komické a někdy i drze ironické skladby. A nebyla to náhoda. Další koncert hudebního festivalu Concentus Moraviae, jehož letošní ročník je zasvěcen hudbě a humoru, tak svrchovaně naplnil dramaturgickou linku. Visse se navíc s úspěchem představil již na třech festivalových ročnících.  více

Nazpívat album notoricky známých jazzových standardů v překladech do češtiny a přitom si nejen nevylámat zuby, ale dokonce působit přirozeně a v rámci možností i originálně je mimořádně náročná disciplína. Darku Neumannovi, „takové té brněnské figurce“ (jak stojí v bookletu alba) se to povedlo. Na tom, že se zdárně pohybuje na samé hraně sentimentu a bluesové ryzosti, mají velkou zásluhu i texty Ester Kočičkové.  více

Mandolinista Martin Krajíček hraje v kapelách různých žánrů. Má vlastní akustické trio, je členem tria Jitky Šuranské, působí v „mexické“ kapele Mariachi Espuelas a v Cimbal Classicu, hraje klezmer a hru na mandolínu také vyučuje. Od loňského roku je také pořadelem Mandolínového festivalu v Boskovicích. Letošní ročník se bude konat od 8. do 10. června.  více

Skupina D.N.A. Brno, vítěz finále Porty z roku 2011, vydala po čtyřech letech nové album. Vedle nového příjmení baskytaristky (ale stále je to tatáž Barbora, která před lety – tehdy ještě dívčí a dětskou – kapelu spoluzakládala) došlo v sestavě k důležité změně. Novým členem se stal Ondra Bojanovský (syn kapelník FT Primu Aleše Bojanovského), který ovládá rytmické nástroje. Bývalá perkusistka Lenka Ručková se tím pádem mohla naplno přesunout ke klavíru. Jinak zůstává vše zdánlivě při starém: D.N.A. jsou skupina mladých lidí, z větší části klasicky vzdělaných, kteří mají vedle klasické hudby rádi folk. Ten hrají po muzikantské stránce mistrně – k jejich zručnosti, kterou v jednotlivých písních dávají najevo, nelze mít výhrad. Samotný repertoár už na minulém albu vyrostl z dětských let a novinka je pochopitelně i v tomto ohledu ještě o kus dospělejší. Kapela vlastně nepřekvapila nějakým nečekaným posunem. Ale výsledek je o kus vyzrálejší a sebevědomější. A přibylo také vážných, a přitom důvěryhodně podaných témat.  více

Už 23. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae včera zahájil koncert v Bystřici nad Pernštejnem. Humor a hudba představuje letos spojení, které tvoří páteř a jednotící téma celého festivalu. Dramaturgie festivalu je letos dílem belgického muzikologa a básníka Jellea Dierickxe. Pokud se Dierickxovi podařilo stvořit pestrý program festivalu, který od počátku až do konce nabízí hudební humor ve všech podobách, pak zahajovací koncert bylo možné vnímat jako souhrn popsaného koncepctu. O nelehký úkol provést stylově diametrálně odlišná a humorem propojená díla se v případě včera postaral orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće.   více

Miloš Štědroň se letos podílí jako rezidenční umělec na festivalu Concentus Moraviae. Stalo se to vítanou záminkou k rozhovoru. Byl věnován jeho muzikantským začátkům, jeho cestě k hudebnímu vzdělání, jeho uměleckému vývoji a jeho znamenitým učitelům, příklonu k odkazu hudební avantgardy i příčině, proč se k ní záhy dobral určitého odstupu, jak se zasvětil věrné a úspěšné spolupráci s Divadlem Husa na provázku i jak se ho dotýkaly dobové politické proměny, jak překonával jejich tlak, jak spolupracoval se zakázaným dramatikem a svým dnešním tazatelem, jak tvořil pro skvělé Due Boemi di Praga, jak vyučoval hudbě a hudebním dějinám a působil jako oblíbený popularizátor, jak zasvěceně vykládal starou hudbu, ale i Leoše Janáčka, jak pracoval jako editor, jak se stal významnou a známou kulturní osobností, a to nejen brněnskou, a jak všemi úlohami, které si vytkl a jež za svůj pestrý a bohatý tvůrčí život plnil a plní, jak tím vším je rád.  více

Nejčtenější

Kritika

Jakou měrou lze zasahovat do hudební, výrazové a afektové struktury dramatického díla aniž by režisér, hudebník, tanečník nebo zpěvák vytvořil vnitřně nekonzistentní chiméru? Dává výsledek ještě smysl? To jsou palčivé otázky soudobých inscenačních snah. Ne vždy vše musí být do očí bijící. Příkladem může být svérázné provedení opery L’Amor non ha legge Antonia Caldary při šestém ročníku Olomouckých barokních slavností. Opera vznikla při příležitosti padesátých narozenin hudbymilovného hraběte Johanna Adama von Questenberg. Těleso Ensemble Damian pod uměleckým vedením Tomáše Hanzlíka provedlo novodobou premiéru opery v prostředí olomouckého konviktu počátkem týdne.  více