Očekávaný příslib Borodin Quartet zcela naplnil

21. červen 2019, 16:00
Očekávaný příslib Borodin Quartet zcela naplnil

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.

Koncert zahájil Smyčcový kvartet č. 2 F dur, op. 92 Sergeje Prokofjeva. Autor se v době vzniku z důvodu nucené evakuace pohyboval na severním Kavkaze v hlavním městě Kabardinské republiky Nalčik. Inspirován tamní lidovou kulturou zakomponoval skladatel do svého díla hudební prvky imitující kavkazské lidové nástroje i samotný hudební jazyk lidové hudby. Skladateli posloužila také sbírka písní z této oblasti, kterou vytvořil Sergej Tanějev. Netradiční spojení kavkazských melodií a charakteristického harmonického jazyka skladatele dalo vzniknout dílu, které právem patří do zlatého fondu kvartetní literatury. Úsečná, výrazně rytmická a místy až syrová skladba nalezla v provedení Borodin Quartet absolutní pochopení – dravé rytmické akcenty, nesmlouvavé údery col legno a i jistá břitce cynická lehkost interpretace prozradila, že ruští hudebníci rozumí svému skladateli nejlépe. Subtilní, ale nosná práce s dynamickými oblouky udržovala hudbu ve zvláštním a na rozvod stále čekajícím napětí, které prostupovalo celou skladbou. Technicky bezchybné pak bylo předávání melodie ve vysokých polohách mezi prvními a druhými houslemi v Adagiu, kterému předcházela záměrně nerozvedená gradace. Borodin Quartet zde předvedl, že v těch nejjemnějších nuancích je jeho síla. Pouze na chvíli vystoupali nástroje ke zcela expresivnímu sdělení, jako příklad se nabízí výtečné violoncellové sólo Vladimira Balshina, které i díky své jedinečné zemitosti a fortelnosti vystoupilo nad vše ostatní.

S podobnou subtilností výrazu přistoupili hudebníci také ke Smyčcovému kvartetu op. 33, č. 5 G dur od Josepha Haydna. Interprety by v tomto případě ani v nejmenším nešlo vinit z romantizování klasicistního díla, na druhou stranu působila objektivizace hudebního výrazu na některých místech možná až příliš sterilně. Zatímco úvodní věta Vivace assai se svým roztomile úsečným charakterem byla vodou na pomyslný mlýn Borodinova kvarteta, jemnější a elegantnější věty postrádaly částečně typickou sladkost Haydnových kvartetů. Ostatně také závěrečné větě, která vychází z italského tance forlana, by neuškodila větší temperamentnost především ze strany prvního houslisty Rubena Aharoniana.

Závěrečné dílo večera – Smyčcový kvartet č. 9 Es dur, op. 117 – Dmitrije Šostakoviče však vrátil interprety zpět do náručí ruské hudby, kde nepochybně leží těžiště ansámblu. Na rozdíl od mnoha jiných ansámblů nechápou hudebníci skladatelovo dílo pouze jako neustále vyhrocenou a těkající výbušnou směs, ve své interpretaci se tak Borodin Quartet držel podobného mustru jako u Prokofjevova díla. Jemná a neustále se volně vlnící dynamika byla mnohem účinnější než výrazné excesivní skoky tím či oním směrem. Když k expresivitě došlo, hudebníci z ní vytěžili maximum. Obzvláště sólový vstup violoncella v poslední větě za doprovodu stříbřitého třepetání houslí těžil z této pozvolné a spíše tektonické než motivické gradace. Bývá pravidlem, že ansámbly dávají interpretovaným dílům kus svého osobitého zvuku a snaží se obhájit tento vlastní způsob interpretace. Borodin Quartet hledal v uváděném díle samotného autora. A přesně proto byl hudebně-emoční účinek závěrečného smyčcového kvartetu největší.

Borodin Quartet si již takřka pětasedmdesát let udržuje nejen své renomé, ale především způsoby, které v něm zanechala práce nejen s Dmitrijem Šostakovičem, ale také dalšími prominentními skladateli ruské hudby. Tento odkaz ve spojení s upřímnou snahou přenechat co největší prostor samotnému skladateli dal vzniknout jedinečnému tělesu, jehož technicky dokonalý a umělecky vytříbený zvuk jej právem řadí mezi nejvýznačnější smyčcová kvarteta současnosti. Ke svému 70. výročí si kvartet nadělil kompletní cyklus Šostakovičových kvartetů, nezbývá se než těšit, jak hudebníci oslaví 75. od svého vzniku v nadcházejícím roce.

Borodin Quartet

Program:

Sergej Prokofjev: Smyčcový kvartet č. 2, op. 92

Joseph Haydn: Smyčcový kvartet č. 5, op. 33

Dmitrij Šostakovič: Smyčcový kvartet č. 9, op. 117

Náměšť nad Oslavou

zámek, knihovna

čtvrtek 20.6 19:30

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat
  • Lenka

    23. červen 2019, 9:42
    Byli skvělí

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

V sobotu večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který sem vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska, zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

Nejčtenější

Kritika

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více