Oživlé Janovy pašije v podání Czech Ensemble Baroque

Oživlé Janovy pašije v podání Czech Ensemble Baroque

Oratorium Janovy pašije skladatele Johanna Sebastiana Bacha představuje jeden z nezpochybnitelných klenotů světové hudební literatury. Mnoho dirigentů se snaží překvapit posluchače novým, svěžím, energickým a výrazově bohatým uchopením skladatelovy hudby. Mezi tělesa, která tuto nelehkou výzvu dobrovolně přijímají, patří i Czech Ensemble Baroque pod vedením dirigenta a uměleckého vedoucího Romana Válka. V jejich provedení zaznělo jedno z nejznámějších a nejinterpretovanějších Bachových děl přímo na Velký pátek v brněnském kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie.

Janovy pašije dávají vyniknout nejdramatičtějším prvkům Bachovy hudby. Již jen úvodní sbor svým sugestivním zvoláním dokáže usadit posluchače v pokorném úžasu. Sugestivní náboj a časté střídání hudebních částí – recitativy Evangelisty, árie Ježíše, Piláta a dalších, krátké a úderné sbory davů, vznosné a klenuté sbory meditativní – to vše zaručuje, že navzdory délce díla, zůstává hudební sdělení svěží a barvité. Tato pestrost však dává vyniknout spoustě hudebních faktorů, které nesmí dirigent a interpreti opomenout, pokud chtějí docílit co nejautentičtější podoby. Czech Ensemble Baroque dokázal již v minulosti, že jeho interpretace je historicky poučená a pěvecky i orchestrálně na výši. Podařilo se však tělesu využít a zohlednit všechny prvky takto náročného a významného díla? Ačkoliv na tyto otázky většinou neexistuje jednoduchá odpověď, zde si můžeme dovolit výjimku. Zní bezesporu: ano. Czech Ensemble Baroque připravili milovníkům staré hudby opravdovou lahůdku.

Od prvních taktů ikonického vstupního sbor Herr, unser Herrscher bylo zřejmé, že se Roman Válek rozhodl uchopit zvuk díla netradičním způsobem. Jindy dlouhá zvolání a vzývání pána byla nahrazena krátkým, úsečným, ale stejně tak dramatickým oslovením. Tento úvod dal posluchačům jasně na srozuměnou, že ačkoliv v Czech Ensemble Baroque ctí a dodržují zažité konvence, nebojí se jít vstříc nové zvukovosti. V souladu s interpretační tradicí tělesa bylo i zde zvoleno poměrně svižné tempo, které ovšem s vyzněním díla naprosto souznělo. Sboristé navzdory slyšitelné hlasové individualitě tvořili jednotný a organický celek. V relativně střídmém počtu interpretů musely charakteristické prvky jednotlivých hlasů zákonitě vystupovat ven z hudební faktury, vzhledem k precizní práci s dynamikou však zůstával sbor vyrovnaný a hudební sdělení plné a barevné.

Významnou část Bachova oratoria zastávají sólisté a jejich počet je přímo úměrný délce představení. Často tak hrozí, že ačkoliv většina zpěváků dostojí svým kvalitám, objeví se zádrhel například v postavě Petra, Piláta, Ježíše nebo nedej bože přímo Evangelisty. Nejde vždy jen o intonaci nebo autentické historické provedení, představení může ztroskotat i na laxním výrazu, nedostatečné technice nebo operních manýrech. Czech Ensemble Baroque však ví, že s jejich renomé by jim to neprošlo. A tak všichni sólisté – a to zdůrazňuji – dostáli vysokým očekáváním, která na ně byla mistrem Válkem naložena. Právě výraz byl ve většině případů vytříben do absolutních detailů, sólisté věděli, co zpívají a podle toho zněl také výsledek. Každé slovo, které mohlo být zdůrazněno nebo ozdobeno, postoupilo k uším posluchačů. Výtečná první árie tenoristy Jaroslava Březiny může sloužit jako jeden z příkladů. Petr, poté co potřetí zapřel Ježíše sluhovi velekněze, lituje svých činů a ve vyhrocené árii spílá sám sobě. Březina se slyšitelným zhnusením zvýraznil zpěvem právě ono slovo „sluha“. Také Michal Marhold dodal Pilátovi lidskou hloubku a uvěřitelné chování – ze svého svrchovaného majestátu praví Pilát k Židům, že neshledává na Ježíši nic špatného s pevnou jistotou a nadřazeností. Když na jejich výtky o označení Ježíše jako židovského krále odpovídá: „Co jsem napsal, napsal jsem“, bylo z Marholdova projevu zřejmé, že další odpor by měl neblahé konsekvence.  Postavy tak především díky sólistům dostaly živoucí obrysy a jejich emoce a pohnutky působily veskrze uvěřitelně. Ježíš v podání neméně kvalitního Romana Hozy naopak blahosklonně přijímá svůj osud. Křehká scéna pod křížem, ve které Ježíš praví matce: „Ženo, hle, tvůj syn“, udržela posluchače v zahloubaném tichu. Hozova interpretace právě na tomto místě dosáhla svého vrcholu.

