Od sólového smyčkování k triu. Jitka Šuranská & spol.

Od sólového smyčkování k triu. Jitka Šuranská & spol.

Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky, ale do Ernova sálu ano. Po předvčerejším koncertu Antonína Fajta zde včera svoje nové trio představila brněnskému publiku Jitka Šuranská na nenápadném, ale výborném koncertě.

Jitka Šuranská získala žánrovou cenu Anděl za rok 2013 v kategorii World music za nahrávku Nězachoď slunečko. Album produkoval Stano Palúch a na natáčení se podílela jeho domovská kapela Pacora Trio. Jitka Šuranská hrává často sama – jen s vlastním hlasem a houslemi, z nichž vytváří živě hudeckou kapelu jedné ženy pomocí loopstation. Je to koncertování ekonomické, pohyblivé a nezávislé téměř na čemkoli kromě vlastní invence a troše elektřiny. Je ale také hudebně nesmírně náročné, všechny smyčky si Jitka vytváří zpaměti na místě, nic není natočené předem. Snaha o maximálně autentický přístup k lidové hudbě je znát i při použití současné elektroniky. Se vší náročností s sebou ale osamělé smyčkování houslí nese také riziko pádu do stereotypu i při vší muzikantské invenci. Zdá se proto spíš logické než překvapivé, že si Jitka Šuranská k sobě přibrala další hudebníky i na stabilní živé vystupování (kromě občasného hraní s Lucií Redlovou a Beatou Bocek).

„Dva jsou rada, a tři jsou zrada,“ dozví se pilný čtenář Lovců orchidejí od strýce Františka, v hudbě to ale narozdíl od dobrodružných výprav moc neplatí. Trio je svým způsobem ideální počet členů kapely, která ještě není moc velká, ale zároveň už je to opravdová kapela. Navíc při schopných muzikantech se dá i v triu hrát neuvěřitelně pestře, jak víme nejpozději od časů Hendrixových Experience. Marian FriedlMartin Krajíček Jitku Šuranskou nezrazují ani v nejmenším, naopak je i při krátkém společném hraní poznat, že si spolu všichni tři muzikantsky a zřejmě i lidsky sedli.

Když opominu vedoucí a vždy poněkud vyčnívající Jitku Šuranskou, působí z dalších dvou hudebníků na scéně výrazněji Martin Friedl. Hraje na lidové flétny, kontrabas a malý cimbál, zpívá a pouští se i do proslovů mezi písněmi (to je to jediné, co by mohl omezit – lehké žertování je z úplně jiného vesmíru než zemité moravské balady a podle mého názoru ruší atmosféru). Martin Krajíček je zdánlivě maličko v pozadí, nestřídá několik diametrálně rozdílných nástrojů a hraje na mandolíny – ty ale kapelu ženou dopředu, často víc jako rytmický než melodický nebo harmonický nástroj. Když se proměnlivé nástrojové obsazení sejde ve složení kontrabas, housle, mandolína, získává kapela bluegrassový charakter zvukem i perfektním zvládnutím nástrojů: jakoby se Apalačské hory přestěhovaly někam mezi Horňácko a Frenštát.

Na koncertě jsme slyšeli písně ze zmíněného alba Nězachoď slunečko i novinky, které se mají objevit na nové plánované nahrávce. Večer začala Jitka Šuranská sama, přicházela s houslemi a zpěvem vchodem pro publikum a zřejmě by komorní Ernův sál zvládla i bez ozvučení – skoro jsem zalitoval, že tak nehrála i kapela. Následovalo několik písní s houslovými smyčkami a postupně se připojili oba její spoluhráči. Proti nahrávce s Pacorou bylo poznat, že se celkový projev tria se ještě potřebuje usadit a spojit dohromady. Jako jednoznačné plus jsem ale vnímal živelný a zemitý projev kapely, takže doufám, že dojde spíš k silnějšímu propojení až na jakousi intuitivní úroveň, a usazování nebude zase tolik: moravským lidovkám trocha punku nikdy neuškodí.

Koncert nebyl skrz mizivou propagaci příliš navštívený. Akce TICu mají zvláštní schopnost vypadat, že vlastně neexistují, a kromě běžných kalendářů (i toho našeho) nejsou nikde vidět. Interpret si nakonec shání publikum sám a dost záleží na tom, kolik má kamarádů, kteří mají zrovna čas. Je to škoda – kolem Jitky Šuranské vzniká něco opravdu pěkného a mohlo u toho být víc lidí.

Jitka Šuranská – housle, zpěv, Marian Friedl – lidové flétny, kontrabas, cimbál, Martin Krajíček – mandolíny. 6. listopadu 2014, Ernův sál, Brno.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat
  • HelenaB

    20. listopad 2014, 15:59
    Dobrá poznámka: bydlím na Orlí, tedy kousek od Erňáku, měla jsem čas a na koncert bych určitě přišla - tedy, dozvědět se o něm :-(

Dále si přečtěte

Jitce Šuranské se podařil výborný sólový debut. Bylo by ale fantastické, kdyby dokázala na této hudební úrovni přejít k autorskému repertoáru.  více


Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více