Opuštěné ostrovy, které byly správně zaplněny

Opuštěné ostrovy, které byly správně zaplněny

Svou progresivnější, na současnější hudební tvorbu orientovanou řadu zahájila Filharmonie Brno úvodním koncertem abonentního cyklu Filharmonie doma II. Koncert se konal pod názvem Opuštěné ostrovy 23. listopadu 2017 v brněnském Besedním domě. Program večera tvořily skladby Toshia Hosokawy, Bernda Aloise Zimmermanna a Josepha Haydna. Sólový hoboj zazněl v podání Viléma Veverky a představení řídil německý dirigent Alexander Liebreich. Koncert byl v přímém přenosu odvysílán na Českém rozhlasu Vltava a rozhlasovou sítí Eurorádia v rámci prestižní koncertní řady Euroradio Premium Concerts.

Abonentní cyklus Filharmonie doma II sází na starší důvěrně známou hudbu po boku tvorby 20. století. Cyklus se však nutně nesnaží o prezentování šokující a posluchačsky nevděčné tvorby, jež by si kladla za cíl renovovat soudobé kompoziční postupy, naopak hledá rozumný dialog mezi světem včerejška, dneška i zítřka. Večer zahájila Meditace – obětem tsunami jednoho z nejuznávanějších současných japonských skladatelů Tosiha Hosokawy. Jedná se o jednoho z žáků korejského skladatele Isanga Yuna, jehož dílo v brněnském prostředí již našlo vřelé přijetí. Ačkoliv konfrontace evropského posluchače s asijskou hudební kulturou je sama o sobě veskrze přínosná, koncert můžeme považovat za významný i z jiného důvodu – jednalo se totiž o českou premiéru skladatelova díla. Skladba vznikla jako reakce na živelnou katastrofu, která v březnu 2011 zasáhla severovýchodní pobřeží Japonska. Byla zkomponována pro festival v jihokorejském Tchongjongu na objednávku tehdejšího uměleckého ředitele Alexandra Liebreicha, který řídil její premiérové provedení a který nyní uvedl skladbu poprvé také v tuzemsku.

opustene_ostrovy_FB_foto_jelinek_02

Skladba je koncipována jako postupně gradující hudební proud, jehož průběh je dán neodvratností a tragičností živelné katastrofy, hudební dílo proto svírá posluchače v každičkém okamžiku v předtuše blížícího se nebezpečí. Kýžený skličující dojem, který umocnila především dirigentova příkladná práce s dynamikou, nedokázala ukonejšit ani kontrastní sekce dřevěných dechových nástrojů, ve které zaznívaly podstatně spojitější a něžnější melodie, než tomu bylo u zbylých nástrojů orchestru. Obzvláště smyčcová sekce po boku žesťových nástrojů představovala tragickou bořící sílu živelné i lidské katastrofy. Z hlediska skladby samotné je zapotřebí zmínit nápaditou instrumentaci, hojné využití bicích nástrojů a částečně onomatopoické prvky. Vlny evokující crescenda a decrescenda, třepetající trylky nyní již klidného moře, dunění země s úderem kotlů a hlubokých pizzicat smyčcové sekce – to vše a mnohem více tvořilo hudební jazyk díla. Po stresujícím a svíravém průběhu díla zanechala smířlivější část posluchače na kratičký okamžik v hlubokém a tichém zadumání.

