Opuštěné ostrovy, které byly správně zaplněny

Opuštěné ostrovy, které byly správně zaplněny

Svou progresivnější, na současnější hudební tvorbu orientovanou řadu zahájila Filharmonie Brno úvodním koncertem abonentního cyklu Filharmonie doma II. Koncert se konal pod názvem Opuštěné ostrovy 23. listopadu 2017 v brněnském Besedním domě. Program večera tvořily skladby Toshia Hosokawy, Bernda Aloise Zimmermanna a Josepha Haydna. Sólový hoboj zazněl v podání Viléma Veverky a představení řídil německý dirigent Alexander Liebreich. Koncert byl v přímém přenosu odvysílán na Českém rozhlasu Vltava a rozhlasovou sítí Eurorádia v rámci prestižní koncertní řady Euroradio Premium Concerts.

Abonentní cyklus Filharmonie doma II sází na starší důvěrně známou hudbu po boku tvorby 20. století. Cyklus se však nutně nesnaží o prezentování šokující a posluchačsky nevděčné tvorby, jež by si kladla za cíl renovovat soudobé kompoziční postupy, naopak hledá rozumný dialog mezi světem včerejška, dneška i zítřka. Večer zahájila Meditace – obětem tsunami jednoho z nejuznávanějších současných japonských skladatelů Tosiha Hosokawy. Jedná se o jednoho z žáků korejského skladatele Isanga Yuna, jehož dílo v brněnském prostředí již našlo vřelé přijetí. Ačkoliv konfrontace evropského posluchače s asijskou hudební kulturou je sama o sobě veskrze přínosná, koncert můžeme považovat za významný i z jiného důvodu – jednalo se totiž o českou premiéru skladatelova díla. Skladba vznikla jako reakce na živelnou katastrofu, která v březnu 2011 zasáhla severovýchodní pobřeží Japonska. Byla zkomponována pro festival v jihokorejském Tchongjongu na objednávku tehdejšího uměleckého ředitele Alexandra Liebreicha, který řídil její premiérové provedení a který nyní uvedl skladbu poprvé také v tuzemsku.

opustene_ostrovy_FB_foto_jelinek_02

Skladba je koncipována jako postupně gradující hudební proud, jehož průběh je dán neodvratností a tragičností živelné katastrofy, hudební dílo proto svírá posluchače v každičkém okamžiku v předtuše blížícího se nebezpečí. Kýžený skličující dojem, který umocnila především dirigentova příkladná práce s dynamikou, nedokázala ukonejšit ani kontrastní sekce dřevěných dechových nástrojů, ve které zaznívaly podstatně spojitější a něžnější melodie, než tomu bylo u zbylých nástrojů orchestru. Obzvláště smyčcová sekce po boku žesťových nástrojů představovala tragickou bořící sílu živelné i lidské katastrofy. Z hlediska skladby samotné je zapotřebí zmínit nápaditou instrumentaci, hojné využití bicích nástrojů a částečně onomatopoické prvky. Vlny evokující crescenda a decrescenda, třepetající trylky nyní již klidného moře, dunění země s úderem kotlů a hlubokých pizzicat smyčcové sekce – to vše a mnohem více tvořilo hudební jazyk díla. Po stresujícím a svíravém průběhu díla zanechala smířlivější část posluchače na kratičký okamžik v hlubokém a tichém zadumání.

