Orchestr L´Armonia Terrena hlásal u sv. Janů milost

Orchestr L´Armonia Terrena hlásal u sv. Janů milost

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.

První ze dvou Bachových skladeb Ricercar a 6 z cyklu Hudební obětiny (BWV 1079) si posluchači vyslechli v instrumentaci Antona Weberna (1883–1945). Jedná se o šestihlasou kontrapunktickou kompozici založenou na tzv. královském tématu, které Johannu Sebastianovi Bachovi zadal pruský král Bedřich Veliký. Webernova orchestrální úprava se vyznačuje specifickou prací s technikou fragmentace. Nejlépe ji lze postřehnout v samotné barevné a neotřelé mozaice nástrojových partů. Melodický materiál je štěpen na co nejmenší (někdy i jednotónové) motivy, které jsou témbrově ozvláštněny rozmanitým užíváním dusítka či pizzicata. Ledový bachovský klid podpořený střídmou dynamikou a menšími vrcholy při provedení prostupoval celým chrámem. Rušivá ovšem byla dirigentská gesta, která mnohdy absolutně nekorespondovala s plochým, stoickým plynutím hudebního toku, což je postřeh samozřejmě pouze estetický. Rozevláté pohyby Zdeňka Klaudy nijak výrazně neovlivňovaly samotné hráče a svou funkcí nenarušovaly zmíněný klid. Posluchačům ale mohly odvádět pozornost od znějícího díla k samotnému dirigentskému výkonu.

Šestidílný cyklus písní pražského skladatele Jana Hanuše (1915–2004) Dřevěný Kristus pro nižší hlas a orchestr je zhudebněním stejnojmenné sbírky básníka Kamila Bednáře (1912–1972). Výrazná motivická práce či nápaditá instrumentace díla – kupříkladu spojení sólového dechového nástroje s harfou – podtrhávají jeho pašijový charakter. Niternost díla je následně dovedena do vrcholu závěrečnou recitací. Emocionálně vypjatá kompozice tvořila osvěžující kontrast oproti první skladbě. Motiv kontrastu prostupoval celým dílem a zrcadlil se v intimních momentech, např. sólových pasážích a capella. Basista Jan Martiník svým zvučným, pronikavým hlasem dosyta naplnil kostel sv. Janů. Jeho hudební projev byl intimní zpovědí plnou nářků a proseb vyvěrajících z veršů (např. Poslal Herodes žoldáky či Zvedněte mne). Precizní interpretova deklamace dopomáhala textům i hudbě k jejich jemnému, přesto detailnímu vyznění, které však bohužel mnohdy bylo dynamicky zastíněno orchestrem.

Následovala Symfonie č. 2. pro trubku a smyčce francouzského autora Arthura Honnegera (1892–1955). Třívětá skladba byla napsána mezi lety 1937–1941. Byť se nejednalo o skladatelův záměr, najdeme v ní odkazy na německou okupaci Paříže za druhé světové války, kterými i tato skladba zapadla do konceptu koncertu. Tesklivý motiv viol v úvodu symfonie střídala napětí plné disonancí a chromatických postupů. To se přelévalo do druhé věty utvořené na půdorysu passacaglie. Výrazné téma ve violoncellech a kontrabasech bylo podloženo protivětou ve vyšších smyčcích. Kontrapunktická forma v posluchači zanechává pocit naléhavosti a tíhy. Umocněn je závěrečnou částí, v níž vícevrstevnatost a vyvrcholení zdrsnělé quasi bartókovskou akcentací v podání L´Armonia Terrena narušil part sólové trubky. Z hlediska prostorové dramaturgie hrál sólista z kazatelny. Myšlenka byla dobrá, nicméně nepřinesla očekávaný efekt, protože se trumpetista na place (před publikem) objevil zbytečně brzo.

Celý koncert uzavřela chorální předehra (BWV 668) opět od Johanna Sebastiana Bacha Vor deinen Thron tret ich hiermit v aranži vedoucího ansámblu Zdeňka Klaudy. Z pohledu dramaturgie večera kvituji myšlenku orámování programu jmenovaným barokním velikánem. Diskutabilnější je však fakt, že ani jedna z jeho skladeb nezazněla v původním znění, nýbrž se jednalo o aranže. I takto bychom nemuseli mluvit o problému, ale riziko tkví v samotném přístupu aranžéra k Bachovu dílu. V případě poslední skladby jsem měla pocit, že autor této verze mnohem více upřednostňuje sám sebe jako aranžéra, než aby ctil základní rysy Bachova díla. V jisté optice by někdo mohl instrumentaci označit za nápaditou – kupříkladu častými unisony smyčcových a dechových nástrojů. Na druhou stranu Klaudova verze chorální předehry mohla působit jako hudební prostor, v němž si upravovatel chtěl pouze mnohé vyzkoušet. Proto na velmi malé ploše projevil snahu využít co nejvíce hudebních kombinací a prostředků, které se ale nevyznačovaly takovou rafinovaností, jakou známe z originálu skladatele.

Orchestr po celou dobu bojoval s akustickými podmínkami kostela. Tím bychom mohli argumentovat, proč v jistých pasážích nebylo využito mnohem silnější, expresivnější dynamiky, byť by si to některá díla vyžadovala. Nelze však omluvit určité intonační, rytmické, ale především nástupové nejistoty, které ve výsledku zkreslovaly výsledný dojem z koncertu. I přes formulované výtky byl večer v mnoha ohledech nápaditý a publiku nastínil, jak může vypadat střet různorodých kompozičních stylů, forem a principů, které koexistují po staletí.

Program

Johann Sebastian Bach, arr. Anton Webern – Ricercar a 6 z Hudební obětiny BWV 1079

Jan Hanuš, arr. Jaroslav Pelikán – Dřevěný Kristus

Arthur Honneger – Symfonie č. 2 pro trubku a smyčce

Johann Sebastian Bach, arr. Zdeněk Klauda – Vor deinen Thron tret ich hiermit: chorální předehra BWV 668 z Umění fugy

Obsazení

Jan Martiník – bas

L´Armonia Terrena

Zdeněk Klauda – dirigent

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Nejčtenější

Kritika

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více