opustene_ostrovy_FB_vilem_veverka_foto_jelinek

Koncert pro Hoboj a malý orchestr Bernda Aloise Zimmermanna naopak humorem, radostí a hravým exhibicionismem rozvířil zvážnělou atmosféru. Již první věta Pocta Stravinskému hýřila ráznými rytmy a jasnými rozvernými melodiemi. Zcela nepokrytě a se skotačivou drzostí se přiznávala k záměrné stylové roztěkanosti – tu valčíček, tam trochu jazzu, okořenit dodekafonií a servírujeme! Velkým příslibem a lákadlem byl také hobojista Vilém Veverka. Sólista potvrdil svojí energickou a výrazově, dynamicky i intonačně bezchybnou hrou své přední místo nejen mezi českými, ale i zahraničními špičkami sólových hobojistů. Orchestr Veverkovi zdařile sekundoval, přestože se tu a tam objevovaly nedostatky především rytmického charakteru. Ve druhé části na místě, které bychom snad mohli nazvat polovičním závěrem, se orchestr z původně zamýšleného jednotného staccata rozjel spíše do podoby hudební mexické vlny. Samotné zakončení druhé věty však zaznělo bez problémů s jistotou a razancí. Konec poslední třetí věty opět slouží k prezentaci technických kvalit sólisty – na jeden dlouhý nádech musí hobojista zahrát hudební frázi s výraznými trylky, bezchybnou intonací, a to navíc velmi vysoko. Vilém Veverka si po skončení mohl spokojeně a právoplatně odpočinout.

opustene_ostrovy_FB_foto_jelinek_03

Do tradičnějších vod navrátila průběh koncertu předehra k opeře L’isola disabitata (Opuštěný ostrov) Josepha Haydna. Předehra i následná Symfonie č. 44 e moll těží z dobového patosu rozvíjejícího se hnutí Sturm und Drang (Bouře a vzdor). Dramatické tutti jednotného orchestru zcela zaplnilo prostory sálu Besedního domu. Bude na místě pochválit také práci dirigenta, který energicky přeskakoval od jedné nástrojové skupiny ke druhé, ukazoval metrum i nástupy, dynamiku i výraz. Posloužil tak nejen jako opora hudebníkům, ale i jako pomyslný kompas posluchačům ke snazšímu sledování zajímavých míst hudebních skladeb.

Filharmonie Brno odstartovala jmenovanou abonentní řadu povedeně. Díky pečlivé dramaturgii navíc stále roste kvalita tělesa a orchestr si tak může dovolit uvádět i náročná díla soudobé hudební literatury. Je však chvályhodné, že orchestr kromě děl nových uvádí také nepříliš známá díla klasická. Tato opatrná, a přitom prospěšná a edukativní ekvilibristika se jeví jako správný směr do budoucna.

TOSHIO HOSOKAWA Meditace, obětem tsunami 11. 3. ,BERND ALOIS ZIMMERMANN Koncert pro hoboj a malý orchestr, JOSEPH HAYDN  Lʼisola disabitata (Opuštěný ostrov), předehra k opeře Symfonie č. 44 e moll Hob. I:44, hoboj: Vilém Veverka, dirigent: Alexander Liebreich, Filharmonie Brno

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Radek Zapadlo je brněnský jazzový saxofonista, který působí například ve skupinách Two-Generation Trio nebo Vilém Spilka Quartet. Kromě toho stojí v čele vlastní kapely Four in Blue, která funguje v obsazení saxofon, kytara, varhany a bicí. Debutové album této skupiny vyšlo jako první titul nového brněnského vydavatelství Bivak Records.  více

Pres Veselé je chodníček, aj po něm jezdil na kole nebo chodil s typicky opřenou basou na rameni Jaroslav Smutný. Od středy 5. ledna 2022 už ho tam ale nepotkáte. Sběratel lidových písní, muzikant, zpěvák a hlavně tělem, duší i srdcem zapálený milovník folkloru nás totiž právě onoho dne opustil. Svým úsilím a neutuchající vášní dokázal vzkřísit dávno zapomenuté písně, které následně ožily a znovu se staly součástí repertoáru lidových muzik. Písně, které sám složil, v některých případech navíc zlidověly.  více

Na počátku třetího adventního týdne dýchla slavnostní atmosféra při společném vystoupení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu. Koncert se konal v Konventu milosrdných bratří v Brně a představil dvě alba, která tato tělesa společně natočila.  více

Jevištní adaptaci jedné z nejslavnějších filmových komedií Světáci představilo pod stejným názvem Městské divadlo Brno. Na zdejší činoherní scéně vznikla sice pocta ikonickému snímku, ale také průměrná a spotřební hudební komedie, jejíž nová písničková náplň, způsob vyprávění i herecké výkony neskutečné jiskrnosti originálu nedosahují. Není navíc moc jasné, koho, čím a jak chce tento legrační obrázek ze socialistických dob oslovit.  více