opustene_ostrovy_FB_vilem_veverka_foto_jelinek

Koncert pro Hoboj a malý orchestr Bernda Aloise Zimmermanna naopak humorem, radostí a hravým exhibicionismem rozvířil zvážnělou atmosféru. Již první věta Pocta Stravinskému hýřila ráznými rytmy a jasnými rozvernými melodiemi. Zcela nepokrytě a se skotačivou drzostí se přiznávala k záměrné stylové roztěkanosti – tu valčíček, tam trochu jazzu, okořenit dodekafonií a servírujeme! Velkým příslibem a lákadlem byl také hobojista Vilém Veverka. Sólista potvrdil svojí energickou a výrazově, dynamicky i intonačně bezchybnou hrou své přední místo nejen mezi českými, ale i zahraničními špičkami sólových hobojistů. Orchestr Veverkovi zdařile sekundoval, přestože se tu a tam objevovaly nedostatky především rytmického charakteru. Ve druhé části na místě, které bychom snad mohli nazvat polovičním závěrem, se orchestr z původně zamýšleného jednotného staccata rozjel spíše do podoby hudební mexické vlny. Samotné zakončení druhé věty však zaznělo bez problémů s jistotou a razancí. Konec poslední třetí věty opět slouží k prezentaci technických kvalit sólisty – na jeden dlouhý nádech musí hobojista zahrát hudební frázi s výraznými trylky, bezchybnou intonací, a to navíc velmi vysoko. Vilém Veverka si po skončení mohl spokojeně a právoplatně odpočinout.

opustene_ostrovy_FB_foto_jelinek_03

Do tradičnějších vod navrátila průběh koncertu předehra k opeře L’isola disabitata (Opuštěný ostrov) Josepha Haydna. Předehra i následná Symfonie č. 44 e moll těží z dobového patosu rozvíjejícího se hnutí Sturm und Drang (Bouře a vzdor). Dramatické tutti jednotného orchestru zcela zaplnilo prostory sálu Besedního domu. Bude na místě pochválit také práci dirigenta, který energicky přeskakoval od jedné nástrojové skupiny ke druhé, ukazoval metrum i nástupy, dynamiku i výraz. Posloužil tak nejen jako opora hudebníkům, ale i jako pomyslný kompas posluchačům ke snazšímu sledování zajímavých míst hudebních skladeb.

Filharmonie Brno odstartovala jmenovanou abonentní řadu povedeně. Díky pečlivé dramaturgii navíc stále roste kvalita tělesa a orchestr si tak může dovolit uvádět i náročná díla soudobé hudební literatury. Je však chvályhodné, že orchestr kromě děl nových uvádí také nepříliš známá díla klasická. Tato opatrná, a přitom prospěšná a edukativní ekvilibristika se jeví jako správný směr do budoucna.

TOSHIO HOSOKAWA Meditace, obětem tsunami 11. 3. ,BERND ALOIS ZIMMERMANN Koncert pro hoboj a malý orchestr, JOSEPH HAYDN  Lʼisola disabitata (Opuštěný ostrov), předehra k opeře Symfonie č. 44 e moll Hob. I:44, hoboj: Vilém Veverka, dirigent: Alexander Liebreich, Filharmonie Brno

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více

Dvanáct let trvalo Petře Šany Šanclové, někdejší člence skupin Střepy, Bokomara a Každý den jinak Vlasty Redla, než ke svému prvnímu albu Ze země vah (2006) přidala desku druhou. I tentokrát střídá vážnější a humorné písně, které uvedla jednou (Hrací strojek) a proložila další (Snová) instrumentálkou. A i tentokrát se představuje jako interpretka a autorka pevně zakotvená v tradici českého akustického folku. Jestliže jsem v souvislosti s první deskou zmiňoval jako možný inspirační zdroj Vlastu Redla, tentokrát jako bych ve frázování (například u písně Zoo) slyšel ohlas spolupráce s Pavlínou Jíšovou, v jejíž kapele Šanclová už několik let hraje.  více

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.  více

Historicky poučená interpretace se stala prubířským kamenem uměleckých těles, jež si vzala za úkol oživit hudbu vzdálené minulosti v co nejpůvodnějším tvaru. Barokní housle, lukovité smyčce, zvonivá barva violy de gamba, dravost středověké fiduly a především znalost dobové interpretační praxe se staly východiskem při pátrání po nezkaleném a autentickém zvuku staré hudby. Mnoho interpretů se snaží bedlivým studiem pramenů postihnout a pochopit jemné nuance tehdejšího hudebního jazyka a přetavit tuto znalost v hudbu, která osloví současné posluchače. Mohlo by se zdát, že snaha o proniknutí do původní interpretační praxe je doménou pouze barokní, renesanční, případně středověké hudby. Ansámbl Musica Florea pod vedením dirigenta a violoncellisty Marka Štryncla se však obrací k tvorbě relativně nedávné – romantické. Zbavuje ji interpretačních nánosů, které vznikly v minulém století. V brněnském kostele Jana Amose Komenského jmenovaný soubor včera představil svoji vizi Dvořákovy hudby. Zazněla předehra Můj domov op. 62 vzniklá roku 1882 pro potřeby hry Josef Kajetán Tyl od F. F. Šamberka a Symfonie č. 4 d moll B. 41více

