Opuštěné ostrovy, které byly správně zaplněny

Opuštěné ostrovy, které byly správně zaplněny

Svou progresivnější, na současnější hudební tvorbu orientovanou řadu zahájila Filharmonie Brno úvodním koncertem abonentního cyklu Filharmonie doma II. Koncert se konal pod názvem Opuštěné ostrovy 23. listopadu 2017 v brněnském Besedním domě. Program večera tvořily skladby Toshia Hosokawy, Bernda Aloise Zimmermanna a Josepha Haydna. Sólový hoboj zazněl v podání Viléma Veverky a představení řídil německý dirigent Alexander Liebreich. Koncert byl v přímém přenosu odvysílán na Českém rozhlasu Vltava a rozhlasovou sítí Eurorádia v rámci prestižní koncertní řady Euroradio Premium Concerts.

Abonentní cyklus Filharmonie doma II sází na starší důvěrně známou hudbu po boku tvorby 20. století. Cyklus se však nutně nesnaží o prezentování šokující a posluchačsky nevděčné tvorby, jež by si kladla za cíl renovovat soudobé kompoziční postupy, naopak hledá rozumný dialog mezi světem včerejška, dneška i zítřka. Večer zahájila Meditace – obětem tsunami jednoho z nejuznávanějších současných japonských skladatelů Tosiha Hosokawy. Jedná se o jednoho z žáků korejského skladatele Isanga Yuna, jehož dílo v brněnském prostředí již našlo vřelé přijetí. Ačkoliv konfrontace evropského posluchače s asijskou hudební kulturou je sama o sobě veskrze přínosná, koncert můžeme považovat za významný i z jiného důvodu – jednalo se totiž o českou premiéru skladatelova díla. Skladba vznikla jako reakce na živelnou katastrofu, která v březnu 2011 zasáhla severovýchodní pobřeží Japonska. Byla zkomponována pro festival v jihokorejském Tchongjongu na objednávku tehdejšího uměleckého ředitele Alexandra Liebreicha, který řídil její premiérové provedení a který nyní uvedl skladbu poprvé také v tuzemsku.

opustene_ostrovy_FB_foto_jelinek_02

Skladba je koncipována jako postupně gradující hudební proud, jehož průběh je dán neodvratností a tragičností živelné katastrofy, hudební dílo proto svírá posluchače v každičkém okamžiku v předtuše blížícího se nebezpečí. Kýžený skličující dojem, který umocnila především dirigentova příkladná práce s dynamikou, nedokázala ukonejšit ani kontrastní sekce dřevěných dechových nástrojů, ve které zaznívaly podstatně spojitější a něžnější melodie, než tomu bylo u zbylých nástrojů orchestru. Obzvláště smyčcová sekce po boku žesťových nástrojů představovala tragickou bořící sílu živelné i lidské katastrofy. Z hlediska skladby samotné je zapotřebí zmínit nápaditou instrumentaci, hojné využití bicích nástrojů a částečně onomatopoické prvky. Vlny evokující crescenda a decrescenda, třepetající trylky nyní již klidného moře, dunění země s úderem kotlů a hlubokých pizzicat smyčcové sekce – to vše a mnohem více tvořilo hudební jazyk díla. Po stresujícím a svíravém průběhu díla zanechala smířlivější část posluchače na kratičký okamžik v hlubokém a tichém zadumání.

opustene_ostrovy_FB_vilem_veverka_foto_jelinek

Koncert pro Hoboj a malý orchestr Bernda Aloise Zimmermanna naopak humorem, radostí a hravým exhibicionismem rozvířil zvážnělou atmosféru. Již první věta Pocta Stravinskému hýřila ráznými rytmy a jasnými rozvernými melodiemi. Zcela nepokrytě a se skotačivou drzostí se přiznávala k záměrné stylové roztěkanosti – tu valčíček, tam trochu jazzu, okořenit dodekafonií a servírujeme! Velkým příslibem a lákadlem byl také hobojista Vilém Veverka. Sólista potvrdil svojí energickou a výrazově, dynamicky i intonačně bezchybnou hrou své přední místo nejen mezi českými, ale i zahraničními špičkami sólových hobojistů. Orchestr Veverkovi zdařile sekundoval, přestože se tu a tam objevovaly nedostatky především rytmického charakteru. Ve druhé části na místě, které bychom snad mohli nazvat polovičním závěrem, se orchestr z původně zamýšleného jednotného staccata rozjel spíše do podoby hudební mexické vlny. Samotné zakončení druhé věty však zaznělo bez problémů s jistotou a razancí. Konec poslední třetí věty opět slouží k prezentaci technických kvalit sólisty – na jeden dlouhý nádech musí hobojista zahrát hudební frázi s výraznými trylky, bezchybnou intonací, a to navíc velmi vysoko. Vilém Veverka si po skončení mohl spokojeně a právoplatně odpočinout.

opustene_ostrovy_FB_foto_jelinek_03

Do tradičnějších vod navrátila průběh koncertu předehra k opeře L’isola disabitata (Opuštěný ostrov) Josepha Haydna. Předehra i následná Symfonie č. 44 e moll těží z dobového patosu rozvíjejícího se hnutí Sturm und Drang (Bouře a vzdor). Dramatické tutti jednotného orchestru zcela zaplnilo prostory sálu Besedního domu. Bude na místě pochválit také práci dirigenta, který energicky přeskakoval od jedné nástrojové skupiny ke druhé, ukazoval metrum i nástupy, dynamiku i výraz. Posloužil tak nejen jako opora hudebníkům, ale i jako pomyslný kompas posluchačům ke snazšímu sledování zajímavých míst hudebních skladeb.

