Oddané publikum si i Kalašnikov zaslouží. Goran Bregović poprvé v Brně

Oddané publikum si i Kalašnikov zaslouží.  Goran Bregović poprvé v Brně

Odcházíte se silným hudebním zážitkem. Víte, že koncert byl skvělý, že vy i muzikanti jste si ho užili, ale něco přitom nehraje... dá se dvě hodiny u balkánské dechovky sedět?

Po letech, co Goran Bregović a jeho Wedding and Funeral Band vyprodávali sály po celé Evropě a zdobili programy letních festivalů, se konečně dostali také do Brna. Koncert se uskutečnil v Janáčkově divadle, což už předem budilo obavy, jestli je tento prostor pro takový typ koncertu vhodný. Armosféra koncertu byla úžasná a vše se vlastně povedlo, nemůžu se ale ubránit pocitu, že něco prostě chybělo. Zvláštní bylo už pozorovat přichazející diváky, kteří byli většinou oblečeni spíš jako do opery než do klubu, což působilo lehce nepatřičně, ale vlastně proč ne – pivem je v divadle asi nikdo nepoleje.

Koncert začal v podstatě na čas, tradičně příchodem dechové sekce přes publikum a rozhovorem trumpet a trombónů z levé strany na pravou a naopak. Poté se všichni muzikanti ve složení dvě zpěvačky, dva trombonisté, dva trumpetisté a saxofonista, doplněni o bubeníka a zároveň zpěváka seřadili na svá místa a nic nebránilo příchodu hlavní hvězdy. S nástupem Gorana Bregoviće nemilosrdně vypustili do publika známou píseň Gas Gas.

Goran se při následném překotném slovním úvodu omluvil, že neumí náš jazyk, ale že vlastně dnes večer moc mluvit nebude. Neposlušné odposlechy muzikantům na náladě příliš nepřidaly a tak koncert chvíli vypadal na rutinní záležiost – profesionálně odehrát a jít. Publikum se však nedalo a pokřiky i tleskáním do rytmu dalo brzy najevo, že na chyby, které technika způsobuje, příliš nehledí. Hudebníci to rychle pochopili a nechali se unášet balkánskými rytmy až k tanečku na forbíně, který spolu při přídavcích podniklo duo trumpetistů.

Bregović se nakonec přece jen místy rozpovídal. Především k romské otázce, která byla námětem jeho poslední desky. Připomněl mimo jiné přínos cikánské tvorby pro moderní hudbu od Gypsy Kings po Gogol Bordello. Pak také v poslední písni, při níž se téměř marně snažil přesvěčit publikum, aby jen zpívalo a na chvíli přestalo tleskat. To se nakonec povedlo a diváci si po dvou hodinách poctivé balkánské dechovky mohli sami zazpívat poslední tón koncertu.

Bouřlivé ovace samozřejmě vyvolaly muzikanty zpět. Za odměnu si lidé – teď již z velké části na nohou – mohli zatančit na dalších šest kousků, kterým vévodil asi největší Bregovićův hit Kalašnikov. Ten, jak bylo poznat, nezhraje jen tak každému a je nutné si ho řádně vytleskat.

bregovic-goran-2015-02-004 bregovic-goran-2015-02-007 bregovic-goran-2015-02-021 bregovic-goran-2015-02-027 bregovic-goran-2015-02-028 bregovic-goran-2015-02-040 bregovic-goran-2015-02-046 bregovic-goran-2015-02-048 bregovic-goran-2015-02-059

Celý koncert trval přes dvě hodiny a Bregović ani jeho kapela nezůstali Brnu nic dlužni. Stále mě to ale nutí vracet se k otázce zvoleného prostoru. Na schodech, po stranách i na balkonech se už během prvních tří skladeb vytvořily hloučky tančících, kteří nehodlali strávit takový hudební zážitek v polstrované sedačce. Lidé naháněli ostýchavé kamarády do tanečních skupin přes celý sál a ti, co neměli sami dost odvahy či nechtěli bránit sedícím ve výhledu, se pokoušeli vstřebat intenzivní rytmus také v sedě. To je ale pouhá polovina zážitku, který tato muzika a především Goran Bregović a jeho Wedding and Funeral Band poskytují.

Goran Bregović & Wedding and Funeral Band. 8. února 2015, Janáčkovo divadlo, Brno.

Komentáře

Reagovat
  • Vlada

    12. únor 2015, 9:17
    Jako vzdy, pani Tomalova, hodne dobre vyhmatnute, s citem a znalostiu veci i okolnosti s tim souvesejicich.
  • Filip Habrman

    11. únor 2015, 11:59
    Z pozice organizátora - Prostor byl malému počtu muzikantů vhodný, Goran hraje v divadlech pravidelně. Za druhé, zvukař je a bude dobrý, jedná se o RENTAL PRO a jejich zkušenost je prvotřídní. Poslední bod - Goran byl moc a moc spokojen... Krásný den všem. Filip Habrman
  • Adam

    10. únor 2015, 21:44
    Toto jsou přesně slova, která jsem řekl doma, když jsem se z koncertu vrátil. Dojmy z koncertu výrazně pozitivně převálcovali skutečnost, že organizátoři trochu nepřemýšlejí a mohu-li být drzý - zvukař byl hovado - přesto držel úroveň zvuku na krásném českém průměru. Chválím autora článku za realistický popis situace. U toho tleskání se musím zastat publika, troufám si tvrdit, že minimálně polovina posluchačů nerozuměla anglicky - také s ohledem na práci zvukaře při mluveném slovu.
    • Adam

      10. únor 2015, 21:47
      Mělo tam být - dojmy z koncertu výrazně pozitivně převálcovaly - omluvám se

Dále si přečtěte

Pokud člověk může o koncertě Fanfare Ciocărlia psát, neprožil ho správně. Tahle muzika má jediný úkol – vytancovat z hlavy všechny myšlenky.  více




V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více