Očekávaný příslib Borodin Quartet zcela naplnil

21. červen 2019, 16:00
Očekávaný příslib Borodin Quartet zcela naplnil

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.

Koncert zahájil Smyčcový kvartet č. 2 F dur, op. 92 Sergeje Prokofjeva. Autor se v době vzniku z důvodu nucené evakuace pohyboval na severním Kavkaze v hlavním městě Kabardinské republiky Nalčik. Inspirován tamní lidovou kulturou zakomponoval skladatel do svého díla hudební prvky imitující kavkazské lidové nástroje i samotný hudební jazyk lidové hudby. Skladateli posloužila také sbírka písní z této oblasti, kterou vytvořil Sergej Tanějev. Netradiční spojení kavkazských melodií a charakteristického harmonického jazyka skladatele dalo vzniknout dílu, které právem patří do zlatého fondu kvartetní literatury. Úsečná, výrazně rytmická a místy až syrová skladba nalezla v provedení Borodin Quartet absolutní pochopení – dravé rytmické akcenty, nesmlouvavé údery col legno a i jistá břitce cynická lehkost interpretace prozradila, že ruští hudebníci rozumí svému skladateli nejlépe. Subtilní, ale nosná práce s dynamickými oblouky udržovala hudbu ve zvláštním a na rozvod stále čekajícím napětí, které prostupovalo celou skladbou. Technicky bezchybné pak bylo předávání melodie ve vysokých polohách mezi prvními a druhými houslemi v Adagiu, kterému předcházela záměrně nerozvedená gradace. Borodin Quartet zde předvedl, že v těch nejjemnějších nuancích je jeho síla. Pouze na chvíli vystoupali nástroje ke zcela expresivnímu sdělení, jako příklad se nabízí výtečné violoncellové sólo Vladimira Balshina, které i díky své jedinečné zemitosti a fortelnosti vystoupilo nad vše ostatní.

S podobnou subtilností výrazu přistoupili hudebníci také ke Smyčcovému kvartetu op. 33, č. 5 G dur od Josepha Haydna. Interprety by v tomto případě ani v nejmenším nešlo vinit z romantizování klasicistního díla, na druhou stranu působila objektivizace hudebního výrazu na některých místech možná až příliš sterilně. Zatímco úvodní věta Vivace assai se svým roztomile úsečným charakterem byla vodou na pomyslný mlýn Borodinova kvarteta, jemnější a elegantnější věty postrádaly částečně typickou sladkost Haydnových kvartetů. Ostatně také závěrečné větě, která vychází z italského tance forlana, by neuškodila větší temperamentnost především ze strany prvního houslisty Rubena Aharoniana.

Závěrečné dílo večera – Smyčcový kvartet č. 9 Es dur, op. 117 – Dmitrije Šostakoviče však vrátil interprety zpět do náručí ruské hudby, kde nepochybně leží těžiště ansámblu. Na rozdíl od mnoha jiných ansámblů nechápou hudebníci skladatelovo dílo pouze jako neustále vyhrocenou a těkající výbušnou směs, ve své interpretaci se tak Borodin Quartet držel podobného mustru jako u Prokofjevova díla. Jemná a neustále se volně vlnící dynamika byla mnohem účinnější než výrazné excesivní skoky tím či oním směrem. Když k expresivitě došlo, hudebníci z ní vytěžili maximum. Obzvláště sólový vstup violoncella v poslední větě za doprovodu stříbřitého třepetání houslí těžil z této pozvolné a spíše tektonické než motivické gradace. Bývá pravidlem, že ansámbly dávají interpretovaným dílům kus svého osobitého zvuku a snaží se obhájit tento vlastní způsob interpretace. Borodin Quartet hledal v uváděném díle samotného autora. A přesně proto byl hudebně-emoční účinek závěrečného smyčcového kvartetu největší.

Borodin Quartet si již takřka pětasedmdesát let udržuje nejen své renomé, ale především způsoby, které v něm zanechala práce nejen s Dmitrijem Šostakovičem, ale také dalšími prominentními skladateli ruské hudby. Tento odkaz ve spojení s upřímnou snahou přenechat co největší prostor samotnému skladateli dal vzniknout jedinečnému tělesu, jehož technicky dokonalý a umělecky vytříbený zvuk jej právem řadí mezi nejvýznačnější smyčcová kvarteta současnosti. Ke svému 70. výročí si kvartet nadělil kompletní cyklus Šostakovičových kvartetů, nezbývá se než těšit, jak hudebníci oslaví 75. od svého vzniku v nadcházejícím roce.

Borodin Quartet

Program:

Sergej Prokofjev: Smyčcový kvartet č. 2, op. 92

Joseph Haydn: Smyčcový kvartet č. 5, op. 33

Dmitrij Šostakovič: Smyčcový kvartet č. 9, op. 117

Náměšť nad Oslavou

zámek, knihovna

čtvrtek 20.6 19:30

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat
  • Lenka

    23. červen 2019, 9:42
    Byli skvělí

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Ke stému výročí narození Jiřího Ortena připravila společnost ProArt v brněnské káznici na Cejlu multižánrový projekt nazvaný Ohnice – kde tančí vítr. Poetickou inscenaci s verši mladého básníka, která reflektovala jeho těžký a krátkým život, představil soubor v premiéře 25. června.  více

Dvacátý čtvrtý ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae po takřka měsíci plném intenzivních hudebních zážitků dospěl ke konci. Hudební díla tematicky nadepsaná jako Koncert národů provedla návštěvníky festivalu třinácti malebnými moravskými městy a dala jim ochutnat stěžejní hudební díla (nejen) evropských národů. To vše bylo navíc servírováno v interpretaci více než dvaceti světově proslulých ansámblů. S uvědoměle nadnárodním, české hranice překračujícím konceptem zvolili organizátoři festivalu jako vhodné místo pro slavnostní závěrečný večer Zlatý sál proslulého vídeňského koncertního domu Musikverein. Mimořádné finále 24. ročníku tak otevřelo řadu Koncertů česko-rakouského partnerství a zároveň tak předznamenalo oslavy festivalového čtvrtstoletí na příští rok. V souladu s tímto symbolickým podtextem koncertu vystoupila jako hlavní hvězda večera patronka festivalu a proslulá zpěvačka Magdalena Kožená doprovázená neméně známým orchestrem Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse.  více

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více