S další českou muzikálovou premiérou v podobě titulu Big vyrukovalo Městské divadlo Brno. Hudební novinka, která se zrodila ze stejnojmenného filmu, pobaví děti, pubescenty i jejich doprovod. Tato muzikálová pohádka obslouží skutečně všechny generace. Big je totiž rodinnou komedii, která dokáže být místy i fantasy podívanou, jindy romanticky nasládlým dílkem o lásce či napínavou záležitostí o unáhleném malém klukovi, s nímž to ale nakonec dobře dopadne.  více

V pátek 19. října vystoupil v HaDivadle big band Cotatcha Orchestra s významným zahraničním hostem: trombonistou, skladatelem a aranžérem Iljou Reijngoudem. Po recenzi koncertu vám nyní přinášíme také rozhovor s tímto nizozemským jazzmanem, držitelem Latin Grammy a dalších významných ocenění. Reijngoud na naše otázky odpovídal krátce před brněnským koncertem.  více

Slibně se rozvíjející současná česká jazzová scéna, k níž patří skvěle fungující festivaly i dvě vysoké školy s výukou jazzu (v Brně a v Praze), vytváří zázemí nejen pro malé soubory, ale také pro velké orchestry. V Praze funguje vynikající Concept Art Orchestra, který se pod vedením trumpetistky Štěpánky Balcarové zaměřuje na tvorbu současných českých autotů střední a mladší generace (tzv. Pražská šestka). V Brně B-Side Band v čele s trumpetistou Josefem Buchtou vyprodává velké sály a hraje na velkých festivalech, spolupracuje s populárním Vojtěchem Dykem, ale nerezignoval ani na původní jazzový repertoár a také spolupracuje se zahraničními hvězdami formátu Kurta Ellinga. Další brněnský big band, Cotatcha Orchestra, pod vedením (také trumpetisty) Jiřího Kotači, se zatím takovými velkými úspěchy chlubit nemůže. Přesto se těleso, které vzniklo ze studentů a pedagogů jazzové katedry na JAMU, dravě a zdravě na naší scéně dere kupředu a vzhledem k tomu, jak kvalitní hudebníky má ve svém středu, jsem přesvědčen, že jeho místo na scéně bude za pár let nepřehlédnutelné.  více

Předposlední koncert brněnského hudebního festivalu Expozice nové hudby nesl název Příběh utrpení a naděje a postavil vedle sebe ve středu 17. října hudbu skladatelů Fausta Romitelliho a Francesca Filideie a výběr z poezie básníka, překladatele a esejisty Jana Zahradníčka. Vzhledem k tématu večera se hudební produkce odehrála v kapli bývalé brněnské káznice. Příznačně (i přízračně) zvolený podnázev koncertu Dům strach vycházel ze stejnojmenné Zahradníčkovy básnické sbírky. O uměleckou recitaci se postaral Otakar Blaha, díla obou skladatelů pak provedlo hudební těleso Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra. Koncert/představení režíroval Radim Nejedlý.  více

Jubilejní 25. ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby se blíží ke konci. Před závěrečným Verdiho Requiem přehlídka ještě včera nabídla koncert brněnského komorního sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase a souboru renesančních dechových nástrojů s doprovodem continua Capella Ornamentata pod uměleckým vedením jeho zakladatele Richarda Šedy v olomouckém kostele Zvěstování Páně. Obě tělesa se věnují převážně interpretaci duchovní hudby 16. a 17. století a podílela se na mnoha jiných společných projektech. V roce 2017 vzniklo z této spolupráce CD věnované dílu pozdně renesančního skladatele Nicolause Zangia, jehož skladby na nedělním koncertu též zazněly.  více