Když přibližně před třemi lety hudební těleso Brno Contemporary Orchestra uvádělo v sále Konventu Milosrdných bratří šestivětý cyklus Má vlast vzniklý na objednávku orchestru a vycházející ze Smetanovy stejnojmenné symfonické básně, bylo tomu ke stému výročí vzniku naší republiky. Skladatelé Petr Kofroň, Marek Piaček, Miloš Štědroň, Pavel Zemek Novák, Miroslav Tóth a Daniel Forró si „rozebrali“ původní věty (v některých případech spíše tematické inspirace) Smetanovy Mé vlasti a pokusili se sdělit, jak tato hudba rezonuje u dnešních autorů. V říjnu 2021 vyšla pod hlavičkou Navona Records (NV6349) nahrávka „nové“ Mé vlasti šestice skladatelů a Brno Contemporary Orchestra (řídí Pavel Šnajdr) pod názvem My Country – A cycle of symphonic poems after Bedřich Smetanavíce

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce

V pořadí druhý koncert slavnostní desáté sezóny hudebního tělesa Brno Contemporary Orchestra nazvaný Kamenné mantry představil v pondělí 22. listopadu v brněnském pavilonu Anthropos skladby Fausta Romitelliho, Michala Rataje, Miloslava Ištvana a nedávno zesnulého (brněnským posluchačům dobře známého) litevského skladatele Bronia Kutavičiuse. Vedle samotného orchestru vystoupili také sopranistka Irena Troupová, hráč na marimbu Martin Opršál a recitátor Pavel Zajíc, který nahradil v programu původně uvedeného Otakara Blahu. Koncert pořádaný ve spolupráci s Moravským zemským muzeem řídil umělecký vedoucí tělesa Pavel Šnajdrvíce

Součástí Českého rozhlasu Brno je už téměř sedmdesát let také folklorní redakce. V rozhovoru s jejím současným dramaturgem, ale také cimbalistou a pedagogem Jaroslavem Kneislem se dozvíte, co se v nově zrekonstruované budově brněnského rozhlasu právě chystá. A dále vám kupříkladu prozradíme, proč by měl každý milovník lidové hudby ladit tuto stanici právě v listopadu.  více

Sváteční večer 28. října oslavila část brněnských folklorních nadšenců v honosném prostoru Mahenova divadla. Hned dvakrát po sobě zde stejným programem oslavil své půlkulaté čtyřicáté páté výročí Dětský národopisný soubor brněnský Valášek.  více

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.  více

Slavný román Jane Eyrová od spisovatelky Charlotte Brontëové inspiroval řadu umělců. Mimořádná próza patří k vrcholům romantické literatury. O jejím významu svědčí také přes třicet filmových, televizních a muzikálových adaptací. A právě v české premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno (MdB) její muzikálové zpracování. Inscenace režiséra Petra Gazdíka představuje silné a působivé hudební divadlo, které zaujme hudebním nastudováním, pěveckými i hereckými výkony, ale také kostýmním, scénografickým i pohybovým zpracováním.  více

Pod „šifrou“ 29/2 (čti „Dvacátý devátý únor“) se skrývá kapela, která vznikla tak trochu z legrace. Použila kompoziční postupy, které by při psaní písní vůbec neměly fungovat. Sjednotila muzikanty, kteří si už z podstaty snad ani nemohou navzájem rozumět. A přitom vzniklo album velmi silných písní, které při vší experimentálnosti mají hlavu a patu a funguji i jako celek.  více

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Nejčtenější

Kritika

Jevištní adaptaci jedné z nejslavnějších filmových komedií Světáci představilo pod stejným názvem Městské divadlo Brno. Na zdejší činoherní scéně vznikla sice pocta ikonickému snímku, ale také průměrná a spotřební hudební komedie, jejíž nová písničková náplň, způsob vyprávění i herecké výkony neskutečné jiskrnosti originálu nedosahují. Není navíc moc jasné, koho, čím a jak chce tento legrační obrázek ze socialistických dob oslovit.  více