Nejzářivější postavou oratoria je však Evangelista sám. Jakub Kubín, který se této nelehké role zhostil, dokázal s přehledem, lehkostí, vhodně zvolenou dynamikou, intonační jistotou a výrazovou plností obejmout a zvýraznit širokou škálu emocí, která je pro Bachovo oratorium typická. Pozornost zaslouží také důsledná změna dikce u záměrně zpěvnějších části hudebního díla – zpravidla se jedná o textové citace nebo nápis na kříži. Všichni zpěváci zaslouží také pochvalu za zcela uměřené, poučené a situaci adekvátní užívání vibrata.

Orchestr zdařile vystihl závažná místa díla a neprojevoval se až na drobné zaváhání violoncella intonačními nedostatky. Také zde je na místě pochválit zdařilé sledování vnitřních souvislostí děje. Bylo slyšet, že tomuto Roman Válek věnuje speciální pozornost. A právě tady se nejvíce při brněnském uvedení projevila síla hudebního sdělení Czech Ensemble Baroque i Johanna Sebastiana Bacha.

S. Bach Passio Secundum Johannem, BWV 245

Evangelista: Jakub Kubín

Ježíš: Roman Hoza

Pilát: Michal Marhold

Petr: Tadeáš Hoza

Služebnice, služebník: Markéta Böhmová, Tomáš Kočan

Soprán: Lenka Cafourková Ďuricová, Romana Kružíková  

Alt: Monika Jägerová

Tenor: Jaroslav Březina

Koncertní mistr: Petr Zajíček

Sbormistryně: Tereza Válková

Dirigent: Roman Válek

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.  více

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.  více

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.  více

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.  více

Slovácký soubor Šafrán je již tradičním organizátorem brněnského fašanku. Akce se, v duchu lidových tradic, koná vždy v úterý před Popeleční středou a je počátkem křesťanského půstu. Její kořeny sahají do dob pohanských, nyní je však součástí křesťanských svátků téměř po celém světě. Průvodům masek se v regionech Moravy říká končiny, masopust, fašanek nebo např. šibřinky. Jeho souborová brněnská obdoba se snaží držet lidového předobrazu. Začíná průvodem na Náměstí svobody. Letos pokračoval přes Alfa pasáž až do budovy tržnice na Zelném trhu. Zakončení programu bylo v režii souboru Lučina, který divákům předvedl tzv. pochovávání basy. Jedná se o zvyk, který je inscenovaným pohřbem tohoto hudebního nástroje, znázorňuje ukončení zábav, zklidnění a příprav na Velikonoce.  více

„Tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem,“ zpívá Slávek Janoušek v písni Alzheimer a Parkinson.  Písničkář, který loni v září oslavil 65. narozeniny, našel ve stárnutí mimořádně silné téma pro svou novou desku. Tohle je vzkaz je album nejen o přibývajících létech, ale i o tom, jak si „na stará kolena“ čím dál víc vážíme své rodiny a svých kořenů. Třebaže najdeme velmi silné momenty na všech Janouškových albech, Tohle je vzkaz lze vnímat jako třetí díl trilogie jeho nejsilnějších nahrávek – Kdo to zavinil (1988), Tancuj a zpívej (1997) a Tohle je vzkaz (2018).  více

Skupina Nevermore & Kosmonaut získala za album Bleděmodré město, věnované Brnu, nominaci na Anděla v žánrové kategorii Folk. S kapelníkem a autorem písní Michalem Šimíčkem, přezdívaným Kosmonaut, hovoříme o písních, o městě, jeho zvucích a utajených zákoutích i o plánech kapely.  více

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více

Hudební cyklus „Barbara Maria Willi uvádí…“ je patnáct let hodnotou brněnského kulturního života. Koncerty staré hudby pořádané energickou cembalistkou a varhanicí v jedné osobě se těší neutuchající přízni posluchačů a programová nabídka hudebních večerů je rok od roku pestřejší. Není tedy divu, že nová sezóna přišla s něčím zcela ojedinělým – včera zahájil cyklus již 16. ročník spojením středověké hudby, výtvarného umění a Alighieriho Božské komedie. Večer s názvem KCHUN: PURGATIO vznikl spoluprací pěveckého dua KCHUN sestávajícího z tenoristy Martina Prokeše a barytonisty Marka Šulce s akademickým malířem Atilou Vörösem a video jockeyem Rudolfem Živcem. Umělecký výtvor sui generis doplnil záznam recitace herce Jiřího Dvořáka.  více

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.  více

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Nejčtenější

Kritika

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více