Filharmonie Brno odstartovala jmenovanou abonentní řadu povedeně. Díky pečlivé dramaturgii navíc stále roste kvalita tělesa a orchestr si tak může dovolit uvádět i náročná díla soudobé hudební literatury. Je však chvályhodné, že orchestr kromě děl nových uvádí také nepříliš známá díla klasická. Tato opatrná, a přitom prospěšná a edukativní ekvilibristika se jeví jako správný směr do budoucna.

TOSHIO HOSOKAWA Meditace, obětem tsunami 11. 3. ,BERND ALOIS ZIMMERMANN Koncert pro hoboj a malý orchestr, JOSEPH HAYDN  Lʼisola disabitata (Opuštěný ostrov), předehra k opeře Symfonie č. 44 e moll Hob. I:44, hoboj: Vilém Veverka, dirigent: Alexander Liebreich, Filharmonie Brno

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Po více než padesáti letech vrátilo Národní divadlo Brno na repertoár Pikovou dámu Petra Iljiče Čajkovského. Premiéra 17. února v Mahenově divadle v inscenaci Martina Glasera znamenala pro hudební divadlo ještě jeden návrat – po více než šedesáti letech se na brněnská prkna vrátila také Soňa Červená.  více

Hudbymilovní obyvatelé Brna si rádi připomínají návštěvu Wolfganga Amadea Mozarta ve města na přelomu let 1767-1768. Tématem třetího abonentního koncertu brněnských filharmoniků z cyklu Filharmonie doma I se však stala skladatelova návštěva Prahy. A nebylo tomu bezdůvodně. V profesionální dráze nejvýraznějšího představitele vídeňského klasicismu zaujímá Praha nezpochybnitelné místo. V souladu se zvoleným tématem pak dramaturgové vybrali důležité mezníky v autorově tvorbě, které právě s Prahou a Pražany souvisí. Orchestr Filharmonie Brno vedl Alexander Liebreich a na klavír hrál Saleem Ashkar.  více

Ve čtvrtek 8. února se v prostorách kavárny Era v Černých Polích konalo čtvrté a prozatím poslední pokračování cyklu Folklor a city, ojedinělého spojení osvětové aktivity a folklorní zábavy. Téma úvodní přednášky etnologa Martina Sítka bylo případně aktuální: masopustní tradice v České republice.  více

Tři mušketýři byli ve skutečnosti čtyři. Podobně i 3fo3 (čti „tři fotři“) jsou také čtyři. K zakládajícím členům skupiny Bombarďák Michalu Daleckému, Jiřímu Jelínkovi a Filipu Nebřenskému se jako d’Artagnan přidal Matěj Pospíšil. Jinak však zůstává vše při starém. Bombarďák – respektive textař Jiří Jelínek – promlouvá k dětem dynamickým jazykem plným módních i moderních výrazů. Na ploše velmi krátkých písní (průměrná stopáž pod dvě minuty) dokáže rozehrát vtipné příběhy plné slovních hříček i situačního humoru. Jedna píseň navazuje na druhou většinou v rychlém tempu, vedle zpěvu se zde poměrně často i mluví, stírá se zde tedy hranice mezi písní a divadelním skečem, ale vše dokonale zapadá do sebe.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří proběhl v pátek 2. února úvodní koncert letošního festivalu iberoamerické kultury Ibérica. Flamencový zpěv vokalistky Rocio Márquez se v něm potkal s virtuózním pojetím hráče na violu da gamba Fahmi Alqhai.  více

Město Brno je ideálním podhoubím pro mnoho soudobých hudebních projektů. Festival Expozice nové hudby, Moravský podzim nebo i řadové koncerty větších či menších hudebních těles mají nezřídka jedno společné – programovou snahu o uvádění nových a dosud neslyšených děl. V brněnském kulturním kvasu však zaujímá v tomto směru nepopiratelnou vedoucí pozici Brno Contemporary Orchestra pod uměleckým vedením Pavla Šnajdra. Již z názvu ansámblu je patrné, že stěžejní místo v jeho repertoáru zaujímají právě díla soudobých autorů. Přesto že by se mělo jednat o jednu z nejušlechtilejších a nejdůležitějších služeb milovníkům hudby, poloprázdný sál Besedního domu tomu nasvědčoval jen stěží. Nezájem publika o novou hudbu a mladé autory je smutný a skličující. Na druhou stranu je potřeba pokárat i orchestr samotný – z hlediska sebeprezentace dovedou zapracovat lépe i studentské orchestry.  více

