Nový žánr Kurta Rosenwinkela

21. duben 2018, 12:00

Nový žánr Kurta Rosenwinkela

Když umělec tvrdí, že vymyslel nový hudební žánr, může to znít nabubřele. Ale lze to vnímat i jako známku určité bezradnosti („nevím, kam bych se zaškatulkoval“) nebo do třetice jako vtipnou hru. A i když to Kurt Rosenwinkel se svým albem Caipi myslí vážně, přikláním se k třetí variantě. Jeho směs jihoamerických rytmů, jazzu, rocku a popu skutečně nelze jedním slovem definovat a pojmenování podle brazilského nápoje caipirinha („A je to opravdu moc dobré pití,“ zdůrazňuje kytarista) je vtipné a funkční zároveň. Brněnská premiéra Rosenwinelova „nového žánru“ byla svým způsobem také hravá, ale především profesionální a dobrodružná.

Podobně jako v případě Avishaie Cohena a jeho programu 1970 se i v případě Caipi lišila živá verze od nahrávky. Album si totiž Rosenwinkel nahrál z větší části sám. Vlastně jediným výraznějším spoluhráčem (pomineme-li epizodní role několika hostů včetně kytaristova vzoru a mentora Erica Claptona) je na desce brazilský hudebník Pedro Martins. Toho Rosenwinkel objevil v kytarové soutěži ve švýcarském Montreux a až později zjistil, že shodou neuvěřitelných náhod mladý hráč ovládá i ty jeho písně, které ještě nebyly publikovány (Rosenwinkel několik let předtím věnoval komusi v Brazílii svou demonahrávku a ta se pak dostala k tehdy patnáctiletému Martinsovi, který na nehotových skicách písní z budoucího alba Caipi doslova vyrostl). Dnes je Martins plnohodnotnou a asi nejdůležitější součástí Rosenwinkelovy skupiny a pan kapelník mu jako producent zároveň pomáhá s jeho sólovým albem. Skupinu Caipi dále v Brně tvořili pianistka a zpěvačka Olivia Trummer, baskytarista Frederico Heliodoro a sehraná rytmická dvojice Bill Campbell (bicí) a Antonio Loureiro (perkuse). Právě oddělením bicí soupravy od sady perkusí Rosenwinkel jednak navazuje na určitý proud jazzové tradice (Dizzy Gillespie, Ahmad Jamal), ale současně podtrhuje brazilské zabarvení svých nových písní. Důležité také je, že prakticky celá kapela se podílí na zpěvu a že na rozdíl od svých předchozích, převážně instrumentálních, projektů, klade Rosenwinkel důraz i na texty.

JFB_2018_Caipi_rosenwinkel_foto_martin_zeman_02Olivia Trummer

Na druhou stranu už na albu jsou vokály lehce zamlžené a ne zcela srozumitelné, což se kapele podařilo přenést i na pódium. Nevnímám to jako chybu, ale spíše jako snahu i zvukově propojit celek tak, aby z něj nic – tedy ani hlasy, ani kytary – příliš nevyčnívalo. Caipi je směs několika žánrů a také směs zvuků, které mají tvořit nový harmonický celek. To samozřejmě neznamená, že by tak brilantní kytarista jako Rosenwinkel upustil od sól. Sóloval nejen on, ale i Pedro Martins na druhou kytaru, ale většinou šlo pouze o nenápadnou dominanci nástroje, který jako by jen zlehka vyplouval z bezpečného přístavu celku. Jednotlivé nástroje – kytara, basa nebo klavír – se naplno představovaly spíše v předehrách než v klasických sólech uvnitř skladeb. Písně Caipi jsou totiž většinou kompaktní, postavené na plném zvuku, oscilujícím mezi rockem (Silver Flame) a latinskými rytmy (Portuguese).

Zatímco klíčovou roli Pedra Martinse (nejen jako kytaristy, ale i jako zpěváka zajímavé barvy hlasu) známe už desky, překvapením večera byla pianistka Olivia. Během večera zazněla i skladba Recognized, kterou Rosenwinkel napsal společně s ní a která začínala jako klavírní balada a klidný duet obou autorů, k němuž se až po chvíli vkusně přidala kytara. Velkým finále celého koncertu pak byla závěrečná (před přídavkem) skladba Little B, mohutná syntéza celého alba, a tedy i „žánru“.

Po Donnym McCaslinovi, Avishai Cohenovi a Vincentu Peiranim byl Kurt Rosenwinkel dalším hvězdným hostem letošního JazzFestu, který se pokusil nabídnout fúzi jazzu s rockem a dalšími styly. A zatímco třeba Cohen zřejmě jazz a pop vnímá jako dva oddělené světy, ostatním třem se podařilo hudebním žánry spojit. Jediný Rosenwinkel sice pro svou fúzi vymyslel název, ale to je vedlejší. Důležitější je trend – kvalitní hudba stojící na jazzových kořenech, která je schopna oslovit širší spektrum posluchačů.

JFB_2018_gilad_hekselman_foto_martin_zeman_03Gilad Hekselman

Večer v Sono Centru však nabídl mimořádně kvalitní program i milovníkům tradičnějšího a čistšího jazzového jazyka. V první polovině večera odehrál svůj – nikoli krátký – set izraelský kytarista Gilad Hekselman se svým triem. V tomto případě šlo o autorský, čistě instrumentální repertoár, založený na dynamických kontrastech (jednotliví hráči versus celá kapela) a bravurní technice v jakémkoli tempu – od téměř ambientních ploch (Stumble) až po rychlou kytarovou jízdu (Tokyo Cookie). I díky této pestrosti a všestrannosti v malém obsazení si Hekselman brněnské publikum velmi rychle získal. Určitě bude zajímavé toho 35letého izraelského hráče dál sledovat.

Gilad Hekselman Trio, Kurt Rosenwinkel „Caipi“. Sono Centru, Brno, 18. 4. 2018, v rámci festivalu JAZZFESTBRNO

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více