Festival Expozice nové hudby konfrontuje již jedenatřicet let brněnské posluchače se soudobou českou i zahraniční tvorbou. Za tuto dobu si festivalové koncerty dokázaly získat oddané publikum toužící zažít netradiční hudební díla a experimenty na vlastní kůži. Podzimní část nového ročníku včera zahájil vokální cyklus Canti del Capricorno italského skladatele Giacinta Scelsiho v sólovém provedení sopranistky Lore Lixenberg.  více

Milovníci jazzu i artificiální hudby si včera večer přišli na své. Filharmonie Brno zahájila koncertem v Besedním domě již pátou sezónu abonentní řady s názvem Jazz & World Music. Brněnští filharmonici společně s hudebním tělesem Matúš Jakabčic Quintet interpretovali světové skladby – nejen jazzové – v aranžmá vedoucího souboru Matúše Jakabčice. Koncert řídil dirigent a skladatel Pavel Šnajdr.  více

Brněnský zpěvák a hráč na foukací harmoniku Darek Neumann (*1967) prošel kapelami různých žánrů od folku přes bigbít po zpívání s velkou jazzovou kapelou. Na svém aktuálním albu Svět, který znám zpívá úpravy jazzových standardů s novými českými texty, které – většinou přímo pro něj – psala Ester Kočičková.  více

V Praze a v Brně vystoupí tento týden anglický zpěvák Chris Norman, zakládající a dlouholetý člen populární skupiny Smokie. V Brně v DRFG Aréně má koncert v sobotu 6. října, v pražském Foru Karlín vystoupí o dva dny dříve.  více

„Beránci a vlci jsou moje osobní vize moravské world music,“ tvrdí Marian Friedl, který je stejně skvělým hráčem na vlastnoručně vyrobené lidové píšťalky jako na jazzový kontrabas. Právě jeho zkušenosti s různými žánry od folkloru po free jazz plus samozřejmě spojení s podobně stylově rozkročenou Jitkou Šuranskou vedly ke vzniku mimořádného hudebního pásma, které má svůj prapůvod v představení Z kořenů k world music na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou. Díky grantu z Ministerstva kultury vzniklo album Beránci a vlci s účastí čtyř hudebních uskupení různých stylů (což je dohromady přes dvacet muzikantů a zpěváků), které získalo zaslouženě Anděla v rozšířené kategorii Folk (pod kterou nově spadá i žánr world music). Mezitím v létě 2017 proběhla koncertní premiéra Beránků a vlků opět v Náměšti nad Oslavou (s účastí vydavatele alba Milana Páleše v převleku za Ovčí babičku) a poté další festivalová vystoupení – na Hradeckém slunovratu v Hradci nad Moravicí nebo na Colours of Ostrava. Malým snem Mariana Friedla a všech jeho beránků a vlků bylo přenést pásmo do zvukově čistého prostředí brněnského Sono centra, což se díky úspěšné crowdfundingové kampani povedlo. Zhruba hodinový koncert byl tím pádem nejen prostým „přehráním“ desky, ale především obrovskou oslavou a možná i novým startem projektu – vstříc větším a větším sálům.  více

Prostory brněnských lázní na Rašínově ulici naplnil v neděli večer nový projekt uměleckého spolku Hausopera, kladoucího si za cíl přinést nové a kvalitní kulturní produkce do míst denního provozu, která jinak s hudbou, potažmo přímo s operou, nemají mnoho společného. První vlaštovkou je krátká opera Poslední pólo skladatele - dirigenta Marka Ivanoviće a libretisty - operního pěvce Josefa Škarky pojednávající o dvou přátelích, zamlčené lásce a černém svědomí. Dílo režíroval Petr Hašek, scénografii navrhl Ján Tereba a o světelný design se postarali Pavla Beranová, Michal Hór a Zuzana Bottová. Hlavní postavy ztvárnili Tomáš Krejčí, Aleš Procházka a Andrea Široká. Na akordeon hrála Žaneta Vítová, na vibrafon a bicí pak Kristýna Švihálková. Přednášela Lenka Sedláčková.  více

Nejčtenější

Kritika

Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více