Osudy tří žen za jedné červnové bouře. Italské kantáty ve vile Stiassni

Osudy tří žen za jedné červnové bouře. Italské kantáty ve vile Stiassni

Barokní hudba se do vily Stiassni hodí stejně jako nazdobené vybavení, které do funkcionalistické stavby naaranžoval usedlý vkus paní domu. Po malé teoretické úvaze se ale dostaví praxe, v níž se ukáže opravdová funkčnost takové architektury: dokáže do sebe jako přirozenou součást vtáhnout úplně všechno. Třeba italské kantáty Georga Friedricha Händela.

Händel patří k autorům, kteří jsou v ohnisku zájmu publika i hudebníků, a proud „historicky poučené“ interpretace v něm má mohutnou hnací sílu. Dnešními slovy řečeno to byl hitmaker. Jeho opery se sice v 19. století hrát přestaly, ale oratoria ani instrumentální kompozice z repertoáru nikdy nezmizely stejně jako jednotlivé árie: Ombra mai fu ve zcela „nestylové“ interpretaci natočil i veristický polobůh Beniamino Gigli. Oproti všem těm hitům o stínu stromů a potřebě se vyplakat, ktetré každý zná, aniž tuší, kdo je napsal, jsou Italské kantáty tak trochu na okraji zájmu a hrají se méně. Patří k autorovým raným dílům, bylo mu jen něco přes dvacet, když je psal. Ale i z Friedricha Händela let učednických je již slyšet základ budoucího mistrovství, které dokázalo často velmi jednoduchými prostředky docílit neobyčejného účinku.

Pořad z Händelových Italských kantát ve vile Stiassni připravilo sdružení Opera na cestách. Ženské osudy jsou zřejmě osudné i pro jeho širší dramaturgické uvažování: v Brně se uvedlo operou Dido abbandonata a pokračovalo workshopem věnovaným lišce Bystroušce. Dramaturgyně a režisérka händelovského večera Patricie Částková vybrala tři kantáty věnované třem ženám: jedné zoufalé, dvěma umírajícím. Kouzelnice Armida v opuštěnosti zuří, ale zároveň nemůže zapomenout na Rinalda, Agrippina čeká na popravu, Lucrezia se chystá spáchat sebevraždu. Jejich osudy se střetly u pomyslného obětního ohně, který společně zapálily uprostřed scénického prostoru před terasou vily. Scénické ztvárnění bylo uměřené, založené na gestice, v dobrém slova smyslu skutečně na cesty. Tři ženy na chvíli odložily své masky, postupně odhalily svá nitra a opět v maskách zmizely. Téměř stejné šaty lišící se doplňky podtrhovaly stejný způsob uvažování, který se navenek projevuje odlišně.

Pořadí kantát mohlo mít různé důvody, ale určitě postupovalo také podle hlasových dispozic představitelek – od nejkřehčího po nejdramatičtější projev. Laila Cathleen Neuman byla Armida nejen opuštěná, ale také nezvykle jemná a trošičku zápasila s otevřeným prostorem i narůstajícím větrem. Zblízka jí hlas zněl dobře, ale příliš se nenesl. Komorní doprovod vedený Janem Čižmářem stál v zadní části terasy – příště bych jej zkusil vysunout víc dopředu. Je to ale asi na rozhodnutí, zda budou nástroje znít slaběji a kompaktně, nebo silněji a poněkud roztříštěně. Andrea Široká svou Agrippinu vedenou na smrt opravdu rozpoltila na milující i nezvladatelně nenávistnou, v recitativech si maličko pomohla i polomluvenými frázemi. Byla dramaticky působivá a navíc se při jejím vzývání Jupitera spustila prudká bouřka: prokletí produkcí pod širým nebem přece jen přišlo se scénickým efektem, jaký nikdo předem nevymyslí.

Publikum se před deštěm a větrem schovalo k hudebníkům na terasu. Všichni čekali, co bude, a mohli chvíli přemýšlet o nicotnosti lidského snažení. Časem se ale přece jen uklidnil vítr, takže přestalo pršet vodorovně a představení se mohlo poněkud improvizovaně dohrát. V uzavřenějším prostoru terasy se úplně změnil zvuk a staré nástroje také začala zlobit vlhkost. Nejen zvuk, ale i zážitek se jaksi změnil a semknul. Publikum s hudebníky vytvořilo silnější pospolitost a Andrea Široká navázala na své přerušené vystoupení. A co naplat: ukázalo se, že místo, které má alespoň nějakou akustiku, zpěvu jednoznačně svědčí. I proto bych se přimlouval za to, aby při venkovních provedeních byli posluchači k účinkujícím co nejblíž. Znásilněnou Lucrezii ztvárnila Stanislava Jirků a přenesli jsme se s ní do hlubší mezzosopránové polohy i k nejdramatičtějšímu projevu večera, který s ní vygradoval do působivého finále.

Tři ženy – tři osudy. Matthew Locke: Suita No. 1 d moll, Georg Friedrich Händel: Armida abbandonata (Laila Cathleen Neuman), Dominique de Visee: Tombeau de Mademoiselles de Visee, Agrippina condotta a morire (Andrea Široká), La Lucrezia (Stanislava Jirků). Opera na cestách, Orchestr Plaisirs de Musique, umělecký vedoucí Jan Čižmář (cembalo Ondrej Olos, housle Martyna Pastuzska, housle Seojin Kim-Światkiewicz, violone Ján Krigovský, theorba Jan Čižmář). Režie Patricie Částková. 13. června 2015, vila Stiassni, Brno.

Ilustrační foto ze zkoušek archiv sdružení Opera na cestách

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Brněnské publikum mělo včera v Mozartově sále Reduty první příležitost setkat se s inscenací barokní opery, i když uvedení bylo nakonec opatrně anoncováno jako „poloscénické“. Inscenace byla položená především na poctivém hudebním základu.  více

Největším brněnským parkem se v neděli proběhla liška Bystrouška, aby zde oslavila devadesáté narozeniny. Bude je mít až za měsíc, ale teplo a oslava pod širým nebem jí slušely lépe než listopadové plískanice.  více




Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více