Čtvrtý koncert komorního cyklu Spolku přátel hudby nabídl posluchačům průřez repertoárem skladatelů První vídeňské školy. V programu večera však díla pojilo nejen stylové zařazení ale také obsazení skladeb. Koncert byl totiž věnován výhradně klavírním triům Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena. V brněnském Besedním domě díla předneslo hudební těleso Lobkowicz trio, které tvoří houslista Jan Mráček, violoncellista Ivan Vokáč a klavírista Lukáš Klánský.  více

Kongresové centrum brněnského výstaviště v sobotu 27.1. hostilo již 68. ročník Slováckého plesu. Organizátorem této akce je brněnský Slovácký krúžek, který se řadí k nejstarším stále fungujícím folklorním souborům v České republice. Založen byl v roce 1908 za účelem setkávání studentů z Moravského Slovácka.  více

Písňové hity jako Stayin´Alive, Night Fever či How Deep Is Your Love ve vynikajícím pěveckém provedení, dále výtečně postavená i odtančená choreografie v nablýskaném kostýmovém disco muzikálu a tři mimořádné výkony v hlavních rolích. To vše jsou devízy nového brněnského muzikálu Horečka sobotní noci. V Městském divadle Brno jej nastudoval režisér Stanislav Moša.  více

Brno je město plné kontrastů. Již krátká procházka po jeho centru odhalí kuriózní protiklady: pasáž Rozkvět vedle Domu pánů z Lipé nebo obchodní dům Omega zasazený do historického centra jsou zářnými příklady. I brněnská filharmonie staví své hudební produkce na kontrastu starého s novým. Nejednou jsem chválil svěží dramaturgii koncertů, která sahá k protikladným hudebním dílům a uvádí kombinace skladeb, které jinak vedle sebe většinou nemají šanci zaznít. V případě koncertu nazvaném Romantické pohádky ze středy 24. ledna se však dramaturgové drželi při zemi. Neobjevily se žádné nenadále disonance nebo nástrojové kombinace a ani hudební jazyk nijak zvláště nevybočoval z umírněných konvencí. Nemáme však pouze protiklady starého a nového, známého a neznámého, ale naneštěstí také kvalitního a nekvalitního a v neposlední řadě i zajímavého a nezajímavého.  více

Cimbál je nástroj, který si většina z nás spojuje s lidovou hudbou. Může za to zejména dlouhá tradice cimbálových muzik, které se v průběhu 20. století začaly na území Moravy postupně prosazovat.  více

Již po šesté představil balet Národního divadla Brno nadějné choreografy z vlastních řad. V divadle Reduta měl včera premiéru další ročník raritního projektu s názvem Choreografické ateliéry. V devíti mini inscenacích se představili sólisté a členové souboru vlastními choreografiemi.  více

Když se řekne „řecká píseň“, někdo si vybaví Děti z Pirea v podání Yvetty Simonové a Milana Chladila (nebo ještě starší verzi Evy Martinové a Karla Dudy). O něco blíže k současnosti stojí Martha a Tena Elefteriadu, které i v sezóně 2018 stále koncertují a navíc pořádají kurzy řeckých tanců. Sestry, které se vedle řecké hudby pohybovaly na poli rocku i popu (a Marthino album Kresby tuší je skvostné), podle mladého brněnského autora a hudebníka Jannise Morase „připravily cestu“ nové generaci řeckých interpretů. V Brně v současné době funguje několik kapel zpívajících řecky a přitom se ústřední postavou této muzikantské komunity stává právě Jannis, jeden ze tří hudebně aktivních bratrů Morasových. Se svým otcem hrají všichni tři ve skupině I Parea, Jannis se věnuje stylu rebetiko v kapele Anatoli a vedle toho má svou autorskou kapelu Jannis Moras & banda. V ní mu vedle bratrů Alexise (baskytara) a Markose (bicí) dělají společnost dvě mladé dámy – Iva Oulehlová (flétny, klarinet) a Zuzana Mitrengová (zpěv). Jannis Moras & banda sice modulací vokálů, harmoniemi a samozřejmě texty v pro nás exotické řečtině tradiční hudbu připomene, ale ve skutečnosti se jedná o folkrockovou kapelu, která hraje výhradně písně svého kapelníka. A Jannis Moras je momentálně jedním z nejzajímavějších brněnských písničkářů.  více

Rozličné nálady Debussyho Faunova odpoledne, ticho neklidu před bouří Brittenova Houslového koncertu a severským koloritem prodchnuté Sibeliovy první symfonie nabídla ve čtvrtek 11. ledna Filharmonie Brno na zdejším Stadionu. Pod taktovkou dirigenta James Feddecka, brněnskému publiku již známého, a za spolupráce s výjimečným slovenským houslistou Milanem Paľou filharmonici představili dramaturgicky zajímavý program s interpretačním nábojem.  více

Na konci listopadu vyšlo CD s názvem Moravské hlasy. Na první pohled nenápadné album by rozhodně nemělo ujít pozornosti. Jedná se o hudební nosič, který je součástí projektu Píseň duše, jehož iniciátorem je Jiří Plocek. Jeho cílem bylo představit fenomén moravské zpěvnosti na příkladu některých oblastí Slovácka.  více